Když stát pláče na špatném hrobě

Včera v 17:36 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Vezmu to zeširoka. Představte si, že existuje produkt, který není pro lidské zdraví moc dobrý, vlastně by se dalo říct, že zdraví škodí - a to i těm, co jej nekonzumují, jen se vyskytují v blízkosti konzumenta. A přesně to je taky na něm napsáno - velkými černými písmeny přes půl balení, aby to nikdo nemohl přehlédnout. Nesmí se na něj dělat reklama v televizi ani na billboardech. Zákon zakazuje, aby byl prodáván osobám mladším 18 let, tedy nedospělým. Na spoustě míst je jeho užívání zakázáno - například ve školách, státních budovách či hromadné dopravě, prostě všude tam, kde by jeho užívání mohlo ohrozit zdraví ostatních lidí. Každá restaurace, i ta nejmenší hospůdka, musí být jasně označena již na vchodových dveřích, zda se v ní tento produkt konzumuje či nikoli. Kdo tedy nechce, v podstatě nemá žádnou možnost, jak se touto věcí nechat poškodit. A přesto stát chce zákonem zakázat užívání tohoto produktu i na místech, kde to dosud nebyl problém - ve všech typech restaračních zařízení, od barů přes vesnické špeluňky až po michelinskými hvězdami ověnčené high class restauranty. A ano, všem vám došlo, že mluvím o kouření.
 

Filozofie Star Treku a já

Pátek v 20:17 | Lúmenn |  filmová díla...
Uvědomuji si, že je hodně zvláštní, že za celou dobu existence svého blogu jsem se zde ještě výrazněji nezmínila o seriálu, který do značné míry ovlivnil můj život a moji cestu a který považuji za jedno z nejlepších děl světové kinematografie. Teď, když jsem po asi dvacáté začala sledovat celý seriál od začátku se svým drahým, napadlo mě, že by bylo načase to změnit.
Vím, že pro hodně lidí je slovo "trekkie" urážka a nemenší počet diváků je přesvědčen, že Star Trek je nudná ukecaná přehlídka lidí v pyžamech, kteří ani neumějí pořádně bojovat. Ráda bych vypíchla pár věcí, kvůli nimž Star Trek miluji a které jsou pro lidstvo velkou výzvou.

Rovné příležitosti jako nebezpečný sociálněinženýrský konstrukt

30. června 2015 v 10:00 | Lúmenn |  názory, úvahy a zamyšlení...
https://nicholamoffat.files.wordpress.com/2013/11/tumblr_muisapgwky1siq18no1_1280.jpgNedávno jsem se přečetla jeden srdceryvný komiks, podaný tak, aby každým pohnul (viz). Je o chlapci z bohaté rodiny, kterému rodiče pomohli na životní cestě dostat se až na vrchol, dali mu dobré vzdělání i práci. A je taky o dívce z chudé rodiny, která neměla ani dobré školy, ani dost peněz a kontaktů, takže nemohla dostudovat a skončila na stejném večírku jako chlapec - on ale řečnil na pódiu, uznávaný, slavný a bohatý, ona obsluhovala hosty, chudá a zapomenutá.
Na první pohled se člověku chce zatlačit slzu dojetí a jít do ulic protestovat proti … čemu vlastně? Proti bohatství? Proti chudobě? Proti nerovnosti mezi lidmi? A co se na to podívat nezaujatýma očima a najít v tom více smyslu, než jen tragickou nespravedlnost?
 


Sláva Zadar výletu:)

29. června 2015 v 19:06 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Je to tak, neumřela jsem, nepřejela mě šalina ani jsem neodletěla za flotilou Aštara Šerana na Jupiter, alebrž jsem jen a pouze jela tam, kam se dosud nikdo nevydal jezdí většina Čechů každé léto a kde jsem já ještě nikdy nebyla - do Chorvatska:)
Ve svých šestadvaceti letech jsem tak konečně navštívila tuto tolik oblíbenou destinaci a nadšení svých spoluobčanů zcela chápu. Můj drahý to popsal docela trefně, když řekl něco ve stylu, že je to taková Česká republika, akorát jsou tu všichni opálení a je tu moře:)
A je fakt, že dovolenou (a ještě s milovaným člověkem a jeho vážně skvělou rodinou:)) jsem potřebovala jako sůl a taky si ji náležitě užila. Jedinou nevýhodou byl fakt, že na wi-fi v penzionu mi nejel blog.cz a tak jsem nemohla přidávat nové články, ale aspoň to tedy byla skutečná dovolená bez jakékoli práce:)

O čem je svoboda?

15. června 2015 v 14:13 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Poslední dobou mám dojem, že stále více lidí se přiklání k tomu, že svobody je v naší zemi příliš. Že není dostatečně vynucována státní moc, že lidé kradou na daních, že si děcka dělají, co chtějí a jejich rodičové jakbysmet. Ve strachu z cizinců touží někteří po uzavření hranic, ve strachu z nemocí touží po přísnějších regulacích toho, co jíme, pijeme a kouříme, ve strachu ze špatné výchovy touží po větším dohledu státu na výchovu dětí doma i ve školách. A sílí i hlasy, a to také hlasy mladých lidí, že za komunistů vlastně nebylo tak zle. A že všechny ty kecy o zavírání lidí, o tom, že nebylo jídlo, jsou jenom povídačky, že to vlastně bylo fajn. A že prý k čemu je nám ta svoboda, když na dovolenou u moře stejně nemáme prachy, práce není a když si v práci otevřu hubu na šéfa, tak mě vyrazí tak, jako za bolševika. Tak jakápak svoboda? ptají se. A já skřípu zuby a nechápu, že nechápou...

Ptejte se mě, na co chcete, a já, na co chci, odpovím, vol.3

12. června 2015 v 12:59 | Lúmenn |  vy se ptáte, já odpovídám...
Tak se pod články zase sešly nějaké ty všetečné otázky a vy už se určitě nemůžete dočkat odpovědí:) Své další případné otázky můžete vložit pod tento článek a nebo pod úvodní k této rubrice, kde najdete i nějaká stručná orientační pravidla pro pokládání dotazů;) Odpovídám podle data položení dotazu - a je jedno, pod kterým článkem. ty, které se nevešly, očekávejte brzy;)

Quo vadis, Lúmennko?

11. června 2015 v 23:57 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Kam jdu? A proč? A dojdu tam vůbec? Tohle jsou otázky, které si občas položíme všichni. Život popisujeme metaforou cesty a protože všichni víme, že náš život v tomto těle má omezený čas, předpokládáme, že naše životní cesta někde končí. Někde, kde si to vyčíme - možná na postu ředitele zeměkoule, možná v náručí milované osoby, možná v učebnicích dějepisu. Toužíme někam dojít, někde být.
Já už jsem někde jinde. Říkáme. Ušel jsem dlouho cestu. Odkud a kam každý z nás jde, je ale skryto v mlze, mlze před životem a mlze po něm. A tak se soustředíme na tento život a na tyto úspěchy a ve společnosti orientované na výsledek si pro samý cíl vůbec neužíváme cestu...

Bez účtenky se nedaní aneb největší mýty o EET

6. června 2015 v 12:32 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Vím, že už se toho o EET napsaly celé stohy. Ale to bude možná proto, že je to zatím největší zásah do svobody podnikání za posledních několik desítek let (naposled to bylo znárodňování v padesátých letech - a ne, to fakt nepřeháním). Po zhlédnutí mnoha pořadů a přečtení mnoha diskuzí jsem zjistila, že o EET (elektronické evidenci tržeb) existuje řada mýtů a to zejména o podnikání samotném, jehož se tato nová státní buzerace týká.
Rozhodla jsem se je osvětlit a snad i vyvrátit a věřím, že se pod článkem nebudou objevovat nesmysly jako v sms fóru pořadu máte slovo, ve stylu "nepoctivci křičí, poctivým to nevadí, Babiš na Hrad" nebo úžasné a směšné "však si to odečtou z daní tak co řvou, nebudou krást a kupovat si luxusní auta, hajzlové podnikatelští zlodějští". Pojďme na to…

Běžný Lúmennčí den s účtenkami aneb a co papír?

5. června 2015 v 21:21 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
EET (neboli elektronická evidence tržeb) je propírána ze všech stran. Já sama jsem psala o lžích pana ministra Babiše a chystám článek o vyvrácení mýtů k této věci (čekám na přesná data od Chorvatského ministestrva financí, která jsem nebyla sama schopná na jeho najít - neumím totiž chorvatsky a google překladač nestačil, takže jsem napsala žurnalistovi, jež z nich čerpal a čekám na jeho reakci). Koho zajímají fakta a ne bláboly a lži ministra Babiše, může si počíst třeba na nezávislém serveru Echo24.
Já se to ale (jak mám ve zvyku:)), rozhodla vzít z úplně jiného konce a přemýšlím nad otázkou, která dosud nikoho nenapadla - nebo jsem to minimálně nezaregistrovala. A totiž - co příroda, co lesy? Protože ten papír na (dle mého názoru zcela zbytečné) účtenky se bude muset někde vzít...

Další články


Kam dál