Zkoušky, maturity a život

Včera v 15:50 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Když tak čtu (stále doznívající) debaty na téma "co patří do maturity z češtiny a co už ne", to jak kdekdo řeší různé kánony a co je ještě všeobecný přehled a co už ne a taky to, že by maturanti měli mít někde jasně definováno, co mohou u maturity očekávat, nedá mi to si nevzpomenout na svoje školní zkušenosti. Nechám je mluvit místo svého názoru, obrázek nechť si udělá každý sám…
 

Žena si vzala muže, co ji znásilnil. A ***** tleská...

Čtvrtek v 19:13 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Vidíte tu "šťastnou rodinku" na fotce vlevo? Nádherné manželství dvou lidí, které vzniklo poté, co pán na fotografii tuto ženu znásilnil - a ona následkem tohoto aktu otěhotněla. Stát se to v naší zemi, existuje mnoho možností, jak situaci vyřešit, aniž by trpěl kdokoli jiný, než násilník, který si po právu zaslouží trest.
Jenomže se to stalo v Afghánistánu, muslimské zemi, která má úplně jiná pravidla. A tak oba dva, Gulnaz i Asadulláha, uvěznili a jedinou cestou ven byla svatba. Ačkoli se Gulnaz, oběť znásilnění, dostala z vězení díky prezidentské milosti, stejně by jí hrozil život v potupě a hanbě mezi lidmi, kteří by nikdy nepřijali fakt, že za znásilnění nemůže. Takže si raději vzala muže, který jí ublížil a žije s ním. V našem světě nepochopitelné, děsivé. A přesto se najdou lidé, kteří tomu nadšeně tleskají...

Ptejte se mě, na co chcete, a já, na co chci, odpovím, vol.1

Pondělí v 21:56 | Lúmenn |  vy se ptáte, já odpovídám...
Jak jsem slíbila, tak činím - a tímto vám dávám možnost mě zasypat dotazy:)V anketě o směřování blogu se našly hlasy, které volaly po otázkách na mou osobu a já se rozhodla jim vyhovět. Za prvé mě to baví a za druhé by to mohlo být i čtenářsky zajímavé.
Dříve k tomu sloužil ne úplně funkční systém, jehož výsledky naleznete v rubrice "vy se ptáte, já odpovídám", kam se budou od nynějška řadit i tyto dotazníkové články, jež budou přibývat tak rychle, jak vy se budete ptát (a já stíhat odpovídat:)).
Slibuji, že se pokusím odpovědět na všechno a to maximálně upřímně a na rovinu, ale pro začátek si nastavme nějaká pravidla:)
 


Ta dnešní mládež!

Pondělí v 11:39 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Už když mi bylo nějakých patnáct a patřila jsem do takzvané "té dnešní mládeže", nějak mi nedocházelo, co je na nás tak strašného, že to všechny lidi dvacet plus vytáčí do vrtule. Poslouchala jsem od rodičů a starších kamarádů, že jsme nevychovaní, pořád sedíme akorát u počítače, nečteme, chodíme za školu, kouříme a chlastáme. To oni, oni byli jiní! A já se vždycky ptala - jací? Jací jste teda byli, co jste dělali v pubertě? Seděli doma a učili se? Modlili se k Bohu? Četli Shakespeara v originále?
Odpovědí mi bylo jen mlčení. A pak jsem asi v osmnácti přečetla povídku Horečka od Václava Hraběte, kterou jsem pro její špatnou dostupnost uveřejnila i tady na blogu (zde!:)). Kdo ví, kdy Václav Hrabě žil, nepřestane vycházet z úžasu a ten, kdo netuší, bude asi překvapený ještě více, když zjistí, že povídka se neodehrává v současnosti, ale v padesátých letech minulého století. V době mládí našich babiček a dědečků. V době, kdy kluci kouřili za školou, klátili spolužačky a kašlali na školu, aby v noci utíkali oknem z domu na zábavy a tancovačky, kde se zpili levným vínem. V době, kdy mládež poslouchala, jak je nevychovaná, nevzdělaná, nečte a neváží si starších. Nepřipomíná vám to něco?

Jak genderová lingvistika diskriminuje ženy

11. května 2015 v 12:50 | Lúmenn |  krásy češtiny...
Není tomu tak dávno, co jsem se dozvěděla o relativně novém jazykovědním oboru, jemuž se říká genderová lingvistika. V podstatě jde o obor, který zkoumá postavení ženy a muže v jazyce, což je zrovna v češtině nesnadný úkol. Narozdíl od takové angličtiny, která je co se týče koncovek jmenných i slovesných bezpohlaví (u věty "doctor Johnson says" nebo "teacher Smith went" může jít stejně tak o muže i o ženu), je čeština jazyk bohatě pracující s pohlavím mluvčího i oslovovaného. Ať už jde o koncovky v minulém čase (žena řekla, muž řekl; ženy řekly, muži řekli), o příjmení (Novák, Nováková) nebo o různá povolání (lékař, lékařka). V češtině prostě v naprosté většině případů poznáte, zda se jedná o ženu či muže a odpadají tak komické situace, známé z amerických filmů, kde třeba vojenská základna očekává příjezd "poručíka Thompsona" a ona přijede "poručice Thompsonová". Jenomže genderová ligvistika poukazuje na fakt, že je čeština ošklivý diskrimační jazyk a tomu by se mělo zamezit.

Týden 19, rok 2015

10. května 2015 v 13:54 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Tak, můj první pokus o jakési glosované shrnutí, postřehy v několika větách, blogový pseudotwitter o více než 140 znacích a tak všelijak podobně. Jsem na začátku, editor bíle svítí a já nemám tušení, jakou formu výsledný článek bude mít, ani jestli třeba nebude prvním a zároveň posledním v tomto stylu.
Co se mi tedy honilo hlavou tento týden, co mě štvalo, rozradostňovalo a co zajímavého mě potkalo?

Spor o Jidáše aneb proč bychom ho měli znát

7. května 2015 v 11:23 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Nešlo nezaregistrovat rozhořčenost letošních maturantů, kteří vyškoleni k určitému typu testů jako hodinové strojky náhle dostali trošku jiné zadání, než očekávali. Internetem se šíří vtipy, články i petice. Právě to poslední jmenované mě včera nadzvedlo ze židle a bez mučení přiznávám, že jsem polykala hořké slzy vzteku, fascinována faktem, že někdo dává na odiv svoji hloupost a ještě se pere za právo být hloupý a nebýt kvůli tomu perzekvován. Což, jde-li o vědomostní test, je přinejmenším úsměvné.
Zaujalo mne, s jakou vervou se nekulturní hlupáci, dokážou prát za svá práva. Ne, zaujalo není to správné slovo, lepší by bylo říci - vyděsilo mne to. Protože ve chvíli, kdy je hlupák schopen sepsat petici a bojovat za směšný cíl, pak mám dojem, že naše civilizace skutečně spěje do pr...záhuby.

Nelehká otázka uprchlíků aneb kam s nimi?

4. května 2015 v 12:55 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu uprchlíků, kteří míří z Afriky a Blízkého Východu do Evropy, je nasnadě si položit obligátní nerudovskou otázku - tedy "kam s nimi?" Silné lidské příběhy plné emocí nutí nás Evropany slzet a lidskoprávní organizace varovně vztyčují prst a apelují na naše lidství, jako by být bohatým (ve světových měřítcích) bílým Evropanem bylo hříšné a my své hříchy museli smýt tím, že se postaráme o ubožáky, jež k nám z celého světa míří. Samozřejmě mě plačící děti nenechávají chladnou, ani válečné záběry ze Sýrie či znásilňující vojáci v afrických zemích. Je mi těch lidí líto. Ale to ještě neznamená, že pro ně něco udělám. Než se na mě sesype tuna pravdoláskařského kamení, dovolte mi to vysvětlit.

Proč nemám televizi (a mít nechci)

3. května 2015 v 19:47 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Už pár let je tomu, co jsem naposledy bydlela s touhle blikající bedýnkou v jednom bytě. Ve chvíli, kdy jsem se v roce 2009 odstěhovala od rodičů za studii do Brna jsem neměla potřebu si ji pořizovat, protože už v té době jsem na ni v podstatě nekoukala a za uplynuvších šest let jsem neskonale ráda, že ten krám nevlastním.
Často čelím dotazům, proč nemám televizi. Můj táta na mě pravidelně jednou za půl roku vybafne, že mi bednu koupí, jestli ji chci a já pořád dokola opakuji, že jestli mi tu věc dotáhne domů, obratem ji prodám do bazaru. Na návštěvě u maminky zase cvakám ovladačem, aby to chvíli nehrálo a my si mohli nerušeně povídat. Proč mi tedy blikající bedna nesmí přes práh a proč ji považuji za takové zlo?

Další články


Kam dál