Žena je míň, než muž a další muslimské perličky

Pátek v 21:02 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Bedlivě jsem sledovala kauzu, v níž se řešilo, zda je v pořádku, že dívkám na zdravotní škole bylo znemožněno nosit tzv. hidžáb, muslimský šátek zahalující vlasy a krk. Nejvíce jsem se ztotožnila s článkem na stránkách sdružení Ateisté ČR od pana Wernera, který přesně shrnuje můj postoj. Ve zkratce - nelze zvýhodňovat jednu skupinu obyvatel proti druhé, tedy věřícímu dát více práv, než nevěřícímu. Nechci to více rozebírat, koho zajímá můj názor, nechť si přečte článek, na nějž odkazuji.
Já chci psát o jiné věci - a tou jsou výroky účastníků diskuze v pořadu Máte slovo z 20.11., kde se tato věc řešila a pochopitelně se rozběhla debata na téma "islám a jeho slučitelnost s českým, resp. evropským liberárním prostředím". A po prohlášeních z úst muslimů musím říci, že slučitelnost je tam veškerá žádná. Posuďte sami.
 


Remember, remember, the 17th of November

Pondělí v 21:09 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Celý život se mi dobře pamatuje, kolik let již uběhlo od pádu komunismu v naší zemi - protože ve stejný rok jsem se narodila. A ačkoli jsem se nehnula z místa, žila jsem ve třech různých státech, za dvou různých režimů.
Ačkoli si pochopitelně jako malé půlroční škvrně nepamatuji vůbec nic z doby komunismu, moji rodiče mi celý život byli studnicí informací, ale největší mi byl můj dnes již zesnulý dědeček. Ten se v roce 1949 stal obětí nastrčeného agenta StB a za roznášení protirežimních letáků byl ve svých pětadvaceti letech odsouzen za velezradu. Ve vězení a v pracovním táboře v uranových dolech strávil dlouhých deset let, které ho navěky poznamenaly. Nebylo mu umožněno dokončit studium práv na vysoké škole a zbytek života strávil v dělnických profesích. Vždy, když vidím lhostejnost mých vrstevníků nebo stálá procenta komunistů ve volbách, vzpomenu si na něj a nemůže mi být jedno, co se tu čtyřicet let dělo a co díky generaci mých rodičů, tehdejších studentů, před pětadvaceti lety vzalo konečně za své.

I.McEwan: Pokání

16. listopadu 2014 v 10:00 | Lúmenn |  literární díla...
Pokání
Autor: Ian McEwan
Nakladatelství: Odeon
Počet stran: 325
Rok vydání: 2001 (originál), 2008 (česky)

Tuhle knížku mi strčila do ruky Lizzy s tím, že si ji prostě musím přečíst, že film je naprosto úžasný a kniha je prý ještě lepší. Nu tedy dobrá, řekla jsem si a popravdě jsem čekala mnoho, ale tohle skutečně ne. Z lyrické poetiky na každé stránce až mrazí, dějství duše jsou vykreslená do zvrácených podrobností, na kterými člověka ani nenapadne přemýšlet a přesto je kniha čtivá a příběh hluboký.

K.McClure: Minulé životy

15. listopadu 2014 v 19:49 | Lúmenn |  literární díla...
Minulé životy
Autor: Ken McClure
Nakladatelství: Klokan
Počet stran: 251
Rok vydání: 2006

Metoda vybírání knih ke čtení, kterou jsem si osvojila, nemám-li žádná aktuální doporučení, se mi velice zamlouvá, protože mi zatím přinesla samé zajímavé tituly. Jak to dělám? Prostě hrábnu do regálu v knihovně po prvním názvu, co mě zaujme. Přečtu anotaci. A pokud stále trvá zájem, namátkou otevřu knihu někde v půlce a přečtu pár řádků, ať omrknu autorův sloh. V pořádku? Tak šup s tebou domů kotě, strávíme spolu pár pěkných večerů o samotě v posteli;)
I tuto knížku jsem vyhmátla tímto způsobem a nakonec jsem ji přečetla ještě rychlejí, než jsem čekala. Je totiž docela napínavá a docela dobře napsaná. A ačkoli bych ji řadila mezi lehčí čtivo, rozhodně to nebyl promarněný čas.

Za právo diskriminovat!

14. listopadu 2014 v 23:35 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Sociální sítě včera rozhýbala zpráva o restauratérovi, který vyvěsil na svůj podnik cedulku se zákazem vstupu dětí do šesti let, byť v doprovodu rodičů a nyní je souzen za diskriminaci. Vlastně - už za ni je i odsouzený, ačkoli se stále marně odvolává.
Nemám zájem řešit tento konkrétní případ a rozmatlávat, zda je pro něj pokuta likvidační nebo ne, ani řešit, jaké měl k zákazu důvody. To totiž vůbec není podstatné. Podstatné je, že by podle mého názoru každý člověk, který poskytuje nějakou službu, měl mít právo vybrat si, komu ji poskytne a komu ne.

A.Wiesler: Kroniky Hagena von Stein I. - Štvanice na ďábla

12. listopadu 2014 v 20:11 | Lúmenn |  literární díla...
Kroniky Hagena von Stein II. - Štvanice na ďábla
Autor: André Wiesler
Nakladatelství: Fantom Print
Počet stran: 299
Rok vydání: 2008

Po napínavém prvním díle jsem se na druhý vážně těšila - už dlouho jsem nečetla fantasy, které by mě dostatečně chytlo. Opakující se klišé už mě začínala nudit a tak mě historické fantasy z prostředí husitských válek, kde vlkodlaci nejsou jen zlé bestie a hlavní hrdina není jen úžasný klaďas, příjemně potěšilo. V druhém díle se setkáváme s Hagenem von Stein v pozdější historické epoše a v mnohem horší náladě...

Hledání ztracené víry

11. listopadu 2014 v 20:23 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Kdybych měla charakterizovat poslední týdny mého života, jen těžko bych ve svém slovníku našla slušné výrazy. Vlastně ani ty sprosté kolikrát nedostačují na popis toho, jak jsem se cítila.
Rozešla jsem se se svým drahým - resp. byla jsem rozejita. Všechny ty sliby, všechna ta láska, porozumění a odevzdání se jeden druhému zmizely během pár pekelných týdnů a já doteď nerozumím tomu, co se stalo, co se změnilo. Díky tomuto zážitku, kdy se jeden den díváte milovanému do očí a slibujete si lásku do konce života a plánujete společné chvíle a druhý den jste náhle na seznamu ignorovaných osob, ještě hlouběji, než metaforické hovno na podrážce, díky tomu jsem přestala jíst a taky přestala cítit jakoukoli víru a naději. A hlavně jsem přestala věřit v lásku.

Od tokofobie k přirozenému porodu VII.

7. listopadu 2014 v 12:13 | Lúmenn, Onni |  psychologie...
Po krátké pauze tu máme poslední část kamarádčina vyprávění o její cestě od strachu až k přirozenému porodu. První část si můžete přečíst zde, v celkem šesti dílech jsme se dosud dozvídali jak Onni hledala samu sebe, svou sílu a ženství až nakonec došla k okamžiku porodu - o němž se dočtete dnes.
Doufám, že tato série článků některým ženám alespoň trochu pomohla nalézt sebevědomí a vnitřní sílu a snad v některých lidech podpořila diskuzi o tom, co je to přirozený porod a jak jej dopřát co nejvíce ženám.
Děkuji Onni, že se můj blog mohl stát hostitelem jejích článků a přeji jí i Alexovi hodně zdraví:)

Žít Brno nelžou, pane Homolo!

5. listopadu 2014 v 13:36 | Lúmenn |  lži, výmysly a manipulace...
Nejvíc na světě nesnáším lež a nespravedlost. Takže když někdo někoho křivě obviní, čímž se tyto dvě věci spojí, je to něco na mě. Náhodou jsem dnes narazila na komentář pana Miroslava Homoly, údajně vedoucího redakce Práva v Brně. Tento člověk ale buď neví o žurnalistice zhola nic a tedy se nenamáhal obstarat si ke své glose fakta a nebo zcela záměrně upravil okolnosti a tedy lže.
A protože bezpráví a lež je něco, co skutečně nesnesu, napsala jsem drahéhu panu Homolovi e-mail a jsem velice zvědavá, zda zareaguje. O co přesně jde se dočtete pod perexem.

Další články



Kam dál