b

Podporuji volbu, podporuji #czarnyprotest

Dnes v 10:00 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Neumím si představit, že bych šla na potrat, až na dva výjimečné případy - kdybych otěhotněla po znásilnění nebo kdybych byla velmi vysoká pravděpodobnost, že se mi narodí postižené dítě. Ale dokážu se vcítit do situací žen a dívek, které se před touto hořkou volbou ocitly i z méně závažných důvodů - třeba kvůli velmi nízkému věku nebo kvůli tíživé sociální situaci. Mám i ve svém okolí mladé ženy, které si traumatickým zážitkem umělého ukončení těhotenství prošly a díky tomu z první ruky vím, jak těžké rozhodnutí to je a přesto to tyto ženy a dívky udělají. Proč?
 

Audiopovídka - Ve stoce

Včera v 10:00 | Lúmenn |  povídky...
Doba je rychlá a na čtení je málo času. A i já, protože bohužel nedokážu zároveň vyplňovat stohy papírů v práci a číst zároveň, jsem si poslední dobou ulítla na audioknihách a od doby, co vyrábím placky a magnetky oceňuju vynález audoknih ještě víc.. Kouzlo mluveného slova pro mě osobně spočívá hlavně v tom, že se u něj dá dělat spousta věcí, které sice vyžadují zrakovou pozornost a znemožňují tak kupříkladu sledování filmu, ale zase příliš nenamáhají mozek - jako zmíněné vyrábění placek, ale třeba taky uklízení, rukodělná tvorba, malování nebo i dlouhé cestování v dopravním prostředku, v němž se s četby zvedá žaludek. A když tedy mají audiodíla tolik předností, rozhodli jsme se s mým drahým zkusit některé z mých textů převést do této podoby a předhodit je youtubu. Zatím vzniklo první dílo čtené Alwinovým hlasem a protože můj milý je fanouškem post apa, vybrala jsem pro první pokus povídku Ve stoce z dystopické reality budoucnosti.

Telperion a Laurelin

Neděle v 12:00 | Lúmenn |  poezie...
Poslední dobou téměř nepíšu básně, jako by ve mě ta dříve docela aktivní veršotepecká část usnula hodně hlubokým spánkem a odmítala se probudit. Jen tu a tam něco zamumlá ze sna a málokdy je to aspoň trochu použitelné nebo vůbec zachytitelné na papír, protože jsou to jen nahodilé střípky z lyrického světa veršů, které zmití rychlejí, než dám ruce povel ke psaní. O to víc jsem ráda za každé semínko inspirace, které se mi podaří zasadit do trvale realitou přetíženého mozku. A tentokrát to byly rovnou dvě pořádné sazeničky z největších stromů všech dob - Tolkienova Telperionu a Laurelinu, zařících stromů z Valinoru před počátkem věků. A touhu ztvárnit jejich krásu ve verších ve mě vzbudila jedna velmi talentovaná blogerka, jejíž ilustraci Dvou stromů mám už pár týdnů na ploše, protože se jí nemůžu nabažit jak je skvělá. Podepisuje se jako Šárka a její blog z přehršlem ilustrací zejména z Tolkienova světa najdete na tomto odkaze, který vede na místo, kde jsem prvně objevila onu inspirující ilustraci, jež prostě musím přiložit, protože ty verše a ten obraz prostě patří k sobě a já jsem hrozně vděčná za ten malý pramínek v jinak dlouhodobě vyschlé studnici mojí inspirace. Ale dost řečí, je čas na poezii:)
 


Zážitky z cest aneb "Hic Rhodus! Hic salta!" III.

Sobota v 10:00 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Tády dády dá, o tom, co znamená hláška "Hic Rhodus, hic salta" a i o tom, co jsem a s kým probohy dělala na Rhodosu (pořád nevím, jestli je správně na Rhodosu nebo Rhodu, krutibrko) píšu již v první a druhé části svého vyprávění z cest, takže si to mazejte přečíst, holomci, a dnes rovnou vítejte u třetí a také poslední části vyprávění o tom, co je na tom ostrově vlastně k vidění a jak se tam Lúmennka měla.

Zážitky z cest aneb "Hic Rhodus! Hic salta!" II.

Pátek v 12:00 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
"Hic Rhodus! Hic salta!" neboli "Zde je Rhodos, zde skákej" prý řekli jednomu Rhoďanovi, když se na olympijských hrách chlubil, že doma na Rhodu doskočí táákhle daleko a každý jeho krajan mu to dosvědčí. Volně přeložit by se to dalo jako prosté "tak ukaž, co umíš teď a tady, frajere a nemel zbytečně hubou". Jenže v mém rhodském příběhu jsem neskákala do dálky kvůli výhře v soutěži, alebrž do výšky a jen a jen z čiré radosti, že jsem po roce na vytoužené dovolené, na kterou jsme s mým drahým Alwinem šetřili už od Vánoc. A stálo to za to, proto to skákání a juchání:) Pro moji zážitkůchtivou rodinu jsem každý den zapisovala a poctivě na nechutně pomalém hotelovém internetu posílala domů vše, co se událo a tak teď střípky z mé cesty na překrásný a historicky bohatý ostrov Rhodos mohu předat i zde na blogu:) Tady můžete číst první část hopsa hejsa putování po Rhodu, druhý díl naleznete níže;)

Zážitky z cest aneb "Hic Rhodus! Hic salta!" I.

Čtvrtek v 15:28 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
"Hic Rhodus! Hic salta!" neboli "Zde je Rhodos, zde skákej" prý řekli jednomu Rhoďanovi, když se na olympijských hrách chlubil, že doma na Rhodu doskočí táákhle daleko a každý jeho krajan mu to dosvědčí. Volně přeložit by se to dalo jako prosté "tak ukaž, co umíš teď a tady, frajere a nemel zbytečně hubou". Jenže v mém rhodském příběhu jsem neskákala do dálky kvůli výhře v soutěži, alebrž do výšky a jen a jen z čiré radosti, že jsem po roce na vytoužené dovolené, na kterou jsme s mým drahým Alwinem šetřili už od Vánoc. A stálo to za to, proto to skákání a juchání:) Pro moji zážitkůchtivou rodinu jsem každý den zapisovala a poctivě na nechutně pomalém hotelovém internetu posílala domů vše, co se událo a tak teď střípky z mé cesty na překrásný a historicky bohatý ostrov Rhodos mohu předat i zde na blogu:) Hopsa hejsa po Rhodosu začíná...

To už se fakt všichni zbláznili?

10. září 2016 v 21:42 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
"Uprchlíci! Jsou všude! Zničí nás, sežerou, znásilní naše ženy, zotročí naše děti a pokud si na hranicích nepostavíme aspoň dvacetimetrovej plot s ostnatým drátem, za chvíli tady budou běhat hordy nadržených velbloudošuků, hledajících něco, co by mohli zprznit. A budeme to my. A naše evropské hodnoty. Pokud to nezastavíme VŠICHNI TADY UMŘEME!"
Ne, nepřišla jsem o rozum - vidíte ty uvozovky? Pouze cituju veřejnou debatu, na kterou, ať se mi to líbí nebo ne (a mě se to rozhodně nelíbí), narážím poslední dobou všude. Že je na sociálních sítích pořád přikládáno pod kotel protimigrantské hysterie, na to už jsme si chca nechca museli zvyknout všichni. Ale když to na vás křičí z billboardů na ulicích, slyšíte to z rádia, televize, čtete to na všech předvolebních reklamách na netu a slyšíte v každé hospodě, kam přijdete, dokonce i v šalině, máte už fakt chuť praštit sebou o zem, začít kopat a ječet na celé kolo: "To už jste se fakt všichni zbláznili?"

Cestovní horečka

8. září 2016 v 17:31 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Celé léto jsem v podstatě strávila zavalená prací a neustálým stresem a ještě k tomu jako způlky slaměná vdova - můj nejdražší měl totiž poslední čtyři měsíce práci v jiném městě, takže mizel v pondělí ráno a domů se mi vracel až ve čtvrtek večer. Do toho jsem se snažila stihnout co nejvíc stánkařských akcí, takže se staly pracovními i víkendy a tak mám na léto úplně jiné vzpomínky, než každý rok. Žádné fesťáky, výletů, co by spočítal na prstech jedné ruky a dokonce jsem se nestihla jít ani jedinkrát vykoupat někam ven. Vlastně když se na to tak koukám, přemýšlím, jak jsem to letos vůbec přežila a nezbláznila se:) Možná proto, že jsem si celé léto slibovala podzimní dovolenou, která už je díky bohům za dveřmi a já stříhám metr jako uhranutá:)

Nadáváte na neziskovky? Tak nekoukejte na sport;)

3. září 2016 v 18:22 | Lúmenn |  glosář...
Poslední dobou je v módě dštít oheň a síru na neziskové organizace. Staly se synomem pro líheň nemakačenků, jenž se rekrutují z řad intelektuální zlaté mládeže, které smrdí "pořádná práce" a tak se za státní (rozuměj naše) peníze válí u stolů a vymýšlí nesmyslné studie k ničemu. Nebo hůř, cpou peníze těm hnusným uprchlíkům a ještě hnusnějším cikánům, zatímco na naše děti se sbírají víčka. Všichni jsme už určitě tyhle moudré prupovídky stejců u piva slyšeli. Horší je, že se objevují i v seriózní politické debatě a "neziskovka" je dneska sprosté slovo, které znamená zhruba "líný parazit na státních penězích, jež náleží poctivým pracujícím občanům". Sranda ovšem je, když se zaměříme na to, které subjekty skutečně a reálně dostávají prachy ze státního rozpočtu. Pro někoho, zejména pro ony pivní strejce, to asi bude docela překvapivé;)

Další články


Kam dál