Buda a Pešť aneb jarní výlet do Uher

Úterý v 12:59 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Před Velikonocemi jsme si s mužem řekli: "Dosti bylo sezení doma, je třeba vyrazit někam ven." Inspirovala nás moje kamarádka Lizzy a její anglický přítel, který přijel poznávat krásy střední Evropy a za tři dny spolu zmákli navštívit Prahu, Vídeň a Bratislavu. Three capital cities in three days znělo jako zajímavá výzva. Původně jsme se tedy s drahým chtěli vypravit do Budapešti, Vídně a Bratislavy a zmáknout za prodloužený víkend taktéž tři hlavní města a to hned všechna na Dunaji, nakonec ale z Vídně z časových a finančních důvodů sešlo a na Budapešť jsme si tak vyhradili dny dva. A stálo to za to.
 

Dabing? Ne.

13. dubna 2018 v 14:19 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Dneska mě na titulce zaujal článek s názvem Dabing: Ano nebo ne?. Je fakt, že tohle téma se čas od času vynoří a je zajímavé se nad ním zamyslet. Po přečtení článku jsem ale cítila zklamání, protože se zdá, jako by autorka úplně pominula fakt, že kromě dabingu a původního znění existují také titulky. A právě titulky považuju za naprosto geniální a úžasný způsob, jak koukat na seriál/film a na jednu stranu si zachovat originální hlasy postav se všemi jemnými nuancemi a na stranu druhou rozumět všemu, co se na plátně povídá. Proč jsem fanda originálního znění a proč za mě dabing rozhodně ne?

Vemte si to, je to ZADARMO!

10. dubna 2018 v 16:42 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Včera jsem na své fesjbůkové stránce (je to tahle, kdybyste ji třeba ještě neměli lajknutou;)) sdílela článek o uhynulém vorvani, který měl břicho nacpané plasty. Podobných případů přibývá - a to samozřejmě jen těch, kdy mrtvou velrybu zanese příliv na pobřeží, bůhví kolik plasty zadušených velryb ožrali na širém oceánu žraloci. Plasty v mořích začínají být čím dál větší problém. Zabíjí mořské živočichy, ryby, savce i ptáky. Tím nenávratně ničí mořské ekosystémy. A my, lidé, pak baštíme ryby plné plastových mikročástic a pomalu tím otravujeme sami sebe. Jenomže dokud všechna turistická letoviska s těmi svými bělostnými písčitými plážemi nebudou zahrnutá plastovým svinstvem až po střechy bungalovů, asi s tím těžko lidi začnou něco dělat - a pak, pak už bude stejně pozdě.
Netušila jsem totiž, pohybujíc se ve své sociální bublině "eko-bio nadšenců", jak hluboce je v lidech potřeba používat plasty zažraná. Povím vám jednu historku z nedávné minulosti, která obsahuje dokonce lehkou fyzickou potyčku a jednu šílenou paní za přepážkou...
 


Yes Woman

9. dubna 2018 v 14:41 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Znáte film s Jimem Carreym Yes Man? Hlavní hrdina se v něm rozhodne, že na všechny návrhy na aktivity ve svém životě bude odpovídat jenom ano. Rozjede se dobrodružná a bláznivá jízda, plná nevšedních zážitků. A podobně si připadám poslední dobou - stala se ze mě Yes Woman...
Vím, že to někdy z blogu vypadá, že podnikám jednu bláznivinu za druhou. Ale není to tak docela pravda. Tu a tam podnikám vážně zábavné a ulítlé věci, ale většinu času jsem donedávna věnovala práci, čtení knížek a svému muži. Vlastně jsem poslední dva roky seděla víc doma na zadku, než dělala něco nevšedního. A někdy jsem měla pocit, že pomalu hniju zaživa. Lenošením člověk paradoxně spotřebovává mnohem víc energie, než činností.

Velikonoce a já

3. dubna 2018 v 13:41 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Tak už je máme za sebou. Velikonoce. Svátky mnohými považované za trapné, jinými za krásné a tradiční a některými dokonce za násilné, zvrhlé a barbarské. Asi málokterý lidový zvyk působí takové kontroverze, jako pomlázka. Většina žen při tom slově protočí oči v sloup a začne chrlit traumatické historky ze svého dětství. Taky jsem tohle dělala většinu života. Vlastně byste ještě nedávno asi nenašli většího hejtra Velikonoc, než jsem já. Trapné, odporné, ponižující. Jenomže poslední roky jsem pomalu svůj názor přehodnotila.

Jarní únava ze Škaredé středy (a úterka a pondělka)

28. března 2018 v 16:40 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Nikdy jsem termín "jarní únava" úplně nepochopila. Protože patřím mezi lidi, kterým se s jarem vleje energie do žil a s prvním sluníčkem a prvními pupeny vyletím jak čertík z krabičky, celá divá do života. Teda - každý rok to tak bylo. Jenže letos, letos to nějak nefunguje. A jarní únava si mě podala v plné parádě. V sobotu jsem ještě zvládla fungovat a jela jsem si právě na své oblíbené jarní vlně. Obhospodařila jsem zahrádku, zbavila ji zimního nepořádku, odzimovala keříky v truhlících a dala klíčit asi bambilion nových rostlinek. S nedělním probuzením se ale síla kamsi vytratila a pořád se ne a ne vrátit. Možná je to ona příslovečná jarní únava a nebo něco úplně jiného, každopádně se cítím pod psa. Teda ideálně spíš pod deku.

Jaro v Brně

23. března 2018 v 14:57 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Žiju v Brně už devět let a stejně bych neřekla, že je krásné. Protože co si budem povídat - to moc není. Ale rozhodopádně Brno miluju. I když je často ušmudlané, okopané, neladící, divně zakřivené a zvláštně vonící. Je to prostě takový ten člověk, který vám na první pohled připadá ošklivý, na druhý v něm ale najdete něco sympatického, nějaký druh vnitřního vyzařování, tak osobitého a úžasného, až vám nakonec začne připadat krásný.
A právě takové je Brno. Jako magnet tahá divnolidi k sobě a pak je buď sežvejká a změněné vyplivně zpátky do světa - a nebo je přivine na svou dlažebními kostkami posetou hruď a drží a nepustí. Ztratíme se navěky v jeho uličkách, zákoutích, drobných bizarnostech a každodenní směsici šílenství a štěstí. A vůbec nejvíc nejlepčejší je Brno na jaře.

Mediální výchova v dílnách a na pozemku

20. března 2018 v 9:43 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Republikou rezonuje návrh, že by se do škol opět měly zavést povinné hodiny dílen a práce na pozemku. Děcka jsou levá jak šavle, nic neumí, nedovedou položit steblo křížem. Nikdo nechce dělat řemeslo a to má přece zlaté dno. Zastánci moderních technologií kontrují, že v 21.století není práce s dlátem zrovna zásadní dovedností, která vám v CVčku zajistí raketový postup v kariéře. Potřebujeme mediální gramotnost, práci s počítačem, programování, namítají.
Tak mě napadlo, že by to šlo vcelku dobře skloubit dohromady. Zní to šíleně? V současném pořád ještě socialismem smrdícím školství asi ano. Když si vzpomenu na naši pančelku z "pěstitelských prací" a na celkový obsah výuky tohoto jistě bohulibého předmětu, tak mě optimismus taky opouští.

Měkký a bezpečný ženský svět

17. března 2018 v 15:05 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Ve vlacích jsou zaváděna bezpečná kupé pouze pro ženy. Začnou jezdit taxíky pro ženy. Už nějakou dobu existují parkovací místa pro ženy, která jsou širší, protože ženy neumí parkovat (ale fuj, to bylo genderově nekorektní), aby se ženám lépe vystupovalo s kočárkem (sakra, taky špatně), inu zkrátka jsou ta místa na parkovišti umístěna tak, aby byla dobře osvětlená a kousek ode dveří, aby na dámu nemohl ze tmy vyskočit nějaký sexuální predátor. Kvůli hordám nadržených a zvrácených mužských bestií se konekocnů všechna tahle opatření zavádějí. Aby se ženy cítily bezpečně. Co na tom, že statistiky zločinnosti jsou každoročně nižší a nižší, co na tom, že žijeme v jednom z nejbezpečnějších koutů světa a v suverénně nejbezpečnější epoše lidských dějin. Ženy, obklopené "rape culture ovlivněnými pyjatci" se potřebují cítit ještě bezpečněji a basta!

Další články


Kam dál