b

Člověk a příroda - dva odlišné pojmy?

16. října 2008 v 18:19 | Lúmenn |  názory, úvahy a zamyšlení...

K napsání této úvahy mě nakopl dopis jedné ze čtenářek časopisu Epocha. Tato dáma se pohoršovala nad tím, že autor článku o zvířatech-mlsounech použil pro jejich stravování slovo "jedí", když zvířata přece odjakživa "žerou".
Zamyslela jsem se nad tímto výrokem, stejně jako nad mnoha dalšími, kterých jsou plná periodika, sdělovací prostředky i hovory mezi lidmi. Také slýcháte o "marném boji člověka s přírodou", o tom, že "příroda zase dala člověku co proto" nebo vás poučují, že "experimenty na zvířatech jsou lepší, než pokusy na lidech"? Ale ptali jste se někdy proč?

Proč jsou zvířata něčím míň než člověk a dokonce jsou považována za součást té "zlé, nepřející" přírody, ale člověk nikoli? Příroda je často nazývána naším protivníkem, něčím, co bojuje na úplně jiné frontě, před čím musíme zavřít dveře, zatáhnout závěsy, co musíme ovládnout, podrobit a pokud to nepůjde, tak zničit. Zvířata jsou našimi přáteli jen když se nám to hodí - ten samý člověk, který hladí svého psíka a láskyplně pečuje o rybičky, si natírá obličej krémem testovaným na králících a polyká medikamenty, kvůli kterým zemřely stovky myší.
Nejsem vegetarián. Nejsem ani ekologický aktivista (ti spíše škodí, než pomáhají). Jenom si říkám, proč na této planetě nemohou prostě žít přírodní bytosti - zvířata, rostliny a houby, ale musíme vydělovat ještě kategorii člověk. Kategorii nedotknutelnou, posazenou nad životy všech ostatních živých bytostí, mající neomezená práva na všechny přírodní zdroje a oblasti, ospravedlnitelně vraždící bezmocná zvířata.
Považuji za veliký rozdíl v podstatě rovnocenné šance lovců bizonů, mamutů a lesní zvěře, kteří si pomáhali jednoduchými zbraněmi a masové zabíjení zvířat na běžících pásech velkých jatek, jejich mučení v laboratořích a živoření v těch nejhorších podmínkách ve velkochovech. Jak z toho ven? Nejíst maso se ze dne na den nemůže podařit, zvláště proto, že člověk je už tisíce let všežravec a určité látky ke zdravému životu potřebuje. Ale najít jiné způsoby zabíjení zvířat a zkrátit jejich utrpení na okamžik. Zkoušet medikamenty a další chemikálie na lidech, kteří jsou zločinci odsouzení k doživotí či smrti. Proč by bylo neetické dívat se, jak vrah několika lidí trpí pod skalpely vědců, když u podstatně bezbrannějších a nevinnějších králíků a myší nám to přijde zcela v pořádku? A co místo obřích kravínů, slepičáren a vepřínů, kde má jedno zvíře pár metrů čtverečních na celý život vybudovat rozsáhlé pastviny - třeba tam, kde teď jsou zcela zbytečná golfová hřiště?
To nejdůležitější co musí člověk udělat je ale přiznat si, že jsme vždy byli, jsme a budeme součástí přírody jakožto celku, že neexistuje bariéra mezi světem člověka a přírody a že i umělé materiály nepocházejí primárně z ničeho jiného než ze surovin, které nám poskytla příroda. Civilizace - moderní vymoženosti od politiky přes stavbu domů až po počítače - nám dává jen malou výhodu oproti zvířatům a živly nám to připomínají každou chvíli. Naše auta a další majetek létají vzduchem při hurikánech, naše mohutné lodě se potápí jako ořechové skořápky při mořských bouřích, lesní požár zachvátí strom stejně snadno jako lidský dům, zemětřesení srovná se zemí naše města i silnice a pod sutinami pospolu leží mrtvoly lidí i zvířat. Člověk je jen zbabělé zvíře, schované za zdí, obklopené svými vynálezy a s egem nabobtnalým do neuvěřitelných rozměrů. Zvíře, které zapomnělo, že elektrický proud se může znenadání vypnout a 80% jeho vynálezů mu bude k ničemu. Zvíře, které neví, jaký je život pod širým nebem, zvíře, které zpohodlnělo a změklo v teple svých doupat a vyhodilo instinkty do koše spolu s včerejšími novinami.
Nebude to trvat dlouho a snad se konečně vyplní proroctví jednoho indiána, které mi zní v hlavě už léta, od chvíle co jsem ho četla ve skautském deníku své kamarádky: Až bude utržena poslední rostlina, až bude uloveno poslední zvíře, až bude poslední řeka otrávená, pak teprve lidé poznají, že peníze se nedají jíst.

A neodpustím si ještě jednu skautskou moudrost: Přírodu jsme nedostali jako dědictví po předcích, nýbrž jako půjčku od potomků.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 klikli klikli | Web | 16. října 2008 v 18:23 | Reagovat

neprekoname ten rekord?

11.10.2008 19:32

no tak co ludkovia myslite ze prekoname rekord v komentikoch nie???tak to aspon skusme cloveku ktory sa najviac zapoji bude udeleniii diplom :)

tak držííííííím palečky :)

kliknite na web :)

2 Lúmenn Lúmenn | 17. října 2008 v 12:16 | Reagovat

Polib mi prdel s tímhle, díky :)

3 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 21. října 2008 v 16:18 | Reagovat

Samozřejmě souhlas a s tím testováním na vrazích souhlas ještě větší. Ikdyž já bych byl spíš pro koko za oko, smrt za smrt, vražda zvířete pro cokoliv jiného než obživu a obranu = vraždě člověka a měla by automaticky následovat poprava...

4 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 21. října 2008 v 16:22 | Reagovat

Ještě bych ti chtěl říct, ať si za těmito i jinými názory tvrdě stojíš, jsou správné, když před článek napíšeš:  "Asi mě ukamenujete" tím částečně přiznáš, že tvůj názor není správný...

   Včera před usnutím jsem dlouze přemýšlel jak řešit nastálou situaci lidstva. Problémy jsou známy, ale řešení není vůbec jednoduché, možná by stačilo počkat až  se lidi pozabíjej kvůli ropě, ale do té doby může být příroda známa už jen v podobě parků uvnitř betonové džungle...neznáš nějaký hodně navštěvovaný mezinárodní server v angličtině, kam by se daly psát články pro lidi ve světě?

5 Lúmenn Lúmenn | Web | 21. října 2008 v 20:16 | Reagovat

N s touto prezentací názoru (předem jako ortodoxní, zvláštní, protiproudový...) pokud vím vystupuji hlavně v článcích ohledně gotiky, moje úvahy o lidstvu apod. uvádím trochu jinak. Ale chápu, jak takový úvod může být vnímán;) dík za postřeh

Neznám, bohužel, chce to hledat a proklikávat se

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama