b

Rock bar Škorpion a já

27. ledna 2009 v 17:03 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...

Povím vám o jednom místě, které jsem nalezla téměř před třemi roky, kde zní tvrdá hudba každý večer, kde teče alkohol proudem a vzduchem se vznáší dým s cigaret. O místě plném přetvářek i čirého přátelství, pomluv a zloby i hlubokých citů, strastí, krve a slz i rozjařených úsměvů a upřímného smíchu. O místě, kam mě zavedla šťastná náhoda a odkud jsem mnohokrát chtěla navždy odejít, ale cesta životem mě vždycky zase dovedla zpět. To místo mi nenávratně změnilo život a jmenuje se Rock Bar Škorpion.



Začalo to vlastně nevinně. Před zhruba třemi lety, někdy v dubnu 2006, jsme si s mým tehdejším přítelem řekli, že nebudeme trávit večery jen doma a vyrazíme někam do společnosti. V Olomouci, kde bývalý bydlel, jsme často chodili do jeho oblíbených hospůdek, ale v Prostějově jsme žádný zajímavý podnik neznali. Sestřenka, modrooká blondýnka poslouchající disko, pop a trance, mi řekla o metalovém baru, kam jednou zavítali s kamarády. Z jejího líčení vyplynulo, že jsou tam všichni odění v černém, zdi jsou černé, barman vypadá jak převozník na řece Styx a všude visí metalové plakáty. No prostě nádhera!
Posezení v boxu, Cheer in the Darkness, září 2007

V té době jsem už pár let poslouchala převážně metal a rock, ale chyběli mi v mém okolí lidé, s nimiž budu moci sdílet svoji zálibu v této hudbě. A tak jsme se hned další týden vypravili do Škorpu, jak se baru zkráceně říkalo (a říká dodnes).
Ano, atmosféra byla skvělá, hudba do nás narazila sotva jsme vešli, stejně jako hluk mnoha hlasů a cigaretový kouř. Trochu vyjukaně jsme si dali pivo a kofolu a zapadli do jednoho z boxů. Bar vypadal úchvatně - byl rozdělený na dvě části, nahoře bar, židličky, šipky, pár stolů a vchod na WC, dole, kam se scházelo po pár schůdcích, potom stoly a židle a dva malé a jeden velký box s koženými sedačkami a samozřejmě neodmyslitelný fotbálek. Jestliže nás nadchl bar, pak osazenstvo teprve - dlouhovlasí metloši a gothici, pár punkáčů v rozervaných kalhotách a barman Jára opravdu vypadal jako smrťák ve výslužbě.
Ještě ten večer jsme se seznámili s pár lidmi, mimo jiné se Soňou, díky které jsem pak do Škorpu zapadla/nezapadla. Ale o tom později.

Jára a Soňa, Cheer in the Darkness, září 2007

Začala jsem do Škorpu chodit nejen o víkendech s přítelem, ale i ve všední dny. Začal se mi pomalu ale jistě měnit šatník, nakupovala jsem černá trička, dlouhé sukně, stahováky a obojky a byla jsem v sedmém nebi. Nejdříve jsem sedávala u baru a pila kofolu, tu a tam prohodila pár slov se známými tvářemi, později jsem tam začala chodit se Soňou, s niž jsme se sblížily i o něco více, než jen jako kamarádky. Bohužel jsem nevěděla, že Soňa není ve Škorpu moc oblíbená a kromě Járy, majitele a barmana v jedné osobě, se baví jen s pár lidmi. Proč, to je mi dodnes záhadou.
V té době jsem si toho moc nevšímala. Byla jsem spokojená se svou "proměnou" a úplný zlom nastal ve chvíli, kdy se Jára v září 2006 rozhodl pořádat prostějovskou gothic párty Cheer in the Darkness. Tam jsem poznala kopu lidí, o nichž jsem v té době soudila, že jsou gothici (nutno podotknout, že ne všechny bych takto označila nyní). Skvělá hudba, alkohol, pití krve, morbidní humor, hromadné líbání…byla jsem prostě unešená. Do té doby jsem se všem kalbám vyhýbala a tohle byl pro mě neznámý, ale úžasný svět.
Onen "osudný" den v září 2006 jsem také poznala Mischennku a Muzzuga. Míša mě ten den okamžitě nadchla, byla děsně přátelská a i když bylo vidět, že je trochu víc při těle než je průměr, rozhodně vypadala nádherně, elegantně a sexy. Muzzug je prostě Muzzug, přitažlivý na první pohled, nesnesitelný na druhý a poznáte-li ho líp, nejde ho z hlavy vymazat. Po gothic párty jsme o něj s Míšou tak trochu soutěžily, mě se líbil, jí taky. Mě pozval na dřevárnu, ji na koncert. Se mnou se líbal, s ní taky. Patová situace? Možná. V tu chvíli jsem ale konečně pochopila, co znamenají pomluvy ve Škorpu a o mě se jich náhle vyrojilo dost a dost. Nic konkrétního, jen házení špíny na někoho, kdo vůbec nevěděl, o co go.
Měla jsem ale štěstí, že Míša pochopila, že tudy cesta nevede. Hádat se o chlapa, který je děvkař známý po celé Ostravě, nám oběma přišlo jako mrhání časem a více jsme se začali bavit, pak kamarádit a nakonec přátelit. Ve Škorpu jsme sedávali často, my dvě nebo ještě společná kamarádka Cherry a další lidičkové.
Zdálo se to jako idylka, ale opak byl bohužel pravdou. Já měla brzy maturovat, první půl rok 2007 jsem na Škorp a přátele neměla tolik času jako dřív a někdy v té době se to stalo. Majitel budovy, v níž bar byl, se rozhodl, že rockový klub není to pravé ořechové a Járovi vypověděl nájemní smlouvu. V té době jsme se s Járou už přátelili víc, než jen jako host a barman a tak mě tahle zpráva dost zasáhla. Mimoto jsem přemýšlela, co teď budu dělat, kam budu chodit pařit a posedět s přáteli?
V březnu Jára bar zavřel, ale nezoufala jsem dlouho. Dvě ulice od našeho domu otevřel alternativní hudební klub Blade, jakéhosi nástupce Škorpu. Nebylo to tam špatné, "učila" jsem se tam o svatém týdnu před maturitou, zažila pár fajn koncertů i (zatím) poslední prostějovskou gothic párty Cheer in the Darkness vol.III. Ale nebyl to Škorp.
Prázdniny 2007 pak byly poznamenané rozpadajícím se přátelstvím s Míšou, která opouštěla gothiku a snažila s stylizovat kamkoli jinam, což jí ale moc nešlo. Já zase jezdila na bitvy, propadla přírodní módě a spíš punku, než gothice či metalu, a tak šlo všechno kolem našeho zbožňovaného baru málem do kytek.
A nakonec tam šel i náš bar - zejména kvůli zadlužení, ke kterému přispěl Járův milostný život, jeho brácha, co tržbu utrácel za pervitin a taky pár nevydařených akcí, mimo jiné koncert Morčat na útěku. Jára přestal být schopen platit vysoký nájem, návštěvnost metalových akcí nedokázala naplnit klub a když se hrálo něco jiného, metloši nepřišli a klub byl prázdný úplně. Jára zavřel bar a na čas jsme se vídali jen na akcích nebo se potkávali na ulici.
Jára v novém baru podzim 2008

Náš pan Hospoda ale nebyl schopen žít jako ostatní, chodit denně do práce a v noci tvrdě spát. Snad i z toho důvodu otevřel na jaře roku 2008 znovuzrozený Škorpion v jiných prostorách, ale ze starým srdcem. Původní název zatím nese štěstí, akce se daří, pivo teče a nájem je taky z čeho platit. Někteří lidé odešli, další přišli a jiní zůstali. Jára zase stojí za barem a já po dvou letech, co ho znám, konečně můžu říct, že jsme opravdoví přátelé.
Je to jiné místo, než do kterého jsem jako vyjukaná šestnáctka vstoupila s nadšeným očekáváním. Je to i jiný člověk, co teď sedává s cigárem vedle mě a točí za barem piva. Ale jak říkám, podstata zůstala.
Nový Škorp, Helloween punk party 2008

Nebýt škorpu, nikdy bych neměla k metalu takový vztah jako teď, nikdy bych nezačala poslouchat gothickou hudbu a neznala skvělé lidi jako je Mischennka a Jára. Škorp už jednou padl, ale nezapomněla jsem, co díky němu všechno mám a tak když málem padl podruhé a odpojili elektřinu, tak jsem zalarmovala tátovo oddělení ve firmě e-on a Škorpion zase vydržel. A doufám, že vydrží ještě dlouho a odchová další a další generace metlošů, punkerů a gothiků. Protože


Rock bar Škorpion isnť dead!!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Leri | Web | 27. ledna 2009 v 18:46 | Reagovat

:-)....No, já nevím, co na to říct. Je to takový příběh ze života. Já nějak metal, gothic atd. moc nemusím....ale nevadí mi:)....

Vidím, že jsi si to docela užívala....jako víš, jak to myslím:)....Vidíš, nikdy nevíš, co tě v životě potká.....nebo jsi věděla, že se tohleto stane?...Že vejdeš někdy do tohohle baru, že poznáš Míšu nebo Járu?.....Je to docela zajímavý příběh a v některých místech i smutný:-)....Ale dopadl dobře:-)

Jinak, díky za pochvalu blogu:-)....No, já nic proti tvé kritice nemám...abych pravdu řekla, někdy je potřeba, aby se ten dotyčný probral:D

A na mé povídky se vrhni, kdy chceš=D

2 Kiqi Kiqi | Web | 27. ledna 2009 v 20:41 | Reagovat

Je pěkné, jak si člověk vytvoří k takové "neživé" věci tak pěkný vztah.. Je to v podstatě moc pěkný, ale místy opravdu smutný příběh. Jsem ráda, že nakonec to dopadlo dobře...

3 Mishennka Mishennka | 27. ledna 2009 v 23:44 | Reagovat

ty i pan Hospoda míšence chybíte... <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama