b

Zamyšlení mezi nočními stíny

11. ledna 2009 v 10:53 | Lúmenn |  ztracena ve vlastních snech...
Jedno starší dílko, které jsem vyhrabala př uklízení a třídění složek v počítači. Aneb jak inspirující je ta chvíle mezi nocí a dnem, spánkem a bděním...


Země napůl spí a napůl bdí. Nejen teď, ale věčně je lapena na hranici světla a stínu. Zatímco jedna polovina tone v temnotě, druhá se opájí slunečním jasem. Hranice světla a tmy se neustále posouvá, jak Země rotuje a koloběh polospánku (či snad polobdění) bude trvat navěky. Lapena ve tmě, kde jsou světla měst rozeseta po kontinentech jen jako maličké žluté body, ostrůvky v moři černoty, potácím se na hranici spánku a bdění. Jsem jako Země, napadá mě. Zároveň spím i bdím a přestože kolem mě je tma, v mé duši září světlo života. Na této tenké hranici mezi realitou a říší snů často tvořím svá nejlepší díla. Kolikrát se však propadnu do bezedné jámy snu, aniž bych dokončila myšlenku. A kolikrát musí Země kromě zlomu světla a stínu čelit kontrastu ještě strašlivějšímu…protikladu života a smrti. Kdo je tím, kdo namíří ruku a ukáže prstem do světla života či do bezedné černoty smrti. Je to matka Země? To ona svádí milionkrát za den tento krutý boj a rozhoduje, kdo má právo žít a kdo ne? Nebo snad někde vysoko nad ní sídlí Kdosi a sleduje hru světla a stínu, bdění a spánku, života a smrti. Čí duše zhasne, až se rozsvítí nový den? Čí světlo zaplane, až padne noc?

Upadám do stavu, kdy nad mým tělem přejímá vládu noc. Den v mých očích zhasíná a já zavírám oči, abych je zítra mohla opět otevřít a pozdravit sluneční svit. Na světě zatím za dobu mého psaní zemřely tisíce bytostí. Ale tisíce bytostí také vítaly nové ráno, či dokonce nový život.

Noc a den. Potřebujeme oba. Kontrast a zároveň jeden celek. Náš život je kontrastů plný. A právě to je ta skutečnost, která dělá život životem. Nejdůležitějším protikladem je však ten, který je smyslem naší existence, věčný boj života a smrti. Jak tenká může být ta hranice, která je odděluje. Nyní se svěřuji tobě, temná noci, a doufám, že zítra opět zaplane má jiskra života. Mára lómë, nildornya.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vus Vus | Web | 18. ledna 2009 v 11:59 | Reagovat

dobry prohlizel jsem asi skoro vsechny clanky hlavne prozy a uplne se stracim v necem.... nakem víru...zajimave...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama