b

Draci

22. února 2009 v 11:27 | Lúmenn |  báje, mýty a legendy...
Na dlouhé cestě za mýtickými tvory se dnes vydáme mezi draky. Na těch je zajímavé to, že jako jedni z mála bájných tvorů se objevují v mýtech a legendách po celém světě. Není snad místo, kde by neznali pověsti o dracích. Ovšem nutno dodat, že co země, to jiní draci. Někde jsou zlí, někde dobří a jinde dokonce bohové. Báje se neshodují dokonce ani v popisech těchto tvorů - ať už jde o velikost, schopnosti či celkový vzhled těla. Jisté ale je, že jakýsi archetyp draka někde v lidských myslích existuje a mnoho historiků se ptá - z čeho vlastně vznikl? Odpověď na tuto otázku však není předmětem tohoto článku a tak tedy vzhůru do legend za draky, dráčky a saněmi.

Vlastnosti draků

Jak bylo řečeno, co mýtus, to jiný drak. Dalším problémem je, že v mnoha kulturách se slovo drak shodovalo se slovem had, ačkoli šlo jednoznačně o jiné tvory. Proto se původní podoba draka ztrácí v šerém dávnověku a my skládáme jen střípky jeho podoby.
Obecně přijímaná podoba draka v Evropany ovlivněné kultuře je veliký plaz, pokrytý šupinami, který má šest končetin - přední, zadní a blanitá křídla na zádech. Může mít i více hlav, což pochází pravděpodobně z řecké mytologie, kde se vyskytuje draku podobná nestvůra hydra (do staročeštiny překládaná jako saň). Jeho spáry vždy končí ostrými drápy, často umí chrlit oheň a většinou je zlý - požírá lidi či zvěř a tak musí přijít hrdina a draka zabít, aby si vysloužil věčnou slávu.
Tento pohled je ovšem naprosto odlišný od toho asijského. V Číně a v zemích, podléhajících jejímu kulturnímu vlivu (včetně Japonska) byl drak nejvyšším mýtickým zvířetem. Ovládal magii, byl velice inteligentní a někteří draci i rozmlouvali s bohy. Asijští draci v drtivé většině případů nemají křídla, ale létat dovedou za pomoci své magie. Na rozdíl od evropských draků mají spíše dlouhé protáhlé tělo zakončené úzkým ocasem, zbytek těla je v podstatě shodný.
V bájích amerických Indiánů se objevují stvoření podobná našim drakům, která jsou nazvána "létajícími hady" a často jsou posly bohů či dokonce samotnými bohy (např. mayský bůh Quetzalcoatl). Jak jsem už psala, drak a had si byli v mýtech často velmi blízko - proč, to se však můžeme jenom dohadovat.
Čínský drak
Evropská představa draka
Draci v mýtech

Mýtů o dracích jsou plné knihy. Už ve velmi starých sumerských textech se setkáváme s draky, jakožto symboly bohů. Pro Sumery byl drak křížencem hada a ptáka Noha, ale i takovou kreaturu povýšili na symbol nejvyššího boha.
U podobně starého národa, Chetitů, se setkáváme hned s několika draky a zde poprvé můžeme pozorovat rozdělení draků -zemský drak (žijící v jeskyni) a vodní drak (schopný plavání a života v moři).
S nástupem biblické doby se drak stává hlavně symbolem zla a temnoty. Podle Knihy Henochovy až přijde soudný den, tak se objeví mořský drak, samice, Leviathan, a ohnivý drak, samec, Behemot, oba samozřejmě jako služebníci Satanovi. V Janově Zjevení má zase přiletět Satan v podobě draka a smést svým ocasem z nebe třetinu hvězd.
Není tedy divu, že ve středověku byl drak opravdu obávanou zlou stvůrou a kdejaký hrdina se pokoušel nějakého najít a zabít. To se podle legendy podařilo například svatému Jiřímu, jenž draka probodl kopím, nebo Siegfriedovi, germánskému hrdinovi, který nejenže zabil draka Fafnira, ale ještě se po koupeli v jeho krvi stal nezranitelným.
To už se dostáváme k tomu, že středověcí alchymisté (a nejen ti) přisuzovali všem částem těl draků nějaké magické schopnosti. Hon za draky tedy neustával ani v raném novověku, naopak, prášek z dračích zubů, dračí kůže, dračí krev nebo i dračí varlata byla hodně žádaným artiklem. Nutno dodat, že většina předmětů vydávaná za součástí dračích těl byly falzifikáty, stejně jako "zaručeně praví draci" v obludáriích byli krokodýli nebo další tehdejší Evropě neznámí plazi.
Pojďme se zase na chvíli vrátit do Asie, kde mají mýty o dracích přece jen trochu jinou podobu. Draci zde figurují jako služebníci bohů, táhnou třeba kočár bohyně Š-che. Většina asijských draků je přátelská, velmi inteligentní a jsou ochotni lidem pomáhat. Draci zde hlídají poklady, pomáhají s tvorbou počasí nebo dokonce sídlí na výšinách s bohy a stráží jejich sídla. Drak je v činské magii symbolem mužského principu jang, moudrosti a síly.
Než ukončíme pouť mýty, nutno zmínit středověké bestiáře, kde se to podivnými kreaturami jen hemžilo a tolik oblíbení draci samozřejmě nemohli zůstat stranou. Většina pozdně středověkých autorů má o dracích celkem jasnou představu a rozděluje je na čtyři druhy: drak vodní, modře až zeleně zbarvený, který žije v mořích či jezerech, k jeho poddruhům patří třeba drak ledový; drak zemský, zeleně až hnědě zbarvený, žijící v jeskyních nebo hlubokých lesích, vyhledávající samotu a klid; drak ohnivý, žlutě až červeně zbarvený, žije blízko sopek, protože mu škodí vlhko a jako jediný z draků umí chrlit oheň; drak čínský, který nemá na rozdíl od jmenovaných draků křídla, ale létá pomocí magie, kterou dokonale ovládá. Všichni draci si prý libují v lesklých věcech, někteří ovládají magii a většinou jsou velmi chytří a vcelku mírumilovní, ale mohou zdivočet a napáchat lidem velké škody. Draci se rozmnožují jako plazi - pomocí vajec, z nichž se po vysezení líhnou mláďata. Drak je velmi dlouhověký tvor a je schopen prospat i celá staletí někde v ústranní.
Právě z této pozdně středověké podoby, která se už dále nijak zvlášť nevyvíjela, pochází představa draků jak ji známe dnes a jak ji vídáme ve filmech či čteme v knihách.
Ve středověkých bestiářích se to draky jenom hemžilo

Draci ve fantasy

Než se zanoříme do fantastických světů, podívejme se ještě na chvíli do pohádek. V nich většinou drak vlastní ne jednu, ale tři, sedm ale klidně i třicet hlav, jež hrdina v podobě prince jednu po druhé usekává, aby zachránil krásnou princeznu. Tato podoba draka pochází z řecké mytologie, kde každá správná stvůra musela mít co nejvíc hlav, a zachraňování ubohé princezny před drakem byla zase křesťanská metafora nevinnosti a chtíče. Tak alespoň vidíte, čím že to krmíme dětičky už od útlého věku:).
To ale nic nemění na tom, že se zpočátku všichni fantasy autoři drží pohádkového dogmatu o zlém drakovi. Výjimkou není ani J.R.R.Tolkien, jehož drak Šmak hlídající poklad v knize Hobit vážně není žádný dobrák. Stejně tak drak Glaurung, hlavní zloduch báje o Túrinu Turambarovi ze Silmarillionu, který vládne mocnou magií i silnými pařáty a jeho srdce je pěkně prohnilé. Túrin jej nakonec dokáže porazit, i když mu zlý Glaurung způsobí mnohé nepříjemnosti.
Smrt Glaurunga

Po raných fantastických autorech přichází nová vlna, která už na draky pohlíží i z trochu jiného úhlu. Objevují se draci moudří a hodní i draci zlí a vychytralí. Například autoři cyklu Dragonlance M.Weissová a T.Hickman dávají drakům do vínku stejné vlastnosti jako lidem a tak se ve velké válce někteří přikloní na stranu zla, k sobecké a žárlivé dračí bohyni, jiní bojují na straně dobra, za ostatní spravedlivé bohy. I v dalších knihách jsou draci jak zlí tak dobří, což otvírá nové pohledy.
Souznění draků a lidí nalezneme například v populárním cyklu o Eragonovi a dračích jezdcích od Ch. Paoliniho. Zde jsou lidé, jezdci, spojeni magickým poutem se svým drakem a tato symbióza, či její porušení, je nosným námětem celé ságy.
Draky sedlají mnozí autoři fantasy knih

Hlavní roli hrají draci v mnoha dalších fantastických ságách, za všechny zmiňme DragonRealm R.A.Knaaka nebo sérii Temeraire od N.Novikové, která draky zasadila do našeho světa, konkrétně do doby napoleonských válek. Ve vedlejší roli se s draky setkáváme ve světě Warcraftu i Warhammeru, v sáze U. le Guinnové o Zeměmoří, v Sapkowského Zaklínači nebo v příbězích Harryho Pottera od J.K.Rowlingové. Stejně jako v bájích i zde platí - co autor, to jiní draci.
Nutno ještě zmínit humornou fantasy, která si draky velmi ráda bere na paškál. S mírumilovným drakem se tak setkáváme například ve Východě Modrého měsíce od S.R.Greena, v knize s Alergií na magii C.S.Gardnera a smaozřejmě v sáze o Zeměploše od T.Pratchetta.
Draci se samozřejmě neobjevují jen v literatuře, ale i ve filmech. Zlí draci vystupují v Království ohně a pak samozřejmě v adaptacích pohádek, jako princ Bajaja, či mýtů, jako Prsten Nibelungů. S hodným a moudrým drakem se setkáme ve filmu Dračí srdce a zajímavý vztah draka a člověka nabízí i film Legenda o Jiřím a drakovi.

Ať už jste tedy příznivci draků v podobě moudrých velkých plazů nebo zlých krvelačných stvůr, máte určitě z čeho vybírat. Popularita draků v poslední době stoupá, ale dá se říct, že drak provází lidstvo od nepaměti a i vy můžete v hloubi duše objevit draka podle vaší fantazie. Jací draci nás fascinují totiž možná mnohé vypovídá i o nás samotných.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mitsuki Mitsuki | Web | 6. července 2010 v 15:02 | Reagovat

Jak mohl tento článek zůstat bez komentáře? Draci jsou tak fascinující stvoření, která nemohou přežít bez lidské fantasie..

2 Dragita Dragita | Web | 3. ledna 2011 v 14:41 | Reagovat

krásný a dost obsáhlý článek o dracích:-)

3 Grey Grey | 6. března 2011 v 8:12 | Reagovat

Ten článek je nádhernej :)
Jen pro doplnění: pokud vím, v keltské mytologii byl drak symbolem ochrany, ale ruku bych za to do ohně nedal...

4 Ansa [Elissa] Ansa [Elissa] | Web | 18. prosince 2011 v 12:01 | Reagovat

Ach ano, draci. Krásní, majestátní, nebezpeční. A jaké si já představuji draky?
Já si představuji draka...vzhledem jako Evropští draci. A povahou? Moudrý a dosti i hodný, skvělý pomocník a věrný přítel. Ano, já si draka představuji jako mého přítele.
A ano, jsem velice šťastná, že právě já jsem se narodila v roce Draka.
A tento článek je krásný. :o)

5 Mad Dragon Scientist Mad Dragon Scientist | E-mail | Web | 22. ledna 2013 v 18:05 | Reagovat

Nevíte někdo kolik draci váží? Povrchová ochranná vrstva klasickýho 30m dlouhýho draka má kolem půl hektaru a váží 900t, Dračí kosti maj 45g/cm3-4x více než kdyby byly odlitý z olova. Fascinující, jaký jsou to prvotřídní letci s takovou strašlivou vahou.
Víte taky, že snaha probodnout/prostřelit povrch těla zelenýho draka se rovná snaze probodnout/postřelit 3-metrovou železnou stěnu? A to je jedním z nejslabších kromě takovejch jako jsou třeba bazilišci, kokatrisové ,nemrtví draci, salamandři a podobně.
Ano, říkáte si, proti naším vyspělé technologii nic nezmůžou. A i kdyby něco zmohli, tak si ji později zdokonalíme a pak už konečně nic nezmůžou. CHYBA!!! Draci nejsou žádný neinteligentní divoký zvířata. Kdepak. Umí plánovat, taktizovat, vynalézat a mají svou technologii. Jejich inteligence je obrovská; tisícinásobky inteligence elfů a nespočetněkrát inteligentnější než blbečkové, kterejch je na Zemi přes 7.000.000.000. Draci mají svou technologii, staví města a hrady, vyrábí zbraně a brnění - dragonitový meče, který rozetnou skálu jedním úderem, obrovský kuše, ze kterejch jde střílet naostřený sloupy nebo kmeny stromů a brnění, který vydrží přímej zásah tou nejsilnější jadernou zbraní, jakou kdy pozemšťan vytvořil. Kdyby nám vyhlásili válku, tak to projedem.

6 Lucy02 Lucy02 | 3. dubna 2013 v 18:51 | Reagovat

Mohu jeste poznamenat, ze Draci se vyskytuji v knihach Draci jezdec a v serii Sedmy smysl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama