b

Měnit se kvůli lásce?

16. února 2009 v 20:10 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Nedá mi to a musím zareagovat na Orhein článek "Měnit se kvůli lásce?" (odkaz). Předkládá v něm myšlenku, že když po nás partner požaduje změnu, zda je to ještě láska.
Při té příležitosti jsem si vzpomněla na kamaráda mého přítele, Filipa. Před dvěma lety si našel holku, Šárku, skvěle si rozuměli a vše bylo v pohodě. Až do chvíle, kdy mu začala Šárka přeorganizovávat život podle svého. Začalo to nevinným "Miláčku, nechceš si ze zdi sundat ty anime plakáty a ty japonský zpěvačky?" Zamilovaný blázen Filip plakáty sundal, aby jeho květinku nedráždily.
Ale tím to neskončilo. "Miláčku nekoukej furt na ty japonský pohádky a pojď do klubu." "Miláčku, přece se s klukama nepůjdeš mlátit do lesa klackem, pojedeme radši nakupovat!"
A tak dále a tak dále. S pohodového kluka s ulítlými nápady se stal nažehlený podpantoflák. Jeho přítelkyně mu postupným nátlakem změnila život, do kterého teď už nepatří anime, dračí doupě, dřevěné bitvy, larpy ani přátelé, patřící k těmto zálibám.
Filip se změnil, změnil se k nepoznání…ale změnil se z lásky? Milovanou dívku může obtěžovat spousta věcí, od propoceného trička po časté pití alkoholu. Ale obtěžují někoho plakáty na zdi, blbnutí v lese s přáteli, fantastické světy a hry v nich a nebo jakékoli jiné zájmy? Pokud ano, není na čase se ptát, zda mě ta dotyčná osoba opravdu miluje takového jaký jsem nebo si mě chce přetvořit v dokonalého nadčlověka, který splní každé její přání?
Jistě, že kvůli lásce je dobré se měnit. Měnit by se měli oba partneři - hledat společnou cestu a přizpůsobovat si navzájem své návyky, zvlášť pokud spolu bydlí. Ale měnit od základu celý život pod hrozbou rozchodu to už není láska, to je vězení. A i zlatá klec je jenom klecí.
Jaký je váš názor? Změnili jste se kvůli někomu? Bylo to proto, že jste chtěli nebo proto, že jste museli?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andy Andy | Web | 16. února 2009 v 20:24 | Reagovat

Zatím jsem neměla čest mít s někým vážný vztah, tak ti na to nemůžu odpovědět, ale kdysi mě hodně ovlivňovali kamarádi. Teď jsem ráda, že jsem to zvládla a úplně se nezměnila.

2 Andula Andula | E-mail | Web | 16. února 2009 v 20:29 | Reagovat

Hele naštvala jsi mě :D Já 15 minut píšu komentář k tvému článku o politice a ty ho smázneš :D Ošklivá Lúmenn :D Hej,teď ale k tématu....

Nikdy jsem se kvůli nikomu nezměnila a ani to nemám v úmyslu.Já jsem já a komu se to nelíbí ať si něco....no zkrátka má smůlu :) Pokud by šlo o nějakou zápornou vlastnost mé povahy (třeba má výbušnost...), pokusila bych se s tím něco dělat....ale říci mi někdo do očí - jsi strašně výbušná,jest-li se to nezmění,je konec - tak na takového člověka bychse vykašlala.Já bych si i připadala divně,že mi řekl tohle a já mu vyhověla.Kdybych vycítila,že mu něco vadí,ale on by mi to neřekl,aby mi třeba neublížil,pak bych se změnila.....ale fakt drobně,ne ve stylu,nezměnila bych přátele,koníčky....znamenají pro mě moc,nežabych je měnila :)

3 Lúmenn Lúmenn | Web | 16. února 2009 v 21:19 | Reagovat

Andula: Promiiiň:) já jen ho psala v blbé náladě a když mě přešla, tak jsem ho zase chtěla smazat....moc se omlouvám:)

Andy, Andula: díky za příspěvky, musí  s váma oběma souhlasit;)

4 Lady-Starllete Lady-Starllete | Web | 16. února 2009 v 22:10 | Reagovat

myslím, že je v pořádku, když třeba nutí partnera k pravidelné hygieně nebo takové podobné menší změny k lepšímu, myslím, že když ti dva spolu bydlí a jde o kompromisy, dají se přežít i ty plakáty, ale zakazovat mu kamarády a měnit denní rozvrh, to je dost sobecké a smutné je, když ho ten druhý miluje natolik, že se tím nechá ovlivňovat

5 Ellie, the youngest one Ellie, the youngest one | Web | 16. února 2009 v 22:36 | Reagovat

No... byly tu jisté pokusy, které jsem naštěstí zdárně zažehnala...

6 Michal Michal | Web | 17. února 2009 v 0:33 | Reagovat

No tohle téma je krásný svojí krutou upřímností. Takže nejdřív odpovědi. Ano, změnil jsem se kvůli někomu, nebylo to takovým nátlakem, protože moc dobře věděla, že bych s ní vyběh, ale říkala mi, co jí vadí a já se snažil ji překvapovat tím, že jsem se měnil. Opravdu jde jenom o to se navzájem, zdůrazňuji NAVZÁJEM, pochopit. Láska není změnit se kvůli někomu (schválně si to slovo etymologicky rozdělte: K vůli), láska je chtít se změnit a platí to pro oba. Mám s tím tomhle ohledu dobrý zkušenosti, horší je pak to, že když to nevyjde, člověk hledá jiný cesty a mění se řekněme záměrně opačně, což nikdy nedopadne dobře, a to byla asi největší chyba, jakou jsem kdy udělal.

Musim souhlasit s tou zlatou klecí, ale všechno je to trochu moc odtažitý, s trochou ematie přiznávám, že toho kluka naprosto chápu. Vyčítat mu to, že to nevidí? Blbost, láska je slepá a slepá zůstane. Mluvíte tady o vztahu a o společném bydlení, že je to o kompromisech. To určitě je, ale já osobně bych navrhnul jiný slovo, který je tomu možná nadřazený, a to je tolerance. Kompromis je pro mě cesta nikam, něco mezi, ani a ani b, takže to vnímám jako krajní možnost (ne špatnou).

Jako člověk se měnit chci, jelikož je pořád co zlepšovat a nezastávám přístup, že jsem to, co jsem a komu se to nelíbí atd atd. Nikdo mě nezná tak jak se znám já a dokonalost je pojem, kterej snad vymažu ze svýho slovníku. Kdo odsuzuje po prvním potkání, ten mě znát nechce, jen škatulkuje, je to jeho věc, kdo mě poznat chce, pozná a potom mi může říct svůj názor, což je to nejcennější, co vám takový člověk může dát. Rád se potom přizůsobim, budu ho tolerovat a možná mi to i nahlodá svědomí a pocítím nutnost změny

7 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 17. února 2009 v 10:05 | Reagovat

Všechny holky v mém životě mě něčím ovlivnily a změnily. Ale ne cíleně, nikdo to nechtěl. Naopak já si z některého chování vzal příklad nebo díky doporučení začal dělat jiný sport.

   Jedna na mě působila obzvlášť hodně, přestože jsme se znali pouhé dva měsíce. Ona byla hrozný optimista a já naopak. Všechno viděla kladně a našla si na všem kousek kladného. Její optimismus, někdy až přehnaný, mě měnil. Taky jsem přestal vidět úplně všechno jen černě.

   Naše životy mění prostředí, zážitky, zkušenosti a hlavně lidi kolem nás...

8 Lúmenn Lúmenn | Web | 17. února 2009 v 10:05 | Reagovat

Michal: moc dobrý a podnětný komentář;)

9 Daniela_SB Daniela_SB | Web | 17. února 2009 v 10:07 | Reagovat

Čítala som príbeh dievčaťa, ktoré sa zaľúbilo, no ten chalan ju nechcel, lebo nebola dosť ,,cool"- bola trošku pri tele, nepatrila do nejakej party atď. Tak sa postupne začala meniť, no začala aj strácať priateľov, ktorým vadilo, že sa už upna iba na toho chalana. Podarilo sa jej zmeniť svoj život, s tým chalanom začala chodiť... no a viete, čo sa stalo? Po ani nie mesiaci ju podviedol. Ona bola nešťastná, a bez priateľov... stálo to za to?

Môj názor je, že každý z nás je jedinečný,a ak sa niekomu nepáčim taká, aká som, má smolu. Som ochotná ustúpiť čo sa týka niektorých vecí ako napr. na aký film pôjdeme do kina, no svoju povahu a výzor by som nezmenila kvôli nikomu...

10 Daniela_SB Daniela_SB | Web | 17. února 2009 v 10:07 | Reagovat

*upína

11 onnea onnea | 17. února 2009 v 12:14 | Reagovat

ja si myslim ze se lidi meni obecne cely zivot, kor kdyz jsou mladsi. Kdysi jsem chodila s clovekem, ktery kdyz sme spolu zacinali mel dost velke sklony k "popikovani" a jeho oblibenou zpevackou byla Avril :D ne zeby mi to nejak silene vadilo, spis ale tim jak zacal chodit se mnou dostal nejakou hudbu ode me a mel net takze mi porad neco stahoval, jednou takhle stahl Joy Division a uz to jelo :D a myslim ze za ty dva roky co byl se mnou se pod mym vlivem dost zmenil, ale ja pod jeho taky a mozna neco mi vadilo a neco i vadilo jemu, ale vesmes sme si v tehle zmenenych vecech rozumeli. Navic se diky tomu zmenil i vizualne a zacaly po nem jet holky, coz pro me teda moc pozitivni nebylo, ale pro nej ano :D takze ne vzdycky ty zmeny partneru musi byt spatne..

moje zajmy se na priklad behem let dost zmenily, kdysi jsem behala po metalovych koncertech a festivalech, vysedavala s kamosema v Brooklynu a necem obdobnem tady u nas, dneska zase svoje penize investuju v cestovani (za par tydnu jedu do Florencie, juchuu). Kdyz obcas nekoho ze stare party potkam a ten clovek se me np. zepta zda jedu letos na MOR a ja reknu ze ne, pac jedu do Rima, on odveti neco jako "proboha a co tam?" a taky si o mne urcite mysli neco podobneho jako ty o Filipovi ;) a to jsem nepotrebovala zadneho pritele abych se takhle zmenila (a uprimne mi to vubec nevadi)

z toho co pises je jasne, ze ta holka ma na nej az moc velky vliv a ze on je do ni blazen, takze pro ni udela prvni a posledni a ne vzdy je to pozitivni. Jen je otazka, Lum, jestli by ti ta situace s Filipem tak vadila, kdyby to bylo naopak. Kdyby se jeho jine zajmy zmenily v zajmy o anime a larpy, vis?;) o to tady totiz jde..

12 Lúmenn Lúmenn | Web | 17. února 2009 v 12:42 | Reagovat

Onnea: možná jsem mohla dodat, že když přijel za přítelem před měsícem na návštěvu, začli se bavit o bitvách a on se celý rozzářil, úplně nadšený a pak se podíval na mračící se Šárku, zmlkl a zavedl tychle řeč jinam. Takže to není jen o tom, že chceme s Finnem aby jeho kámoš zase jezdil na bitvy a čučel na anime, ale o tom, že to chce on sám, ale kvůli "lásce" nemůže. Jinak měnit se protože chci sám, je v pořádku - jak sama píšeš, chci-li tu změnu a je pro mě lepší program výlet do Říma a ne kalba na fesťáku, je to super. Ale změna kvůli lásce, která není zevnitř mě, ale z donucení, v pořádku není.

13 onnea onnea | 17. února 2009 v 12:53 | Reagovat

jo, mne je jasne ze to chce i on sam, o to nejde, jde spis o to proc se o to ty zajimas. To, ze si on nedokaze prosadit svou, neni otazka zadne lasky, ale ze je to pitomec, ktery sebou necha manipulovat. A ta holka si svou nadrazenost moc dobre uvedomuje, takove typy se vetsinou najdou. Ale vubec me to neprekvapuje, ja jsem takovy ten typ holky co je pro vsechny kluky kamoska, a kazdou chvili slysim jak si nejaky ten kamos stezuje na neco spojeneho s jeho holkou. Tak bud to s ni resim nebo se na ni vykaslu! Ne, oni si proste jen postezujou kamosce jaky to maji doma humus, ale v tom humusu si zijou dal. Mozna proto, ze jsou lehce manipulativni, mozna jen proto, ze jsou moc pohodlni. A kamoska vyslechne, v lepsim pripade nic nerekne, pac vi, ze uz to nema smysl a oni vrati se domu ke sve "hrozne" prartnerce. Tohle nikdy nepochopim, proc teda s tou slecnou dal je a at se na mne nikdo nezlobi, tohle dle meho vazne laska neni..

14 Lúmenn Lúmenn | Web | 17. února 2009 v 13:45 | Reagovat

Onnea: jo, občas mám podobnej problém:) ale to víš, zvyk je železná košile, takže brblá ale zůstává s holkou, která s ním zametá...holt chlapi jsou někdy línější než by člověk řekl;)

15 onnea onnea | 17. února 2009 v 15:23 | Reagovat

jo, o tom to asi bude, o te lenosti, o tom ze se jim nechce cokoli menit.. a proto jsou zenske dycky furie, ktere s chlapama manipulujou, ale ze se tomu chlapi dobrovolne poddavaj, na to se uz zapomina..

16 p.bloody/whats p.bloody/whats | Web | 17. února 2009 v 16:00 | Reagovat

Zkusím se vyjádřit nezaujatě:)

Doposud jsem neměla až natolik vážný vztah, že bych s dotyčným bydlela.

Ale z těch pár vztahů, kterými jsem prošla, jsem si odnesla sebe samotnou takovou, jaká jsem byla předtím, než jsem do vztahu vkročila.

Nechtěla jsem se měnit.. byl na mě vyvíjen nátlak stejný, jako na jmenovaného Filipa. Nejdřív roztomilé rádby nevinné připomínky, návrhy.. a pak už normální příkazy:

,,Pájo, chovej se!!

,,Pájí, nemluv tak sprostě.. nehodí se to k tobě"

,,Muss si pořád psát s tou tvojí Míšou, i když jsme spolu? Máš jí ráda, fajn, ale vidíte se denně!"

,,Jasně, že se můžeš smát, ale nepišti tolik.."

Smutné, že? Tendence krotit mě a měnit neustaly nikdy.

17 p. bloody/whats p. bloody/whats | 17. února 2009 v 18:17 | Reagovat

(pokračuji v novém komentu, nobt jsem byla násilně vystrnaděna od sestřina počítače:D)

Kdo by chtěl v takovém vztahu pokračovat?

Mým názorem je, že to člověka akorát sráží. Já naštěstí nebyla zamilovaná a zachovala si tak chladnou hlavu. Věděla jsem, že se měnit nechci. Ovšem.. co ti, kteří v tom lítají až po uši a chtějí být své drahé polovicce tím nejdokonalejším protějškem odle jejích představ? Asi si postupem času začnou připadat silně nedokonalí a špatní, když se je jejich partner pořád v něčem snaží předělavat či zdokonalovat..

Kompromisy samozřejmě musíme ve vztahu dělat, s tím nemohu než souhlasit! Ale mezi změnou a kompromisem je rozdíl. Celkem podstatný, řekla bych.

Dělejme kompromisy, ustupujme druhému, pokud on je ochoten udělat to samé pro nás. Ale neměňme se, vždyť každý je osobnost výjimečná tím, jaká je. A každá nucená změna je potlačování právě oné kouzelné osobnosti.. kdo vám stojí za potlačení vaší originality...? Jak nad tím tak přemýšlím.. dobře, když vám za to dotyčný/á stojí a cítíte, že to chcete sami a není to jen z donucení.. změňte se.. otázkoz zůstává... změní se i on/ona kvůli vám...?

Věčně sporné téma:)

Yours sincerely

P.Bloody/whats

18 Raven Raven | Web | 17. února 2009 v 22:48 | Reagovat

Achjo, už zase s křížkem po funuse.

Bohužel, s tímto mám zkušenosti.

Necítila jsem se oprávněná měnit ho. On nebyl ochoten ničeho. Po dlouhé době jsme se rozešli.

19 Michal Michal | Web | 18. února 2009 v 0:42 | Reagovat

Lenost může hrát i významnou roli, ale nikdy ne rozhodující, prostě je to o tom, jestli to těm lidem za to stojí a jestli opravdu chtějí být tím nejdokonalejším pro svého partnera (což by bylo krásné, že?). Protože nakonec je to na každém z nás a nikomu nepřísluší někoho jiného soudit, protože ani ten nejmoudřejší nedohlédne do všech konců... Opět bych zmínil toleranci jako lepší variantu kompromisu, jelikož taková je a málokdo je ochoten se tím zabývat, protože kompromis dělá to, že oba omezuje, zatímco tolerance nikoliv a vyřeší stejné problémy s větší bravurností

20 Sophie Toulouse Lautrec Sophie Toulouse Lautrec | Web | 18. února 2009 v 18:28 | Reagovat

Já s tebou naprosto souhlasím. Měla jsem možnost jednu takovou proměnu pozorovat. Z hodného, milého kluka, ochotného pomoct každému, kdykoliv s čímkoliv, se stal sobecký škrt, neschopný se vcítit. Protože jeho Láska se chytla příležitosti. Prostě narazila na "vola", tak proč toho nevyužít. Zakázala mu sport, známé. Teď spolu "šťastně žijí a prý se mají rádi. Nikdo k nim nechodí, slovo přítel patří do slovníku cizích slov. Je tohle láska?

21 Michal Michal | Web | 19. února 2009 v 0:04 | Reagovat

Sophie Toulouse Lautrec: Může to být láska, jelikož existují i jiné faktory než nátlak drahé polovičky, které by mohly zapříčinit takové chování. Jednoduše je to ego a pýcha (klasické mužské vlastnosti). Z vlastní zkušenosti vím, že když někdo lidově řečeno sbalí holku, která je dejme tomu žádaná, automaticky stoupá na žebříčku oblíbenosti u ostatních kluků. To vede k tomu, že sám začne věřit, že s ní je někdo víc než ti ostatní a začíná jimi opovrhovat. Pýcha a ego (vsadim se, že tohle byl původní název Pýchy a předsudku) :D

22 Kitt C Kitt C | 6. dubna 2009 v 20:14 | Reagovat

já jsem se s takovým měněním setkala.. bylo to vlastně docela nedávno, byla to taková zamilovanost. Hodně lidí mi říká že vypadám jak EMO, protože mám ofinu přes oko. "Hele, když budeš EMO, nebudu se s tebou bavit!" Tak jsem si poslušně dávala ofinu za ucho. Naštěstí moje vzpurné já tam zůstalo a dralo se na povrch.. Kašlala jsem na "Fůůůj ty jsi zase EMO" a pak jsem se nebavila já xD Prostě je blbost úplně se měnt kvůli vztahu. Máš pravdu, vždy by se měla hledat střední cesta :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama