b

Erich von Däniken

17. března 2009 v 13:31 | Lúmenn
Poprvé jsem o teoriích Ericha von Dänikena slyšela, když mi bylo asi 6 let a můj dědeček, v té době čerstvý důchodce, mi vyprávěl příběhy o mimozemšťanem a jejich vynálezech v dávných dobách, aby mě nějak zabavil. S vykulenýma očima jsem si v malé hlavince sumírovala myšlenky a nechápala, jak by v příbězích, napsaných před pěti tisíci lety v Indii, mohly být informace o létajících strojích, které byly vynalezeny teprve nedávno. Nedávalo to smysl!
Od té doby uplynulo hodně času a vzpomínka na vimány, ony létající stroje, v mé hlavě vybledla. Před půl rokem jsem ale stála před regálem v městské knihovně a zrak mi padl na povědomé jméno Däniken. Sáhla jsem po knize a od té doby mě chytila "dänikenománie" jako mnoho dalších lidí před tím. Co je na jeho teoriích tak fascinujícího? A co je to vlastně za člověka? To se dozvíte v tomto článku:)


Životopis
(přejato ze stránek www.daniken.cz, originální verze životopisu se nachází na naučné stezce Ericha von Dänikena ve švýcarském Beatenbergu)
Dětství a mládí
Erich von Däniken se narodil 14. dubna v Zofingenu. Erichův otec provozoval oděvní továrnu v Schaffhausenu, jeho matka pracovala v gastronomii. Během školní docházky se z Ericha vyklubal pěkný rošťák, a tak se jeho těžce zkoušený otec rozhodl dát svého divokého potomka do internátní školy. Byla to College St-Michel ve Fribourgu, tenkrát řízená řádem jezuitů.
Na této střední škole patřily k hlavním předmětům latina a řečtina a žáci museli mimo jiné překládat pasáže z bible z jednoho jazyka do druhého. A právě zde byla přehozena výhybka pro Erichův další život, s níž nikdo nepočítal.
Erich byl totiž hluboce věřící chlapec. Měl představu milostivého Boha, který je nadčasový, všemohoucí a všudypřítomný. Ovšem starozákonní Bůh těmto ideálům neodpovídal. 16tiletého Ericha trápily pochybnosti. Odpovídaly příběhy, které bible popisovala, skutečnosti? Znaly jiné národy starověku podobné zkazky? Erich se rozhodl, že procestuje svět. Ovšem k tomu potřeboval peníze a nějaké zaměstnání.
Léta učení
V r. 1953 se Erich von Däniken začal učit číšníkem v luxusním hotelu "Schweizerhof" v Bernu. Hned po vyučení se nechal najmout na velký dopravní parník společnosti Holland-America-Line v Rotterdamu. Stal se stewardem a díky svému jazykovému nadání se velmi brzy ocitl v kanceláři hlavního stewarda. Zcestoval svět a kdykoliv to bylo možné, navštěvoval muzea a místa archeologických nálezů v zemích, které navštívil. Když jednoho dne stál v parku La-Venta v mexickém městě Villahermosa, projela jím fascinující myšlenka. Na tomto místě byl reliéf bytosti s helmou, která sestupovala z oblak dolů k lidem. Lidé zírali nahoru, jako by se osobně zjevil sám Bůh.
Samozřejmě nemohla být tato bytost, sestupující z nebe, opravdový, skutečný Bůh. Lidé pouze věřili, že tato bytost je jedním z mnoha Bohů. Tedy zásadní omyl. A jak to bylo před tisíciletími u jiných národů? Také něco pozorovaly a vyvodily z toho chybné závěry, že mají co dočinění s Bohy? Tenkrát v parku La Venta Erich zneklidněl. To místo s bytostí, sestupující z nebes, se stalo klíčovým zážitkem, který Ericha už nikdy neopustil.
Jeho hudba
Již jako dítě byl Erich velmi muzikální. Na gymnáziu zpíval v církevním sboru a současně hrál na trumpetu jak v klasickém, tak také v dechovém orchestru školy College St-Michel. Tenkrát, na počátku padesátých let, vtrhnul do Evropy americký jazz. Erich se stal členem školní jazzové skupiny a vyhrával pro radost spolužáků a učitelů jazz ve stylu rytmů New Orleansu. Improvizovalo se a Erich se bez not naučil natolik dobře hrát na klavír, že mohl skupinu doprovázet i na piáno.
Během školních prázdnin, ale i později během svého působení v gastronomii, hrál Erich se svojí školní jazzovou skupinou v mnoha restauracích po celém Švýcarsku. Ale rok za rokem ho jeho povolání a jeho koníček pohlcoval víc a víc. Trubka zůstala ležet.
Hudba Ericha vždy dokázala strhnout. Říká, že hudba je chvění kosmu, které zasahuje hluboko do jeho duše. Nelíbí se mu ovšem jakákoliv hudba. Nemá rád hudbu vzniklou pomocí počítače a dává přednost živě hrané hudbě. Dnes velmi rád poslouchá tiché piáno v baru - pokud je barový pianista dobrý. V tomto prostředí si lze krásně povídat, snít nebo se také oddávat fantazii. Erich von Däniken se přiznává, že je fantasta. Ale podle něj jsou to právě fantastové, kteří pohání svět - a ne pedantští realisté.
Gastronom a hoteliér
V gastronomii udělal Erich von Däniken bleskovou kariéru. Po roce, stráveném na dopravních lodích společnosti Holland-America-Line prošel Erich všechny příčky hotelového žebříčku od vedoucího směny po vrchního číšníka a současně navštěvoval četné kurzy. 20. června 1960 se oženil se svou přítelkyní Elisabeth. Společně provozovali velký bar v Grand Hotelu "Rigi-Kaltbad", který později vyhořel. V noci, kdy požár vypukl, ztratili Erich a Elisabeth svůj veškerý majetek. Narodil se jim i syn Petr. Chlapeček však zemřel ještě v kojeneckém věku v dětském domově.
Manželé se museli vyrovnat s těmito ranami osudu a pracovali několik měsíců v továrně na polévky firmy Knorr v Thayngenu u Schaffhausenu. Potom dostal Erich místo vedoucího v prázdninovém hotelu na pobřeží Pacifiku v Kanadě.
Ale již dlouhou dobu pracoval Erich současně jako novinář. Od roku 1958 otiskoval měsíčník "Nová Evropa", který vycházel v Německu, pravidelně Erichovy články a nyní v Kanadě mu vydaly německy psané noviny "Der Nordwesten" celostránkový článek. Titulek: "Přijali naši předkové návštěvu z vesmíru?" To bylo 8. prosince 1964. Šlo o zárodek pozdějších Erichových knižních titulů.
Po návratu do Švýcarska byli manželé Erich a Elisabeth vybráni jako provozovatelé restaurace "Mirabeau" v centru Bernu. Tuto restauraci vedli úspěšně 4 roky.
Růžový pahorek
Ještě v době, kdy manželé vedli restauraci "Mirabeau" v Bernu, obdrželi nabídku na vedení hotelu v Davosu. Po letech v "Mirabeau" se rodina von Däniken - mezitím se rozšířila o dcerku Cornelii - odsvěhovala do Davosu. Zde řídili s velkým nasazením a umem hotel "Rosenhügel" /Růžový pahorek/.
Pro Ericha začalo neuvěřitelně tvůrčí období. Hotel "Rosenhügel" byl sezónní a to umožňovalo Erichovi v mezidobí cestovat po světě a věnovat se svému koníčku. Ve starých textech a v místech archeologických nálezů hledal Erich indicie pro svou tenkrát dost ztřeštěnou myšlenku: Navštívili Zemi před tisíciletími mimozemšťané? A to v době, kdy naši předkové žili ještě v době kamenné? Mohla by taková návštěva dát vzniknout legendám o mnoha bozích, kterými se to v mytologii jen hemží?
V hotelu "Rosenhügel" diskutoval Erich o své myšlence s mnoha hotelovými hosty. Mezi nimi byl i prof. Dr. Hermann Oberth, otec kosmonautiky, který tento hotel navštěvoval každý rok. K Erichovým přátelům patřil i Walter Ernsting, autor sci-fi románů, známý pod pseudonymem Clark Darlton. Všichni mu radili, aby o svých poznatcích napsal knihu. Erich váhal.
Vzpomínky na budoucnost
V letech 1965 - 1967 byl Erich von Däniken, kdykoliv mu to provoz hotelu "Rosenhügel" v Davosu dovolil, stále na cestách. Procestoval několikrát Egypt, Libanon, Indii, Peru, Velikonoční ostrovy a také navštívil NASA v USA. Zde se setkal s pionýrem kosmonautiky Dr. Wernherem von Braunem, který ho rovněž nabádal, napsat o těchto spekulativních myšlenkách knihu. Jedním z dalších hostů hotelu Rosenhügel byl Dr. Harry Ruppe, profesor kosmické technologie na technické universitě v Mnichově. Erich se ho ptal, zda by nebylo lepší, kdyby knihu ovbozích starověku napsal on jako profesor a uznávaný vědec. Tento učenec se ovšem domníval, že takové myšlenky musí být společnosti předloženy zvenčí.
Ve volných hodinách a nocích začal Erich psát svou první knihu. Titul: "Vzpomínky na budoucnost". Na podzim v r. 1967 byl manuskript hotov - ovšem 20 nakladatelství jej vrátilo jako nezajímavý. Jeden z hotelových hostů, dr. Thomas von Randow, tenkrát kulturní redaktor víkendového časopisu "Die Zeit", se za Ericha přimluvil a zařídil jeho setkání s vedoucím nakladatelství ECON v Düsseldorfu. Ten chtěl sice knihu, ale odmítal titul "Vzpomínky na budoucnost". Namítal, že na budoucnost nikdo nemůže vzpomínat. Erich však byl tvrdohlavý. Věděl, že sedí na sopce. Když se dílo v březnu 1968 objevilo, dostalo se za několik málo týdnů na l. místo veškerých seznamů bestsellerů v německy hovořící oblasti. Svět měl nový námět k diskusi.
Jsem, jaký jsem...
Po úžasném úspěchu jeho prvotiny "Vzpomínky na budoucnost" pršela na hlavu Ericha von Dänikena kritika. Jak mohl hotelový ředitel - bývalý číšník! - něco takového napsat? Mimozemšťané? Zde na Zemi? A to před tisíciletími? Nelze ani domyslet, co by bylo, kdyby měl tento EvD, jak ho začali nazývat, pravdu.
Tato často nenávistná kritika z vědeckých a teologických kruhů vyvolala v Erichovi vzdor. A teď teprve! Tenkrát si vybral motto - Jsem, jaký jsem, kdo mě zná, ten mě zná, a kdo ne, ten mi může…!
"Vzpomínky na budoucnost" byly přeloženy do 36 jazyků. V r. 1969 byla kniha zfilmována a 8x reprizována celoamerickým televizním kanálem ABC. Redakce vysílání byla zaplavena tisíci a tisíci telefonáty a telegramy. "New York Times" napsal, že propukl nový virus: Dänikenománie. Erich byl zván na přednášky a diskuse na americké vysoké školy. Během let jich bylo více než 1000!
V anglicky hovořících zemích měla kniha EvD název "Chariots of the gods" /Vozy bohů/. V r. 1969 následovalo pokračování "Návrat ke hvězdám" /Gods from outer space/. V následujících letech měly všechny Dänikenovy knihy v anglicky hovořících zemích v názvu "bohové"/gods/, ačkoliv v originálních německých titulech se slovo "bohové" nikdy nevyskytovalo.
Rozhlas, televize a dokumentace
Po celém světě se začala televize zajímat o fenomén Erich von Däniken. Hned v r. 1968 byly "Vzpomínky na budoucnost" zfilmovány /Constanti-Film, Mnichov, režie Harald Reindl/. V r. 1971 následoval dokumentární film "Poselství bohů". Erich se objevoval ve všech velkých talk show, třikrát v diskusním pořadu "Tonight-Show" z Los Angeles, dvakrát v "Good morning America" z New Yorku. V německy hovořících zemích byl Erich hostem v bezpočetných televizních diskusích, kde k němu často byli velmi kritičtí a útoční. Svět neměl stejný názor.
V roce 1988 natočil vysílač Südwestfunk Baden-Baden o Erichu von Dänikenovi třídílný dokumentární film. V r. 1993 vznikla pro SAT l pětadvacetidílný seriál "Všemocným na stopě". EvD napsal text a současně moderoval všech 25 pokračování. V r. 1996 a 1997 následovaly 4 televizní pořady, produkované velkým americkým kanálem ABC /německou verzi převzalo RTL/. Mezitím hostoval EvD v Discovery-Channel.
Nakonec se případu EvD ujala oddělení dokumentárních filmů. V r. 1998 vyrobila německá televize dokument o Erichově životě. V r. 2000 zdokumentovala švýcarská televize plánování Mystery Parku v Interlakenu a v r. 2001 natočila britská televize "Twenty-Twenty-TV" nákladný film o životě EvD s názvem "Skutečný Erich von Däniken". Film oběhl celý svět.
EvD snílek?
Mnoho lidí s myšlenkami Ericha von Dänikena nesouhlasí. Někteří se domnívají, že EvD je ateista, někdo, kdo z Boha udělal astronauta. Opak je pravdou. V každé ze svých knih Erich výslovně zdůrazňuje svou hlubokou víru v Boha. Jiní si myslí, že EvD je ufolog. Ani to není správné. Erichova díla se sice zabývají mimozemšťany, ale ti působili na zemi před mnoha tisíciletími, zatímco ufologie představuje problém současnosti. Zase jiní se domnívají, že EvD není vědec, protože zpochybňuje přímkový průběh evoluce. "Není to tak," přiznává již mnoho vědců ve svých dílech.
Aby uvedl často horkokrevné rozepře na věcnou kolej, založil americký právník Dr. Gene Phillips v r. 1971 Ancient Astronaut Society. Z ní vznikla v německy mluvícím prostoru AAS - společnost pro archeologii, astronautiku a SETI /SETI je v astronomii terminus technikus - Search for extraterrestrial intelligence - hledání mimozemské inteligence/. V r. 2001 měla AAS přes 8000 členů, čtvrtinu z nichž tvoří vědci z nejrůznějších oborů. Erich je zakládajícím a čestným členem jak americké, tak také německy hovořící AAS. EvD navštěvuje všechny kongresy AAS a píše pro členský časopis "Bájné časy" periodické příspěvky.
Nejhezčí místo na světě
V roce 1995 se Erich a Elisabeth von Däniken přestěhovali z města Feldbrunnen /kraj Solothurn/ na Beatenberg. Erich měl vždy slabost pro hory a již v dřívějších letech občas putoval po kraji Berner Oberland, aby se zde v osamělém údolí v klidu oddával svým myšlenkám. Dnes popisuje Beatenberg v každém interview jako "nejhezčí místo na světě". Marcel Murri, vedoucí Beatenbergské turistické kanceláře, se brzy Ericha zeptal, jestli nemá nápad, jak oživit v tomto kraji turismus. Samozřejmě, že EvD tento nápad měl. Již 15 let jej zaměstnávala myšlenka na zřízení muzea, v němž by bylo možno obdivovat některé ze záhad tohoto světa. Vznikla komise, která uvažovala, jak by se tato myšlenka dala uskutečnit. Brzy museli uznat, že na Beatenbergu tuto myšlenku zrealizovat nelze. Vysoká poloha v horách prodražuje jakoukoliv výstavbu a navíc by nebylo možné postavené muzeum později rozšiřovat. I z důvodů ochrany životního prostředí by bylo neproveditelné přivážet na Beatenberg denně tisíce návštěvníků. "Muzeum záhad" muselo počkat.
Mystery Park
Idea Mystery Parku přetrvávala. Zbývala otázka, kde by tedy bylo možné vybudovat muzeum nebo dokonce malý park. V Beatovi Kaderlim z Interlakenu našel Erich von Däniken ideálního spojence. Kaderli se radil s řadou lidí z nejrůznějších oborů a brzy bylo jasné, že pro realizaci myšlenky parku bude nutné založit akciovou společnost.
Se skromným akciovým kapitálem 100.000 Fr. vznikla v říjnu 1997 společnost "Mysteries of the World AG" a pak už se věci rozhýbaly. Následoval vzestup hodnoty akcií a posléze se jak místní autority, tak i celá společnost nadchly pro ideu Parku. EvD pronesl řadu propagačních projevů a pod vedením Petera Seilera, který byl tehdy předsedou Národní Rady, byl vytvořen jakýsi "zastřešující" výbor pro plánování celé záležitosti.
Záměrem Ericha von Dänikena bylo vytvořit "Mystery Park" jako park dobrodružství, představující návštěvníkům oživlá největší tajemství tohoto světa. Převládající ideou byla myšlenka pluralismu, tj. různých pohledů na skutečnost. Jak ostatně pravil Theodor Fontane (1818 - 1898): "Neexistují neměnné pravdy a pokud ano, pak jsou nezajímavé."
Erich von Däniken se pustil do koncipování a psaní různých možných scénářů a několik tvůrčích týmů a specializovaných společností je začalo uvádět v život. Záměr se stal skutečností. (pozn. red.: v současné době je Mystery Park uzavřen).

Bibliografie
(přejato ze stránek www.daniken.cz, červeně označené tituly jsem četla)

1968: Erinnerungen an die Zukunft (Vzpomínky na budoucnost, 1969)
1969: Zurück zu den Sternen (Zpět ke hvězdám, 1992)
1972: Aussaat und Kosmos (Setba z vesmíru, 1993)
1973: Meine Welt in Bildern
1974: Erscheinungen
1977: Beweise (Důkazy z pěti kontinentů,1977)
1978: EvD im Kreutzverhör (Křížový výslech, 1992)
1979: Prophet der Vergangenheit (Prorok minulosti, 1994)
1981: Reise nach Kiribati (Cesta na Kiribati, 1995)
1982: Strategie der Götter (Strategie bohů, 1993)
1983: Ich liebe die ganze Welt (Miluji celý svět, 1983)
1984: Der Tag, an dem die Gotter kamen (Den, kdy přišli bohové, 1984)
1985: Habe ich mich geirrt? (Mýlil jsem se? Nové vzpomínky na budoucnost, 1994)
1987: Wir alle sind Kinder der Götter (Všichni jsme děti bohů, 1991)
1989: Die Augen der Sphinx (Oči sfingy, 1989)
1990: Die Spuren der Ausserirdischen (Stopy mimozemšťanů, 1996)
1991: Die Steinzeit war ganz anders (Doba kamenná byla docela jiná, 1993)
1991: Die Rätsel im alten Europa (Záhady staré Evropy, 1991)
1992: Der Götter-Shock (Šok z bohů, 1992)
1993: Raumfahrt im Alterturn
1993: Auf den Spuren der Allmächtigen (Vesmírné lety ve starověku, 1994)
1993: Das Erbe von Kukulkan (Odkaz boha Kukulkana, 1993)
1993: Auf den Spuren der Allmachtigen (Ve stopách všemocných, 1993)
1995: Der jüngste Tag hat längst begonnen (Soudný den dávno nastal, 1995)
1997: Zeichen für die Ewigkeit (Poselství věčnosti, 1998)
1999: Im Namen von Zeus (Ve jménu Dia, 2000)
2001: Die Götter waren Astronauten (Bohové byli astronauti, 2001)
2002: Xixli und Yum
2003: Für 100 Franken die ganze Welt und andere Geschichten
2003: Jäger verlorenen Wissens (Lovci ztraceného vědění, 2004)
2006: Tomy und der Planet der Lüge (Tomy a planeta lží)
2007: Falsch informiert! (Nové důkazy, 2008)

Obšírněji a podrobněji o Dänikenových teoriích se chystám co nejdříve napsat samostatný článek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sophie Toulouse Lautrec Sophie Toulouse Lautrec | Web | 17. března 2009 v 21:09 | Reagovat

K Dänikenovi jsem se náááhodou dostala taky přes svýho dědečka. Zatím jsem od něj četla jen jednu knížku a to docela dávno. No snad se tomu ještě někdy dostanu.

2 Sima Sima | Web | 20. března 2009 v 14:24 | Reagovat

Jj, Däniken je dobrej... Já jsem přes mimozemšťany švihlá...

3 CONCEPCIONSharp27 CONCEPCIONSharp27 | E-mail | Web | 16. března 2012 v 11:41 | Reagovat

Have no enough cash to buy a house? Worry not, because this is achievable to take the <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/business-loans">business loans</a> to work out all the problems. So get a consolidation loan to buy everything you require.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama