b

Je divadlo IN nebo OUT?

1. března 2009 v 23:48 | Lúmenn |  názory, úvahy a zamyšlení...
Když jsme měli jít se školou do divadla, hodně spolužáků se snažilo z toho všemi možnými i nemožnými způsoby vyvléct. A když jsem se náhodou mezi pubertálními vrstevníky prořekla, že chodím do divadla pravidelně každý měsíc, vyměňovali si významné pohledy a ťukali si na čelo. A tak se ptám, je divadlo v moderní době přežitek nebo má stále co nabídnout?


Proč chodit do divadla?

Jít do divadla znamená trošičku upustit od své pohodlnosti, zvednout se z tepla domova a dopravit se až na místo, kde se koná představení. Pro někoho je to otrava, ale je to způsob jak trošku zamakat na své fyzičce, zvlášť, když jdete pěšky a na jehlových podpatcích;).
Když svůj zadeček z křesla nezvednete a do hlediště se nedokopete, zážitek z představení už si nikdy nezopakujete. Divadlo není film, který puštěný v kinosále nebo na DVD přehrávači zůstává stále stejný. Každé představení je neopakovatelné - jednou jsou herci unavení a přebreptávají se, což publikum většinou pobaví, jindy jsou zase ve vrcholné formě a doslova vás, jako diváka, zamáčknou do židle. S tím se pojí i další specifická vlastnost divadla. Když budete pokřikovat na Brada Pitta na filmovém plátně, zcela jistě se na vás neotočí. Když ale stejným způsobem budete vyvádět na divadle, sice rozčílíte uvaděčku, ale herci budou vědět, že vás hra baví. Mnohé (zejména moderní) divadelní soubory také hodně pracují s diváky, pokládají jim otázky, procházejí mezi nimi nebo je dokonce vyvedou na jeviště, což se vám i při tom nejlépe natočeném kasovním trháku nepoštěstí.
A na závěr - sexy akčnímu hrdinovi ve filmu můžete tleskat jak chcete, ovšem bude mu to úplně putna. Když ale budete plácat rukama o sebe, i když sál kolem bude už prázdný, třeba se nad vámi hlavní aktér smiluje a pozve vás do své šatny (zbytek ponechám na fantazii čtenáře).

A proč do divadla nechodit?

Kromě toho, že venku zrovna leje nebo mrzne až praští, je pro mnoho lidí dost dobrým důvodem nutnost společenského oděvu. Ačkoli z přísné morálky se už upustilo a podmračená uvaděčka vás nevyhodí z divadla ani když přijdete v riflích a tričku, nakvašené pohledy vyšňořených důchodkyň vás budou propalovat po celou dobu představení.
I další společenská pravidla návštěvu divadla provázejí v moderní době rovnoprávnosti a otevřenosti a ne každému je příjemné vzpomínat si na hodiny občanské výchovy při každé činnosti, kterou v divadle provozuje. Od pouštění lidí na místa k sezení přes představování známých až po návštěvu toalety.
Ve vyjmenovávání vhod divadla jsem ho srovnávala s filmem, nebylo by fér tak neučinit i v hledání jeho nedostatků. Předně od divadla nelze očekávat žádnou převratnou podívanou. Papírové kulisy a jednoduché kostýmy rozhodně nenadchnou milovníky výpravných historických filmů z milionovými rozpočty. Stejně tak se zmíněná neopakovatelnost zážitku může změnit v noční můru, když hlavní hrdinka zrovna chraptí a není ji slyšet dál než do třetí řady, popřípadě když sexy hlavní hrdina, na něhož jste se tak těšili, onemocní a zaskakuje ho uhrovitý mladík z konzervatoře.

Verdikt?

Nedá se říct, že by divadlo v dnešní době nemělo co nabídnout - naopak. Přímý kontakt herec - divák nenabídne ani ten nejlepší režisér trháků a vidět živé herce nezkreslené skleněnou stěnou televizní obrazovky je zážitek k nezaplacení. Ovšem pro takovýto zážitek je nutné obětovat svůj čas (divadlo nelze odložit ani na chvíli "pausnout"), pohodlí (v obýváku vám nikdo Hamleta nezahraje a sedačky v divadle taky nejsou měkké, co si budeme povídat) a v neposlední řadě je třeba popustit uzdu své fantazii (místo perfektní počítačové grafiky se prostě musíte smířit s drakem z papíru a překližky). Všechny tyhle malé oběti jsou pro někoho příliš velké, aby se do hlediště dokopal. Sama za sebe však můžu říct - nebojte se, zkuste to a nebudete litovat.

(autorka je bývalou studentkou divadelní vědy a dlouholetou ochotnickou herečkou, odpusťte jí tedy její vášeň a zanícení, s jakou hovoří o divadle…kdo nezažil nepochopí:))

Psáno původně pro komerční web, ovšem zveřejňuji i zde, abyste ani vy nebyli ochuzeni o mé názory:)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 teriwell teriwell | Web | 2. března 2009 v 1:24 | Reagovat

Velmi zajímavý a dobrý článek. A aby mě neoslovil, když s ním souhlasím! .... Všimla jsem si tvé návštěvy u mě, tak jsem tady, abych se podívala, kdopak jsi. :) Tvé komentáře u mě mě těší a u pár z nich najdeš odpovědi. ... Zjistila jsem, že způsob, jaks na mě narazila, je neosvědčenější! Na dobré blogy jsem narazila stejným způsobem.... "Reklamu", cos do rubriky Povídky dala, jsem právě očekávala, takže to není reklama. :) ... Dnes už tady víc nepobudu, ale brzy se vrátím...

2 Jalice Jalice | E-mail | Web | 2. března 2009 v 9:04 | Reagovat

:) Krásn a pútavý článok...Divadlo je fajn... :) Aj ja som hrávala v divadelnom súbore, až dotial, keď mi ta **** učitelka povedala nie moc pekné veci...Tak tak xD

3 Luz Luz | 2. března 2009 v 9:18 | Reagovat

Já jsem dřív chodila do divadla skoro každý měsíc, na opery nebo balet... teď už ale dlouho ne, jednak si z programu nějak nemůžu vybrat nic, co by mě zaujalo, a taky jsem asi nějak zpohodlněla.

4 onnea onnea | 2. března 2009 v 10:22 | Reagovat

divadlo in nebo out? Tak v tomhle pripade o in/out vubec nejde :D jde o to ze vetsine detem a pubertakum to nic nerika, stejne jako jim nic nerika povinna cetba nebo nudne domaci ukoly. Jakmile trochu vyrostou, zmeni se to. Samozrejme, ze ne u vsech, stejne jako ne vsechni zacnou cist knihy. Je to proste otazka zajmu..

5 La Duchesse La Duchesse | Web | 2. března 2009 v 13:16 | Reagovat

Já do divadla moc nechodím, ale ne proto, že bych nechtěla. Když je příležitost, tak si jít ujít nenechám.

Mí spolužáci naopak divadlo místo školy vítají. Proč? Nemusí se učit :-) Ale nevím, jak moc do divadla chodí, když je to v jejich volným čase.

6 Katka Katka | 2. března 2009 v 13:30 | Reagovat

Hech, tak tímhle tématem jsi mi připomněla někdejší diskuzi v naší redakci...nakonec z toho vznikl i článek: http://agenturasan.com/article.php?sid=2538&mode=thread&order=0&thold=0

Já divadlo miluju. Jen se do něj moc často nedostanu a řekla bych, že je to spíš otázkou nedostatku finančních prostředků než času. Každopádně je to škoda...

7 Lady-Starllete Lady-Starllete | Web | 2. března 2009 v 14:51 | Reagovat

já nechodím pořádně jak do kina, tak ani do divadla, pokud nepočítám výlety se školou...ano, kvůli té moji pohodlnosti se mi tam většinou nechce, ale baví mě to...

8 Andula Andula | E-mail | Web | 2. března 2009 v 17:17 | Reagovat

no já byla v pátek v národním na Hubičce...chodím celkem často,nemůžu říci každý měsíc,ono je to také otázka finanční (to mě ale netíží,to platí rodiče :D)....jinak u nás na škole je Klub  Mladého Diváka  a chodí tam docela dost lidí :) (rpo neznalé...4X ročně se jede na představení - muzikál,činohra atd.,za nízké vstupné - zaplatíte jen 400,- za všechny představení a přitom se podíváte třeba i do zmiňovaného národního :))

9 Sophie Toulouse Lautrec Sophie Toulouse Lautrec | Web | 2. března 2009 v 18:05 | Reagovat

Divadlo je naprosto úžasná věc. Miluju činohru. K těn záporům: máš pravdu, občas jsou herci unavení, nebo se na jevišti objeví alternace, diváku ne přímo milá. Párkrát se mi taky stalo, že přes skvělou kritiku ze z představení vyklubala nudná noční můra. To jsou sedačky obzvlášť tvrdé. S těmi kulisami s tebou tak docela nesouhlasím. Ono to vůbec není rozhodující. Taky záleží na souboru. Na jevišti už jsem zažila skutečné police se skutečnými věcmi, ktéré následně skutečně padaly (police i věci). A to se v kině ani v obýváku nezažije. Jednou za čas ze sebe uděla dámu a zdravit pokrytce není tak zlý... :-D

10 Lúmenn Lúmenn | Web | 2. března 2009 v 20:31 | Reagovat

sophie: já taky ty nevýhody nevidím ani tak jako nevýhody, ale něco jsem napsat musela:) je pravda že občas kulisy stojí vážně zato ale nejvíc se mi líbí, když jsou herci schopni zahrát celé divadlo v podstatě bez nich - třeba jen z 5ti židlema:)

Andula: já chci taky!!!:)

11 KK KK | E-mail | Web | 2. března 2009 v 21:18 | Reagovat

Miluju divadlo, takže to v žádným případě není přežitek.. nebo možná je, ale vždyt i já jsem přežitek. Miluju hry od Ibsena (Divoká kachna se mi moc líbila), muzikály ( Fantom opery forever :-)) a taky komedie, třeba soubor Buchty a Loutky. Prostě narozdíl od kina je divadlo vždy originální zážitek, protože každý představení je neopakovatelný a herci do toho skutečně vkládají svoje emoce- a to je cítit. Jezdím do divadla často a už se těším, až se dostanu na vyprodanou hru Drtit Shakeaspeara.

12 KK KK | E-mail | Web | 2. března 2009 v 21:20 | Reagovat

ještě mě tak napadá...mrkněte se na film Dogville. Je to film bez kulis, připomíná divadlo a je to vážně síla....

13 Pepek Pepek | Web | 3. března 2009 v 20:36 | Reagovat

Moc fajn článek já mám moc rád kulturu hlavně Muzikály ty miluji. Přeju hodně fajn kulturních zážitků ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama