b

Splněný sen

23. března 2009 v 12:20 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Dnes jsem si uvědomila zajímavou věc a totiž, že díky blogování se mi splnil sen, který ve mně dřímá už od základní školy.
Kdysi dávno v sedmé třídě základky jsem strašně toužila psát časopis. Postupnými krůčky jsem se učila pracovat s wordem, vymýšlela jsem křížovky, psala krátké článečky, sháněla vtipy a zajímavosti a z toho všeho tvořila takový neumělý pocit o časopis jménem Šotek. Vyšlo asi 5 čísel, jeden výtisk za 2 koruny, ale mé žurnalistické ambice byly umlčeny velice záhy díky nezájmu spolužáků o tento plátek. Chtěla jsem sem dát ukázku z tohoto díla, ale díky přeinstalovávání našeho počítače už Šotek bohužel dávno zmizel v propadlišti dějin.
Na střední škole jsem se pokusila o totéž - ještě s několika spolužačkami jsme tak stvořili Vokno s podobným nijakým obsahem jako Šotek. Ve Vokně byly články o hudbě, nových filmech, křížovky, zajímavosti, dokonce i psychotesty a citáty, ale spolužáci si opět ve školní kantýně raději koupili kus žvance, než pár potištěných papírů za 5 korun a i Vokno po čtyřech číslech zaniklo.
Titulní strana Vokna

Lúmennka ale nezahálela ani na vysoké a pustila se do psaní pro studentský časopis Helena v krabici a později i pro Mladou frontu Dnes. Ale tohle psaní se ze zábavy záhy změnilo v povinnost a já zase pověsila žurnalistiku na hřebík, jako už tolikrát.
A teď mám blog - internetovou stránku, na kterou si můžu psát co chci, kdy chci a jak chci. Nikdo mě nehoní kvůli nevyhovující stylistice, nikdo mi nediktuje témata a žádné termíny, které bych musela stíhat, tu taky nejsou. Dokonce si nemůžu stěžovat ani na nezájem ze strany čtenářů a tak poslední dva roky většinu své tvůrčí energie vkládám právě do těchto stránek. Taky jsem s tím kolikrát chtěla seknout, občas mi dochází nápady i chuť, ale pak si přečtu ohlasy a komentáře nebo dokonce na úplně neznámé stránce narazím na odkaz na můj blog a energie do psaní je zase zpět.
Nevím jak dlouho ještě budu psát, ale patrně do té doby, dokud mě to bude bavit a taky dokud budou lidé, které mé výplody baví číst. Poučena z mnoha předchozích nezdarů si konečně plním svůj malý žurnalistický sen a mám ze své práce radost. A taky opět, snad po sté, děkuji vám, svým úžasným čtenářům a komentátorům, za váš zájem a chuť podporovat mě v mém psaní. Někdy si tak říkám, že splněné sny jsou na životě snad to nejkrásnější, jenom se člověk nesmí bát je realizovat:)
Vaše Lúmennka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andy Andy | Web | 23. března 2009 v 14:04 | Reagovat

Přeju ti, aby to vydrželo co nejdéle, ráda sem chodím:-)A co se týče mých snů, jsem srababa, moc pro to nedělám...

2 La Duchesse La Duchesse | Web | 23. března 2009 v 14:41 | Reagovat

Já jsem nikdy neměla odvahu vytvořit vlastní školní časopis, protože mi bylo jasný, že by mě s tím poslali do háje.

Takže si vytvářím časopis pro rodinu. A teď je z poněkud sarkastickýho Vykřičníku morbidní Opertus :-)

3 Eii Eii | Web | 23. března 2009 v 17:16 | Reagovat

No jo, Šotka ještě pamatuju..xD Byl to mizernej plátek, ale lepší než nic.:-P Mě bude trvat trochu dýl, než se ke svýmu životnímu snu dopachtím, ale.. I keep going, keep going!x)

4 Andula Andula | E-mail | Web | 23. března 2009 v 18:14 | Reagovat

Tu poslední větu jsi napasla věru krásně :) Nesmíme se bát realizovat sny....já se toho nebojím a doufám ( a i věřím,jelikož jen kdo věří sám v sebe něco dokáže),že se mi splní.Už teď na tom pracuji (řekla bych vcelku úspěšně).Jsem ráda za splnění tvého snu,mám to tu také moc ráda :)

5 Daniela (your SB in the moonlight waters) Daniela (your SB in the moonlight waters) | Web | 25. března 2009 v 14:58 | Reagovat

Vždy si rada prečítam všetko, čo píšeš a som veľmi rada, že tento blog poznám... máš asi najinteligentnejšie články zo všetkých blogerov ;) inak, to nové menu je úžasné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama