b

Reinkarnace ve zkratce

12. dubna 2009 v 22:37 | Lúmenn |  záhadologické články z mého pera...
Vzhledem k tomu, že můj nedávný článek (odkaz), ve kterém bylo nastíněno něco z teorie o reinkarnaci, vyvolal bouřlivou diskuzi, rozhodla jsem se pod palbou otázek sepsat všechny své odpovědi do krátkého článečku. Nečekejte moje názory, pouze píšu to, co jsem se dočetla v několika knihách a čemu do jisté míry věřím.




Karma - je to něco jako míra hříchů, které si člověk střádá. V učení karmy ale není hřích to, co člověk za hřích nepovažuje - když tedy někoho zabiju, ale budu vnitřně cítit, že jsem udělala dobrou věc, karma se mi nezhorší. Když ale budu silně věřící křesťan a nepůjdu v neděli do kostela a budu si to strašně vyčítat, karma se zhorší.
Karmická nádoba - pro zjednodušení se mluví o "naplňování karmické nádoby", kterou si můžete představit jako sud, do kterého přitékají "hříchy" a hladina se zvyšuje. Když uděláme nějaký dobrý skutek, hladina klesne = karma se vylepší. Většina lidí má v nádobě vždy nějakou míru hříchů, bývá naplněna tak do 1/3. Když se ale naplní do 2/3 už to začíná být zlé, stíhají nás nemoci, prožíváme rozchody a těžké situace v životě. Když je nádoba plná tak z 90% člověk většinou umírá.
Špatná a dobrá karma - když člověk opustí život s málo naplněnou nádobou, prožil ho správně a má nárok na lepší život (viz dále). Pokud ale hodně "hřešil" jeho příští život bude méně příjemný a má také na výběr méně možností (opět viz dále).


Je chybné myslet, že karma a reinkarnace je jen jistá forma odměny a trestu. Životy neprocházíme proto, abychom se bavili nebo abychom strádali, účel je trochu jiný. Naše duše (tedy ta jediná nehmotná substance, jež přežívá i fyzickou smrt) se posouvá dál, učí se, vzdělává. Čím na vyšší úrovni je duše, tím lepší životy můžeme prožívat. Planeta Země není jediným světem ve Vesmíru, který můžeme navštívit a hlavně Země je teprve docela na začátku karmické cesty. Je to jeden z těžších světů, říká se jí také planeta kříže. Život zde je těžký a hodně vázaný na hmotu. Na Zemi přicházejí duše z ještě horších míst a z ní zase odcházejí duše na vysoké úrovni, které míří do lepších světů. Mnohem dál na naší cestě tedy potkáváme další světy a nakonec můžeme dojít až do nejvyšší čistě energetické formy bytí, k absolutní svobodě a klidu, kam ale dojde jen malé procento duší. Většina z nich není schopná se oprostit od závislosti na hmotě. Takže žádný cukr a bič, nejlépe se to vysvětluje na počítačové hře - čím těžší kolo projdeš, tím více dostaneš expů, čím více máš expů, tím vyšší máš level. Účelem je projít úspěšně všechna kola a dostat se až na nejvyšší level.


V zásadě existují dvě teorie o karmě. Já jsem si je skloubila dohromady, což mi přijde nejlogičtější, ale popíšu je zvlášť.
Teorie první: Narodíme se a prožijeme svůj život. Po smrti přijdeme na jisté nehmotné místo, které by se dalo nazvat očistcem a vidíme celý svůj život. Energetické bytosti (průvodci zemřelých, andělé, říkejte jim jak chcete) nám sdělí, jak moc plná byla naše karmická nádoba a podle toho nám dají na výběr z dalších životů. Když byl život dobrý, můžeme si vybrat - další snadný život, plný lásky, bohatství a štěstí a nebo život těžší, plný strádání a bolesti, ale zato takový, co nás posune rychleji dál. Zase analogie k počítačové hře - lehký život, málo expů; těžký život, hodně expů. Když jsme ale prožili špatný život a nádoba byla hodně zaplněna, nemáme na výběr vůbec nebo máme jen omezené možnosti a musíme se smířit z těžkým životem.
Příkladem budiž třeba - žil jsi jako podnikatel, byl jsi bohatý, ale lakomý až hanba a bil jsi svoji ženu. Dostaneš pak za úkol prožít život v chudobě s touž ženou, kterou jsi bil, ale musíš jí být milujícím manželem. Poznáš jaká je chudoba, ale i jaké je milovat a být milován, když to dokážeš, můžeš jít na své cestě dál. Stejně tak zdravý člověk, co nevydržel a stal se alkoholikem a upil se k smrti bude příští život těžce nemocný, aby pochopil jak cenné je zdraví atd. atd.
Tady je důležité zmínit, že lidé, ačkoli si své minulé životy téměř nepamatují, vždy podvědomě tuší co mají dělat (znáte takový ten šestý smysl, co vám říká, tuhle práci neber nebo s tímhle mužem nechoď?:) ). Je ale spousta možností, jak svůj minulý život poznat a pochopit, co tu máme teď za úkol, zabývá se tím třeba regresní terapie. Proč si životy nepamatujeme? Je to snadné - jsme na příliš nízkém levelu, příliš hloupí a příliš vázaní na hmotu a musíme se k minulým inkarnacím dostávat složitěji. Vyšší level přinese snažší učení v tom, že si budeme pamatovat z minulých životů mnohem více.
Teorie druhá: Zatímco první teorie předpokládá, že se mezi životem a smrtí dozvíme, co máme dělat a pak do toho vyšší síly nijak nezasahují, tato teorie je doplněna ještě o něco. Předpokládá existenci jakéhosi strážce (Freud ho nazýval Superegem, duchovní nauky mu říkají Vyšší Já), který dohlíží na zaplnění naší karmické nádoby. Když se hladina zvedne, stihne nás nemoc, nehoda, vyhazov z práce apod. Důležité je, čím se nám zvedla - když strašně kouřím (a považuji to za hřích, stydím se za to) - dostanu rakovinu; když machruju s tím, že jsem manažer, co se topí v penězích a zakládám si na své pozici až příliš, moje firma zkrachuje a já budu bez práce atd. Vyšší Já nás hlídá, abychom na něčem příliš nelpěli a pokud lpíme (na penězích, partnerovi, dětech, domě…), většinou o to přijdeme. Je samozřejmě rozdíl mezi láskou k partnerovi a lpěním, kdy ho nenecháme volně dýchat, totéž se vším, co v životě máme. A když páchám domnělý hřích, jsem za to taky potrestán - pořád si myslím, že hřeším, když jím sladké. Jsem z toho tak v háji, že mi začne být zle od žaludku a když mi to nedojde, dostanu cukrovku a sladké už si nikdy nedám, abych si uvědomila, kde je hranice mezi zdravou láskou k dortům a lpěním na nich, které přechází až v nenávist za každou sladkost v puse.


Naším úkolem na této planetě je neustále zdokonalovat sebe i své blízké. Proto člověk, co se narodí jako postižený (jak jsem zmínila v onom pro mnohé kontroverzním článku) není jen věc, o kterou bychom se měli starat nebo jen někdo, kdo je potrestán za špatný život postižením. On si svůj život vybral (a nebo kvůli špatné karmě na výběr neměl, viz výše) a kromě svého poučení (ztížený život) má za úkol vychovat lidi ve svém okolí - své rodiče, sourozence, přátele, sousedy. Aby oni dali lásku "dementovi" a vychovali jej ve ztížených podmínkách jak nejlépe umí a aby on prožil sice náročný, ale co nejvíce šťastný život a všichni zúčastnění si tak svou karmu vylepšili.
Všichni se navzájem vychováváme - máte partnera, co dělá doma binec? A nelpíte náhodou až příliš na pořádku? Vaše děti nejsou tak dokonalé, jaké jste je chtěli mít a nosí domů pětky? A nelpíte až nezdravě na dobrém vzdělání? Zkuste si tyhle otázky položit a třeba zjistíte, že vaše nemoc, nezdary ve škole a práci, hádky s rodiči atd. nepramení z boží kletby, nepřízně osudu nebo prosté náhody, ale s lpění na věcech a vaší přeplněné karmické nádoby.

Doufám, že jsem odpověděla v tomto krátkém shrnujícím článku na všechny vaše otázky a kdyby ne, dotazy samozřejmě uvítám. Je nutné si uvědomit jen to, že nikdo není méně nebo více důležitý než vy sami, ale každý máme originální a stejně nutný úkol zdokonalovat sami sebe a své okolí, abychom všichni mohli dojít k dokonalosti. Že všichni můžeme ale ještě neznamená, že se nám to všem podaří. Hodně štěstí na cestě přeje Lúmennka.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eii Eii | Web | 13. dubna 2009 v 12:48 | Reagovat

No, pročítala jsem hodně teorií všemožných náboženství a podobných.. Ale tohle mi podle mě přijde asi nejlogičtější a nejpřirozenější..x) Jen málo lidí má ale na pochopení, respektive přijetí téhle teorie.. Hlavně ti, kteří příliš lpí (no jo, je to tak..x)  ) na materiálnu, ti obzvlášť těžko chápou, že existuje něco víc, než peníze a moc..x) Lidi jsou nepoučitelní.x)

2 Elysia Elysia | Web | 14. dubna 2009 v 13:00 | Reagovat

uf, uf, tak jsem to přečetla celý abych si o tom teda udělala trochu obrázek. nicméně mi tam pořád není jaksi jasná jedna věc (možná mi to osvětlíš). dejme tomu, že žiju dobrý život, třeba i věřím v reinkarnaci a tak se snažím, pak umřu a můžu si vybrat další život, tak si vyberu ňákej pěknej, aby se mi pro změnu žilo trochu hezky, jenomže, a tady je ten problém, narodím se do bohaté rodiny, dostávám vše co chci, lásku rodičů atd...jenomže mi to stoupne do hlavy a začnu vyvádět hlouposti a protože si nepamatuju ten svůj minulej život, chovám se jako bych žila pouze tenhle a chci si ho pořádně užít, na reinkarnaci taky nevěřím (protože rodiče mě k této "víře" nevedli) a tak dejme tomu začnu brát třeba drogy, mám z toho potom výčitky, takže moje karma je špatná, pak umřu na předávkování a další život si nebudu moct vybrat, takže dostanu ňákej špatnej plnej utrpení, v něm se zase budu třeba snažit abych dostala lepší, ale takhle by se to pak mohlo přece opakovat pořád dokola...možná jsem to jen nepochopila, ale jakej význam by to potom mělo?

3 Lúmenn Lúmenn | Web | 14. dubna 2009 v 14:12 | Reagovat

Elysia: ne pochopila jsi to, účelem právě je prožít správně všechny životy, snadné i těžké a ty jsi právě kápla na to, že prožít lehký život správně je mnohdy těžší než prožít správně ten život obtížný:) Bludný kruh který popisuješ je bohužel velmi častý u většiny lidí a právě proto je tak těžké vymanit se z pout materialistické planety země a kráčet cestou dál.

4 elysia elysia | Web | 14. dubna 2009 v 17:09 | Reagovat

ale to prece v podstate potom nemuzes ovlivnit svou vuli, protoze pokazde jsi jiny clovek, jinak myslis, jses jinak vychovana, mas jine hodnoty...a jaky by to melo smysl potacet se tu porad dokola a dokola? jaka je v tom spravedlnost, ze nektera duse je proste ta silna a dokaze zit porad bezchybne a milovymi kroky uhanet k onomu dokonalemu stavu byti a jina je proste ta slaba a nedokaze to? to by pak bylo dano pouze jakymsi "osudem" a ty at uz jako clovek, nebo jen tve dusevni ja to ovlivnit nemuze?

5 Lúmenn Lúmenn | Web | 14. dubna 2009 v 18:02 | Reagovat

elysia: jaká je v tom spravedolnost? Každá duše má stejné šance a stejné možnosti, to že se některá stane silnou je jen její píle a um:) Jaká je spravedlnost v závodě, když jeden běžec je prostě rychlejší? O to přece všude jde, být ten nejlepší, všichni mají od začátku stejné šance, to, že je někdo využije a někdo ne, je jen a jen jeho problém. A mimoto - výlet do minulých životů není tak obtížné provést (viz regresní terapie), jen člověk musí chtít;)

6 elysia elysia | Web | 14. dubna 2009 v 19:05 | Reagovat

promin, že jsem tak urejpaná a otravná, ale prostě mi to pořád nejde ňák do hlavy...to , že jeden běžec je rychlejší než druhý, může být tím, že se tak prostě narodil, má lepší tělesnou stavbu atd. a tudíž, je lepší běžec než ten co se narodí s menší svalovou výbavou například (a to jsme zase u toho předurčení , to pak přece nemají stejné šance..?),. samozřejmě taky to může ovlivnit tím, že bude trénovat, ale jak to ten slabší běžec má vědět, když mu to nikdo neřekne, nikdo ho nenaučí správnou techniku?... promiň, ale pořád ňák nechápu jak se ta duše teda sama může zdokonalovat, když žije život v těle, které se řídí rozumem, který si nepamatuje, že byl v minulým životě grázl a že by se měl snažit to teď napravit?

7 Lúmenn Lúmenn | Web | 14. dubna 2009 v 19:12 | Reagovat

elysia: no chápu co chceš říct, ale nevím jak ti to vysvětlit, já to prostě cítím podvědomně, že je to přesně tak jak to má být, ale nedokážu odpovědět dost dobře na to, na co ty se ptáš. Zdokonalovat se může každý a každý může na svém životě pracovat, i když o minulém životě jen tuší (jak píšu i v článku). Podstatou je nelpět  na materialismu, což stačí pochopit a pak už to jde samo:)

8 Elysia Elysia | Web | 14. dubna 2009 v 19:48 | Reagovat

jo už to asi začínám chápat:D já myslím, že člověk by se měl snažil zdokonalovat a být lepší už jenom kvůli sobě a je jedno jestli věří v boha, v reinkarnaci, nebo v to, že se z něj po smrti stane ufoun:D bohužel dnešní společnost se právě žene jen za konzumem a nic jiného kolem sebe už ani není schopna vidět:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama