b

Cesta ke štěstí

11. května 2009 v 9:28 | Lúmenn |  názory a myšlenky...
Nemám ráda řetězové maily - jistě to znáte: pošli tento mail dvaceti lidem jinak umřeš a tak podobně. Jednoho dne mi ale přišel podobný e-mail a nebudu lhát, když řeknu, že mi změnil život. V tu chvíli, kdy jsem dočetla, jsem se rozhodla dostat se na psychologii a pomáhat lidem a všechny sny o politice, žurnalistice a slávě se rozplynuly jako pára nad hrncem.
Dnes jsem si na ten e-mail vzpomněla znovu, našla ho v počítači a nakonec se rozhodla, že ho zveřejním. Většině z vás se bude zdát jako ta klasická klišé, která vám plní mailovou schránku. Ale vy, co nasloucháte srdcem, v něm možná najdete i něco víc.
Celý text najdete pod perexem, nic jsem v něm neměnila. Komu z vás se zalíbí, můžete ho klidně uveřejnit na svých stránkách. Krásné čtení:)


Přesvědčujeme sami sebe, že život bude lepší, až se jednou provdáme a nebo oženíme, budeme mít děti atd.
Pak jsme otrávení, že naše děti nejsou dost velké a že vše bude lepší, až budou starší.
Pak jsem otrávení, že už jsou v pubertě a musíme s nimi vycházet. Určitě budeme šťastnější, až z ní vyrostou.
Říkáme sami sobě, že náš život bude lepší až náš choť ( on nebo ona) s námi bude lépe vycházet, když si koupíme hezčí auto, když si zajedeme na dovolenou, když už konečně půjdeme do důchodu...

Pravda je taková, že není nikdy lepší čas kdy být šťastný než právě teď.

Když ne teď, tak kdy?
Váš život bude vždy plný výzev. Je lepší si to připustit a rozhodnout se být šťastná/ý navzdory tomu všemu.

Po dlouhou dobu se zdá, že život právě teď začne. Opravdový život. Ale nějak jsou stále na cestě nějaké překážky, musíme podstoupit nějakou zkoušku, nějaká práce se musí dokončit, něčemu musíme věnovat čas, musí se zaplatit ten účet.
A pak už ten život začne.
Najednou jsem si uvědomil/a, že právě tyto překážky jsou život.

Tento úhel pohledu mi pomohl poznat, že není žádná cesta ke štěstí.
Štěstí JE cesta.
Tak tedy, prožijte tu chvíli.

Přestaňte čekat - až skončí škola, až se vrátíte do školy, až zhubnete o pět kilo, až přiberete pět kilo, až začne práce, až se vdáte/oženíte, až bude páteční večer, až bude nedělní ráno, až budete mít nové auto, až bude půjčka zaplacena, až bude jaro, až bude léto, až bude podzim, až bude zima, až bude prvního nebo patnáctého v měsíci, až zahrají vaší písničku
v rádiu, až umřete, až se znovuzrodíte… než se rozhodnete být šťastní.

Štěstí je cesta a ne cíl cesty.
Není lepší chvíle kdy být šťastný než …
TEĎ!
Žijte a prožijtetuto chvíli!


Teď přemýšlejte a pokuste se odpovědět na tyto otázky:
1 - Vyjmenujte 5 nejbohatších lidí na světě.
2 - Vyjmenujte posledních 5 vítězek Miss Universe.
3 - Vyjmenujte posledních 10 držitelů Nobelovy ceny.
4 - Vyjmenujte posledních 10 nejlepších herců, kteří dostali Oscara.

Nejde to? Trošku obtížné, že?
Netrapte se pro to, nikdo si na to nepamatuje.

Potlesk pomine!
Trofeje se změní v prach!
Vítězové jsou brzy zapomenuti...


A teď zodpovězte tyto otázky:
1 - Jména 3 učitelů, kteří se podíleli na vašem vzdělání.
2 - Jména 3 přátel, kteří vám pomohli, když jste to potřebovali.
3 - Vzpomeňte na pár lidí, kteří vás dobře naladí.
4 - Vyjmenujte 5 lidí, se kterými byste rádi strávili nějaký čas.

Dá se to zvládnout? Je to lehčí, že?
Lidé, kteří znamenají něco ve vašem životě nejsou ti úplně "nejlepší", nemají nejvíc peněz, nevyhráli největší ceny…
To jsou ti, kteří o vás starají, ti kteří o vás pečují a jsou nablízku ať se děje cokoliv.

Přemýšlejte o tom chvíli.
Život je velmi krátký!
A vy, na jakém jste seznamu? Nevíte?
Dovolte abych vám pomohl.
Nejste mezi "nejznámějšími", ale mezi těmi, na které jsem si vzpomněl a poslal jim tuto zprávu…

Na Olympijském stadionu v Seattlu stálo před nějakým časem, devět atletů, všichni mentálně a nebo fyzicky postiženi na startu závodu na 100 m. Zazněl výstřel a závod započal. Ne každý běžel, ale každý se chtěl podílet na závodu a vyhrát.

Běželi po trojicích a jeden hoch zakopl a spadl, udělal několik kotrmelců a rozplakal se. Těch osm dalších ho slyšelo plakat. Zpomalili a otočili se dozadu. Pak zastavili a vrátili se …všichni…

Jedno děvče s Downovým syndromem si sedlo vedle něj, objalo ho a zeptalo se "Teď už se cítíš lépe?"
A pak šli, všech devět, držíc se za ramena až do cíle.

Všichni diváci povstali a tleskali.
A potlesk trval hodně dlouho…

Lidé, kteří toho byli svědky o tom stále mluví.
Proč?

Protože někde hluboko v nás všichni víme, že nejdůležitější věc v životě není abychom sami vyhráli.
Nejdůležitější věc v tomto životě je pomoci druhým vyhrát. Dokonce i když to znamená zpomalení a změnu v našem vlastním závodě.

Jestliže pošlete tento e-mail, snad začneme něco měnit v našich srdcích a možná taky v srdci jiného…
Svíčka nic neztratí, jestliže je použita k zapálení další.
Tak jak jste se rozhodli? Smažete to a nebo to někomu pošlete?:)






 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 11. května 2009 v 10:27 | Reagovat

   Hezký mail. A není to ten typický "Rozešli ho všem kamarádům a tvá tajná láska si o půlnoci uvědomí, že tě miluje."
   Cílem cesty je sama cesta. To je pravdivé a snad se z toho nestane klišé.
   Já mám ale někdy opačný problém. Říkám si, že to nejlepší už skončilo...

2 Rebeka Rebeka | Web | 11. května 2009 v 14:12 | Reagovat

Chcem ta poprosiť (a to nemyslím zdvorilostne) aby si na moj blog už nepísala komentáre (nenadávaj na ľudí ak ich nepoznáš)... každý je strojcom svojho šťastia a ja ťa tam nechcem... dúfam že si to pochopila !

3 veruce veruce | Web | 11. května 2009 v 14:17 | Reagovat

Tenhle mail je jinačí, kdyby mi přišel, nenadávala bych na něj, a možná bych ho poslala dál, ikdyž to běžně nedělám :)

4 P.Bloody P.Bloody | Web | 11. května 2009 v 14:46 | Reagovat

Řekla bych, že je to lehce filozoficky založený e-mail, ale je napsaný tak, že tomu i my, co filozofii zas až tolik nebastíme :-D mu snadno porozumíme a hlavně - uvědomíme si tu hlubokou pravdu, která je valstně úplně jednoduchá. Kdo v životě pořád jen na něco čeká, kdo si říká, že až bude to, až nastane tamto, až udělá maturu, až bude mit řidicak.. - ten se po matuře nijak nezmění, bude jen čekat na něco dalšího. Protože štěstí nepřijde s maturitním vysvědčením.. ani s čímkoli jiným.. štěstí není cílem cesty - štěstí je cesta, ty překážky jsou život.. hezky řečeno..
Ale úplně největší pravda je tohle: štěstí si sedne vždycky na největšího vola! Tak to v praxi chodí nejčastěj.. 8-O

5 elysia elysia | Web | 11. května 2009 v 15:12 | Reagovat

svata pravda, ale taky mi to trvalo nez mi doslo, ze kdyz budu porad na neco cekat, budu cekat vecne a stesti se stejne nedockam...

6 Daniela (Aff) Daniela (Aff) | Web | 11. května 2009 v 17:02 | Reagovat

Tiež mi to raz prišlo... síce je ten mail krásne, nepodarilo sa mu ma odkloniť z túžby stať sa novinárkou  ;-)

7 Kiqi Kiqi | Web | 11. května 2009 v 18:03 | Reagovat

Krásné...pravdivé...motivující...více snad ani dodat nejde...

8 Olympský konzul Olympský konzul | Web | 11. května 2009 v 19:48 | Reagovat

Zdravím. Ani mně se nelíbí "řetězové maily" a podobné věci. Podle mého názoru je to jenom působení na lidskou psychiku a pokud člověk nad tím nebude příliš přemýšlet tak takový "dopis" nebude mít ani hodnotu. Takže tak.

9 Bella Bella | 11. května 2009 v 21:16 | Reagovat

Tohle byl vážně hezký mail.. U toho příběhu dole mě zamrazilo - až mi stouply slzy do očí..

10 teriwell teriwell | 11. května 2009 v 22:14 | Reagovat

Myslím, že co napsal koment 8, je blbost. Buď ho chápu jinak, než je myšleno, nebo se opravdu dost rozchází s mým názorem. Protože mi si tento článek stačilo bez uvažování jen přečíst a má pro mě hodnotu. Po delší době jsem slyšela něco, co jsem potřebovala slyšet. Mé hodnoty jsou takové, jak říká tento článek, ale velmi zjednodušeně řečeno mě právě uklidnil v něčem, v čem jsem potřebovala. Á la hláška: "To chce klid!". Tak jsem ráda, že jsem tu teď šla....

Také nemám ráda řetězáky. Vyjímkou jsou pouze ty, které stojí za to. Sem tam jsem už takový dostala (to jsou ty podobné zde uveřejněnému). A mám je uložené. A také mám řetězák, co mě ovlivnil. Asi to vážně je jen působení na psychiku, ale o tom to je, ne? Jsme jací jsme a každého ovlivňují jiné věci. Když je to ovlivnění k dobrému, není co řešit...

Jako klišé se může zdát i ten "můj", ale Lúmenn, ono je to jak se psaním. Narážím na tvůj článek o tom, proč píšeš, kdes napsala krásnou větu/y: "Zní to snad trochu namyšleně, když chválím svou tvorbu, ale myslím si, že každý autor, i ten nejposlednější šuplíkový pisálek by měl být hrdý na to, co vytvořil. Ať jsou naše rýmy sebevíc ohrané a naše příběhy až po okraj plné klišé, jsou to příběhy, které odrážejí náš život - naši radost, naši bolest. V příbězích každého autora se zrcadlí jeho osobnost a je na každém, zda chce do zrcadla hledět sám a nebo podle něj namalovat obraz, který pak ukáže ostatním."

Díky tomu jsem už odvážnější ve psaní... Tomu říkám názor, cos napsala... A jak u psaní, tak u takových řetězáků je to hlavně o tom, co si z toho kdo vezme... A zda si vůbec něco vzít chce....

11 V V | 12. května 2009 v 12:53 | Reagovat

:-D

12 V V | 12. května 2009 v 12:53 | Reagovat

:-)

13 Crow-lady-Criwo Crow-lady-Criwo | Web | 12. května 2009 v 13:41 | Reagovat

Krásné. :) dám si to na blog. :) jestli nevadí. zajímalo by mně kdo toto sepsal.No prostě neuveřitelné jak někdo umí s textem. :) :-) Takže si to se závistí a velkou pochavlou vecupu na blog. :)Samozdřějmně se zdrojem.

14 La Duchesse La Duchesse | Web | 12. května 2009 v 15:44 | Reagovat

To je hezké. . .

15 Deathrow Deathrow | E-mail | Web | 12. května 2009 v 19:10 | Reagovat

Tak tohle je jediný "řetězák", který sem kdy někomu poslal, ergo pojem "řetězák" se sem snad ani nehodí, jelikož tento mail by byl hřích řadit mezi: "pošli toto dvacetkrát a do hodiny tě posere slon". Také bych chtěl znát autora tohoto mailu, autora který životní zkušenosti a určitou uvědomělost sepsal a ukázal v mailu na polopatických příkladech, tak aby i méně uvědomnělí lidé pochopily jeho pohled. Autor se vlastně nesnažil jen dostat do světa otupělost typu spam/řetězák, ale spíš zahájil malinkou revoluci v polepšování lidí pomocí tohoto mailu. Všechna čest! Díky za tento článek, Lúmenn.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama