b

Mějte se rádi

16. května 2009 v 11:41 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Věta v nadpisu by jednoduše mohla zastoupit všechny zákony a normy, které nás svazují a stačila by jako jediný univerzální příkaz. Mějte rádi své přátele, mějte rádi své nepřátele, mějte rádi i lidi, které vůbec neznáte, ale především: mějte rádi sami sebe. A právě o tom bude tento článek.
Sebeláska bývá často brána za něco špatného, všichni jsme svázáni falešnou skromností, věčným podceňovaním sebe sama a hlavně na nás ze všech billboardů a life stylových časopisů křičí lidé nádhernější a dokonalejší než jsme my sami. Jak se potom můžeme mít opravdu a upřímně rádi? A hlavně, je to tak důležité?

Ano je. Většina nemocí, ať už těch na těle nebo těch na duši, vzniká díky nenávisti - naše špatné pocity vůči okolí i vůči naší osobě působí negativně nejen na mysl, ale i na tělo. Všichni lékaři uznávají, že takové žaludeční vředy či migrény jsou způsobeny stresem - a co jiného je stres než pocit, že nic nestihneme, že jsme špatní, protože nic nestíháme. Když vás z takového pocitu může bolet hlava nebo na vaší žaludeční stěně vyraší boláky, pak si snad dokážete domyslet, co ještě strašného může napáchat vaše vlastní negace. Nemoci od alergií a dušností přes afty a ekzémy až po rakovinu z velké části způsobuje právě pocit nenávisti ke vlastní osobě. Já sama na sobě to pocítila mnohokrát, ale něco s tím dělat jsem začala až po opravdu nepříjemném zážitku.
Loni v prosinci jsem přestala hýbat s pravou nohou a moje páteř vyloženě volala o pomoc. Jak jsem tak ležela v nemocnici, v ruce kapačku a v hlavě nesnesitelnou bolest po lumbální punkci, přemýšlela jsem, proč tu vlastně ležím. A jednu bezesnou noc, kdy jsem nezamhouřila oka jsem si uvědomila, jak moc se nenávidím, jak moc si vyčítám své životní chyby, jak jsem si nedokázala odpustit za všechno, co jsem v životě udělala špatně. Nenáviděla jsem svou sobeckost, svou aroganci, svou věčnou sebelítost, nenáviděla jsem se za svou neschopnost dostat se na vysněnou školu…no prostě bylo toho hodně. A pak mi docvaklo, že čím víc se nenávidím, tím víc strádám a moje tělo bije na poplach. Byla jsem si jistá, že jestli se nezačnu mít ráda, třeba už se na nohy nikdy nepostavím, zhroutí se mi páteř a tím i celý život.
A od té chvíle jsem začala pracovat na lásce k sobě samé. Později jsem si uvědomila, že existuje bůh, tedy ne nějaká personifikovaná entita, ale celý Vesmír, který nás objímá a naplňuje, a tento Vesmír nás všechny miluje bez rozdílu. Odpustím-li sama sobě, bude mi odpuštěno od Vesmíru. Ještě víc, než kdy předtím jsem se začala věnovat duchovním naukám, seznámila jsem se s andílky, kteří mi ukázali, že mě milují i přes všechnu moji nedokonalost. Přestala jsem soudit lidi, přestala jsem nenávidět vše okolo včetně mě samotné - ještě to neumím beze zbytku, ještě se občas utápím v sebelítosti a nenávisti, ale vím, že jsem na dobré cestě.
Včera jsem se bavila s kamarádkou, která už léta trpí depresemi. Nakonec z ní vylezlo, že se nesnáší, že si nadává a spílá si za všechno, od vzhledu po vlastnosti. A to je chyba, kterou (často i nevědomky) děláme všichni a pak se divíme, že na světě je tolik zla, válek, nemocí a jiných hrůz. Vždyť ten, kdo nenávidí sám sebe, jen těžko může milovat i někoho jiného. A také ten, kdo se nenávidí, přitahuje i další lidi s podobnými pocity a nenávist se násobí.
Co s tím? Každý z nás může v sobě najít lásku, ale než budete milovat své rodiče, přátele a známé, uvědomte si, že to nebude k ničemu, dokud nebudete milovat sami sebe. Bez výhrady a bez výjimek. Jste tlustí? Tak se mějte rádi i s těmi špeky. Koukněte se na sebe do zrcadla a usmějte se. Nenechte se ovládnout myšlenkou, že jste hnusná kreatura s faldy velikosti pouštních dun, placatým ksichtem a odpornými vlasy. Řekněte si, proč jste krásní, i kdyby to měla být jediná věc. A pak si řekněte, že z láskou budete měnit své tělo. Že teď je krásné, ale chcete aby bylo ještě krásnější. S láskou se přijměte a kila půjdou dolů sama. Nevěříte? Mám to vyzkoušené z mojí hubeností. A totéž platí i o vlastnostech, náladách i pocitech. Přijměte ten daný pocit a teprve poté vám bude dovoleno jej změnit v lepší. Nadávkami a nenávistí ze sebe neuděláte štíhlejší/veselejší/otevřenější/chytřejší/úspěšnější/bohatší/doplňte co chcete bytost. Jen když přijmete daný stav s láskou a pokorou přesně takový jaký je, získáte právo na jeho změnu.
(Doufám, že je to pochopitelné, přece jen věc, kterou znám a kterou sama využívám popisuju jako samozřejmost, i když to možná každému jasné není:))
Důležité je si zapamatovat, že si lásku zasloužíte. Měla jsem dlouho pocit, že si zasloužím být potrestaná a že na lásku nemám právo, že se prostě musím nenávidět. Ale když se nad tím zamyslíte do hloubky, najdete v sobě svoji duši, jak se krčí v koutku pod vší tou nenávistí a křičí: "Já chci být šťastná! Já na to mám právo!" Každý nás chce být šťastný a každý si to zaslouží, i když si to nechce připustit a dává tak prostor sebemrskačství, které ovládne jeho život. Kašlete na toho trestajícího idiota, jménem ego a mějte se rádi. To je klíčem ke všem problémům, které mávají vaším životem.

Mějte se rádi - stručně a jasně:

Mám se rád.
Ale já si to nezasloužím.
Každý si zaslouží lásku, každý si zaslouží odpuštění. Nikdo není horší nebo lepší než někdo druhý, všichni jsme stejně krásní a dokonalí ve své podstatě.
Ale já ne. Já si zasloužím trest.
Já sám nemám právo vynášet soudy nad sebou nebo nad kýmkoli jiným. Pokud mám být potrestán, Vesmír to udělá. Sám sebe ale nemám právo soudit.
Takže můžu být šťastný?
Ano, můžu. Zasloužím si štěstí a lásku stejně jako všichni kolem mě. Nemůžu nikoho soudit za to, jaký je - já nejsem soudce, ani kat, abych někoho trestal, včetně sebe sama. Já zvolím cestu lásky a budu potkávat lidi, naplněné láskou. Přijmu sám sebe se všemi svými nedokonalostmi a odpustím si je beze zbytku. Pak teprve mohu pracovat na svém zlepšení.
Takže se mám rád, nesoudím se a netrestám?
Ano, mám se rád přesně takový jaký jsem.

Podobné články:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lilith Lilith | Web | 16. května 2009 v 12:24 | Reagovat

Hahh ja som na naučila byť až narcis - milujem sa, považujem sa za krásnu, JA som prvoradá a som taká, aká chcem byť - bola som na jednom pohovore, kde sa ma týpek BTW metlák spýtal, že aké vlastnosti by som chcela na sebe zmeniť. Odpovedala som že vôbec nič, že som presne taká, aká chcem byť tak sa dosť nechápavo na mňa pozrel :D:D haha

2 ... ... | 16. května 2009 v 12:51 | Reagovat

'Nemoci od alergií a dušností přes afty a ekzémy až po rakovinu z velké části způsobuje právě pocit nenávisti ke vlastní osobě.' New age? Ne s takovou jistotou, prosím...

3 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 16. května 2009 v 13:02 | Reagovat

   Řekl bych, že hodně svérázný článek. Podstata je dobrá, ale ne tak jednoduchá. Myslím, že kdybych se spokojil se všemi svými chybami a nesnažil se je změnit, nebyl bych lepším, ani šťastnějším člověkem. Tím chci jen říct, že pro někoho je "tvůj" postup vhodný, pro někoho vůbec.

4 Lilith Lilith | Web | 16. května 2009 v 13:13 | Reagovat

No, neviem či je toto práve new age, ale nie je to podstatné, kam to zaradíš. pretože aj mne to veľmi pomohlo.

5 Lilith Lilith | Web | 16. května 2009 v 13:15 | Reagovat

SiriusNoir: áno, chyby treba napravovať, zlepšovať sa. ale nevyčítať si neúspech, ale tešiť sa z pokrokov - o tom to je. pretože vyčítanie čohokoľvek sebe samému nič nezmení.

6 Lúmenn Lúmenn | Web | 16. května 2009 v 13:30 | Reagovat

Sirius: nečetl jsi pozorně, co? :D Jasně píšu, že přijmout sám sebe takový jaký jsem je cesta ke zlepšení, ne rezignovat, ale přijmout nedostatky a poté se teprve snažit o jejich nápravu.
Lilith: ano, tady někdo pochopil i beze mě a jsem za to upřímně ráda:)
...: nevím co všichni mají s new age, popravdě ani nevím, co si pod tím pojmem představit. A proč nemám s jistotou říkat něco, o čem vím, že je to pravda?;)

7 ... ... | Web | 16. května 2009 v 13:55 | Reagovat

Nenuť mě vrčet...  :D

8 Estel Silmarien Estel Silmarien | E-mail | 16. května 2009 v 14:22 | Reagovat

Já jsem měla vždycky tendenci vidět na sobě jen to špatný a na jiných jen to dobrý (teď mluvím jen a pouze o vzhledu, ne o vlastnostech). Pak jsem si řekla že jsem pěkně blbá, a uvědomila jsem si že i když támhleta holka má postavu jako modelka a já ne, ona má zase křivý zuby a moc velký oči... A já ne 8-)
Trochu se ale bojím, abych s tímhle přístupem nezačala vidět na lidech jenom ty špatný vlastnosti...  :-|

9 Lord Ruis Lord Ruis | E-mail | Web | 16. května 2009 v 16:28 | Reagovat

Já jsem hodně misantropický člověk ,nenávidím všechny kolem sebe,i sebe pokud jsem v blízkostí jiných lidí protože reaguji a dělám věci které si pak o samotě promítám v mysli a nenávidím se,proto se společnosti straním a je mi faj a miluji se :-)

10 Lúmenn Lúmenn | Web | 16. května 2009 v 17:28 | Reagovat

Ruis: mít se rád je fajn, ale to co děláš také není úplně oukej - ty soudíš své okolí a to je špatně
Estel: na to možná bacha, ale aspoň dokážeš ocenit samu sebe, což je taky dost podstatný
...: já tě do něčeho nutím? :D

11 Eii Eii | Web | 16. května 2009 v 17:49 | Reagovat

Kdybych se nemilovala, tak bych asi zešílela..xDD Všechny špatnosti dycky házím na "tu druhou"..xD No, já to beru takhle.. Na tomhle světě dokonalosti nikdo nedosáhne - tady dokonalost nefunguje a není, a pokud je, netrvá dlouho.. Ale můžeme se jí přiblížit, a čím blíž dokonalosti, tím dál odsud..x) Asi trochu moc složitý, pro některý lidi..xDD Ale.. Lidi jsou dokonalí svou nedokonalostí, no ne?x)

12 Liz Sky Liz Sky | Web | 16. května 2009 v 18:44 | Reagovat

jéééé, kdyby to bylo tak jednoduchý..

13 Lilith Lilith | Web | 16. května 2009 v 19:34 | Reagovat

Liz Sky: Ty máš teda úžasný postoj, len tak ďalej.  :-D

14 P.Bloody P.Bloody | Web | 16. května 2009 v 19:55 | Reagovat

Já se neumím mít ráda.. promiň, ale... je to složitější a těžší, než píšeš.
Nemůžu prostě prohlásit: jsem bezvadná, chytrá a hezká holka, mám právo na štěstí a na lásku.
A co když ne? Proč bych měla na něco takového mít právo, když jsem to ve svých 12letech nepřála ostatníma proklínala je za to, že jim se daří a mě ne??Může mít na lásku právo někdo, kdo nepřál štěstí ostatním už v tak nízkém věku?Ne, svoji šanci jsem prošvihla, zmrvila jsem to. Zasloužila jsem si anorexii, deprese a podlomenou psychiku. Nezasloužila jsem si štěstí v lásce ani v čemkoli jiném. Opravdu to není tolik jednoduché, mít se ráda, když s sebou tahám tolik špíny, za kterou se stydím, za kterou se nanávidím..

15 Lilith Lilith | Web | 16. května 2009 v 19:58 | Reagovat

jajj to je hnus aké majú ľudia choré myšlienky. ja to nechápem - veď sa tak moc milujem!!!

16 Elysia Elysia | Web | 16. května 2009 v 20:05 | Reagovat

jo no tak se sebelaskou jsem na tom taky uz dobre:) ale nez jsem se naucila mit rada tak mi to taky trvalo a prozila jsem si krusne casy...i kdyz i ted jsou porad veci, ktere bych chtela na sobe zmenit, ale uz to tak neresim a jdu na to uplne jinou cestou :D

17 Lúmenn Lúmenn | Web | 16. května 2009 v 20:51 | Reagovat

P.Bloody: prožila jsem si podbně hnusné věci. Nikdo svou šanci neprošvihne, máš na to celý život;) Odpusť si to, žes jim to nepřála, nemáš důvod se nenávidět, každý dělá chyby a dělá je proto aby se z nich poučil, ne aby se za ně nenáviděl;)

18 ... ... | Web | 16. května 2009 v 21:20 | Reagovat

Lúmenn: Ale notak, přece trocha sarkasmu nevadí... :P

19 Lúmenn Lúmenn | Web | 16. května 2009 v 21:42 | Reagovat

...: no právěže nevadí, bo jsem ho taky použila:P a nevrč, nebo pak začneš ještě chrochtat a zavřou tě jako šiřitele prasečí chřipky;)

20 ... ... | Web | 16. května 2009 v 22:43 | Reagovat

Tolik nachos sem ještě za život nespásl, aby to dosáhlo slovutnosti svajn flů - asi se mám moc rád... :-P :D

21 teriwell teriwell | Web | 17. května 2009 v 10:46 | Reagovat

Moc dobře napsaný a podle mě dost jasně a jde to chápat. Já s tím alespoň problém nemm. Možná to je i tím, že na to pohlížím stejně. Ale nemohu říct, že bych si odpustila vše, no. Co si ještě myslím, tak že je zde důležitý ještě jeden postoj a ten s tím dost souvisí. Mít rád život okolo nás. Umět se těšit s drobností. Myslím si, že přijmout sebe, jací jsme a být lepší, k tomu je potřeba přijmout i to, co je okolo nás a umět si užít, co nám život dává. Myslím, že je to spolu spjaté...

22 Violetti Violetti | E-mail | Web | 18. května 2009 v 15:38 | Reagovat

Tak to souhlasím... Tak dlouho jsem si vsugerovávala, že se miluju, až jsem tomu uvěřila :D Ten článek je fakt dobrý, popsala jsi vlastně všechno, jo, souhlasím, nic jinýho k tomu dodat ani nejde :)

23 Lady-Starllete Lady-Starllete | Web | 20. května 2009 v 19:24 | Reagovat

Lúmenn, tleskám ti, skvěle napsaný a pravdivý článek, který by se měl dát jako povinná četba...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama