b

Srpen 2010

Trojpozvánka

31. srpna 2010 v 14:17 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Občas považuji nějakou akci za natolik významnou, že o ní chci říci co nejvíce lidem a pozvat jich na ni co nejvíc. A někdy to není jen akce ve smyslu koncertním či zážitkovém, ono totiž může jít i o stránku či zážitek charakteru spíše výtvarného.
No...dosti bylo úvodních slov. Mám tu hned tři věci, které stojí za to a tak přestanu tančit kolem horké polévky (a tak všelijak podobně) a vylíčím vám věci nevídané a neslýchané.

Bouře...

31. srpna 2010 v 12:44 | Lúmenn |  ztracena ve vlastních snech...
http://browse.deviantart.com/?q=storm&order=9&offset=24&offset=72#/dbmwju
Na tématu týdne mě štve jedna věc - o tématech, která mě zajímají, už jsem dávno napsala a o těch, co mě nezajímají, logicky ani psát nechci. Bouře je jedním z té první kategorie...vzhledem k tomu, že je to jeden z pro mě nejpřitažlivějších přírodních jevů, není divu, že mu občas věnuji pár řádků.
A někdy víc než to. Jen máloco je tak inspirativní jako bouře - a tak někde v hlubinách archivu můžete objevit moji povídku s velmi originálním názvem (ano, jmenuje se Bouře a věřte nebo ne, je o bouři:)). Trochu originálněji se zove a snad i originálněji o bouři pojednává báseň Bouře ve sklenici vína. Jistě znáte přirovnání o bouři ve sklenici vody, tak toto je ten stejný případ, jen vodu nahrazuje mok silnější a rudější. Ale dost o starých časech, dost o inspiraci, která mě posedla už před měsíci či dokonce roky.
Jak vidím bouře teď? Změnilo se něco? Zažila jsem s touto nádhernou ukázkou síly přírody něco nového?

Týdenní novinky (30.8. - 5.9.2010)

30. srpna 2010 v 12:45 | Lúmenn |  archiv aktualit...
Poslouchám: punkovky z jukeboxu a z úst Homeless Plesu (Maruška, Špinavej Titanic, Punk's not dead), Rammstein a Avantasii

(Avantasia - Anywhere)

Shlédnuto: Simpsonovi ve filmu - pravdivé, působivé a děsná prdel:)
Přečteno: Epocha speciál o sériových vrazích; Čarovná říše víl od Teda Andrewse
Čtu: Proměny země a osud lidstva od Marko Pogačnika
Zaujalo mě: Opět otevřená otázka viny a neviny Jiřího Kajínka (více informací)
Kam se chystám: O víkendu určitě na bitvu Warhammer - masakr u dolu, ať žijou goblini!:)

AK47

30. srpna 2010 v 11:45 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Už před drahnou dobou jsem se zařekla, že se na téma autorský klub vykašlu a nebudu o něm psát žádné články. Většinou už mlčím i v diskuzích, které se vedou na jeho stránkách, protože mě argumentování prostě přestává bavit - nemá to cenu, jen stále to samé dokola a nic z toho.
AK přestal být sdružením kvalitních blogů a stal se zbraní (AK47 = ruský samopal kalašnikov, jak příznačné) namířenou proti všem, kteří se v očích najatých agentů nezdají "dost dobří".

Antifa, barbaři a zákazy aneb jak to bylo doopravdy

29. srpna 2010 v 16:26 | Lúmenn |  Barbar Punk...
Možná patříte mezi fanoušky punkové hudby a letos jste se rozhodli jet na festival Pod Parou. A možná taky čtete tento blog a víte, že můj přítel Mamut a moji (a jeho) kamarádi hrají v kapele Barbar Punk, které se letos povedlo po roce hraní zajistit si na tomto největším tuzemském punkovém fesťáku místo. A tak jste možná byli překvapeni, že tam Barbaři nakonec bez jakéhokoli vysvětlení nehráli a místo nich nakonec vystoupila (musím dodat, že spřátelená) kapela Inseminační stanice.
Co se stalo? Jak je možné, že bez jakýchkoli upozornění zmizí z programu jedna kapela a je narychlo nahrazena druhou? Inu, žijeme sice ve 21.století, plném svobody názorů a postojů, ale někdy vše není tak ideální, jak bychom si přáli...

EeH!

28. srpna 2010 v 10:03 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Třemi písmenky v nadpisu jsem se pokusila vyjádřit povzdechnutí vytažené až z paty, povzdechnutí, které vyloudí člověk zaskočen a překvapen životní událostí, jež se na něj v plné rychlosti řítí. A pak taky člověk, který vydal ze sebe všechno, aby dospěl k rozhodnutí, načež zjistil, že rozhodnutí dospělo k němu.

Mno tak zase ty narozeniny...

28. srpna 2010 v 10:01 | Lúmenn |  o blogu...
Prošvihla jsem je. Za celou čtyřletou existenci blogu jsem je zase prošvihla. Na první jsem se vykašlala úplně, druhé nijak nepostřehla, třetí jako jediné jakž takž "oslavila" a tyhlety mi zase nějak utekly. Naštěstí jen o tři dny a tak je pořád ještě co slavit.
Takže...
TRAMTARA RATATA TÁÁÁÁÁ

Můj blog má narozeniny a já mám přání jediný - štěstí, čtenáře, štěstí, čtenáře, hlavně ty čtenáře:)

No net, no depress, nach Brno gefährt

24. srpna 2010 v 13:30 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Ať si AK(47) s krátkými články políbí šos... název článku vypovídá vše, co jsem chtěla sdělit. Až do soboty budu bez netu, jsem odjetá do Brna a snad už konečně nebudou žádné depresivní nálady a stavy.
Držte mi palce, ozvu se jak jen to bude možné...
sudličnik
Sudličník (s medvědem) a cepník (v pozadí) :)

Reportáž z Jižních Čech - část II.

23. srpna 2010 v 15:01 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Tohle je přímé pokračování článku, jehož první část najdete zde.

Reportáž z Jižních Čech - část I.

23. srpna 2010 v 15:00 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Osazenstvo dovolené tvořilo šest totálně šílených lidí. Má osobnost mluví sama za sebe, taktéž moje sestra Eii a táta, všichni z téže totálně praštěné krve. Ovšem tátova přítelkyně Jarka a její dva synové, desetiletý Lukáš a patnáctiletý Martin, zdatně sekundovali. Takže je jasné, že tato dovolená nemohla být zcela normální…

Blázinec: Kapitola III. (3/3)

22. srpna 2010 v 17:30 | Lúmenn |  Pracovní název: Blázinec...
Co už jste četli: Magda, hubená dívka s jedním okem modrým a druhým hnědm vídá každou noc stvůry, jež k ní přicházejí ze tmy. Po jednom z nejhorších zážitků se pokusí o sebevraždu, přežije a v dost zuboženém stavu se nakonec dostane až na psychiatrii - místo, jehož se odjakživa děsí. Tam je vyšetřována primářem Nováčkem, který ačkoli je zkušeným psychiatrem, v Magdě vidí něco trochu jiného než běžného pacienta a bojí se s ní zůstat v místnosti o samotě. Nic z ní ale nevypáčí, Magda je rozhodnuta nechat si vše pro sebe a psychiatrům stejně nevěří.
Na pokoji se snaží vyhýbat svým spolunocležnicím, zejména anoretičkám, za niž je díky své hubenosti považována také. Když žádá sestru o kávu, setká se s postiženou dívkou, která zjevně stvůry také vidí. Kromě toho vyvolá v sestřičce zajímavé vzpomínky na dávného pacienta...
Všechny předcházející části si můžete přečíst, kliknete-li na název tohoto příběhu na pokračování (Pracovní název: Blázinec) hned pod názvem této kapitoly.

Kamínek, dekadence a FSS (odpovědi pro Elvenu, Radka a Divergent Girl)

21. srpna 2010 v 20:18 | Lúmenn |  vy se ptáte, já odpovídám...
Omlouvám se Elveně, že zodpovídám její dotaz s takovým spožděním, leč když přibude jen jeden, nechci jím plnit celý článek a často na něj zapomenu. Ale náhoda tomu chtěla, že ve chvíli, kdy ses připomněla přišly další dva dotazy, takže s chutí do toho a půl je hotovo...

Čtrnáctidenní novinky (16. - 29.8.2010)

21. srpna 2010 v 18:40 | Lúmenn |  archiv aktualit...
Novinky pro těchto čtrnáct dní (16.- 29.8.2010)
Co poslouchám: jednu dobu pořád dokola Barbar Punk až do zblbnutí
a teď se odreagovávám na Abney Park a opět a zas Crüxshadows
Co sleduju: doporučuji hned dva super filmy - šílený a zamyšleníhodný snímek
Sebevrazi a ještě šílenější Imaginárium dr. Parnasse
Co čtu: dočtena Freya od Johanne Hildebrantové a detektivka Fetiš
od Tary Moss, teď louskám knihu o životě(?) Ježíše
Na co se těším: až se konečně uzdravím a pojedu ve středu na "výlet"
na LARP Země smrti, a pak taky na stěhování a zabydlování v Brně
Na co se netěším: blíží se škola!!!:D
Co mě nejvíc štve: bolest v puse, kde se mi asi začínají klubat
osmičky, velmi nepříjemné...
Co mě nejvíc těší: můj tajemný neznámý, který mi neustále zvedá náladu,
nový plyšový méďa k svátku, že už jsem zase doma z dovolené
Citát pro tento týden: Art doesn't work without pain; art also works
for compensating pain. (Till Lindemann, ale za seznámení s citátem děkuji Daniele)
Návštěvnost blogu za minulý týden: 1346 lidí (muhehe, o 20 víc než posledně:D)
A na Poslu vás bylo 758 (teda, nestačím zírat!O_o)
Co vás tento týden na blogu určitě čeká: Zveřejnění reportáže a fotek z cest,
přibudou i fotky z Mástrů a samozřejmě další Blázinec;) Jinak se můžete těšit na
dost zajímavé téma, kterým je zakazování punkových kapel na fesťících...
Píseň pro tento týden: Barbar Punk - Do boje
(za a to sedne, bo kluci jeli na Páru bojovat za svá práva a za b jsem u téhle
písničky strávila nejhorší noc svého života, na niž nelze zapomenout...)



Blázinec: Kapitola III. (2/3)

15. srpna 2010 v 18:00 | Lúmenn |  Pracovní název: Blázinec...
Co už jste četli: Magda, hubená dívka s jedním okem modrým a druhým hnědm vídá každou noc stvůry, jež k ní přicházejí ze tmy. Po jednom z nejhorších zážitků se pokusí o sebevraždu, přežije a v dost zuboženém stavu se nakonec dostane až na psychiatrii - místo, jehož se odjakživa děsí. Tam je vyšetřována primářem Nováčkem, který ačkoli je zkušeným psychiatrem, v Magdě vidí něco trochu jiného než běžného pacienta a bojí se s ní zůstat v místnosti o samotě. Nic z ní ale nevypáčí, Magda je rozhodnuta nechat si vše pro sebe a psychiatrům stejně nevěří.
Na pokoji se snaží vyhýbat svým spolunocležnicím, zejména anoretičkám, za niž je díky své hubenosti považována také. Když žádá sestru o kávu, setká se s postiženou dívkou, která zjevně stvůry také vidí...
Všechny předcházející části si můžete přečíst, kliknete-li na název tohoto příběhu na pokračování (Pracovní název: Blázinec) hned pod názvem této kapitoly.

Za krásami Jižních Čech

13. srpna 2010 v 21:23 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
...tak přesně tam se teď vydávám:) Rodinná dovolená není sice úplně přesně způsob, jakým bych si přála prožívat prázdniny, ale kupodivu se na odpočinek se ségrou, tátou, jeho přítelkyní a dvěma otravnými malými kluky docela těším - po všech těch šílenostech, co v posledních dnech zažívám to bude doslova balzám na duši.
Kromě odpočinku v lesích Šumavy si tam taky plánuju utřídit myšlenky, přijít na to, co je pro mě důležité, které city má cenu živit a které ne, kvůli komu se trápit a koho objímat, zda raději nezůstat nějakou dobu úplně sama a nebo zda neotevřtí své srdce lásce naplno. Jsem pořád hrozně zmatená a rozhodnutí, které jsem nedávno udělala pálí víc, než si kdo dokáže představit.
Inu dovolená mému tělu i mysli prospěje a už se na ni těším. Pro vás to znamená další větší pauzu v mém blogování, měla jsem v plánu přednastavit nějaké články, ale nějak nebyl ani čas, ani myšlenky.
Zajímavé je, že 25.srpna tenhle blog oslaví už čtvrté narozeniny a zatím stále přemýšlím, jestli je jen tak přejít a nebo je nějak významněji uctít. Kromě toho plánuju samozřejmě na příští týden další díl Blázince, ke kterému snad zase pořádný kus dopíšu během válení se u Lipna:)Kromě Blázince tam chci sepsat nějaké články, sehnat zajímavé lesní zážitky, nafotit nějaké šílenosti se ségrou a prostě kromě dovolenkování se zase pověnovat chudáčkovi blogu, který mou šílenou momentální vztahovou situací trpí skoro stejně, jako já sama.
Užívejte si poslední týdny prázdnin, radujte se, milujte a buďte prostě šťastní. Jo a taky jeďte příští víkend na punkový fesťák Pod parou do Moravské Třebové, kde budou hrát Barbar Punk:) A nebo prostě jen užívejte léta dle vašich představ. Snad se vrátím s novou nadějí, novou vírou a jasným cílem v hlavě i srdci. A novými články:)
Vaše pocity zmítaná a na dovolenou se těšící Lúmennka

Poetický "emo koutek"

12. srpna 2010 v 9:43 | Lúmenn |  poezie...
Poslední dobou se děla spousta dost nepříjemných věcí. A čím víc blbých věcí se mi děje a čím horší mám náladu, tím víc píšu. Tohle pravidlo u mě platí už léta, od dob kdy jsem se někdy v osmé třídě definitivně vrhla na básnění a už mi to tak nějak zůstalo. Ode dne, kdy jsem ve školní lavici sesmolila první opravdovou báseň uběhlo už přes osm let a za tu dobu jsem popsala osmaosmdesát wordových stránek, vždy po dvou sloupcích, nejrůznějšími rýmy a verši.
(krucinál, zase samé osmičky...)
Ale proč tento zdlouhavý úvod. Prostě jsem jen chtěla říct, že jsem za poslední dobu napsala opravdu dost básní a ne každou bych považovala za něco hodnotného. Prostě jsem jen vyjádřila pocity do slov a něco z toho vzniklo. To něco je povětšinou poměrně krátké, smutné a nemá to název. A tak jsem to všechno shrábla na jednu hromadu a nacpala do jednoho článku. Vítejte v mém malém, soukromém "emo koutku"...
PS: Musím se přiznat ke lži, tahle báseň (s názvem "Už ne...") není půl roku stará, ale byla napsána den předtím, než jsem ji zveřejnila...

Šelma nežere, když nemá hlad

11. srpna 2010 v 18:42 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Dneska jsem při listování internetem narazila na strašně zajímavou sérii fotek, k níž se poutá ještě zajímavější příběh a s ním i úvaha.
Šlo o tohle (cituji neznámý zdroj): Tyto úžasné snímky zachytil fotograf Michel Denis-Huot na safari v
Masai Mara v Keni v říjnu minulého roku. Jak sám řekl, byl ohromen tím,co viděl: "Tito tři leopardí
(pozn. Lúmenn: já je ale identifikovala jako gepardy) bratři žijí spolu od svých přibližně osmnácti měsíců,kdy opustili svou matku", řekl. "Jednoho rána jsme je viděli, nevypadali, že by byli hladoví, pobíhali a občas se zastavili, aby si pohráli. V jednom momentě střetli skupinu antilop, a ty utekly. Ale jedno mládě nebylo dostatečně rychlé a bratři ho lehko chytili". Následovala pozoruhodná scéna zachycená na záběrech. Antilopa vyvázla bez zranění. A v tom je právě ten zásadní rozdíl mezi šelmou a člověkem - šelma žere, jen když je hladová a musí...
antilopa1
Tady ještě máme antilopu, co utíká - smrt v očích a lovec je jí v patách...

Změna statusu...

11. srpna 2010 v 15:10 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Když jsem si před nedávnem zakládala účet na "fuckbooku" (neboli "gesichtbuchu"), s radostí jsem zaklikla stav zadaná. Akorát na tom zmetkovi nešlo zadat jméno člověka, s nímž jsem zadaná, protože dotyčný ksichtoknihu nevlastnil (a nevlastní a patrně nikdy vlastnit nebude).
A tak mi tam svítil krásný nápis a hlásal, že jsem s někým, že někoho mám, že nejsem sama, že jsem prostě zadaná. A byla jsem. Ano, minulý čas je v tomto případě správný a když jsem dnes s do krve rpzervaným srdcem klikala na nezadaná připadala jsem si jako ten největší magor pod sluncem.
Ne proto, že to hned vytrubuju na ujeté sociální síti, kterou jsem ještě nedávno proklínala. Ale hlavně proto, že se to stalo. A že to patrně nikdo z vás netušil, nikdo z vás blogových přátel, ale skoro nikdo ani z přátel, které vídám v reálném životě. Své nejniternější pocity jsem řešila sama, jen s pár vyvolenými, které stejně pomalu považuju za natolik k sobě přirostlé, že je to jako bych je řešila sama se sebou. Díky - Lizzie, Finne, Einku.
Ano, tak jsem poprvé po šesti letech svého života single. Samostatná jednotka připravená k použití. Zbývá jediná otázka - proč? Je mi jasné, že to pálí mnoho z vás a nejhorší je, že to pořádně nevím, ani já sama.

Pohlazení po duši - 8.srpna 2010

8. srpna 2010 v 8:08 | Lúmenn |  pohlazení po duši na (skoro) každý den...
Lúmennka se odpoledne nudila a tak popadla do pazourů Windows movie maker a rozhodla se, že něco stvoří. A protože na youtube do té doby nebyla jedna moje oblíbená písnička, stvořila jsem slajd obrázků právě na ni.
Bohužel jsem nikde nenašla text, který je sám o sobě silným pohlazením po duši, ale snad jej z toho vypreparujete sami, protože stojí vážně za to:) A snad se vám také bude líbit můj "videoklip", když už jsem nad tím seděla asi dvě hodiny (ano, člověk by nevěřil, co to dá práce, správně načasovat apod.) ;) Jak píseň, tak video by totiž měly pohladit každou (nejen) pohanskou duši:)
Tomáš Kočko - Severská. Ať se líbí a hladí:)

Blázinec: Kapitola III. (1/3)

6. srpna 2010 v 19:00 | Lúmenn |  Pracovní název: Blázinec...
blázinec
Co už jste četli: Magda, hubená dívka s jedním okem modrým a druhým hnědm vídá každou noc stvůry, jež k ní přicházejí ze tmy. Po jednom z nejhorších zážitků se pokusí o sebevraždu, přežije a v dost zuboženém stavu se nakonec dostane až na psychiatrii - místo, jehož se odjakživa děsí. Tam je vyšetřována primářem Nováčkem, který ačkoli je zkušeným psychiatrem, v Magdě vidí něco trochu jiného než běžného pacienta a bojí se s ní zůstat v místnosti o samotě. Nic z ní ale nevypáčí, Magda je rozhodnuta nechat si vše pro sebe a psychiatrům stejně nevěří. Teď je ale čas seznámit se s oddělením a lidmi v něm...
Všechny předcházející části si můžete přečíst, kliknete-li na název tohoto příběhu na pokračování (Pracovní název: Blázinec) hned pod názvem této kapitoly.