b

Září 2010

Intrafamiliární sexuální zneužívání jako predikant záměrného sebepoškozování v adolescenci

30. září 2010 v 8:00 | Lúmenn |  psychologie...
http://www.xteen.cz/krasa-zdravi/news/2572-sebeposkozovani/
Pod tímhle šíleným a dlouhým názvem se ukrývá moje seminární práce z minulého semestru, kterou jsme měli vypracovat do předmětu Vývojová psychologie. Nadřazeným tématem bylo rodinné prostředí a to jak předurčuje další vývoj osobnosti, já jsem si zvolila téma související se sebepoškozováním, což je fenomén, o který se docela zajímám (viz třeba tento nebo tento článek).
Pro vás možná trochu podivný titulek článku tedy skrývá jednoduché téma - pokud je někdo v dětství zneužíván příbuznými, jak to ovlivní jeho sklony k sebepoškozování v pubertě. Nakonec jsem zjistila, že téma není až tak jednoduché, jak by se mohlo zdát a sehnat nějaké studie, věnující se vztahu čistě těchto dvou jevů bylo skoro nemožné. S tématem jsem si tedy jakž takž poradila, nějaké zajímavé závěry taky zjistila, ale nakonec tahle prácě nebyla příliš kvalitní a podle toho taky dopadlo její hodnocení:) Ale protože jsem slíbila vás ze svými pracemi seznamovat, rozhodla jsem se zde uveřejnit u tuhle práci. Koneckonců, třeba někomu v budoucnu pomůže ze zpracováváním podobného tématu:)

Pohlazení po duši - 29.září 2010

29. září 2010 v 12:36 | Lúmenn |  pohlazení po duši na (skoro) každý den...
lavička - zdroj neznámý
Tohle pohlazení po duši je takové trochu bolavé a pro mě velice osobní. Na jednu stranu se téhle písně nemůžu nabažit a pronásleduje mě vlastně celý život - kdysi jsem ji slyšela a pak roky nemohla sehnat nikoho, kdo by ji znal, člověk, od nějž jsem si ji pamatovala, vůbec nevěděl o jakou píseň jde a já marně pátrala. A pak jsme ji jednou hráli ve skautu o ohně a od té doby jsme si ji tu a tam zazpívali. Nikdy jsem si nebyla schopna zapamatovat text, jediné, co mi v hlavě utkvělo byl refrén - "snad jedenkrát, snad za pár dní, odněkud z dálek, kde slunce už nezapadá, přiletí k nám pár bílejch vran, jak posel naděje".
Kdybych nebyla lenoch, mohla jsem tuhle píseň zařadit k tématu týdne naděje, které bylo minulý týden:) Ale mě prostě všechno dlouho trvá a dokopat se k nahrání "Jedenkrát" na youtube bylo skoro nemožné. Když jsem sháněla někde na internetu použitelnou mptrojku, tak jsem tvrdě narazila, tahle písnička skoro nikde není a popůl hodině zoufalého hledání jsem ji vyštrachala na nějakém příšerném folkovém albu. Neznám pana Vojtu Zíchu, který ji zpívá, znám jen tóny a akordy a slova, která jako by někdo složil pro mě a Mamuta. A tak pro mě tahle písnička reprezentuje nás dva, náš rozchod a opětovné setkání, naši lásku i nás smutek. A naši naději.
Proto, ačkoli mě většinou "Jedenkrát" dožene k slzám, jej považuji za opravdové pohlazení po duši. I když se vám hudebně asi bude zdát úplně mimo můj obvyklý záběr, zkuste na sebe nechat zapůsobit její melodii a hlavně slova, která v sobě skrývají hrozně moc.

Podzimní uvítání

29. září 2010 v 9:08 | Lúmenn |  poezie...
http://browse.deviantart.com/?qh=&section=&global=1&q=autumn#/dmmjmh
Před pár dny na mě padla chmurná podzimní nálada a ještě pořád mě nějak nepřešla. Chybí mi energie a hlavou se mi honí divné myšlenky. A tak není divu, že mě navštívil můj oblíbenec - pán v černém cylindru, se smutnýma očima a bledou tváří, který je mi věrným průvodcem v takových chvílích. Pan Žal.
Společně jsme uvítali podzim a užili si trochu smutku. Dnes sice venku svítí slunce a zdá se, že podzim není tolik depresivní, že je vlastně docela hezký, ale vzpomínka na melancholickou chvíli už je zvěčněná a až zase přijde její čas, vstane a připomene se. Právě touhle básní...

Týdenní novinky (27.9. - 3.10.2010)

28. září 2010 v 19:06 | Lúmenn |  archiv aktualit...
Poslouchám: punk's not dead:)


Houba - Jsme jiný

Shlédnuto: jen pár dílů Červeného trpaslíka, na filmy není čas ani nálada
Přečteno: dočtena kniha Mamut od Stephena Baxtera
Čtu: zatím jsem na začátku Coldheart Canyonu od Cliva Barkera
Zaujalo mě: když si odmyslím údaje o oxidu uhličitém, totálně mě dostala zpráva o tom, kolik se k nám dováží ovoce a zeleniny. A taky, že (nejen) kvůli těmto zbytečným zbožím naplněným kamionům se postavila nejdražší dálnice na světě - pražský okruh (1 kilometr stál asi 1 miliardu, no nekupte to). Zprávu jsem našla zde.
Kam se chystám: možná na výlet na Jižní Moravu a o víkendu mě asi čeká barbaří výprava do naší oblíbené jeskyně Švédův stůl

Blázinec: Kapitola IV. (4/4)

26. září 2010 v 18:30 | Lúmenn |  Pracovní název: Blázinec...
Co už jste četli: Magda, hubená dívka s jedním okem modrým a druhým hnědm vídá každou noc bytosti temnot, což ji dovede až pokusu o sebevraždu. Po něm skončí na psychiatrii, kde se nejprve cítí osaměle, načež zjišťuje, že ačkoli se toho celý život děsila, vše zlé je k něčemu dobré. Vše ale není úplně v pořádku - nejenže Magda vyvolává v primáři Nováčkovi i vrchní sestře vzpomínky na tajemného dávného pacienta léčebny, zároveň z ní mají i trochu strach a nevědí, co si o ní myslet. Navíc Magdu v noci opět navštíví stvůry - a rovnou místní odporná slizká věc, shromažďující duše lidí. Kupodivu jí pomůže její spolubydlící - anoretička Kája, dívka, která skrývá více, než Magda tušila. Po noční příhodě Magda poprvé po mnoha letech klidně spí. No, klidně...
Ve snech ji sužují scény s požárem a nakonec, ačkoli to zatím netuší, se poprvé setká i s hlavním aktérem těchto scén - chlapcem, který je jí podobný jak vzhledem, tak i tím, co se v něm skrývá. Ale proč jej vídá jen ona? Chce jí snad něco naznačit? Kromě primáře Nováčka totiž vzbuzuje i podivné pocity v mladém lékaři Bláhovi, který je poznamenám nejen svou minulostí, ale i jménem, skrývajícím velkou moc...

Divnosmutno

26. září 2010 v 18:17 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://avatars.qkype.com/free-avatars/avatars/nature_217/scenery_275/autumn_grass_avatar_100x100_27147.jpg&imgrefurl=http://avatars.qkype.com/free-avatars/autumn-grass-avatar-100x100-3102/&usg=__-hO5Qs-WC18Rn-UTJG-t60REK
Tak nějak bych nazvala venkovní počasí. Divnosmutno. A taky mrakochmurno nebo melanchodeštivo. Je prostě podzim, přátelé, s tím už nikdo nic nenadělá. Září se přehouplo do své druhé půlky, všechno, co se zelená, se barví do krásného šatu, aby to, až přijde první mráz, uléhalo do rakve zimy se vší pompou.
Ano, mám vskutku divnou náladu. Něco jako by viselo ve vzduchu, snad předzvěst tlení a umírání a nebo závany mrazivého větru? Mám chuť vyrazit do lesů a objímat stromy, válet se v listí a smát se, smát se dokud je ještě čas, dokud všechno ještě nespí, dokud zima nekouše do krků a led neskřípe pod nohama.
Jakoby najednou na všechno bylo málo času, tím to je...dny se zkracují, obloha klesá níž a níž, je málo místa k nadechnutí a málo času na válení se v trávě. Léto je najednou pryč, uteklo, aniž by se rozloučilo a za sebou zanechalo jen vzpomínky a otázky, zda toho nešlo stihnout mnohem víc. Šlo.

Čtyřprocentní kulturáky?:)

24. září 2010 v 12:34 | Lúmenn |  zajímavosti, šílenosti a vtipy...
duha
Je to jen taková blbůstka, která napadla mě a ségru, když jsme před pár lety viděli pozvánku na jakousi cestopisnou přednášku. Dneska jsem šla po svém krásném rodném městě a co nevidím - pozvánka na přednášku o Africe, místa konání klub Duha Prostějov, klub Teplo Přerov.
Nenapadá vás něco neobvyklého, co tato dvě slova spojuje? Vskutku! Duha je už roky znakem homosexuálů a slova etymologicky založené na teple se pro tuto menšinu používají už taky pěkně dlouho.
Tímto nechci gaye a lesbičky nijak urážet nebo se do nich navážet, jen mi přišlo zajímavé, že dva kulturní kluby v sousedících městech oba nesou názvy tak významně evokující tuto orientaci. Ať už to byla náhoda nebo záměr, působí to dost šíleně a když to vidíte napsané vedle sebe, nemůžete se ubránit dojmu, že to někdo udělal schválně:)
PS: důkazy jsou pod perexem, abyste neřekli, že si výmýšlím;)

Lajkujte si do alajkoluja (ale mě z toho vynechte...)

23. září 2010 v 19:04 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
to se mi nelíbí
Možná už jste si té "úžasné" novinky, kterou nám přichystal blog.cz také všimli. A jestli ne, patrně na ni na některých blozích brzy narazíte. O co se jedná je snad patrné z názvu článku - pro ty, co jsou (ke svému nekonečnému štěstí a budiž jim to ještě dlouhá léta přáno) neplíbeni sociální sítí facebook, to osvětlím.
Lajkování je fenomén, který pohltil už půlku internetového světa a šíří se rychleji, jak dýmějový mor v ulicích Florencie. Provází ho metla lidské inteligence - tzv. like button. Prostě si něco přečtete, poslechnete, něco uvidíte, sníte, něco vás prostě zaujme a vy místo toho, abyste se obtěžovali s psaním vašeho názoru a popsali ho jedním či více ze stovek různých výrazů, jaké náš krásný jazyk nabízí, prostě jen kliknete. A je to. Už se vám to líbí. Názor byl vyjádřen během jediné vteřiny, jediného pohybu prstem. Bez přemýšlení. Bez námahy.

Bluááh...

23. září 2010 v 12:17 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Ne, nedala jsem se na black nebo death metal, jak by se podle nápisu mohlo zdáti. Jen moje tělo by si to možná přálo a kromě rozkošného bluááh vyluzovalo poslední dva dny ještě horší zvuky. A kdyby jenom zvuky...
Prostě mě postihla střevní chřipka takového kalibru, že se mi ještě dneska klepou kolena a to už to nejhorší mám za sebou. Lítat třikrát do hodiny na záchod když máte devětatřicet horečku je fakt zážitek, který není třeba okusit. Vzhledem k tomu, že úterek a středu jsem kromě toaletních návštěv trávila ve spánkovém deliriu, nějak nebylo kdy (a vzhledem k absolutnímu nedostatku energie ani jak) něco přispět na blog. Snad se dneska zvetím a své plány na tenhle týden dokončím.
Jinak mě taky pekelně štve, že je venku tak nádherně a já ty poslední krásné teplé podzimní dny trávím doma s horečkama a suchými rohlíky. Doufám, že se moje tělo do víkendu umoudří, chci vyrazit s Mamutkem k nám na chatu, užít si procházek po lese, nasbírat šípky, houby a udělat nějaké podzimní fotky. Jo a taky jsme vymysleli, že budeme pouštět draka, tak jsem zvědavá, jestli nějakého zvládneme vyrobit:)

No nic, já se jdu zase odebrat na odpočinek (doufám, že ne ten věčný) a doufám, že se dám dohromady, co nejdřív. Vtipné totiž je, že mi tento týden začala škola a já stihla jen dva semináře. Chjo:)
Krásný podzim a zdravá střeva přeje vaše zelená (a zelenovlasá) Lúmennka:)

Jen růžová to může být aneb fenomén dívčích blogů

20. září 2010 v 16:28 | Lúmenn |  názory, úvahy a zamyšlení...
http://fashion.bloger.cz/Barbie-styl/Co-je-Barbie-styl
Jednoho dne klasicky otevřu přihlašovací stránku blogu a jako obvykle zabloudím očima k nejnovějším článkům na "Srdci blogu". Hm, nový článek. Hm, v názvu má jakési šílené jméno a ještě jedno, které sice zní normálně, ale absolutně nic mi neříká. Co to zase je?
Ve chvíli, kdy jsem článek otevřela (ano, byl to ten o Natalii Sadness) a přečetla, jsem již měla jasno. A také jsem se poprvé v životě setkala z pojmem "dívčí blog" a s tím, co to obnáší a jaké to vyvolává rozbroje. To se stalo před dvěma měsíci a od té doby bouře neutichla a stále znovu se setkávám s články a názory na téma "růžové blbky versus nerůžoví intelektuálové". A protože už mě nebaví jen přispívat do diskuzí, sama přispěju svou troškou do mlýna. Doufám, že po tomto článku mě zaplaví vlna nadávek, podobně, jako se to stalo Bels a mnoha dalším, kteří se pokusili vyjádřit svůj ne zcela pozitivní názor na dívčí blogísky.

Týdenní novinky (20.-26.9.2010)

20. září 2010 v 14:37 | Lúmenn |  archiv aktualit...
Poslouchám: hopsavý folk metal (Korpiklaani, Eluveitië, In Extremo...) a ještě hopsavější power metal (Freedom Call, Dragonforce...)


Korpiklaani - Vodka

Shlédnuto: zajímavý a dost psycho film o tom, jak se žilo punkáčům za doby komunistického režimu - A bude hůř; jinak akorát pár dílů Trpaslíka, Star Treku nebo Ulice, které mi zkracují chvíle vaření a jezení:)
Přečteno: dočtena knížka od Roberta Fulghuma - Už hořela, když jsem si do ní lehal
Čtu: knihu z názvem Mamut od Stephena Baxtera, kde hlavní hrdinové nejsou lidé, nýbrž mamuti, poslední přeživší svého druhu na osamělém ostrově u Sibiře
Zaujalo mě: zaplesala jsem, že české dáhy konečně budou lidem vracet peníze, když budou mít vlaky zpoždění. Ovšem jak už je v této zemi zvykem, není to tak super, jak to na první poslech zní. Posuďte sami třeba zde.
Kam se chystám: zatím neplánuju žádnou akci, bitvařská sezóna už pomalu skončila a koncerty se tento týden žádné zajímavé nekonají

Blázinec: Kapitola IV. (3/4)

19. září 2010 v 19:00 | Lúmenn |  Pracovní název: Blázinec...
blázinec

Co už jste četli: Magda, hubená dívka s jedním okem modrým a druhým hnědm vídá každou noc bytosti temnot, což ji dovede až pokusu o sebevraždu. Po něm skončí na psychiatrii, kde se nejprve cítí osaměle, načež zjišťuje, že ačkoli se toho celý život děsila, vše zlé je k něčemu dobré. Vše ale není úplně v pořádku - nejenže Magda vyvolává v primáři Nováčkovi i vrchní sestře vzpomínky na tajemného dávného pacienta léčebny, zároveň z ní mají i trochu strach a nevědí, co si o ní myslet. Navíc Magdu v noci opět navštíví stvůry - a rovnou místní odporná slizká věc, shromažďující duše lidí. Kupodivu jí pomůže její spolubydlící - anoretička Kája, dívka, která skrývá více, než Magda tušila. Po noční příhodě Magda poprvé po mnoha letech klidně spí. No, klidně...
Ve snech ji sužují scény s požárem a nakonec, ačkoli to zatím netuší, se poprvé setká i s hlavním aktérem těchto scén - chlapcem, který je jí podobný jak vzhledem, tak i tím, co se v něm skrývá. Ale proč jej vídá jen ona? Chce jí snad něco naznačit?

Všechny předcházející části si můžete přečíst, kliknete-li na název tohoto příběhu na pokračování (Pracovní název: Blázinec) hned pod názvem této kapitoly.

Akce vlasy

19. září 2010 v 17:40 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Nedávno jsem tvrdila, že na Barbar Festu bude řádit Lúmennka s překvapením. A taky že řádila. A taky že bylo překvapení:) Jak název článku napovídá, jedná se o překvapení spojené s vlasy a není to rozhodně nic standardního. Ostatně - co taky jiného ode mě čekat, že:)
Začalo to v podstatě nevinnou Lizinou hláškou, že by chtěla zkusit, jak by jí to slušelo jako blondýně. Rozvedli jsme na toto téma debatu a došli k tomu, že by blonďatá mohla být zajímavá hlavně proto, že se dá přebarvit všemi možnými šílenými odstíny a vytvořit tak naprosto ujetý barevný účes. A v mé hlavě se vylíhnul hustodémonsky krutopřísný plán, z jehož realizací mi pomohla v pátek odpoledne Liz...

Hořet či nehořet...

17. září 2010 v 15:23 | Lúmenn |  názory, úvahy a zamyšlení...
http://outlandinstitute.files.wordpress.com/2008/08/fire2.jpg
Určitě znáte citát Kurta Cobaina o tom, že je lepší shořet, než vyhasnout. Koneckonců, mám jej už déle než rok jako součást menu, jakožto krátké představení mě samotné. V době, kdy jsem se rozcházela a zase scházela s Mamutem a trápila jsem se chvíli samotou, chívli výčitkami a chvíli zase bolestivou prázdnotou, jsem si na tenhle citát vzpomněla.
Ptala jsem se sama sebe, zda jsme udělali dobře, že jsme shořeli. A podobně se občas zeptám, zda je dobré, že jsme s Finnem vyhasli. A našla jsem si odpověď...

Maniodeprese nadcházejícího podzimu

16. září 2010 v 17:26 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://avatars.qkype.com/free-avatars/avatars/nature_217/scenery_275/yellow_autumn_avatar_100x100_32590.jpg&imgrefurl=http://avatars.qkype.com/free-avatars/michelle-trachtenberg-bikini-avatar-100x100-5276/&usg=__UU11kkTX
Počasí nám venku krásně hapruje - chvíli svítí sluníčko a je nádherně, člověk má skoro pocit, že je ještě pořád léto. A pak se zatáhne, teplota klesne a kapky deště pekelně studí. A podobně to mám i já - chvíli jsem akční, mám chuť a energii dělat milion věcí, pořád bych něco podnikala, píšu jako zběsilá, chodím ven s kamarády, vymýšlím různé šílenosti s Mamutexem a prostě užívám života plnými doušky. A pak na mě padne únava a propadnu se do letargie, motá se mi palice a chce se mi tak akorát spát nebo se válet v posteli s knížkou a hrnkem čaje.
Dneska je zrovna ten den, kdy bych nejradši přetáhla peřinu přes hlavu a dala vale všem povinnostem, co se na mě valí. A občas jsou to spíš povinnosti v uvozovkách - nákupy pár drobností, jimiž plánuju ozvláštnit svůj vzhled na blížícím se Barbar festu a nebo jen posezení s kamarády v čajce. A přesto na ně nemám chuť, ba dokonce ani sílu.
Ať žije podzimní maniodepresivní nálada - nahoru dolů jak barevné listí ve větru. Mno, barevné, listí je naštěstí ještě pořád zelené a zrovna dneska je krásný den jako stvořený pro procházky. Nebolet mě břicho a hlava po včerejší chlastačce, možná čapnu mého barbara za tlaku a jdem se jen tak toulat.

Kodži Suzuki: Kruh, Spirála, Smyčka

16. září 2010 v 11:00 | Lúmenn |  literární díla...
Myslíte si, že Kruh je jedním z nejděsivějších hororů jaký jste kdy viděli? Já rozhodně ano. Tedy myslela jsem si to, až do chvíle, kdy jsem si přečetla knižní předlohu tohoto slavného snímku. Pokud máte pocit, že Kruh je trapná pohádka pro děcka, hrůzostrašný psycho horor a nebo vás příběh o posmrtné nenávisti nechal zcela chladnými, pak vězte, že to po shlédnutí filmu není nic divného.
Knižní trilogie, počínající se příběhem Kruhu, zamotávající se ve Spirále a lehce se zase rozplétající ve Smyčce, je něco naprosto jiného. Kromě mrazení v zátylku ve vás vyvolá bezpočet otázek, napětí a nakonec i touhu přijít na to, co se skrývá za oponou našeho vnímání. Trapná holka ve studni se může jít bodnout - japonský spisovatel Kodži Suzuki rozehrává mnohem zajímavější příběh.

Harry Potter versus automatický překladač

15. září 2010 v 18:27 | Lúmenn, Liz Sky |  zajímavosti, šílenosti a vtipy...
Je to už déle než rok, co přišla moje drahá Lizzie s tím, že hledala jakýsi článek o Harry Potterovi, přičemž google jí nebyl sto vyplivnout něco v češtině, takže se jal překládat anglické články. A protože jistě všichni máte s Google translatorem své zkušenosti, je vám asi jasné, že to nebylo jen tak. Věřte - nebylo;)
A protože je škoda, aby tak vynikající šílenost zůstala navěky jen na jejím skomírajícím blogu s příběhy ze světa Harryho Pottera, rozhodla jsem se zahrát si na zloděje a předvést vám, co za úžasné fráze je schopen splodit google překladač ve spojení s čarodějnou mluvou:) Držte se, je to pecka:)

Pohlazení po duši - 15.září 2010

15. září 2010 v 12:12 | Lúmenn |  pohlazení po duši na (skoro) každý den...
Je to dávno, co jsem v nějaké knížce narazila na velmi moudrá slova dávno mrtvého indiánského náčelníka. A je to s podivem, že jsem na tatáž slova narazila v sestřině knize od japanologa Antonína Límana, Mezi nebem a zemí, před pár dny.
Ta slova nehladí po duši, spíš škrábou, co však na nich po duši hladí a povznáší ji kamsi do výšin, je jejich moudrost. Neskonalá moudrost, pokora a absolutní úcta k přírodě, božstvům a otáčení kol osudu.
Následující slova pronesl roku 1854 indiánský náčelník Seattle, když nově vzniknuvší Američané chtěli odkoupit jejich půdu na západním pobřeží Severní Ameriky. Slova jsou adresována americkému prezidentovi a Kongresu a pravda v nich obsažená vyráží dech. Nechte se pohladit moudrostí a přemýšlejte nad poselstvím. Stojí to za to.

Warhammer 2010 - fotky

14. září 2010 v 13:00 | Lúmenn |  zbraně a LARPení...
Ze své pozice fotografa vám nemůžu přinést opravdovou reportáž o tom, jak bitva probíhala, na kterou stranu se klonilo štěstí a kdo kdy co dobyl. Nebo dobil:) Díky dešti jsem se totiž většinu času hřála v hospodě a tak o těchto informacích nevím zhola nic. Na druhou stranu - jako nebitvaře by to asi většinu z vás stejně moc nezajímalo. Zato si vy, nebitvaři, možná víc užijete fotky z atmosféry té správné bitvy:) Tak pojďme do toho a půl je hotovo:)
Omlouvám se, že dodávám fotky z menším zpožděním, inu Lúmennka má vždycky v hlavě milion blbostí a nemyslí na to, co dělat má:) Bitva proběhla minulý víkend, tj. 3. až 5. září.

Zase pár slov o očkování

14. září 2010 v 0:16 | Lúmenn |  lži, výmysly a manipulace...
Možná si ještě vzpomínáte na článek o očkování, který zhruba před rokem rozvířil debatu a byl pro mě¨(a snad i pro vás) velkým přínosem, co se týká názorů a faktů o očkování. 107 komentářů mluví za své. A teď tak brouzdám po netu, čekuju genetiku a hledám informace o extrémně vzácných chorobách (co taky po večerech dělat, že jo...:)) a najdu rozhovor s lékařem, který očkování taky zrovna moc nepodporuje.
A tak jsem si řekla, že by nebylo špatný vás na ten rozhovor odkázat a ještě k tomu se v otázce "očkování - ano či ne" lehce pobabrat...