b

Leden 2011

Nálada

31. ledna 2011 v 13:00 | Lúmenn |  poezie...
http://www.dinarin.cz/art_list.jsp?section=woman
Před pár dny jsme si s Finnem (= bráškou) udělali takový malý alkoholický večírek - flaška vodky, džus, cigárka a pokec. Měli jsme oba divnou náladu, bylo nám smutno a osamělo a najednou jsme zas neměli nikoho jinýho, než sebe navzájem.
A tak jsme povídali, smutnili, pili a kouřili, až se z toho všeho vyloupla krátká něcojakobáseň. Ne, vskutku to není báseň, je to jen něcojakobáseň, protože krom toho, že se to (občas) rýmuje, bych to básní při nejlepší vůli nazvat nemohla.
Jak se dočtete v názvu, je to spíš taková nálada. Náladička jednoho večera, zanesená na papír v tu a tam rýmovaném sledu myšlenek. Možná je to svým způsobem umění a možná je to jen blábol, stvořený opilým mozkem. Přesto...proč to nezveřejnit. Třeba jednou budete sedět nad sklenkou vodky (a možná i s revolverem, jak zpívá klasik) a vzpomenete si na mě. Na zdraví:)

Nový člen rodiny

31. ledna 2011 v 12:51 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
robin - štěně
Před Vánocemi celou naši rodinu postihla dost smutná událost, z níž jsme se vzpamatovávali celé svátky. Předčasně odešel náš pejsek, Doneček (psala jsem o tom tady), kterého skolila zákeřná rakovina v jeho osmi letech. Tehdy jsem si říkala, že už nikdy v životě nechci žádného psa, že ta bolest z toho, kdy vás opustí, je tak silná a hrozná, že už ji nechci znovu nikdy prožít.
Ale pak jsem zjistila, že ještě horší je přijít domů, kde vás nikdo nadšeně nevítá. Nemít na dosah chlupatý psí krk, do kterého můžete zabořit hlavu, nezažívat nadšené psí hopkání na procházkách...prostě nemít psa.
A tak, bez požehnání zbytku rodiny, jsme se sestrou před dvěma týdny vyrazily do útulku. Že se jenom podíváme a nic víc.
Jenomže ono podívání zapřičinilo setkání s malým štěnětem kdovíjaké rasy, které někdo po Vánocích vyhodil, patrně jako nevhodný dárek. A tohle klubko chlupů se nám stalo osudným - nemohly jsme ho tam nechat a opustit jeho oči plné naděje, které na nás upíral, jakmile nás uviděl. A tak jsme jako v tranzu podepsaly papíry a o pár dní později byl Robin, jak jsme ho pojmenovaly, náš...

Ach, jak jsme malincí...

30. ledna 2011 v 19:20 | Lúmenn |  zajímavé obrázky...
sopka
Příroda je mocná čarodějka. A když se rozhodne vyvolat svá kouzla, člověk stáhne ocas a utíká, co nejdál může. Ačkoli si pořád hrajeme na velké pány tvorstva, stačí jen maličko a jsme zase tam, kde jsme byli před desetitisíci lety - skrčeni v jeskyni s ustrašeným výrazem.
A naše Matka Příroda se nám to neustále snaží připomínat, abychom na to náhodou ve své zpupnosti a pýše nezapomněli.
Mě to připomněla včera večer, kdy jsem si listovala klubem Galerie šíleností na diskuzním serveru hofyland. Mezi šílenostmi tam totiž nenajdete jen vtipné obrázky, ale i zajímavé věci, nad kterými občas zůstane rozum (i srdce) stát. A mezi takové fotky patří i to, co najdete pod perexem.
Když se na to dívám, cítím se vskutku malinká...a co vy?

Už jen pár slov...

29. ledna 2011 v 19:28 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
http://mozektevidi.net/clanek/pekna-holka-nebo-barbina
Vše bylo napsáno, vše bylo řečeno. Jen guru blogu.cz má pocit, že nebylo a zas rýpe do vosího hnízda. Tak ho necháme a budeme mlčet, aby se ten růžovej sliz konečně přestal rozpatlávat? A nebo ještě něco dodáme? Už jen pár slov, pár hloupejch slov od pseudointelektuálky a pak už jen ticho po pěšině...
Chtěla jsem napsat, že už mám toho humbuku kolem růžovejch blogísQů a Krásné.cz plné zuby, ale Venom mě předběhla a řekla vše, co jsem chtěla říci já. Tak se mohu jen opičiti a říct, že nejsem naštvaná (ale byla jsem), nejsem už dávno plná emocí (ale byla jsem), jsem už jenom unavená a zklamaná, mám toho všeho akorát po krk.
Jak jsem psala v předcházejícím článku, řeší se to pořád dokola. Pořád dokola musím já a mně podobní poslouchat, že blogerky z krásné.cz jsou inteligentní, šikovné a prostě super a pokud si to nemyslím, tak jsem zakomplexovaný pseudointelektuál nebo dokonce zrůda či mutant (ano, i taková označení pro nás používají...).

Biopunková recitace aneb koule válí

27. ledna 2011 v 10:30 | Lúmenn |  hudba...
Už jsem dlouho neupozornila na žádnou kapelu, kterou mám ráda a která podle mě stojí za poslech. A jak si tak dnes brousím po netu, vzpomněla jsem si na skvělou kapelu, se kterou přišel sestřin přítel Muflon a která se stala u nás doma velmi oblíbenou. Sami o sobě říkají, že jsou "biopunková recitace", ale bývají zařazováni i mezi eko punk.
Název tohodle šíleného brněnského uskupení je Zelené koule a jejich texty i hudba mě totálně dostaly. Inu, co taky čekat od bývalého skauta, jako jsem já, že:) Trocha eko punkového aktivismu do ouška myslím ale neurazí nikoho:)

Dvě akce pro nebrňáky

27. ledna 2011 v 9:06 | Lúmenn |  Barbar Punk...
bp
Není to tak dávno, co jste si stěžovali, že Barbar Punk nikdy neuvidíte, protože ti sudličničtí holomci pořád hrají kolem Brna nebo na Moravě, kam se vaše ctěné nožičky nemohou dotlapkati. Pro všechny z vás mám dobrou zprávu - a to ať už jste Pražáci, kteří neradi jezdí na akce a čekají, až akce dojede k nim (což je v našem krásném hlavním městě více než pravděpodobné) a nebo jste ze středních Čech, odkud to nemáte na Moravu zrovna za rohem.
V únoru a březnu se s Barbar Punkem můžete potkat i ve vašich vzdálených krajích a konečně si naživo užít jejich šou i muziku. Pod perexem najdete dva plakátky na akce, z nichž jedna bude v Praze a druhá Pelhřimově, a ačkoli mě asi ani na jednom z těchto koncertl nepotkáte (mám to z Moravy pěkně z ruky:D), bude to určitě stát za to a pokud budete mít čas, přijďte se podívat. Čeká vás hodně muziky za málo peněz:)

Odpovědi pro Venom, Danielu a Karnia (meditace, deprese, fórum)

26. ledna 2011 v 18:53 | Lúmenn |  vy se ptáte, já odpovídám...
S omluvným gestem se skláním a žádám o odpuštění všechny, jejichž dotazy jsem tak zanedbala a odpovídám na ně až dnes, s více než měsíčním spožděním. Budiž mi dopřána milost od rozvášněného, po lynči toužícího davu čtenářstva mého...:)
A pojďme radši rovnou k věci:)

Nemrtví

26. ledna 2011 v 16:50 | Lúmenn |  báje, mýty a legendy...
http://www.dphotojournal.com/photoshop-tutorial-creating-a-zombie/
Další část seriálu o bájných tvorech nás zavede hluboko pod zem, mezi zápach tlení a hniloby. V neoznačených hrobech se skrývají hrůzostrašní nemrtví - bytosti, které navěky ustrnuly mezi světem živých a mrtvých. Nejsou naživu, nedýchají a neumí se smát, ale nejsou ani mrtví, mohou se hýbat, mluvit a často jsou extrémně nebezpeční. A hladoví.
Báje o nemrtvých stvůrách se táhnou napříč lidskými dějinami a de facto každá kultura má své nemrtváky, kterými děsí malé děti a mnohdy i dospělé. Pokud opravdu po světě nechodily oživlé mrtvoly, pak se patrně zrodily tyhle mýty díky všudypřítomnému strachu ze smrti. Na jednu stranu se lidé báli, že po smrti není nic, na stranu druhou jim mnohem horší přišlo stát se položivou stvůrou, která se krade nocí. Ze strachu a tak trochu i z naděje se zrodily ty nejstrašidelnější mýty a legendy, do nichž se dnes ponoříme.

Barbaři na Favále (listopad 2010)

25. ledna 2011 v 21:04 | Lúmenn |  Barbar Punk...
bp
Tohle vskutku nejde nezveřejnit!
Už nějakou dobu vám slibuju jedno video, které zaručeně musíte vidět a dnes jsem se konečně dokopala k tomu ho zveřejnit. Bylo nebylo, stalo se na koncertě 8.listopadu loňského roku, kterýžto se uskutečnil u příležitosti pasování prváků  fakulty religionistiky v brněnském klubu Favál.
Koncert se vydařil, lidi pogovali, pařili, skákali a dováděli, až najednou se stalo "cosi" a pořadatelé z klubu se rozhodli všechno utnout ještě před tím, než kluci dohráli. Vzhledem k tomu, že to ten měsíc bylo už tuším potřetí, co kluky někdo vyprovázel předčasně, není divu, že jim to zvedlo mandle a rozhodli se pro správnej punkovej rajot:) Jak to dopadlo můžete vidět na videu níže:)

Ale jo, žiju:)

25. ledna 2011 v 11:14 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Už je to týden, co mě skolila kombinace chřipky, bolesti zad a naprosto mizerné nálady, způsobené zimou, nemocí a bohové ví čím ještě. A i po týdnu stále ležím v posteli, snažím se nespat víc, než dvacet hodin denně a na blogování nemám pomyšlení. S tou bolestí v zádech snad ani u počítače sedět nejde.
V hlavě se mi sice vylíhla spousta myšlenek, chci dokončit dva rozepsané seriály (o bájných tvorech a o magických zvířatech), taky už konečně musím zodpovědět vaše otázky v rubrice vy se ptáte, já odpovídám kterých se tam od podzimu navršilo nějak moc. Ale bohužel, zdraví si zatím žádá něco jiného. Tak jenom ležím, koukám na filmy a seriály a nebo spím. Snad to bude spánek ozdravný a já tuhle polízanici budu mít brzo konečně za sebou.
No, seberte psavci jeho jedinou radost. To se to pak stoná:/

PS: omlouvám se všem za nezáživné články z poslední doby, ale nějak nemám sílu psát více a lépe, slibuju, že se polepším:)

Začarovanej kruh...

21. ledna 2011 v 11:09 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
http://cauldroncraftminiatures.blogspot.com/2009/11/mushroom-magic-in-history-and-miniature.html
Chodím furt dokolečka v bludném kruhu a jako kdyby mi nějaká zlomyslná víla foukla prach do očí - ne a ne najít cestu ven.
Před Vánoci jsem se vyhrabala z jednoho z horších zánětů průdušek, který jsem kdy měla, a po třech týdnech klidu už jsem zase spadla do nemoci. V úterý mě obsedla zničehonic chřipka doslova jako prase a po třech dnech s vysokejma horečkama jsem teprve dneska jakž takž použitelná. Nejvtipnější ale je, že ke chřipce se protestně přidaly ještě moje záda a tak denně docházím na injekce a jsem ráda, že zvednu ruku nad hlavu. Probrečená noc z úterý na středu (bolestí) a probdělá noc ze středy na čtvrtek (návštěva pohotovosti), jsou fakt zážitky, na které bych nejradši co nejdřív zapomněla.
Nejhorší je, že si připadám jak notorický fňukal, jak invalidní důchodce, co furt řeší svoje bolístky. Ale mě je dvacet, mám být v pohodě a užívat si. A ne se pořád rýpat v tom, jak je mi zle a jak mě píchá v každém kousku těla, jak se nemůžu pořádně narovnat, nadechnout, jak se mi točí hlava.

Otázečka

18. ledna 2011 v 10:05 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Vážení, milí, rozmilí, Lum by na vás měla takovou otázečku. Nakupila se mi v souborech a v mých virtuálních šuplících zase spousta básní a jak tak na ně koukám, v hlavě mi zraje plán.
Říkám si, že možná nazrál čas na další sbírku. Na sbírku, která už má své jméno a de facto je hotová, jen požádat brášku o ilustrace a vrhnout se na úpravu básní do pěkné vizuální podoby.
Moje další, v pořadí druhá sbírka, by se jmenovala Bouře ve sklenici vína a já se vás teď, čtenáři moji milení, táži - mám do toho jít? Najdou se kupci, kteří mne "mohutného" nákladu řádově v desítkách kusů zbaví? Najdou se tací, kdo mi ze své kapsišky zaplatí výrobní náklady (na jednu knížečku cca 50Kč)? Najdou se tací, kdo se budou chtít kochat mými verši v teple domova a chlubit se sbírkou, která, jak již je u mě tradicí, bude s věnováním i podpisem?
Prosím, debatujte pod tímto článkem, hlasujte v anketě, dejte mi vědět, co si o tomhle mém šíleném nápadu myslíte. Děkuji:)

Čtrnáctidenní novinky (10. - 23.1.2011)

17. ledna 2011 v 18:55 | Lúmenn |  archiv aktualit...
Poslouchám: hodně si ujíždím na Rammsteinech a musím konečně ze sistr vymlátit Zelený koule do mp3jky:)

Zelené koule - La comandreja

Shlédnuto: krásný polský trojdílný historický seriál, který se v češtině bohové vědí proč jmenuje Staré báje vikingů, ačkoli je o Slovanech:) I tak doporučuji;)
Přečteno: Asfalt od Štepána Kopřivy a pátý a šestý díl Gabry a Málinky od Amálie Kutinové (konečně! Po deseti letech vím, jak to s "cérkama" dopadlo:))
Čtu: zatím nic, ale chystám se na Everville od Cliva Barkera
Zaujalo mě: asi jste si všimli co;) - viz
Kam se chystám: možná na koncert Iného kafe, ale vzhledem k nedostatku financí to asi padne. pak tu taky ve čtvrtek hraje Záviš, tak možná na něj. Jinak žádné plány nemám:)

Jak si zrušit přesměrování na Krásná.cz

15. ledna 2011 v 12:55 | Lúmenn |  o blogu...
Pokud vám vadí, že se při každém odhlášení z administrace blogu ocitnete na "novém motsQy coolovém webísQu" Krásná.cz a jste nuceni koukat na ty hrůzy, které jsou propagovány jako nejlepší blogy, nevěšte hlavu! Není nutné být denně konfrontován s růžovými bubáky a radami, jak sbalit co nejvíce náctiletých metrosexuálů.
Jak se zbavit přesměrování čtěte pod perexem.

Blogové nebezpečí aneb být krásná = být hubená

15. ledna 2011 v 11:38 | Lúmenn |  psychologie...
http://ona.idnes.cz/jez-naha-pred-zrcadlem-radi-si-anorekticky-fim-/dieta.aspx?c=A110111_175606_dieta_jup
Včera jsem se rozčilovala, že se z blogu.cz stává semeniště hloupých holek v růžovém (čti zde). Ale pod povrchem http protokolů se skrývá ještě větší nebezpečí, než že se z blogerek stanou jednoduché slepixe bez obecného přeledu, zato s příšernou gramatikou a cool líčením. To nebezpečí se jmenuje pro ana blog. A když už si toho všímají i novináři, asi to už začíná být vážné.
Svého času jsem pro ana blogy navštěvovala pořád a každou chvíli se snažila rozumnými a věcnými komentáři, plnými pochopení, přimět jejich majitelky, aby nebláznily a začaly se svou nemocí bojovat. Ale tyhle slečny si melou své - anorexie je pro ně životní styl, kamarádka, která jim pomáhá jít za vytouženým snem. Za tím, být tak vychtrlé, až nebudou skoro vidět, až lehoučké jako peříčko odplují na onen svět - sice mrtvé, ale krásně štíhlé.

Růžové šílenství na blog.cz

14. ledna 2011 v 19:49 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
http://mozektevidi.net/clanek/pekna-holka-nebo-barbina
Je mi na nic, je mi blbě...takhle začíná jedna písnička od eSPéeSek a přesně takhle teď znějí moje myšlenky. Kdo jste viděli upoutávku na Krásná.cz možná smýšlíte taky tak...
Proč mě to tak štve? Proč jsem vzteklá, že mi skřípou zuby? Proč mám sto chutí změnit si hosting ať to stojí, co to stojí?
Uf, ale dost. Jsem hodně naštvaná a nechci vypouštět z pusy (pardon, z klávesnice) něco, čeho bych později litovala. Takže nádech a výdech...a jdeme na to.
Všichni jsme asi postřehli, že se na srdci blogu nějak příliš často a příliš nápadně objevovaly články o tzv. dívčích blozích. Jen za poslední dva, tři měsíce jich bylo aspoň pět. Rozhovory s Natalií Sadness, která se proflákla videoblogem, počínaje a polemikami, zda je dívčí blogíseQ autorský, konče. Říkala jsem si, že to asi bude tím, jak se to řeší na autorském klubu a taky tím, že růžovka Natálka se objevila na titulní straně Reflexu. Prostě duch doby, který přejde.
Ale prdlačky, dámy a pánové, ona to totiž byla cílená mediální masáž.

Blázinec: Kapitola VI. (2/2)

12. ledna 2011 v 19:20 | Lúmenn |  Pracovní název: Blázinec...
Neříkejte mi to, já vím. Už jste ani nedoufali. Přiznám se, že já taky. Už jste všechno zapomněli. Já taky chvilku osvěžovala. A pak to přišlo. Pomalu, ale jistě jsem položila prsty na klávesnici a napsala jednu stránku.
Já vím, není to moc, ale stačilo to na to, abych mohla zveřejnit další část.
Neslibuju, že to dokončím a ani netvrdím, že s Blázincem končím. Tohle dílo si ale natolik žije svým vlastním životem, že za něj nijak nemohu ručit.
Šestá kapitola se rozrostla zase o další kousek a bílý zamřížovaný svět Blázince se zase o kousek zvětšil...
Co už jste četli: Nebudu již shrnovat kompletní děj, kdo se k Blázinci dostal teprve teď, si jistě raději přečte přímo jednotlivé části, než rychlé shrnutí (učinit tak může zde). Naposledy jsme se podívali za Magdou na otravnou pracovní terapii a sledovali, jak kreslí. A že to nebyly jen tak ledajaké obrázky, se přesvědčíte na následujících řádcích.

Houpavá

11. ledna 2011 v 14:43 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
http://www.flickr.com/photos/shoogior/449950478/
Nahóru...a dólu...
Nenávidím ten pocit, ty změny, ta neočekávatelná zhoupnutí nálad. Je to zvláštní - chvílemi mám pocit, že prožívám nejšťastnější období v životě. Mám vše, co chci, skončila jsem s deprimující školou, vydělávám tolik peněz, kolik potřebuji, mám skvělého přítele, střechu nad hlavou, hodně knih na čtení, můj blog, kterému se věnuju několik hodin týdně....
Mám koníčky, mám kamarády, mám všechno, co od života můžu chtít.
A pak...
Všechno je okej, ale stačí jeden nepatrný závan větru a misky vah se vychýlí. Ne, že by se jen zakývaly, jako je to u ěžného člověka zvykem, ony se úplně převáží kamsi do háje. Nálada na bodě mrazu, pocit, že jsem příšerná kreatura, která by po téhle planetě ani neměla chodit. Dílek skládačky, co nikam nezapadá, osamělý, divný, který nikdo nemá rád.
Slzy, pláč, křik, obviňování všech včetně sebe. Den strávený v tichu a o samotě, přemýšlení, hudba, knihy, vše abych zapomněla.
A najedno zase svítí slunce. Tedy to v mé duši. Mám chuť se smát, povídat si s lidmi, veselit se, cvičit, jíst, psát, číst si, jít ven, sázet kytičky, všechno!

Momentálně jsem dole. Zhoupnutí ze včerejška mě stálo spoustu sil a Mamutka taky. Už zase stojím na vlastních, sice zatím vratkých nohách, ale může to přijít kdykoli znovu. Misky vah se nějakou dobu budou zvedat, pak se ustálí a pak se zase převáží do polohy "slunečno"... než se zase během vteřiny protočí a vše půjde dolů. Jak zkur**ná sinusoida, z níž není úniku.
Dopřejte mi rovnoběžku! Nebo jen lehkou vlnovečku. Bere to tolik sil a tolik mě to nebaví. Kór když ještě tápu a nevím, proč se mi to děje. Důvody ke smutku veškeré žádné a přece mě občas sevře podivný chlad. Držte palce ať mu co nejdřív nakopu prdel!

Cesta vánicí s panem žalem

10. ledna 2011 v 15:25 | Lúmenn |  poezie...
Poslední dny byly na básně nějak plodné, ovšem nevím jestli kvantita nahrazuje kvalitu:) Snad potěší alespoň stará dobrá osvědčená žalovka, tenhle typ sladkobolných rýmovaček mě nikdy nezklame. Vlastně jsem o tom holomkovi s vyrvaným srdce a věčně smutnou mladistvou stáří se starýma bolestivýma očima původně vůbec nechtěla psát. A on se mi stejně vetřel pod prsty, že prý ho nějak poslední dobou zanedbávám.
Zakousl se mi do ukazováčku, abych aspoň nějakou tu slzu uronila pro jeho věčně lačnící něžná ústa a pak mi do uší zašeptal tuhle báseň. S takovou mu brzo budu muset založit vlastní rubriku:)

Zimní královna

9. ledna 2011 v 17:35 | Lúmenn |  poezie...
zima4
Zjevila se mi vprostřed noci, když jsem vyšla do zasněžené zahrady před chatou. A nakonec se milostivě nechala zvěčnit v básni. Když jsem si to ale po sobě četla, říkala jsem si, že něco podobného už znám. A taky že jo - tahle je ale mnohem povedenější.
To, co najdete pod perexem tedy berte spíš jako rýmovačku, stvořenou z aktuální nálady a zimou nasáklých pocitů, nic víc to není, žádné umění, nic světoborného, jen zkřehlé prsty a romantika padajícího sněhu zabalená do pěkně klišovité závěje. Snad ale aspoň někomu zvedne náladu a dokreslí zimní atmosféru:)