b

Červenec 2011

Nikdy nevěř elfům (a dávej bacha na Stíny)

29. července 2011 v 13:13 | Lúmenn |  povídky...
Nějakou šílenou náhodou jsem si znovu přečetla můj příběh o zaklínačce Clerriel, který jsem napsala loni v prosinci. A stejně šíleným způsobem se mi v hlavě vylíhlo pokračování, jehož nitku jsem pevně uchopila a rozpletla do dalších tří stránek příběhu. První dvě části příběhu s poetickým názvem "Nikdy nevěř elfům" můžete najít zde (část I.) a zde (část II.) a pod perexem už se na vás těší další řádky, kde dobrodružství sprosté a ne zrovna vychované zaklínačky nabírají další spád. Kam až ji dovede setkání s blonďatým elfím aristokratem a po kterou část těla je namočená v průšvihu zatím ještě nevím, ale třeba se jednoho dne nitky příběhu spletou v jedno krásné jasné klubko. Zatím to berte jako sérii povídek na stejné téma a jen bohové ví, kam až se ve vyprávění dostanu.

(Mých) 10 let s Harry Potterem

28. července 2011 v 17:50 | Lúmenn |  literární díla...
Bylo nebylo, psal se rok 2001 a celá republika se zmítala v čarodějnickém šílenství. Kdo nečetl příběhy Harryho Pottera jako by nežil. A v tom případě jsem já tehdy nežila. Kdykoli jsem zaslechla cokoli o potterovké mánii, zacpávala jsem si uši a vřískala, že je to krávovina a že mě nikdo nikdy nepřinutí si to přečíst, protože to čtou úplně všichni. Na ten blebj film se nepodívám a tu blbou knížku si nepřečtu a ne a ne ne...
A pak mi kamarádka řekla moudrou větu, za niž jsem dodnes vděčná - "hele a jak víš, že je to taková kravina, když jsi to ještě nečetla?" A já sklopila uši a přiznala, že bych mohla přestat se svým rebelstvím bez příčiny a okusit aspoň pár stránek, abych věděla, nad čím se to tak vztekám.
U pár stránek nezůstalo a já během dvou dnů, co jsem ležela doma s chřipkou, spolykala první tři díly potterovské ságy a musela přiznat, že je to nejen chytlavé, ale i napínavé, zábavné a hlavně - má to nápad. V ten okamžik se ze mě stal další z řady lidí, co kouzlu Bradavické školy podlehli. A nelituju.

Fenomén 27

27. července 2011 v 23:38 | Lúmenn |  putování za záhadami...
Možná jste postřehli zprávu, že před pár dny zemřela britská (díky Neldě za opravu) zpěvačka Amy Winehouse. Doteď jsem neslyšela žádnou její písničku a i její jméno bych neznala, kdybych neměla zvrácenou zálibu v občasném čtení časopisů pro puberťáky. Přesto mě zpráva o její smrti zarazila a to nikoli proto, že bych litovala jejího talentu (koneckonců její styl mi byl hodně vzdálený), ale právě kvůli věku, ve kterém zemřela. Této zpěvačce totiž bylo sedmadvacet let - věk, který je snad mezi hudebníky prokletý.
Jak jste možná slyšeli, existuje cosi jako "klubu vyvolených", do něhož patří významné osobnosti rockové a bluesové muziky, které spojuje věk, ve kterém zemřeli - od toho se odvíjí název tohoto "klubu", kterému se říká "Club 27", popřípadě "Forever 27 Club". Patří do něj Brian Jones z Rolling Stones, fenomenální kytarista Jimmi Hendrix, zpěvačka Janis Joplin a zpěvák The Doors Jim Morrison. Všichni tito hudebníci zemřeli v rozmezí dvou let za podivných okolností, většinou za asistence drog a samozřejmě ve věku dvaceti sedmi let.

TU!

22. července 2011 v 15:59 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Milí zlatí boubelatí (snad jsem se tím nikoho nedotkla:D) čtěnáři tohoto velectěného blogu! Autorka je na živu a hlásí, že ačkoli již patří de facto mezi pracující, tak si nadmíru užívá prázdnin a nemá ani zbla času na svůj jindy opečovávaný "blogíseQ".Inu, stejně beztak v létě nesedíte u počítače a tak bych si tu klapala klávesnicí sama pro sebe:)
Mástry byly úžasné, nakonec jsem od kamaráda měla lístek za levný peníz, takže jsem se dostala i do areálu a užila si Twisted Sister, Ross the Bosse nebo Arkonu. A až seženu správné USBčko do foťáku, pochlubím se podpisy Dee Snydera a Rosse The Bosse na prsách:) Zbytek až s fotkami, kterýchžto sice moc není (resp. těch, které by zajímaly široké čtenářstvo), ale k minireportážičce se snad hodit budou.
A proč toho nenapíšu víc? Jak by řekli mí kamarádi z Ovy, se kterýma jsem trávila skoro celé mástry: "Bo neni čas, p**o!". A on fakt není, tento týden jsem trávila s rodinou v Prostějově a zítra zase vyrážím směr LARP Taura. A pak mě čeká týden tvrdé dřiny, abych dohnala, co jsem zameškala v práci. A pak?
To vědí jen bohové, kam mě prázdninový vítr zanese:) Doufám, že si užíváte léta tak jako já:) Vaše uprázdninovaná Lum

Ježíš nové doby

16. července 2011 v 15:00 | Lúmenn |  poezie...
Chachá, mysleli jste si, že odjedu na mástry a blog bude hnít, ale Lúmennka vás převezla:) Ačkoli v době, kdy se zveřejnil tento článek patrně někde poslouchám z kopce nad stagem kapely a užívám si fesťák, rozhodla jsem se alespoň něco přednastavit, abyste se mi tu nenudili, tedy alespoň ti z vás, kterým to nedá a zkusí, jestli třeba náááhodou něco nepřibude.
To, co zveřejňuji, dávám sice do rubriky poezie, ale poezie to tak úplně není. Je to totiž text punkové písně, která má i jakousi melodii, kterou jsem vytvořila v hlavě, ovšem mé hudební schopnosti zdaleka nesahají tak daleko, abych ji dokázala zahrát. A tak si ji jen broukám a třeba se jednoho krásného dne text chytne a stane se z něj opravdový song, uvidíme:) Do žánru Barbar Punku se moc nehodí (jinak bych ji asi zkusila protlačit Mamutexovi do repertoáru, muhehe), ale kdo ví, na jaké kapely natrefím v budoucnu:) Zatím je to tedy jen blogová verze jedné ujeté písničky o podivném spasiteli a ještě podivnějším světě, ve kterém žije(me)...

Vzpomínka na loňské a těšení se na letošní

12. července 2011 v 20:29 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
A je to tady...rok uběhl jako voda v horské říčce a mě se zdá, jako by to bylo včera, kdy jsem odjížděla na Masters of Rock 2010. A přitom už mě jediný den dělí od toho, abychom se v tradičním složení vypravili na MoR 2011.
Batoh už mám úhledně zabalený, opřený o postel a pekelně těžký, čekající jen na to, až ho zvednu na záda a vyrazím směr Vizovice.Letos sice slavně jedu poprvé bez lístku, ale věřím, že si to užiju i tak, koneckonců, máme s Liz pár želízek v ohni jak se propašovat do zákulisí, tak nám držte palce, ať to vyjde:) A pokud náhodou spatříte odlesk modro zelených vlasů, tak se ke mě hrdě hlastě, určitě dáme aspoň pivko nebo panáka a hodíme řeč, věřím, že aspoň pár z vás tam určitě pojede:)
Tak se tu mějte, já se až do pondělka (a možná i déle, podle toho, jak pak budu stíhat) odmlčím a jedu si užívat tvrdé muziky, chladného piva a horkého, fesťákového léta.
Btw. ta vzpomínka na loňský rok je pod perexem;)

Závislost na metalu je důvod k invaliditě!:D

11. července 2011 v 22:11 | Lúmenn |  zajímavosti, šílenosti a vtipy...
Vzhledem k tomu, že se blíží termín odjezdu na Masters of Rock, tak se moje náklonost k metalu stupňuje více, než je obvyklé. A tak není divu, že mě každá zpráva, týkající se metalu totálně dostane. Zvlášť když je to zpráva, že díky metalu se dá dostat invalidní důchod - tedy aspoň pokud žijete ve Švédsku a jmenujete se Roger Tullgren. Nevěříte? Tak čtěte!
Chci být závislá na metalu a ještě za to dostávat prachy! Prosím, bohové, nic jiného nechci k Vánocům, prosím, prosím!:D

Dávám tomuhle systému rok, maximálně dva...

10. července 2011 v 22:27 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Poslední tři týdny jsem skoro každý den trávila v práci - sedím tam u počítače a přepisuju a upravuju různé věci, takže mám jaksi využité jen dva smysly a pekelně se nudím. MP3jka už mi začala lézt na nervy a tak se většinou bavím rádiem. A protože mě nebaví poslouchat kdejaké moderní fuj písničky, které ještě ke všemu hrají vždycky třikrát za hodinu, začala jsem poslouchat Radiožurnál - samé povídání, reportáže a hlavně zprávy. Každou půl hodinu.
Do toho v pauze na jídlo projedu iDnes a je jasné, že se zase dostávám do stavu, kdy jsem o světě informovaná - poslední měsíce jsem totiž žila ve své krásné iluzorní bublině, že je všechno fajn, zprávy mě nezajímaly, publicistiku jsem ignorovala, televizi znala jen vypnutou a stojany s novinami jsem obcházela obloukem. A bylo mi dobře. Na blogu se rapidně snížil počet "názorových" článků, ale já jsem byla v pohodě a nemusela se večer před spaním zaobírat myšlenkami, kam tenhle svět spěje. Ale teď?

V baru časně zrána

8. července 2011 v 20:00 | Lúmenn |  poezie...
Zas jednoho večera přišla podivná nálada a já koumala na tunou věcí - nad tím, co bylo a nad tím, co bude, zrovna jsme se pohádali s Mamutkem a smutnili jsme oba dva, já koukala z okna a čekala, až přijde na udobřovací rozhovor a v hlavě se mi honily takové věci, že jsem ráda, že jsem ty slizké potvory nechytila.
Inu, některé večery jsou takové, černé, těžké a smrdí po cigaretách. A právě v těhle večerech se nejčastěji rodí depresivní básně (já vím, já vím, já ani jiné psát neumím). Když jsem na internetu k ní hledala doprovodnou ilustraci, naprosto mě dostal obrázek, který vidíte vlevo od tohoto textu - protože přesně vystihuje to, jak jsem báseň myslela.
Popelníky plné nálad, emocí, pocitů a strachů a do toho všeho nekonečné hledání pravdy na dnech skleniček...podávejte chlazené a v malých dávkách.

Vlasové excesy a špetka egoismu podruhé

7. července 2011 v 20:30 | Lúmenn |  fotky...
Před pár dny jsem odhalila to, co zachytil můj malinkatý objektiv na mobilu a dneska už jsou to zase fotky, co vám jdu cpát do hlav. Zase z mobilu a zase jsem na nich převážně já - no jo, ukamenujte mě, ale kruci, mám jednou blog, tak se na něm přece musím prezentovat i jinak, než jako "kavárenskej intelektuál, co píše básničky a do všeho kafrá" (teda, tahle věta mě vystihla tak přesně, až mě to trochu štve:)).
Jedna moje část je totiž hustodémonsky punková, strašně šílená a má potřebu si vytvářet na hlavě něco, co tam nikdo jiný nemá (jo a proto poslední dny potkávám lidi s modrejma a zelenejma vlasama skoro všude - punkový fesťák nepočítaje, tam jsem byla skoro jedna z davu:)). A právě ta část může za všechny tyhle fotky a hlavně za to, co na nich mám na palici. Mimochodem - opět ani jedna není aktuální, protože už jsem stihla zase udělat další (byť jen kosmetickou) změnu a totiž barevný bavnkový copánek, na kterém je ještě víc barev, než momentálně nosím na hlavě:))

Roku 863 přišli na Velkou Moravu dvě k**vy...

5. července 2011 v 17:50 | Lúmenn |  Barbar Punk...
Dnes máme pátého července a v tento den před nějakými dvanáctisty lety přišli na Velkou Moravu dva pánové z Byzance, kteří se tu rozhodli šířit křesťanskou víru. A když už máme to krásné výročí začátku konce pohanských dob, myslím, že není od věci poslechnout si k tomu trochu muziky.
V předešlém článku se rozplývám nad novým CD kapely Barbar Punk a přináším i pár ochutnávek z toho, co na něm najdete - no a u Barbar Punku ještě chvíli zůstaneme. Jedna z jejich písní se totiž jmenuje 863 a pojednává o Cyrilu a Metodějovi a o tom, jakou paseku nadělali v pohanských srdcích a duších našich předků.
Nechci se nikoho dotknout a proti křesťanství jako takovému (ovšem církev, to už je jiná) nic nemám, ale název článku jsem si prostě odpustit nemohla - za a jde samozřejmě o zřejmou provokaci, která přiláká čtenářstvo, ale za b je to moje oblíbená věta, pronášená basákem Barbarů Dejvem na koncertech před tím, než tenhle song začnou hrát a jako taková k této písni neodmyslitelně patří.
Takže - všechno nejlepší ke státnímu svátku, ať už patříte ke křesťanstvu, pohanstvu a nebo jste třeba hinduisti, hlavně že máme den volna, ne?:)

Nové CD "Vždycky budeme někomu vadit" je tu!

5. července 2011 v 17:45 | Lúmenn |  Barbar Punk...
Možná si vzpomenete, jak jsem před pár měsíci avizovala tadyhle a ještě tuhle, že Barbar Punk chystají nové album. A ne obyčejný demáč, jako byl jejich debut JUCH!, ale regulérní a stoprocentní CDčko se všemi písničkami, které můžete slyšet na koncertech. A teď se tahle myšlenka stala realitou a minulý týden spatřilo světlo světa první CD kapely Barbar Punk s názvem Vždycky budeme někomu vadit.
Co s touto informací uděláte, je již jen na vás. Někomu je to šumák a někoho to třeba dokonce štve. A někdo možná právě teď doma skáče radostí po pokoji a v jeho očích svítí otázka - kde ho můžu sehnat? A jak to zní?
Na oboje odpovím pod perexem:)

Pohlazení po duši (s kočičkou) - 3.července 2011

3. července 2011 v 22:30 | Lúmenn |  pohlazení po duši na (skoro) každý den...
Jestli mi něco dokáže spolehlivě zvednout náladu, tak jsou to zvířátka. A ačkoli nejsem vyhraněný kočkimista ani pesimista, musím přiznat, že malá koťátka mám ještě o něco radši než malá pejsátka. A tak není divu, že když mi před nějakou dobou Finník ukázal tohle video, mohla jsem se ukníkat a uskvíkat (ano, to je to, když vydáváte naprosto úchylné rozněžnělé zvuky).
Myslím, že tohle video pohladí po duši nejen milovníky koček a lidi, co jsou ujetí na malá roztomilá zvířátka, ale každého, kdo má aspoň trošinku smysl pro roztomilost.

Lúmennčin červen objektivem mobilního fotoaparátu

1. července 2011 v 19:20 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Pracujícího Mamuta a další momentky z Dívčí války už jste viděli, ovšem kromě první zmíněné většina fotek nepochází z mého foťáku (který je reprezentován obyčejnou nokií C2-01) a tak si možná někteří z vás kladou otázku, co jiného se mi před očima mihlo v červnu a co se mi povedlo zachytit. Kromě cereálních vajec z TESCa to byly hlavně moje xichtíky s novou barvou vlasů a pár dalších hovadin, které nejsou sic umělecky hodnotné, nicméně vypovídající o hodně věcech, co jsem prováděla.
Doteď mě mrzí, že jsem nezachytila kouřící značku na moraváku (fakt, byla tam značka a z tyčky od ní se kouřilo, fakt hustý dým a kolem bíločervená páska "nevstupovat") a paní v šalině, co vypadala jako Michael Jackson (možná to BYL Michael Jackson, akorát se přeoperoval na ženu a žije v Brně;)), ale holt nejsem zas tak pohotový fotograf. Snad příští měsíc;)

Práce, práce, práce...

1. července 2011 v 18:39 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Jedno velké UF! Po čtyřech dnech, kdy jsem chodila do práce od rána do večera, abych dohnala hodiny po stávce nefuknčních systémů, mám dnes konečně chvilku volna. Až do pondělka, kdy to začne nanovo - abych nahnala hodiny a pak už měla prázdniny:)
Takže kromě práce a večer chvilky nad knížkou nebo nad pivkem s kamarády nemám čas vůbec na nic. Ale venku za okny je léto, létíčko a člověka to žene ven, tak se dnes snad někam aspoň na chvilku vykopu:)
A co nového v krajině jihomoravské u Lúmennky upracované? (muhehe, počkejte až kliknete na celý článek a přečtete si to!:))