b

Květen 2012

DPH aneb debilové plaťte hodně...

25. května 2012 v 12:00 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Platíme ji všichni a měsíčně nás přijde na stovky, ba i tisícovky. Pětinu ceny zboží, které si koupíme, sežere příšera jménem stát. A pořád jí to nestačí.
DPH neboli daň z přidané hodnoty je taková strašně zvláštní daň, na internetu se mi nepodařilo nalézt, kdo ji vymyslel, ale asi to byl pořádný fištrón. Když si někdo koupí věc za 10 korun a následně ji střelí za dvacku, z rozdílu ceny se vypočítá DPH. Takže kdokoli chce něco koupit a pak prodat, je nucen ze svého výdělku odvést pořádný kus státu. Dejme ale tomu, že v našem krásném státě je vše tak, jak má být a nikdo nepřenáší nakradené peníze v krabicích od vína ani nepředražuje státní zakázky, pak by tato daň byla rozumným poplatkem, který nás zajišťuje služby policie, záchranky, hezkých silnic, sociálních dávek a dalších vymožeností, jež zajišťuje stát. I tak by si ale stát neměl dovolovat daně neustále navyšovat.

Videoblog - téma týdne Incest

24. května 2012 v 21:24 | Lúmenn |  videoblog...
Muhahá! Lúmennka zase vymyslela věc, kterou prostě musí otestovat! Napadlo mě zkusit moderní pojetí blogů, kterému se říká vlogy, respektive videoblogy. Prostě na sebe namířit kameru a začít žvatlat. A proč si k takovému experimentu nevybrat téma týdne. Pod perexem tedy najdete můj historicky první videoblog (nepočítaje můj novoroční projev, to byla spíš taková sranda:)) a uvidíme, jak vás to chytne. Napište mi prosím do komentářů, co na to říkáte a jestli stojíte o další takové vlogy, popřípadě čím to moje žvanění ozvláštnit - nějaké ilustrace či něco podobného? Mám u toho stát na hlavě nebo bubnovat, já nevím:)) Vyjádřete se a podle toho se tu budete s vlogy setkávat každý týden na téma týdne (možná i na témata jiná nebo jako reportáže či co mne napadne) a nebo už vás tím v životě nebudu trápit.
(btw. ve videu vystupuje krátce i můj kocour:))

Květnování

21. května 2012 v 20:05 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Miluju květen. A ještě víc miluju, když se takhle vyvede - byla krásná parna (já vím, já vím, horko je hrozné, blabla...ale nééé, horko je boží!:)) a sluníčko a všechno kvete jak bláznivé. Jaro je prostě skvělé.
Nedávno jsem si vzpomněla, jak mi nejmenovaná komentátorka na tomto webu tvrdila, že jsem strašně nešťastná a že způsob života, jaký vedu, je hrozný. Jak já bych ji teď ráda pozvala k nám i domů, pohostila něčím dobrým k snědku (v lednici mám vanilkovou zmrzku, mňam) a pověděla jí o svém neštěstí. O tom, jak konečně po dvou letech s Mamutexem ani nevíme, jak vypadá hádka, že se spolu akorát smějeme a tulíme každý večer před usnutím. O tom, že si konečně přivydělávám tím, co mě baví a ani ve své normální práci to nemám vůbec špatné. Taky o tom, jak se cítím dobře, že jsem nebyla nemocná ani nepamatuju, že mám kolem sebe pořád dost lidí, se kterými si rozumím a o tom, že chystám skvělou bitvu, která se doufám vydaří a budu na ni ještě dlouho vzpomínat. Asi jsem s tím už otravná, ale já jsem teď tak neskutečně šťastná!:))

Elektronická cigareta - zdravější kouření

21. května 2012 v 19:44 | Lúmenn |  inzerce...
Kouření se v posledních letech stává stále větším strašákem a lidé se stále více zabývají tím, jak dopřát kuřákům jejich vášeň a při tom neohrozit jejich okolí - zákazníky restaurací a barů počínaje a jejich dětmi konče. Díky usilovnému bádání se na trhu objevila elektronicka cigareta, která dokázala více, než se podařilo různým nikotinovým náhražkám ve žvýkačkách a bonbónech. Kuřák cítí chuť, drží v ruce cigaretu, z níž potahuje a při tom neobtěžuje nikoho svým zápachem, ani neohrožuje své zdraví zplodinami z hoření tabáku.

Česká tvořivost nezná mezí:D

17. května 2012 v 19:11 | Lúmenn |  zajímavosti, šílenosti a vtipy...
To se mi snad jenom zdá:) Další politický skandál je na světě - ale což, na to jsem zvyklí, nějaký dobrák ukradne pár milionků z vytunelované firmy, jiný vykutálený ptáček zase vezme úplatek. Běžná česká realita, netřeba se vzrušovat, snad jen koukat jak naše pseudodemokracie pomalu ale jistě spěje do míst, kam slunce nezasvítí. A při tom koukání by se člověk aspoň mohl pořádně zasmát. Nedávno byl internet plný fórků o Rytmusovi, kterak zabil/ušil/zdobil atd. Asi si ještě vzpomínáte:) Dneska se zase všichni smějí Davidu Rathovi a jeho výmluvám o tom, že se mu sedm milionů dostalo do krabice zcela omylem. Pokud nevíte, o čem celá kauza s tou nejpodivnější sedmičkou vína všech dob je, čtěte tady (v článku je sloupeček Rathova kauza, kde se dozvíte vše potřebné). A pokud víte, rozklikněte celý článek a pobavte se se mnou:))

"Na mě taky nikdo nepřispívá!"

16. května 2012 v 21:46 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Když mi bylo asi dvanáct, chodila jsem do skautu, kde jsme se každý rok stávali dobrovolníky pro různé dobročinné sbírky. Užila jsem si být jedním ze tří králů na sbírce pro charitu, prodávala jsem kytičky, srdíčka a magnetky pro různé nadace. Dneska je takových sbírek obrovská spousta a do mé kapsy hlouběji než za studií, přesto ráda přispěju, když mi to finance dovolí (a když nemusím být celý den v práci, jako dneska, kdy jsem lidi s kvítečky nestihla).
Ano, dneska byl Den proti rakovině, den, kdy se po celé republice prodávají malé sluníčkové kytičky, prý se jedná o měsíček lékařský a výtěžek z akce pak jde na nadaci zabývající se léčbou rakoviny a pomoci lidem, kteří touto strašnou nemocí trpí.
A díky tomu jsem si vzpomněla na rozhovor, který jsem jednou vedla a z kterého mě dodnes mrazí v zádech.

Vydělávejte blogováním

14. května 2012 v 14:00 | Lúmenn |  o blogu...
Možná jste si na blogu všimli článků, které tak úplně nezapadají do konceptu blogu a vyznívají jako reklama. Nerada vás tímto obtěžuju, nicméně i bloger musí být něčím živ a vzhledem k tomu, že se blíží již šesté výročí mého blogu a za ty stovky článků, které jsem napsala, jsem zatím kromě příjemných a kladných komentářů nedostala vůbec nic, možná je na čase to změnit.
K tomu slouží nový systém vydělávání blogováním, kdy si můžete pár PR články za měsíc přivydělat poměrně slušné peníze. Někdo to může kategoricky odsoudit jako "zaprodání se", ale ruku na srdce - kdo bychom si nepřáli, aby nám náš blog nepřinášel jen zábavu, ale i nějaké hmotné ohodnocení. K tomu slouží právě stránka, kterou jsem využila i já a i když z toho nejuchám, pokouším se myslet pragmaticky a i pro vás mám pár tipů.

Š. Kopřiva: Holomráz

13. května 2012 v 15:00 | Lúmenn |  literární díla...
Šťepán Kořpiva - Holomráz
Nakladatelství: Crew
Počet stran: 288
Rok vydání: 2010
Už jsem se zmiňovala, že mám ráda tvrdé dárky? Ne? TAk tedy, mám ráda tvrdé dárky, znáte to, takové ty placaté, tvrdé dárky, ze kterých voní papír. A protože jsem nedávno oslavila již třiadvacáté narozeniny, dostávala jsem dárky. A jedním z nich (hmm, jen jedním:/) byla i tato kniha. A můj drahý Mamutek se vskutku trefil do mého gusta. Holomráz je přesně tou knihou, od které se nemůžete odtrhnout, na každé straně vás překvapí a nakonec ji musíte ještě několik hodin vydejchávat. Kopřiva prostě umí!

Kolik peněz máš, tolikrát jsi šťastný?

12. května 2012 v 19:39 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Fascinuje mě, že jsou lidé, kteří dokážou druhými pohrdat proto, kolik nul mají na účtě. Stejně tak mě fascinuje, kolik lidí trpí utkvělým pocitem, že čím více peněz utratíš na večeři, v nákupním centru, za dovolenou nebo za dřevárnu, tím víc budeš šťastný, tím větší budeš mít radost. Asi jsem doteď žila v nějaké bublině nevědomosti, díky níž se ode mě všechny tyhle scestné úvahy odrážely a až včera mi tak nějak došlo, jak to je.

QOBOQOB - veselá šílenost

11. května 2012 v 0:16 | Lúmenn |  zajímavosti, šílenosti a vtipy...
(INZERCE)

Co je QOBOQOB? Zní to jako jakási podivná klingonština, ale je to název nové šílené hračky pro všechny, co si rádi zpříjemňují volné chvilky s kamarády v parku nějakou hopsací či běhací aktivitou.

Pán Prstenů ožívá

9. května 2012 v 1:16 | Lúmenn |  zbraně a LARPení...
Že jsem maniak do Pána Prstenů je asi docela známý fakt. Nejen, že jsem ve třinácti doufala, že když si podřežu žíly, tak se objevím ve Středozemi, ale taky jsem si sepsala fiktivní příběh ze Středozemě s brutálně Marry Sue hrdinkou (což jsem byla samozřejmě JÁ) a díky tomu jsem se naučila reálie Tolkienova světa nazpaměť líp, než běžný školní zeměpis a dějepis.
Dneska už tolik dávno neblázním, ale svět Středozemě miluju stále. A z části proto a zčásti z toho důvodu, že chci udělat levnou a přestio kvalitní bitvu, jsem se rozhodla jít do projektu bitvy podle Tolkiena. A spolu s Liz a ještě dvěma kamarády jsme se pustili do organizování bitvy Moravský Pán Prstenů, která má dlouhou tradici, ale poslední roky ji měli na svědomí stále horší a horší organizátoři a tak se stala poměrně zdiskreditovanou. My se to rozhodli změnit a tak se můžete již brzy těšit na zbrusu novou bitvu, která bude prostě famózní. Nevěříte? přijeďte se podívat:) Pozývací letáček a odkaz na stránky najdete pod perexem:)

Jak jsem si nepojmenovala hvězdu a další maličkosti

7. května 2012 v 18:51 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Květen. Dokonalý to měsíc - slunko svítí jak pomatený a je nádherně teploučko, akorát na lítání po venku. Bohužel na tenhle měsíc nevychází žádná pořádná bitva a tak musím do přírody vyrážet jen tak, ještě že jsou teď ty svátky, člověk se krásně ulije z práce a ještě si užije úžasného počasí, no není to paráda? Jen kdyby nebylo tolik rozhovorů do Sparku, mi z toho pomalu ale jistě hrabe:))
Taky jsou v plném proudu přípravy na bitvu, kterou pořádám příští měsíc (to mi připomíná, že musím udělat i blogovou anotaci;)) a tak prostě vůbec se všecko daří. Ani nevím, jak je to možné a upřímně pořád čekám nějaký ten poděl, kdy se něco šeredně pokazí a štěstí zhasne jak sfouknutá svíčka. Brr, honem to třikrát zaklepat!

K.T.Lewandovski: Návrat Kočkodlaka a Kočkodlakova mise

4. května 2012 v 11:00 | Lúmenn |  literární díla...
Konrad T. Lewandovski - Návrat Kočkodlaka
Nakladatelství: Laser
Počet stran: 224
Rok vydání: 1992 (polský originál), 2003 (česky)

Konrad T. Lewandovski - Kočkodlakova mise
Nakladatelství: Laser
Počet stran: 209
Rok vydání: 2003 (polský originál), 2003 (česky)

Obě knihy jsem pokořila ve velmi krátkém časovém rozestupu a vzhledem k tomu, že obě mají stejného hrdinu (no, i když ne tak docela:)) a stejného autora, jsem neviděla důvod proč je rozdělovat do dvou článků. Opět se podíváme do světa kočkodlaka Xina a opět budeme muset zachraňovat nejprve království a pak rovnou celý svět.

Kam mizí naše peníze

3. května 2012 v 12:00 | Lúmenn |  lži, výmysly a manipulace...
"Musíme utáhnout opasky. Moc jsme utráceli, musíme teď šetřit. Je třeba zvýšit daně, abychom zaplatili státní dluh..." Víte co to je? To jsou s prominutím sračky, které do nás cpou média a hlavně politici horem spodem. MY to nebyli, kdo hodně utrácel, ani naši rodiče. A hlavně - státní dluh již dávno neexistuje, už jsou jen úroky, které splácíme nenažraným bankám. Komuže? Nějaké nadnárodní, respektive všenárodní instituci, kterou spravují moudří lidé? Ale kdeže. Naše peníze, které vydělali naši předkové a které vyděláváme my, cpeme do nenažraných chřtánů soukromých bank a necháváme se lákat na jejich "výhodné" půjčky, které nemají žádnou hodnotu. Peníze jako takové už dnes neexistují. Máme jen bezcenné papírky, klidně si jich natiskněte doma plnou náruč, nekryje je zlato, nekryje je nic. Ó, pardon, něco přece. Kryjeme je my, svými dluhby a svými úroky, zadlužujeme svoje rodiny, aby bankéři mohli tisknout další a další pomalové papírky a za ně od nás inkasovat rodinné majetky. A jednoho krásného a nejspíš ne příliš vzdáleného dne, bude celý svět patřit jen několika jedincům.

Ubeltainovaná

2. května 2012 v 17:28 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Pro někoho je to všední den, pro jiného chlastací pálení čarodějnic. A pro někoho je to jeden z nejvýznamějších svátků v roce. Beltain, Beltane, Beltine. Poslední dubnový den plný hořících vater a sladké medoviny. A já si ho letos užila rovnou dvojnásob.
Pokud nemáte tucha, o co jde, možná vám pomůže tento článek o keltských svátcích. Pokud tušíte, zřejmě se vám v hlavě rýsuje, jak taková oslava Beltainu mohla vypadat. Ano, přesně tak, jak se dočtete v knihách o Keltech:) V pátek jsme dojeli na jeskyni kousíček od Brna, zapálili oheň a jak se setmělo, odložili jsme oblečení, abychom na plno pocítili sílu přírody. A pak se už jen připíjelo na bohy a na předky, na přátele, na rodinu a na nadcházející rok, aby byl co nejhojnější. Rozezněly se bubny a bosé nohy rozvířily prach kolem ohně. Kdyby v tu chvíli někdo procházel okolo, asi by se hodně divil, co to tam vyvádíme, muselo to vypadat šíleně:)
Ale stálo to za to. Bohužel to nebylo v tu pravou noc, protože o víkendu čekaly na barbary koncertní povinnosti, ale i tak měl rituál sílu, jako když kopne Ódinův osminohý kůň. Duchové přírody se k nám snesli s nebes i svahů a předali nám svoji sílu.