b

Březen 2013

Zajímavé weby, které by neměly uniknout vaší pozornosti

29. března 2013 v 10:00 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Trávím opravdu hodně ze svého volného času na internetu, což si lze povšimnout i díky tomu, jak často přispívám na blog a nebo třeba jak často jsem online na facebooku. Nesedím však většinou u něj, i když sleduji zprávy tam, ale spíše serfuji po různých webech a hltám informace.
Pokud vám také není lhostejný svět kolem vás, mám pro vás pár velice zajímavých tipů na weby, kde najdete informace z celého světa, ze současného dění v České republice, informace o zákonech, novinkách a taky trošku konspiračních teorií. Máte-li hlad po informacích, čtěte dále;)

Tak tohle MUSÍTE vidět!:)

28. března 2013 v 23:44 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Ano, na obrázku vlevo jsem já. Ano, mám na sobě tričko s nápisem "nenaříkej, bojuj" a na sobě jmenovku s nápisem Lúmenn. Ano, mám na puse asi pětadvacet kolíčků. A ano, je to fotka z Pekelné výzvy, o které píšu tady.
Je to šílená soutěž z dílny televize Prima Cool, které jsem se účastnila na přelomu ledna a února (a ne, vázána smlouvou vám stále nemohu říci, jak to dopadlo) a konečně jsem se dočkala vysílání! Tedy ještě ne tak úplně, zatím je venku pouze upoutávka na v pořadí osmý díl, ve kterém se vynachází moje maličkost a jedna fotka, kterou vidíte vedle tohoto textu. Ale stejně je to super pocit...i když...vypadám v ukázce na těch pár milisekundových záběrech jako úplný trouba:D INu, ale nezlobím se, protože jsem do toho šla naplno a hrozně jsem si to užila. Jak to celé dopadne, uvidíte příští týden ve čtvrtek a pokud jste nedočkaví, odkaz na upoutávku je, stejně jako fotka ve větším, pod perexem.

Knižní dotazník

28. března 2013 v 20:48 | Lúmenn |  literární díla...
Už velice dlouho se mi v počítači "válí" knižní dotazník, který jsem tuším před rokem či více objevila na blogu Veruce. Obsahuje přes padesát vtíravých otázek na téma knihy a konečně jsem se k němu dneska dostala a poctivě jej vyplnila. Blogeři, ujměte se jej klidně také (žel bohům nevím, kdo je jeho původním autorem) a pochlubte se, jak jste na tom se čtením, s půjčováním knih nebo s oblíbenými knižními hrdiny.
Já popravdě poslední dobou pozoruji, jak strašně málo čtu a tak doufám, že se mi to co nejdříve během letošního roku podaří napravit:) Inspirací mi budiž třeba i právě tento dotazník;)

Dělnice Katka zachraňuje svět

27. března 2013 v 18:08 | Lúmenn |  zajímavosti, šílenosti a vtipy...
Asi každý na internetu postřehl "úžasné" náborové video od McDonalds a pokud nikoli, rozhodně tento skvost reklamního průmyslu zkoukněte zde.
A nebyl by to národ český, aby okamžitě nezačal video parodovat a dělat si z něj legraci. Ono ani není divu, myslím si, že markeťákům se těžce nepovedlo a vzhledem k tomu, že před drahně lety jsem v mekáči pracovala velice dobře vím, že spot je neskutečné sci-fi a pohádkovou lambádu při práci ve fast foodu vážně nečekejte. A žlutou placičku získá i úplný lempl, který zvládne nezapomenout na okurku:)
Ale o tom jsem psát nechtěla, vlastně jsem psát nechtěla vůbec - jen vám představit naprosto úžasnou parodii na mekáčovské náborové video, které nese vzletný název Dělnice Katka cestuje časem aby zabránila střetu žemle s okurkou a je to naprosto šílená surrealistická šílenost, kterou prostě MUSÍTE vidět:) Čeká pod perexem:)

Volební právo nebo výsada?

25. března 2013 v 12:00 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Volební právo se za staletí a tisíciletí lidské civilizace vyvíjelo a až v posledních desítkách let je dopřáno skutečně každému. Základním pilířem demokratické společnosti je právo volit a být volen. Ale i toto právo podléhá určitým omezením - voličem může být člověk až od dovršení osmnácti let a voleným zástupcem do určitých institucí se může stát až od jedenadvaceti, potažmo čtyřiceti let.
Předpokládáme tedy, že člověk, který ještě nedospěl, není dostatečně způsobilý rozhodobvat o svém osudu a osudu své země pomocí volených zástupců nebo se voleným zástupcem dokonce stát. Zároveň ale předpokládáme, že každý dospělý člověk je automaticky schopen toto vše objektivně posoudit a svůj hlas dát tomu správnému člověku. S ohledem na poslední roky české vlády si toto tvrzení troufám zpochybnit...

Kapitalisti vs. punkáči - válka věčná a zbytečná

24. března 2013 v 12:51 | Lúmenn |  zbraně a LARPení...
Před nějakým časem jsem se po velké hádce na fejsbůku rozhodla napsat článek, který by měl ukázat "válčícím stranám" ve světe LARPů, že není třeba půtek ni šarvátek, ale stačí být trochu vstřícnější a tolerantnější. Zda se mi to povedlo, můžete posoudit níže, původní článek ode mě vyšel na serveru larp.cz.
A pokud moc nevíte, o co běží a co že je to vlastně ten LARP, otázky by vám měla zodpovědět tahle rubrika. Podstatou sporu bylo pár nepříjemných situací, pár pomluv a z toho se vyrojilo něco jako válka mezi lidmi, co věří, že larpy by měli být ideálně zadarmo a těmi, co si rádi připlatí za kvalitu. Jedni nadávali druhým, druzí prvním a já se svým článkem pokusila obě strany alespoň trošinku smířit.

DĚKUJI!

21. března 2013 v 18:03 | Lúmenn |  videoblog...
Po dlouhé době zase jeden krátký videoblog, jehož téma nechci prozradit, dokud nerozkliknete celý článek a nedozvíte se to z něj:)
Mohu prozradit jen to, že velice děkuji a že jsem hepy šajny jako zhulený hipísák:) Ne-li víc:) A pokud jste moc zvědaví, pak vám mohu nabídnouti nápovědu v podobě tohoto článku z března roku 2009 a vašeho rychlého pohledu na konec menu.
Teď již stop písmenkům a nechám zase chvíli mluvit za sebe svůj reálný hlas:)

Š š š hůůů

20. března 2013 v 17:12 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Téma tohoto týdne mi vskutku sedlo do noty. Zrovna jsem totiž přemýšlela, jak pojmout článek o tom, že se mi nic nechce a že profesionálně prokrastinuji a ejhle - svedeme to na život. A přirovnání k vlaku je velmi trefné.
Protože se teď skutečně cítím tak, jako bych sedla do vlaku a vezu se - neznámo kam. A nevadí mi to. Dneska jsem po cestě z práce zapadla s Liz do kavárny, daly jsme si koktejl a pozorujíce lidi za oknem jsme si hluboce a absolutně uvědomily, jak jsme šťastné. Liz vám jistě brzy ráda prozradí sama, jaké zážitky jí ten její životní vlak připravil a na jakém nádraží se to chystá vystoupit, já mohu jen zatím koukat z okýnka, protože nádraží je v nedohlednu, a užívat si jízdy plnými doušky.

S.R.Green: Nevěsta byla v černé kůži

15. března 2013 v 19:58 | Lúmenn |  literární díla...
Simon R. Green: Nevěsta byla v černé kůži
Nakladatelství: Polaris
Počet stran: 292
Rok vydání: 2012 (originál i česky)

To takhle jdete koupit zimní bundu na lyžování a skončíte v knihkupectví, ani nevíte jak. A nepotřebujete ani speciální nadání Johna Taylora, abyste v regálu našli další díl příběhů z Noční strany. No a protože jste Lúmennka, která má všechny předchozí díly doma, koupíte si i tento. Abyste zjistili, že je prý poslední, dvanáctý v řadě, a že je opět prostě brutální a skvělý. O předchozím dílu se můžete dočíst zde, jmenoval se Rytíř perného dne. Na jeho konci jsme se dozvěděli překvapivou zprávu z Johnova života a i název tohoto dílu fanouškům Noční strany spoiluje, co že se to bude dít. Ano, John Taylor se bude ženit, s kým jiným než se svojí láskou Suzie Střelkyní.

Klipovitost nade vše

14. března 2013 v 19:20 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
...Nedávno jsem přemýšlela nad tím, jak se dnešní doba zkracuje a z dlouhých vět se stávají útržky. Napadlo mě to v souvislosti s twitterem, kde se člověk snaží vměstnat svoji myšlenku do kratičce smskoidních 160ti znaků. Což je pro mě, jakožto pro klasického blogera a milovníka epických vyjádření, docela problém.
Vzápětí na to jsem si vzpomněla na rodinu Smolíkovu, kreslený seriál z mého dětství, kde prapravnuk z budoucnosti mluví zkratkovitou řečí a ze Smolíčka Pacholíčka je rázem "smol pachol". Možná i do této doby se dostaneme, vše se dnes zkracuje, zklipoviťuje, nerozmazává, utíná.
V souvisloti s tím jsem si uvědomila, jak i já sama jsem touhle zkracovací chorobou postižena, jak občas hltám informace dvouřádkově a ne dvoustránkově.

Dlouhé vlasy pohoršují i v 21.století

11. března 2013 v 14:05 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Děkuji všem bohům, že jsem žena a nikdo mě tak nediskriminuje kvůli mojí délce vlasů. Kratičké na ježka, rozcuch pod uši, vlnité po ramena nebo rovné a spadající až k pasu - můžu mít jaké chci. Těší mě to, ale na druhou stranu jsem pekelně naštvaná a kypí ve mě zlost, protože i ve dvacátém prvním století evidentně někteří holomoci nepochopili, že existuje jakási rovnost pohlaví a ta by měla platit nejen v přístupu ke schopnostem jedince, ale i jeho vzhledu. Už nám totiž nějaký ten pátek nevládne bolševik a máničky nejsou nepřítelem státu, mnohdy totiž tzv. máničky jsou obyčejní chlapíci, kteří svým účesem nechtějí revoltovat, ale prostě a jednoduše se jim dlouhé vlasy líbí.
Proč o tom píšu? Můj kamarád měl v práci teď veliké problémy kvůli své délce vlasů a nakonec stál před nejtěžším rozhodnutím svého života - buď skončit úplně bez koruny a nebo se po deseti letech zbavit svých vlasů. Systém nakonec zvítězil a já jsem to obrečela. A jsem naštvaná tak, že o tom prostě musím napsat, aby se třeba aspoň našel někdo, kdo mi pomůže bojovat s touto donebevolající nespravedlností.

Tak prý máme psa nebo co:)

10. března 2013 v 19:56 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Občas je život zajímavější než jindy a přihraje do cesty podivná setkání. Takže se tak jednoho dne stalo, že se ztratil jeden náš kamarád, nikdo pořádně neví, kde je a tento kamarád měl psa. Malého hafíka z útulku, sotva čtrnáct dní ho měl u sebe a už se ztratil kdo ví kam, takže pesánek najednou neměl páníka a kamarádův spolubydlící už neměl čas ani peníze se o něj starat. A kde jinde mohou končit ztracená zvířátka, než u mě doma.
Malé ušaté trdlo vypadá jako skřítek Dobby, ale má krásné vznešené archandělské jméno Gabriel a už pár dní si hoví u mě a Liz na novém bytečku. Jak to s ním dopadne ještě nevíme, zda se o něj kamarád přihlásí včas a nebo u nás zůstane tak dlouho, že už by mu přesun za dalším majitelem (ťuf už byl u jednoho člověka, co ho trápil, v útulku a pak u toho kamaráda) ublížil. Cesty osudu jsou nevyzpytatelné a někdy přivádějí člověku do cesty různé věci. Lidi. A nebo psy:)

G.R.R.Martin: Píseň ledu a ohně V. - Tanec s draky

7. března 2013 v 13:30 | Lúmenn |  literární díla...
George R. R. Martin - Tanec s draky (Píseň ledu a ohně - pátá část heptalogie)
Nakladatelství: Talpress
Počet stran: 1177
Rok vydání: 2011 (anglický originál), 2012 (česky)

Ne. Ne. Ne! Budiž natřikráte proklet den, kdy jsem poprvé zkoukla seriál Hra o trůny a kdy mě napadl ten pitomý nápad začít číst první díl ságy o Ledu a Ohni. Proč se tak vztekám? Protože autor na knihách pracuje už dlouhé roky a pořád ještě chybí dva díly do konce a já prostě MUSÍM VĚDĚT JAK TO DOPADNE! Uf. Tak tedy - zatím poslední dokončená kniha plánované heptalogie je tak silným zážitkem, že ji budu rozdýchávat ještě hodně dlouho a směle ji mohu zařadit k nejlepším fantasy knihám, které jsem kdy četla, k absolutní top špičce mého osobního žebříčku knih. Snoubí napínavost se silným příběhem, propracovaností charakterů, které s každou další stránkou milujete víc a víc a nezapomíná ani na zvraty, tolik pro Martina typické.

Léto s malým princem

6. března 2013 v 14:00 | Lúmenn |  poezie...
Včera jsem v práci poslouchala audio knihu Malého prince (autora snad netřeba představovat, jak věřím:)) a nějak mě to vrhlo do strašně zvláštní nálady. Začala jsem v hlavě filozofovat a nemohla jsem za boha přestat, až jsem si všechno to svoje zamyšlení musela vypsat na papír, aby se mi z toho nerozskočila hlava. Do toho jsem ještě včera dočetla Tanec s draky, zatím poslední vydaný díl Písně ledu a ohně, a do toho všechny ty moje vztahy...inu prostě z toho moje malá hlavička makovička udělala takovou šílenou spleť obrazů, až se ve významu té podivné, letním horkem sálající básně, ztrácím i já. Je pro Malého prince. Pro toulavého letce A pro všechny co sní a věří, že štěstí jim může dát i něco jiného, než hadí jed...

Březén, březén, ten je ale hezký!

5. března 2013 v 19:24 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Poslední dva měsíce mám pocit, že žiju zabalená v jakési divné mlžné bublině, ze které mi nejde vylézt ven. Občas třeba kouknu na blog a říkám si - "hustý, tady je kupa dobrých článků, co to je za blog?" a pak mi dojde, že jsem je psala já. Nebo takhle dojdu na svůj nový byt, rozhlídnu se a přemýšlím, u koho to jsem na návštěvě a ejhle, on je to můj byteček! A možná proto mi poslední dobou nejvíce vyhovuje trávit čas někde zalezlá, koukat na film nebo tlachat s kamarády nebo číst nějakou knížku. Jenomže zimní mlha je něco, co si nemůžu dovolit a na hlavu se mi vrší jedna šílenost za druhou a všechno to musím nějak zvládnout. A odříkám a slibuju a přesouvám a zařizuju a nejvíc na světě chci spinkat v pelíšku s mým kocourkem a nevidět sníh za oknem.

Nerd

1. března 2013 v 16:07 | Lúmenn |  povídky...
Když jsem tak seděla sama doma, představila jsem si svůj nový byt zšeřelý a ztemnělý a před očima se mi odehrál kratičký příběh. Hlavní roli v něm hraje obtloustlý samotář, obklopený počítači a šroubovák.
Co s ním udělá a jak krátké drama v temném špinavém bytě dopadne se dozvíte v následující povídce, která možná bude trochu jiná, než se na první pohled zdá...