b

Leden 2014

Leden, za kamnama budem

27. ledna 2014 v 15:58 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Letošní leden začal strašně dobře. S hromadou novoročních předsevzetí jsem se vrhla vstříc novému roku a vše šlo jako na drátkách. Ale minulý týden mě zabrzdil jako pořádný padák a teďka horko těžko najíždím do tempa. Vlastně bych se nejradši místo rozehřívání pořádně zamrazila a hibernovala až do jara, aby už mě nic nemohlo překvapit - podivné nabídky, záhadné záhady, oloupávání slupek, řešení životních otázek a další legráck, které mě teď pronásledují.
Potřebuju nabrat směr a konečně s rozbředlého sněhobláta uplácat něco, co bude dávat smysl.
Zatím na tom pracuji, seč mohu a snažím se zimu nejen přežít, ale hlavně prožít. Proto jsem tu jen na skok a jako malé tučňáčí mláďátko jdu zase zalézt někam, kde budu s přimhouřenýma očima nechávat plynout zimní dny kolem sebe, dokud nebo jaro ve mě i ve vzduchu.

W.Hohlbein: Kevin z Locksley

22. ledna 2014 v 10:00 | Lúmenn |  literární díla...
Wolfgang Hohlbein - Kevin z Locksley
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 214
Rok vydání: 1994 (originál), 1996 (česky)

Letos byly na knihy velice chudé Vánoce a já dostala, kromě kuchařky od babičky, jen tuhle jedinou. Asi se vám jako čtivo nezdá úplně vhodná pro mladou ženu, ale spíš pro desetiletého kluka. A máte asi pravdu. Protože právě v deseti letech jsem ji poprvé četla a od té doby na ni nemohla zapomenout. Když jsem se zmínila před bráškou, že na tuhle knížku z dětství ráda vzpomínám, on si zase vzpomněl na mě při návštěvě z antikvariátu a tohle z toho vzešlo:)) Krásný vánoční dárek plný vzpomínek na dětská léta, kdy jsem ležela s nosem zabořená v knížkách celé dny a noci.

Nejchytřejší Moravačka:)

20. ledna 2014 v 23:22 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Ještě že já ten fejsbůk mám. Díky němu jsem se dozvěděla o castingu do soutěže Pekelná výzva, která mi přinesla 60 000 Kč a teď mě upozornil i na další vědomostní soutěž, tentokráte ochuzenou o nechutnosti a pekelnosti, zato obohacenou hned o dvě nuly.
V soutěži Nejchytřejší Čech se hraje o milion korun a titul, který se mi moc líbí:) Ale nebyla bych to já, abych si ho neupravila podle svého a na castingu neudělala tak trochu čoro moro:)

Velké veganské zamyšlení

13. ledna 2014 v 21:01 | Lúmenn |  názory, úvahy a zamyšlení...
Tohle zamyšlení už mi v hlavě leží docela dlouho. Přimělo mě k němu dlouhodobé sledování skupiny na facebooku s názvem Vegan CZ/SK. Má téměř 4000 členů, takže jako vzorek veganské populace v Česku a na Slovensku je jistě vypovídající.
Jak možná víte, sama jsem před rokem přestala jíst maso a po třech měsících jsem se k masité stravě zase navrátila - proč, to si můžete přečíst zde. Přesto mi vegetariánská, potažmo veganská myšlenka není cizí a schvaluji etické smýšlení veganů - a nejen etické, ale také velice ekologické. Jen jeden příklad za všechny - na jeden kilogram hovězího je třeba spotřebovat neuvěřitelných 15 400 litrů vody, na stejné množství pšenice jen 1300 litrů. A tak by se dalo pokračovat.
Ano, nejíst maso je prostě dobré. Pro tělo je to podle všech dosavadních výzkumů jedna z nejlepších alternativ, pro planetu zemi jakbysmet. Ale přesto nás cosi pohání do sebe cpát šťavňaťoučké steaky, stejně jako zvětšující se populaci veganů pohání jiné pnutí - neubližovat, ani se na ubližování neparticipovat. Což s sebou ovšem přináší háčky.

Teplá zima, to je príma:)

12. ledna 2014 v 15:22 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Och, to byl ale nejtrapnější rým, který jsem kdy stvořila. Snad kromě rýmů, které jsem nedávno objevila v rodinném videoarchivu a kteréžto jsem složila léta páně roku 1994, kdy mi bylo krásných pět let. "Huhly huhly, černé uhlí, čert nám přines a pak odnes velké děťátko." Popřípadě: "Hehehe, hehehe, anděl nás odnese do nebe."
Inovace poezie pomocí citoslovců již od raného věku. Nu, popojedem.
Tento způsob zimy zdá se mi velice šťastný, protože za a vážně nemám ráda sníh a za b vážně nemám ráda mráz. Obého se letos v zimě nedostává a nic lepšího mi počasí udělat nemohlo. Snad bych se mohla mít jako moje drahá Lizzy, která se právě teď válí ve slunném San Franciscu ve dvaceti stupních celsia (a stále není schopná o tom vyplodit článek:)).

L.Snicket: Řada nešťastných příhod I.

8. ledna 2014 v 17:42 | Lúmenn |  literární díla...
Lemony Snicket - Řada nešťastných příhod I. - Zlý začátek
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 167
Rok vydání: 1999 (originál), 2001 (česky)

Mám vážně hodně ráda dětské fantasy. Protože knihy čtu zejména za účelem odpočinku od každodenních starostí, tak tenhle žánr přesně splňuje to, co potřebuji. Je nenáročný, většinou vtipný a člověk se dostane do úplně jiných světů, než ve fantasy dospěláckém.
Ačkoli cyklus Řada nešťastných příhod není tak úplně fantasy v pravém slova smyslu, je to ale příběh pohybující se na hranici běžné reality a jakéhosi snového světa s různými dost pokřivenými a podivnými bytostmi a stvořeními. Je psán krásným, poutavým jazykem a ačkoli útlounké knížečky psané velkým písmem přečte člověk za jediný večer (no, spíš podvečer, tahle knížečka mi zabrala asi hodinu a půl), příjemně se u nich pobaví a odpočine si.

Mají to zapotřebí?

6. ledna 2014 v 18:00 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Říká se, že klávesnice snese všechno. A když tak poslední dobou sleduji facebookové diskuze (ministerstvo internetu varuje: vstup na vlastní nebezpečí, může škodit vám i lidem ve vašem okolí) musím dát této frázi za pravdu.
Kdyby si ale aspoň lidé nadávali do debilů a blbců, bylo by na světě hned lépe. Jenomže tato argumentace je dávno překonaná a ač tolik oblíbená u hospodských stolů, na internet je nejspíš málo vulgární. A tak se diskutéři uchylují k mnohem horším urážkám. A kdyby jenom těm.

Japonské šílenství s culíčky

5. ledna 2014 v 8:00 | Lúmenn |  zajímavosti, šílenosti a vtipy...
Díky jednomu kamarádovi jsem objevila dvacetiletou japonskou zpěvačku, modelku a blogerku Kyary Pamyu Pamyu a její naprosto šílenou a zvrhlou tvorbu. Tedy pokud za zvrhlé považujete barvičky, cukrátka, růžovou, hračky, točící se hlavy, mluvící cibule a další podobné legrácky.
Kyary začala tvořit teprve před třemi lety, v roce 2011, ale internet z ní již stihl udělat virální hvězdu a má za sebou dvě alba. Její hudba rozhodně není pro každého a její klipy už vůbec ne, ale já si nemůžu pomoct - mě se to prostě nějakým zvráceným způsobem líbí. Máte-li kuráž, vyrazte se mnou do psychedelického světa japonské umělkyně a věřte nevěřte.

M.Moudrý: Konec křížů

3. ledna 2014 v 18:04 | Lúmenn |  literární díla...
Martin Moudrý - Konec křížů
Nakladatelství: Leonardo
Počet stran: 557
Rok vydání: 2008

O tomhle autorovi jsem četla při náhodném pátrání po informacích o mém velkém oblíbenci Jiřím Kulhánkovi a tak když jsem jeho knihu spatřila při brouzdání v městské knihovně, řekla jsem si, že by mohla stát za to. A nelitovala jsem.
Není mnoho knih, které přečtu na jeden zátah (dobře, je jich docela dost, ale stejně...:)) a tahle mezi ně patřila. V podvečer jsem si řekla, že si chvíli budu číst a ve dvě ráno jsem knihu po přečtení poslední stránky zaklapla. Je vidět, že autor se velmi inspiruje Kulhánkem, ale to knize rozhodně není na škodu - spíš naopak.

Pár novoročních předsevzetí

2. ledna 2014 v 16:40 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Letos nějak nebyl čas spáchat můj pravidelný novoroční projev a tak vám promluvím do duše písemně, muhehe:)
Do nového roku 2014 vstupuji poprvé s fakt velkou řádkou předsevzetí a byla bych velice ráda, aby se mi podařila splnit, na konci roku zbilancuji, zda se vše vydařilo. Dávat si novoroční předsevzetí je super věc - ale jak se stává, často na ně v průběhu roku zapomínáme, odkládáme je, snažíme se jim nevyhnout, jsou-li mírně nepříjemná. Proto autor knihy (kterou mám v plánu přečíst:)) Konec prokrastinace stvořil jednoduchý "bič" na všechny, kteří se na svoje novoroční předsevzetí vyprdnou - najdete ho na této stránce. Můžete si v něm nastavit frekvenci, s jakou chcete svá předsevzetí připomínat - každý den, jednou týdně či jednou měsíčně - a na váš e-mail pak budou chodit upozornění, která vám nedají spát a snad vás dokopou k tomu, co každý rok odkládáte.
A co bude tahle chytrá věcička připomínat mě?