b















Kdo je „víc“? Zvíře nebo člověk?

13. března 2014 v 16:27 | Lúmenn |  názory, úvahy a zamyšlení...
Včera jsem vedla velice dlouhou a emotivní debatu s mojí kamarádkou Lizzy, která je již více než rok vegankou, tedy vynechala veškeré živočišné produkty ze své stravy. Došly jsme k zajímavé otázce - ona je přesvědčena, že zvíře a člověk jsou si rovni, že neexistuje žádná, jak to nazvala, druhová nadřazenost. A já, ač práva zvířat sama hájím a k vege životu nemám výhrad, jsem se s ní nemohla souhlasit.
Trochu jsme se chytly a dnes jsem o tom hodně přemýšlela. Proč mám pocit, že člověk je nadřazenější zvířeti, že prostě nemohu mezi krávu, slepici či koně a člověka dát rovnítko? Pokusím se své myšlenky srhnout.



Předesílám, že touto úvahou nechci obhájit nechutné vykořisťování zvířat (a vlastně celé přírody), které páchá člověk. Ani stavět něčí život na piedestal, zatímco druhý zakopávat do prachu. A už vůbec netvrdím, že zvíře je horší než člověk. Jen se chci pokusit shrnout, jak vnímám přírodní hierarchii, kterou mnoho zastánců práv zvířat striktně odmítá.

Po dlouhém přemýšlení mi na mysli vytanulo zatím nejlepší shrnutí rozdílu mezi člověkem a zvířetem, ke kterému jsem dospěla.
Zatímco Zvíře se přizpůsobuje světu, člověk svět přizpůsobuje sobě. A proto tam, kde žirafa miliony let natahuje krk, aby evolucí povyrostl do dnešní podoby, tam si člověk postaví žebřík. Tam, kde se miliony let vyvíjejí žábra a ploutve, tam člověk vynalezne potápěčskou výstroj. A takto by se dalo pokračovat.
Dalším podstatným rozdílem, který dosti souvisí s předchozí tezí, je, že zvířata nemají svobodnou vůli. To zní děsivě, když se to takto napíše, ale znamená to jediné - zvíře vždy bude hnáno instinktem, pudem, který má za cíl jediné - rozmnožit se a vychovat potomky. K čemuž nutně patří to, aby zvíře mělo dostatek potravy, aby na tuto svou jedinou životní misi mělo dost sil, a vyhnout se všem nebezpečím, aby mise nebyla ohrožena. Zatímco člověk je schopen spodní patra Maslowovy pyramidy potlačit v honbě za vyššími cíli - strádat hladem, aby vědecky bádal nebo se odstřihnout od lidí, aby dosáhl duchovního osvícení. Člověk je schopen se obětovat - ne, že by zvíře nebylo, ale vždy jde jen o pudové záležitosti, jako třeba když matka - lvice vytáhne lvíče z hořícího lesa, i když u toho může zahynout. Člověk by ale z téhož hořícího lesa zachraňoval i vzácné knihy nebo umělecká díla, na která by se každé zvíře mohlo zvysoka vykašlat.
Díky tomu jsme tu před miliony let měli zvířata, která uměla jíst, kakat, spát a rozmnožovat se. Proběhly miliony let evoluce a voilá, zvířata jsou adaptována na své životní podmínky tak, jak člověk nikdy nebude, ale stále umí totéž - jíst, kakat, spát a rozmnožovat se. Někde v průběhu tohoto procesu se člověk vyčlenil z tohoto modelu a začal přemýšlet. Jeho motivace již přestaly být pudové, protože tyto pudy se transformovaly a staly se něčím komplexnějším, složitějším - emocemi, myšlenkami, touhami.
Člověk získal schopnost abstrakce, logického myšlení, začal si spojovat příčiny a následky a ptát se proč. Tím započala jeho dlouhá cesta poznání světa, na níž se z ekosystému vyčlenil a místo jeho součástí se stal jeho hybatelem.
Nese to s sebou pozitiva - umíme léčit mnohé nemoci, stavět nádherné stavby, tvořit umělecká díla. To, co zvíře nikdy nedokáže, protože jednodušeji pracující mozek, toho nejenže není schopen, ale ani nevidí důvod, proč to dělat. Slepice netouží po seberealizaci, nejvyšším bodem její existence je stát se matkou kuřátek a ta dovést k dospělosti, aniž by je něco sežralo. Na druhou stranu tato slepice nikdy nepůjde, na rozdíl od člověka, proti svým pudům - nerozhodne se, že je fajn nápad zapálit kurník, protože to určitě naštve ostatní slepice, protože ví, že když nebude kurník, nebude jídlo a nebudou kuřátka. Člověk, jehož pudy mutovaly, má ale dnes moc nejen tvořit, ale i ničit a v rukou má tak silné zbraně, že jsou schopny vyhladit všechen život na zemi.

Komplexnějším vnímáním světa člověk nastolil mnoho otázek, dal dohromady etiku, všechno seřadil do škatulek a stanovil si pravidla. V přírodě, té opěvované, krásné přírodě, nic jako etika nefunguje. Silnější přežije, slabý umře. Všechno se žere navzájem a nikde není bezpečno. Smrt je denním chlebem každého volně žijícího tvora, díky smrti jiných bytostí se rodí nové.
Člověk si ustanovil jakousi sociální strukturu a pokouší se slabé a znevýhodněné chránit, dát jim možnost se rozvinout i přes handicapy. Lidská matka bude svého synka vozíčkáře chránit až do roztrhání těla, gazelí matka kulhavé mládě bez reptání předhodí lvům. Gazelí matka nezná soucit, zná jenom pudy a ty jí velí - zachovej stádo, zachovej druh.
V tomto se člověk také značně odlišuje. Naučil se, že život nemusí být boj, že je možné zajistit bezpečí všem ze svého "stáda", že je možné, aby všichni žili v pohodě a netrpěli hladem, zimou ani nedostatkem seberealizace.
Bohužel, člověk ale také nedospěl ještě tak daleko, aby své špatné vlastnosti eliminoval a rezonoval jen s těmi vyššími mravními principy, jež si stvořil. A proto kolem sebe vidíme tolik zla, válek a vykořisťování jak lidí, tak zvířat. Rozhodně to ale není tím, že by člověk, jako takový, byl zlou bytostí. Stejně jako gazelí matka není zlá, protože obětuje své nemocné dítě. Člověk je hnán podobnými silami, jako zvířata, jen jsou tyto síly natolik složité a spletité a člověk natolik přemýšlivý, že bude trvat ještě dlouho, než je člověk plně pochopí a svůj potenciál rozvine.
Do té doby bude člověk páchat zlé skutky - ale umí páchat taky dobro (viz třeba tento článek). A jak nemám ráda Bibli, je v ní krásná alegorie, protože když člověk kousl do jablka, rozpoznal rozdíl mezi zlým a dobrým. A to je to, co nás od zvířat odlišuje nejvíce. Vnitřně tak nějak cítíme, co je dobré a zlé, co je morální a nemorální, aniž bychom to dokázali nějak uspokojivě vysvětlit. Zvíře nezná pojmy dobro a zlo, my ano a můžeme na nich stavět.

My, lidé, jsme natolik moudří, že můžeme změnit celý svět. Jsme dost mocní, abychom si svět přetvořili k obrazu svému, abychom v něm žili šťastně a spokojeně a dále se mohli rozvíjet, učit se a objevovat. Dostali jsme celou planetu jako hračku - ale když dáte stavebnici malý chemik tříletému dítěti, skončí to katastrofou. Příliš brzy jsme získali moc a stále nám chybí moudrost. A na té musíme pracovat.
Člověk a zvíře tedy nejsou totéž - oproti zvířatům je naše mysl i city o tolik složitější a náš potenciál o mnoho vyšší. I s esoterického hlediska a principu mojí víry (i mnoha dalších náboženství, podporujících reinkarnaci) se člověk stává člověkem až po té, co si projde "nižším ročníkem" tedy zvířetem.
Neznamená to však, že to z nás dělá nadtvory, kteří mají právo ostatní tyranizovat a ubližovat jim. To by zcela popíralo potenciál moudrosti našeho rodu. Ale stejně jako manažer zaměstnává dělníky, i člověk má právo využívat zdroje, jež mu byly nabídnuty - nerostné bohatství, rostliny i zvířata. Ale využívat neznamená zneužívat a to by si homo sapiens, tedy člověk moudrý, měl uvědomit co nejdříve.
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Žolanda Žolanda | Web | 13. března 2014 v 16:41 | Reagovat

Za mě rozhodně zvíře..když zemře člověk příroda se konečně zbaví věčného kácení lesů a nekonečného betonu. Zvířata jsou k přírodě ohleduplná, což se o nás říci nedá zaslouží si žít. ;)

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 13. března 2014 v 17:12 | Reagovat

Já v tom nevidím problém. Kdybych byla medvěd, budu upřednostňovat medvědy a všechno ostatní pro mě bude "nižší", kořist, nepřítel...no a když jsem člověk, upřednostňuju lidi a jsou pro mě víc, než zvíře. Jednoduché.

3 mariankosnac mariankosnac | 13. března 2014 v 18:02 | Reagovat

Človek má navrch oproti zvieratám v tom, že je inteligentný, a pár ľudí má možno aj nejakú tú duchovnú úroveň. Ale to ešte neznamená že človek je niečo viac ako zviera. Človek totiž vo väčšine prípadov moc zodpovedne a múdro nekoná a je tiež ovládaný pudmi, plus mnohými ďalšími zlými, pre ľudí typickými vlastnosťami (chamtivosť, závisť,...)  Človek, teda ľudstvo má vážnu vadu, a to že je deštruktívne pre seba aj pre ostatný život. Ľudia sa raz tou svojou "inteligenciou" zničia. Takže lepšie sú jednoznačne zvieratá, tie nikdy nenarobia toľko zla a utrpenia, ako ľudia. Zvieratá žijú proste prirodzene a nevymýšlajú všelijaké debilné systémy kde pár vyvolených vládne všetkým ostatným.

4 María María | Web | 13. března 2014 v 18:18 | Reagovat

Výborný článek, pod který se můžu podepsat. Skvěle jsi vystihla tu nesrovnalost v argumentaci zastánců ideje tzv. práv zvířat. Tvrdí, že nejsme nic víc, než zvířata, a přitom apelují na náš soucit, svědomí a schopnost rozlišit i abstraktní dobro a zlo, tedy vlastnosti typické právě jen pro člověka.

[1]: Zvířata nejsou vědomě ohleduplná, jen nemají možnosti, jaké má člověk. Nemají například lidský mozek, který dokáže vymyslet jak penicilin, tak atomovku, jak ideu ochrany přírody, tak genocidu. Někteří lidé dělají špatné a bezohledné věci, ale jiní se zase snaží pomáhat lidem, zvířatům i přírodě jako takové.

5 Fitli Fitli | Web | 13. března 2014 v 19:15 | Reagovat

[2]: Přesně řečeno.

6 Peter Cross Peter Cross | Web | 13. března 2014 v 19:18 | Reagovat

Hodně zajímavý článek, který mě fakt donutil zamyslet. Můj názor je ten, že se od zvířat nijak výrazně neodlišujeme, jelikož i nás pohání hlavně pudy. Pud sebezáchovy, pud zachování lidské rasy. A to že v základě jsme všichni velice primitivní, ale vše dokážeme zabalit do hezkého obalu, kterému se říká slušnost, etika, správné vychování a podobné. Toto téma naťukl i film Invaze, kde se hovořilo o tom, že svým chováním skrýváme naše primitivní touhy.

A co se týče té rovnosti/ nerovnosti zvířat a lidí.. Lidé možná mají právo využívat nerostné bohatství a suroviny, ale rozhodně dle mého nemají právo využívat či rovnou zneužívat jiné žijící bytosti. Zvířata už jsme odjakživa používali jenom kvůli našemu vlastnímu pohodlí. Proč jsme zapřahovali koně? Aby mohl táhnout kočár a urychlil nám tím cestu.. Přesto jsme mohli chodit pěšky. Jíme maso, protože nám chutná, i přes to, že obzvlášť v dnešní době jej můžeme nahradit rostlinnou alternativou. Zabíjeme norky, aby jsme dostali krásné kožichy a líbili jsme se ostatním. Jsou to věci k životu nezbytné a když jsou nezbytné, tak člověku nedávají právo zotročovat či jiným způsobem využívat jiné živé bytosti.

7 Petr Pan Petr Pan | 13. března 2014 v 21:06 | Reagovat

Spousta těch argumentů/tvrzení, vlastně asi všechny, Ti nesedí na všechna zvířata, možná tak na ty slepice... Ale jsem dostatečně línej na to, abych to rozebíral :).

8 Vénya Vénya | Web | 13. března 2014 v 21:33 | Reagovat

Předně nesouhlasím s tím, že existují pojmy ,,dobro a zlo'', protože nic není vyloženě dobré nebo vyloženě špatné, jde jen o úhel pohledu. Rozlišovala bych spíše věci třeba na ,,světelné'' a ,,ještě ne světelné'', jak to dělají staré jazyky jako třeba aramejština.
Jinak souhlasím s tím, že jako lidé možná máme větší potenciál, ale to přesto není důvod domnívat se, že jsme důležitější a že jsme ,,víc''. Zvířata jen mají nižší potenciál pouze z našeho, lidského pohledu. Toto dokládá kratinký příběh, o který se s vámi podělím. Člověk, který umí telepaticky komunikovat s gorilami, se jednoho dne zeptal gorily: ,,Vždyť jste tak inteligentní, proč vlastně neužíváte více nástrojů?'' A gorila odpověděla: ,,Protože od nástrojů je to už moc blízko ke zbraním..'' Doufám, že to mluví za vše. Abych ale nehaněla celý tvůj článek, líbí se mi ten závěr, protože potenciál jako lidé máme opravdu vysoký a kdybychom ho investovali do užitečných a krásných věcí (ještě s větší chutí, než je tomu dnes), bylo by to opravdu výborné.

9 Sovička Sovička | 13. března 2014 v 22:12 | Reagovat

Moc nad tím dumáš... člověk je nemlich to samý co zvíře, jen je jeho mozek evolučně vyspělejší. Veškeré jeho chování je poháněno stejným motorem jako u zvířat, jen se zdá být komplexnějším... člověk ale nemá nic víc než zvíře, nic ho neosvítilo, prostě má jen mnohem složitější způsob své existence.

10 vyvrzencigottlandu vyvrzencigottlandu | 13. března 2014 v 22:21 | Reagovat

Podle mého to dokonale vyjádřil A. J. Rimmer (bronzový diplom za plavání, atd...), který řekl: Od zvířat se lišíme tím, že nepoužíváme jazyk k čištění genitálií.

11 mariankosnac mariankosnac | 13. března 2014 v 23:25 | Reagovat

Ono už samotné riešenie otázok typu či je viac zviera alebo človek, je dosť hlúpe a zbytočné. Čo vymyslíš nabudúce, je viac človek alebo mimozemšťan? Je viac muž alebo žena? Je viac veriaci alebo neveriaci? Biely alebo čierny? Slovák alebo čech? Treba totiž brať do úvahy aj to, že nieje človek ako človek, tak teda ktorí ľudia sú viac a ktorí menej?

12 mariankosnac mariankosnac | 13. března 2014 v 23:37 | Reagovat

"Od zvířat se lišíme tím, že nepoužíváme jazyk k čištění genitálií." nuž ale ktovie, keby sme si tam tím jazykom dočiahli :D

13 Raa the Hunter Raa the Hunter | 14. března 2014 v 0:21 | Reagovat

Tak toto je nádherný a v podstatě to shrnuje můj názor. Až mě to dojalo :)

14 Petr Pan Petr Pan | 14. března 2014 v 1:23 | Reagovat

[12]: U člověka se tomu neříká čištění, ale orální sex...

15 Lilien Lilien | 14. března 2014 v 8:12 | Reagovat

Tvůj názor respektuji a máš pravdu. Ale mě je proti srsti nahlížet na lidi jako na něco víc jen proto, že jim byl nadělen lidský mozek.

16 Myšák Myšák | Web | 14. března 2014 v 9:37 | Reagovat

Na původní otázku, kdo je víc, zda člověk nebo zvíře, za sebe říkám, že zvíře.
Už jenom z věty zvíře se přizpůsobeje světu, člověk si svět přizpůsobuje sobě. Zvíře neničí své obydlí (zemi) jen proto, že ho to baví či nemá, co dělat. Ale loví z důvodu, aby přežil nikoliv pro zábavu, jak to často dělá člověk.

S dalším bodem, se kterým nesouhlasím je, že člověk dává možnost se projevit slabým či handicapovaným. V dnešním světě??!? To handicapované dítě bude dneska chránit jen matka, rodina. Tedy ti nejbližší. Pak se najde několik málo lidí, kteří se postaví za něj. Ale zbytek? Vžďyť právě handicapované děti nebo zrovna ti jiní, jsou v dnešní spoleščnosti právě ti šikanování. A když už je lidé nechávají na pokoji, tak to je bývá i z důvodu, že se jich svým způsobem bojí, neví jak se k nim chovat či co od nich mohou očekávat...

17 Aailyyn Aailyyn | Web | 14. března 2014 v 10:56 | Reagovat

Od zvířat nás odlišuje především schopnost abstraktního přemýšlení. (To je právě nejen schopnost si postavit ten žebřík místo čekání, až evoluce zapracuje na dlouhém krku, ale taky pojmy jako dobro, zlo či morálka.) Nicméně pudy jsme samozřejmě ovládaní taky, protože jinak bychom už dávno vymřeli. Co je to jiného než nejzákladnější pud, potřeba žít v páru a zplodit potomka?

18 Rose Violent Rose Violent | Web | 14. března 2014 v 11:57 | Reagovat

Více méně s tebou souhlasím. Možná teď budu pokrytecká, maso jím, ale když někomu řeknu, že bych chtěla být vegetarianka, jeden z argumentů lidí je, že zvířata se mezi sebou žerou. Ale o tom to je - vzhledem k tomu, že lidi jsou nadřazení zvířatům, jsou inteligentnější, mají spousty vychytávek, oni se můžou rozhodnout maso nejíst. Nadřazenost se může využít právě pro laskavost, neubližovat zvířatům, ukázat, že moc nemusí být zneužita.

19 Vénya Vénya | 15. března 2014 v 9:21 | Reagovat

[18]:
Toto je přesně i můj názor.

20 Nemesis Nemesis | 15. března 2014 v 15:32 | Reagovat

[2]: myslím, že zvířata jako taková si o jiných zvířatech nemyslí, že by byla něco méně.Všechna zvířata existují vedle sebe v míru. Ano, když lev uloví zebru, nedá se tady o koexistenci hovořit, ale proč to asi ten lev udělal? A z jakého dvodu zabíjíme zvířata my? To je základní rozdíl mezi zvířaty a námi

21 Aailyyn Aailyyn | Web | 15. března 2014 v 16:03 | Reagovat

[20]: Vždyť my taky zabíjíme zvířata, abychom je snědli. Já si třeba nemyslím, že na koříncích bych mohla přežít stejně tak dobře. A nepochybuju, že kdyby lev měl intelektuální kapacitu na to, aby si dokázal zebru ochočit a chovat za plotem, tak by to udělal, neb by se choval stejně v duchu pudu sebezáchovy: přežít a usnadnit si přežití co nejvíc. :-)

22 mariankosnac mariankosnac | 15. března 2014 v 16:44 | Reagovat

[21]:  ale my zabíjame zvieratá aj len pre zábavu a pre penize, tak napríklad nosorožce a slony sa zabíjajú zbytočne, odrežú im len roh a zbytok nechajú tak. Polovníci pytliaci tiež nedodržujú zákony a všetko čo sa pohne strieľajú, niekedy sú tak ožratý že strieľajú po sebe navzájom.

23 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 15. března 2014 v 17:20 | Reagovat

Já zvířata beru na stejné úrovni jako vodu nebo stromy. Všeho si nesmírně vážím, jelikož každý se zhostil jiného úkolu a všech je potřeba. Nebudu brečet kvůli každému pokácenému stromu, ale dřevo zkrátka potřebujeme (např. na stavbu domu nebo topení. Za to ale budu bojovat proti nesmyslnému vypalování lesů pro získání ploch. Dary přírody využívat, ale s mírou - ostatně jako se vším :)

24 Ewetha Ewetha | 15. března 2014 v 20:29 | Reagovat

Já s tebou souhlasím, že lidé nejsou na stejné úrovni, jako zvířata. Na otázku v nadpisu mě napadá, že samozřejmě nikdo. Jsou absolutně rozdílní, nejsou tedy ani na stejné úrovni, ani lepší nebo horší. No, tak to prostě je, že lidé jsou inteligentnější. Ale říkat, že člověk je na stejné úrovni, jako strom? Bože.. To je jako říkat, že si vážím každého atomu tak, jako svojí matky. To je přece trochu pomatenej žebříček hodnot, trochu urážka, ne? Já vím, jak jsou stromy důležité pro planetu a tak, že je úžasné se projít pod jejich korunami, že jsou osvěžující; cítím ten řád, vděčnost za něj. Ale myslíte, že strom potěší, když mu řeknete, že ho milujete? Na TO tu máte lidi, takhle to je zařízený. A zvířata... Opravdu si myslíte, že by to byl vyšší level, kdyby lidé zmizeli a planeta tak byla zachráněna? Vážně je to TO, o co tu de? O pohodu planety? Nejvyšší cíl existence? Nebo chcete věnovat celý život ochraně zvířat? To, čemu by se lidstvo podle vás mělo věnovat? Vážně... JE potřeba planetu chránit, ale není to účel. Nakonec, planeta je tu pro nás; ona nás "zplodila," není-liž pravda? Tak se to říká... Takže, hodnoty v normálu jsou rozhodně důležitý.

25 mariankosnac mariankosnac | 15. března 2014 v 23:27 | Reagovat

[24]:  Niektorí ľudia tvrdia že stromy majú svoju inteligenciu, stromových dévov. Ak je to pravda, potom kľudne na pohľad obyčajný strom môže byť viac ako zviera či človek. Veď stromy tu boli dávno pred zvieratami a ľuďmi, za ten čas sa u nich mohla vyvinúť inteligencia ktorú my ani niesme schopný vnímať. Stromy dokážu fotosyntézu a to sa ľudom ešte nepodarilo nijak napodobniť, takže prinajmenšom v tomto sú stromy viac ako človek.

26 elysia elysia | Web | 16. března 2014 v 11:59 | Reagovat

ani zvířata si nejsou rovna, slepice si není rovna se lvem, stejně tak ani jeden lev si není roven s druhým lvem a ani my lidé si nejsme všichni rovni, tak to prostě je a kdyby to tak nebylo, tak svět vůbec nemůže existovat

27 Verča Verča | E-mail | 16. března 2014 v 13:46 | Reagovat

Při čtení tohoto článku mě napadlo: proč řešit rovnost či nerovnost? Lidé, zvířata, rostliny, houby atd, to vše tu patří... a mi to stačí.

28 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 16. března 2014 v 17:25 | Reagovat

A právě díky poslednímu odstavci v tvém velmi zajímavém článku mám někdy pocit, že zvířata jsou moudřejší než člověk...

29 nemesis nemesis | 16. března 2014 v 19:01 | Reagovat

[22]:souhlasim s tebou. A navíc kožešinové farmy, kde zvířata ještě žijí a už jsou stažena z kůže, velkochovy, laboratoře... Žádný jiný tvor se takto k jiným živým tvorům nechová

30 Lea Lea | Web | 16. března 2014 v 21:15 | Reagovat

Zaujímavo napísané, každopádne by sa to dalo zhrnúť do jednej vety: Človek má ego.

31 Ewetha Ewetha | 16. března 2014 v 22:45 | Reagovat

[25]: To je fakt. Jenže, to by taky někdo mohl tvrdit, že neexistuje gravitace, ale že věci dole přidržují neviditelní trpaslíci apod. Nedokazatelné a nevyvratitelné. Neříkám, že není možné, že stromy mají dévy. Možná jo. Ale nemám důvod tomu věřit, protože je nevidím. Ale vsadím se, že většina lidí, kteří tyto věci tvrdí, je neviděli. Jen to četli a věří tomu. Je to možný, já tomu taky věřím. Ale nelpím na tom. Spíš se zaměřuju na to, co cítím, když něco poznávám, i když toho je míň. A ne na to, co bych měla cítit. A nemám žádnou pevnou víru.
V mnoha ohledech jsou stromy každopádně víc; třeba-nehádají se, jsou praktické a neutíkají. A samozřejmě, fotosyntéza je taky fascinující :) Jo, jsou to úžasné rostliny.

32 Petr Pan Petr Pan | 16. března 2014 v 23:17 | Reagovat

[31]: Also, nemůžeš říct, jak třeba delfín přemýšlí a uvažuje, protože nejseš delfín. Vlastně věda nerozumí ani lidem (a neříkejte mi, že jo), natož aby rozuměla jinejch živočišnejm druhům :).
Nikdo prostě není lepší nebo horší, výš nebo níž. Lidi zabije atomovka, ale šváby ne. Proto jsou švábi víc...

33 stuprum stuprum | Web | 17. března 2014 v 8:31 | Reagovat

Člověk je nejvíc (zlý), to ví každý. :)

34 M. M. | 17. března 2014 v 10:28 | Reagovat

Myslím, že my lidé zvířatům a tomu jak vlastně funguje jejich myšlení, svět a vůbec všechno, často skoro vůbec nerozumíme a z toho pak plyne skutečnost, že se cítíme nadřazenější. To, že něčemu nerozumíme a nedokážeme s tím komunikovat stejným způsobem jako mezi sebou, neznamená, že to nemůže fungovat - jen na jiném, pro nás zatím nepochopitelném základě, který je v podstatě stejně vyspělý. Jen z jiného úhlu pohledu, z jiné perspektivy. Nevím, jak je na tom slepice, ale třeba ten kůň , kterého tu uvádíš, to má v hlavě srovnané moc dobře. Jakmile koni nedokážeš, že si zasloužíš jeho respekt a on tě neuzná jako sobě rovného, nikdy se na něm neprojedeš bez nehody. Nebo třeba tak moudrá zvířata jako sloni a delfíni... Myslím, že tento "postup" se nedá uplatnit "v jednom pytli".

35 Aailyyn Aailyyn | Web | 18. března 2014 v 9:45 | Reagovat

[22]: Myslím, že se ale v tomhle bodě nikdo nepře o tom, že by to bylo v pořádku a že nejsou snahy s tím něco dělat. V přírodě se prostě zvířata požírají a chovají se v duchu svých inteligenčních limitů imho. Jsem inteligenčně na výši a tak bych právě proto neměla nebohou slípku zotročovat a jíst ji? No, lev tu antilopu sežere taky, tak to prostě chodí. Navíc se domnívám, že v tomhle směru není úplně šikovný operovat s argumenty ve smyslu jakéhosi sepětí s přírodou. Nejvíc sepjaté s přírodou jsou takzvané přírodní národy (dejte si tenhle termín do uvozovek, fakt netuším, zda je antropologicky přesný, myslím si, že ne) a ty se chovají podobně nadřazeně vůči zvířatům a dovolí si je konzumovat. Že ovšem sní to, co potřebují, neplýtvají a když už zvíře uloví, hledí využít i kůži etc. to je druhá věc. A souhlasím, že tohle bychom se naučit měli. Neplýtvat, nedrancovat. S pánem bohem mějme z kravičky pasoucí se někde na zeleni mlíko, pak i maso a nakonec klidně i boty.

36 Aailyyn Aailyyn | Web | 18. března 2014 v 9:56 | Reagovat

[8]: Myslím si, že každý, kdo se zvířaty přijde intenzivněji do styku, samozřejmě pochopí, že zvířata umí dost věcí, které my nikoli. To ovšem nemění nic na tom, že nám se prostě vyvinuly schopnosti směrem, který nám umožňuje si dost zvířat podmanit. Kdyby to, co my, uměla gorila, tak podle mě ty zbraně použije taky. I když s výhradní nadřazeností samozřejmě jsem opatrná, člověk v sobě rovněž má pudy a nemyslím si, že planeta je tu proto, aby nám sloužila a my si z ní brali (a to navíc leckdy velmi bezohledně), co chceme. Nakonec, pokud se lidstvo nezvládne zlikvidovat samo civilizačními chorobami a spol., tak imho jsme ještě pořád dost krátcí například na působení živlů.

37 onni onni | Web | 20. března 2014 v 20:41 | Reagovat

Souhlasim. Az nejale zvire postavi baziliku sv Petra nebo vytesa sochu Davida, uznam ze je na stejne urovni jako clovek.

38 onni onni | Web | 20. března 2014 v 20:45 | Reagovat

[36]: asi tak nejwk. Kdyby mela gorila dost vyvinuty mozek na to, aby umela pouzivat zbran, tak ji samozrejme bude pouzivat. Duvod proc ji nepouziva je ten, ze proste nevi k cemu je. Ne proto, ze je mnohem osvicenejsi nez clovek.

Btw, videli jste nekdy nejaky dokument jak lovi kostka? Faakt vrchol mirumilovnosti no.. :D

39 !BaStArD! !BaStArD! | 22. března 2014 v 15:56 | Reagovat

Já odjakživa fandím víc zvířatům než lidem. Myslím, že lidi si za spoustu věcí můžou sami a zvířata k tomu tak nějak přišly a musely se podřídit. Na druhou stranu, když slyším někoho hrát na housle nebo klavír, říkám si, že něco tak krásného zvíře prostě nedokáže. Nenapíše dobrou knížku, nesloží symfonii a nenakreslí úžasný obraz. Takže se nemůžu úplně rozhodnout. V některých chvílích mi lidi příjdou fakt geniální, jindy se zase přikláním ke zvířatům. Je to prostě remíza, jestli je někdo víc a někdo míň, těžko posoudit. Každý má něco.

40 Vénya Vénya | Web | 23. března 2014 v 22:07 | Reagovat

[38]:
A jak víš, že nemá? :) Možnost, že nemá schopnosti užívat mozek jako my je stejně pravděpodobná, jako že je natolik inteligentní, že ví, jaký by zbraně měly hrůzostrašný dopad. Já opravdu nemám ráda, když se něco vyděluje, škatulkuje etc., protože si myslím, že to právě způsobuje ty největší a nejmarkantnější problémy ve světě. Krom toho, jak píše !BaStArD! , každý máme něco specifického. My umíme postavit sochu Davida, a žížala, když ji přefikneš vejpůl, dokáže stále žít. A teď, co je lepší? :-D

41 Guru Vit Kouba Bhagavan Guru Vit Kouba Bhagavan | E-mail | Web | 2. září 2014 v 11:00 | Reagovat

Statistika je objektivní pokud jí nefalšuje centrální ideologie, podle statistik je největším problémem současnosti globální degenerace u lidí a ekonomiky. To co není aktivní, to začne degenerovat, aktivita byla po dlouhou dobu násilně eliminována, pomocí centrální ideologie, a tak začali vznikat problémy s degenerací, a následkem byli vždy krize a války.

Nacistické plynové veliké komory, kde bylo násilně nacisty zavražděno mnoho miliónů civilistů bez řádného soudu, nám ukazují, že jsme už horší než zvířata, protože zvířata, zabíjejí jenom z hladu, nebo když se brání před agresorem. Nacismus mohl vzniknout jenom díky degeneraci, jenom zdegenerovaná společnost je horší než jsou zvířata, jak ale vyřešit problém s globální degenerací optimálně?

Je třeba odebrat globálně děti (od 1 roku do 15 roku) všem rodičům, a svěřit výchovu dětí jenom robotům, aby roboti pomocí elektrických šoků děti vychovali tak, aby nebyli lidi už zdegenerovaní psychicky a fyzicky, těžko na cvičišti a lehko na bojišti.

42 Guru Vit Kouba Bhagavan Guru Vit Kouba Bhagavan | E-mail | Web | 9. prosince 2014 v 21:56 | Reagovat

Myslíme a konáme podle existenční situace, jestliže se z nás stane někdy zvíře, o jakou tedy šlo vlastně existenční situaci, která měla za následek, tuto velikou změnu? Vše je hra o hodnoty a pokud můžeme ve hře ztratit veliké hodnoty tak může dojít k tomu že se z nás stane zvíře. Význam hodnot je prioritou pro existenci, obrazně jsou hodnoty kořeny, a bez kořenů končí naše existence velmi rychle.

Masožravé rostliny jsou názornou ukázkou proměny na jiný systém, ve snaze získat násilně existenční hodnoty, napadá mě přirovnání k šachové hře, kde naše tahy nelze naprogramovat na vše, ale musíme řešit pomocí inteligence složitou aktuální situaci, abychom vyhráli. Vlády se neustále snaží pracujícím zhoršovat systematicky jejich život a když jejich sobecké parazitování překročí snesitelné hranice, tak se najednou z pracujících lidí stávají agresivní divoká zvířata a přichází revoluce, nebo rovnou válka.

43 anonymous anonymous | E-mail | 16. února 2015 v 21:49 | Reagovat

Já sem toho názoru že zvířata jsou nad člověkem.Člověk je možná inteligentní,ale když to vezmeme z druhé strany,tak lidi oproti zvířatům dělají strašné věci... Pedofilove,uchylove. Lidi dělají umyslene sebevraždy rodiče zabíjí své děti a naopak,někteří jsou kanibalove.lidi se navzájem zabíjí jen protože chtějí nebo mají špatnou psychiku,prostě kvůli kravinam a určitě vás napadne mnohem víc "zvěrstva"co lidi dělají,sice si řekneme že zvířata něco dělají taky ale každou věc dělá je jiné zvíře,ale člověk to dělá všechno naráz.Vážně si myslíte že zvířata jsou nad člověkem... Buď jsme si rovni,ale spíše jsou zvířata nad námi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama