b

Leden 2015

Štíhlé, hubené, tlusté, obézní...a co takhle zdravé?

30. ledna 2015 v 10:00 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Dnes jsem narazila na zajímavý článek na ČiliChilli a musím přiznat, že už dlouho nikdo neuhodil hřebíček na hlavičku tak přesně a tak tvrdě, jako autorka článku, alespoň co se týče momentálního "kultu oplácaných holek".
Vím, že se svými osmačtyřiceti kily a velikostí XS nejsem podle některých zrovna člověk, který by se měl vyjadřovat k váhovým nedostatkům ostatních a taky už jsem byla vykázána s několika diskuzí na toto téma, ale vy dobře víte, že kecám do všeho, takže...:)
Je jasné, že v časopisech a médiích obecně nám předhazují dokonalé postavy štíhlých, krásných, kozatých žen, s vosím pasem a tak akorát zadkem, s dlouhýma nohama a blabla. A kdo má v hlavě mozek, chápe, že většinu té fotky stvořil pan Photoshop a ne matka Příroda, takže si z toho nic nedělá. Ale taky tak nějak my všecky ženské chceme, aby se naše křivky líbily mužským a ti prostě většinově vetší ňadra, útlé pasy a kulaté zadečky zbožňují. A která z nás to má? No skoro žádná. A tak vznikají komplexy...

D.Glukhovsky: Metro 2034

29. ledna 2015 v 12:29 | Lúmenn |  literární díla...
METRO 2034
Autor: Dmitry Gluhkovsky
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 304
Rok vydání: 2011 (česky), 2009 (ruský originál)

Jsou knihy, které čtete jedním dechem a na konci ještě chvíli hledíte na poslední tečku za větou, slzy vám kanou po tvářích a vy se nemůžete smířit s tím, že už je po všem, nemůžete nechat své hrdiny tak snadno odejít, nemůžete přijmout autorova slova a zážitek se čtení se ve vás mísí v jednom velkém kotli pocitů, které vás nakonec donutí hodinu hrát na flétnu, aby ten pocit pomalu odezněl. A takový byla i druhá kniha z postapokalyptické Moskvy - první část příběhu jsem četla před Vánoci a dozvíte se o něm více zde.

Sedmdesát let stará vzpomínka na peklo na zemi

27. ledna 2015 v 12:58 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Dnes uplynulo 70 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz). Asi není třeba představovat toto místo, kde asi člověk nejvíce opustil cestu lidskosti a soucitu a změnil se ve vraždící bestii. Tisíce lidí, včetně dětí, zde byly zavražděny, další tisíce byly nuceny k otrocké práci a týrány hlady a v neposlední řadě zde byly prováděny pokusy za hranicí čehokoli, co bylo dosud v lékařství přípustno, doktora Mengeleho a jeho týmu. Těžko najít na světě místo, které by se stalo tak mocným symbolem utrpení, jež je schopen způsobit jeden člověk druhému. Slouží nám jako připomínka toho, co by se již nikdy nemělo opakovat, kam by už lidstvo nikdy nemělo zajít. Ale už je to 70 let, vzpomínky blednou, poslední pamětníci pomalu vymírají a během generace nebude již žít nikdo, kdo by peklem Osvětimi skutečně prošel. Jistě, zbydou zápisky, svědectví, dokumenty, ale bude to stačit?

P.Coelho: Nevěra

26. ledna 2015 v 16:51 | Lúmenn |  literární díla...
Nevěra
Autor: Paulo Coelho
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 232
Rok vydání: 2014 (originál i česky)

Paulo Coelho je sázka na jistotu. Alespoň to si určitě říká řada jeho fanoušků a říkala si to i Lizzy, když mi jeho poslední knihu koupila k Vánocům. Prohrál všichni tři stovky, nebo kolik tahle legrace stála, protože klasické coelhovské tajuplno, mystično a duchovno se nekonalo a já knihu přečetla vlastně jen ze setrvačnosti a díky tomu, že i když byla v podstatě o ničem, autor o tom ničem dokáže docela záživně psát.

Lúmennka dvakrát jinak:)

25. ledna 2015 v 20:11 | Lúmenn |  fotky...
Už dlouho jsem nepřispěla s nějakými obrázky ze svého života a vzhledem k tomu, že se tento týden staly dvě zajímavé a zdokumetováníhodné věci, je čas to napravit. Kdo sledujete facebookovou stránku blogu už jste možná zaregistrovali fotku, kterou vidíte i zde v perexu - a protože nemá cenu mlžit a nechávat veškeré informace až do článku, vysolím to už v úvodu:) Jedná se o nejnovější číslo časopisu Květy (a všímaví čtenáři už to zaregistrovali i bez mého upozornění:)), do něhož jsem se vlastně dostala úplnou náhodou (za malého přispění internetových vyhledávačů a zvídavého redaktora:)). Díky mému staršímu článku o práci v "callcentráku" mě oslovil redaktor Květů, zda bych mu o tomto tématu nechtěla popovídat víc do připravovaného článku. A moje kývnutí na odpověď na pár otázek nakonec zabralo celou jednu stránku i s fotkou:)
Ale nevystřílela jsem ještě celý zásobník trumfů, koho zajímá, jak vypadá natáčení postapo klipu, který má uvádět LARP Fallout a v němž jsem si dneska zaúčinkovala, nechť klikne na celý článek:)

J.Č.Galeta: Šíp v zádech

22. ledna 2015 v 18:04 | Lúmenn |  literární díla...
Stíny Erinu - Šíp v zádech
Autor: Jan Č. Galeta
Nakladatelství: Mytago
Počet stran: 256
Rok vydání: 2011

Už hodně dlouho jsem nesáhla po klasickém fantasy a když tuhle knížku dostal brácha pod stromeček a pěl na ni samé ódy, řekla jsem si, že ji zkusím. Sice je vidět, že autor zatím není vypsaný a že namontovat kvalitní příběh na čistě dračákový svět není úplně snadné, ale pořád to patří k tomu lepšímu, co se na poli českého fantasy dá dneska sehnat.

Liščí pohádka o pasti

20. ledna 2015 v 15:54 | Lúmenn |  povídky...
Původně jsem tuhle "povídku" psala jen do šuplíku, ale nakonec jsem si řekla - proč ne. Je to krátká blbůstka, která vznikla na základě obrázku, který vidíte vpravo a na základě jednoho milého rozhovoru. Možná víc rozhovorů, ale to už bych prozrazovala příliš a to zatím nechci:)
Není to dílo, které by dosahovalo vyšších kvalit, ani jsem to od něj neočekávala, když jsem začínala psát, potřebovala jsem se jen odreagovat a stvořit něco nenáročného a milého. Snad se to podařilo:)

R.Gordon, B.Williams: Ztracený svět v podzemí

18. ledna 2015 v 8:00 | Lúmenn |  literární díla...
Podzemí I. - Ztracený svět v podzemí
Autoři: Roderick Gordon, Brian Williams
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 344
Rok vydání: 2007 (originál), 2008 (česky)

Už před lety jsem si tohoto fantasy pro mládež všimla na pultech, ale nikdy mě nezaujalo natolik, abych se pustila do čtení. Nedávno na něj ale jeden můj kamarád pěl ódy, že je to parádní série a musím si ji přečíst a tak jsem to zkusila. Pro "dětské", resp. spíš mládežnické fantasy mám slabost (paradoxně až od dospělého věku) a vidím v tomhle žánru velký potenciál, který je dle mého přehlížen. I proto jsem se do Podzemní série pustila a pravdou je, že to vůbec nebylo špatné, na druhou stranu vytržení jako u knih Gartha Nixe nebo Phillipa Pullmana se nekonalo.

Etymologické okénko: drogy

17. ledna 2015 v 8:00 | Lúmenn |  krásy češtiny...
Už to tu mezi řádky problesklo, že mým velkým koníčkem je etymologie. Spíše než koníčkem by se dalo říct radůstkou mých mozkových závitů, protože se etymologii, tedy vědě o původu slov, nevěnuji nijak hluboce a vytrvale, ale neuvěřitelně mě fascinuje už od dětství, kdy jsem listovala máminým etymologickým slovníkem a pátrala po tajích jazyka, jeho dávné historii.
A tak jsem se rozhodla, že jí věnuji pár článků. Dost možná i stvořím celou jazykovou rubriku:) Mám v záloze pár nápadů, po jakých slovech se chci pídit a první mě dneska při poslouchání reportáže v rádiu, napadly drogy. Kde se vzalo názvosloví narkomanů - a vlastně samotné slovo narkoman? Pojďme objevovat:)

J.Hnízdil: Mým marodům

16. ledna 2015 v 8:00 | Lúmenn |  literární díla...
Mým marodům - Jak vyrobit pacienta
Autor: Mudr. Jan Hnízdil
Nakladatelství: NLN
Počet stran: 232Rok vydání: 2010

Články a glosy pana doktora Hnízdila sleduji už dlouho a Ježíšek Vinnetou (viz) mi letos pod stromeček nadělil knihu, ve které jsou shrnuty články za roky cca 2006 - 2010, převážně krátká zamyšlení nebo fejetony z novin. A že nejde vždy o veselé čtení, ale docela z toho mrazí.

Nenávist plodí zase jenom nenávist - příběh ze života

15. ledna 2015 v 13:30 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Existuje hodně černý vtip, který se ptá - jak se jmenuje oblíbená dětská hra na šest písmen? Odpověď zní šikana. Miluju černý humor, ale když slyším tohle slovo, stejně mi vždycky zatrne. Já to měla ještě celkem v pohodě, pár blbých řečí na škole jsem přežila relativně v klidu nad rozečtenou knížkou, ale některé příběhy z mého okolí jsou za hranicí čehokoli, co by se mělo dít mezi dětmi.
Ale nechci se rozepisovat o tomto děsivém jevu, i když pár slov by si do budoucna určitě zasloužil, moje úvaha dnes míří trochu jinam - chci vám povědět příběh, nad jehož zveřejněním jsem dlouho váhala, ale nakonec mi to nedalo a musím se o něj podělit.

Neviditelný kámoš, který kecá lidem do života

14. ledna 2015 v 14:57 | Lúmenn |  názory, úvahy a zamyšlení...
Bůh. Tohle slovo etymologicky pochází ze staroindického slova bhaga, což znamená udílející, dávající. Podle všemožných světových věrouk nám většinou Bůh (nebo bohové) dali život, vědění a taky nám dali nějaká pravidla, kterými bychom se měli řídit. Nechci se pouštět do složitých antropologických úvah, na něž nemám potřebná data, ale řekla bych, že to určitě v jistých dobách dávalo smysl - řád v chaosu; pravidla, která umožňovala chod lidské společnosti. Nestačila-li autorita náčelníka, bylo třeba vyšší moci, aby ukočírovala zvířecí pudy a stvořila z lidí to, co jsou dnes. Bez náboženství by asi nebyla civilizace tak, jak ji známe. Dohlížející morální autorita, vyhroužující případným trestem, určitě hrála roli v tom, že se dvounohé opice rodu homo nemlátili klacky po hlavě, ale snažili se si navzájem pomáhat. Solidarita, pomoc a soucit jsou koneckonců vlastnosti, které nám pomohly se evolučně vyšvihnout na vrchol. K tomu nám pomáhalo náboženství. Otázkou je - potřebujeme ho nadále?

E.Holá: O ženách a o lásce

8. ledna 2015 v 20:16 | Lúmenn |  literární díla...
O ženách a o lásce
Autor: Edith Holá
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 272
Rok vydání: 2014

Po přečtení Edithina autobiografického románu Cesta k mým matkám, která mě hodně zaujala svým poutavým stylem vyprávění a hlubokou introspekcí, jsem se moc těšila na její další knihu, kterou jsem si nechala dokonce naježit pod stromeček:) A nelitovala jsem:)

Tady končí sranda...smrtí...

8. ledna 2015 v 15:19 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Titulní stránky světových médií od včerejška plní tragická událost, která se stala v Paříži. Neznámí útočníci tam zavraždili 12 lidí, převážně členů redakce satirického časopisu Charlie Hebdo, který je známý svými politicky těžce nekorektními karikaturami na téma politika a náboženství. Trnem v oku byli tito žurnalisté především muslimům, protože si dělal legraci z proroka Mohameda a na šéfredaktora listu bylo dokonce vyhlášeno pátrání a bylo mu opakovaně vyhrožováno smrtí.
Jistě, ještě se nedá říct, že maskovaní teroristé, kteří křičeli "Alláh Akhbar"a nemilosrdně a bezdůvodně zavraždili nevinné lidi a další zranili, byli jistojistě muslimského vyznání, v dnešním světě lží a manipulací není nic snažšího, než vychýliz ručičky vah jedním či druhým směrem. Ať ale za útokem stojí kdokoli, jeho poselství je jasné a situace, v níž je Evropa už roky a která poslední měsíce stále více eskaluje, se stává kritickou.

D.Glukhovsky: Metro 2033

4. ledna 2015 v 17:23 | Lúmenn |  literární díla...
Metro 2033
Autor: Dmitry Glukhovsky
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 472
Rok vydání: 2010 (česky), 2005 (ruský originál)

Tahle knížka se prostě rozhodla, že chce, abych si ji přečetla. Před časem jsem narazila na nějakou recenzi, která ji vynášela až do nebes a při mé vánoční návštěvě knihkupectví na mě pomrkávala z regálu, ale bohužel bankovní účet její pořízení rázně zamítl. O to vtipnější bylo, když jsem přišla na návštěvu ke kamarádovi a tam ležela na gauči, rozečtená, otevřená a lákavá. Půjčila jsem si ji a za dvě dlouhé noci ji mohla vrátit, vděčná za to, že se ke mě vetřela...

Knižní výzva úspěšně splněna:)

1. ledna 2015 v 22:17 | Lúmenn |  literární díla...
Loni jsem si dala předsevzetí, že přečtu alespoň jednu knihu týdně, což znamená 52 knih za celý rok 2014. A můžu vám říct, že snad neexistuje krásnější pocit, než pocit splněné výzvy, kterou jste dali sami sobě:)
Vedu si své čtenářské statistiky už mnoho let a ráda se vracím ke starým čtenářským deníkům, čtu si o knihách, na které jsem mnohdy už skoro zapomněla a připomínám si okamžiky strávené nad šustícími stránkami. Celý život jsem vášnivým čtenářem, ale svou lásku ke knihám jsem často odsouvala na vedlejší kolej a i když jsem měla čas, prostě jsem se ke čtení nedokopala. A právě to jsem se pokusila svou výzvou změnit. A povedlo se:)