b















Ptejte se mě, na co chcete, a já, na co chci, odpovím, vol.2

24. května 2015 v 10:00 | Lúmenn |  vy se ptáte, já odpovídám...
Nádech, výdech - a první porce odpovědí na vaše otázky je zde. Nebylo jich málo, takže se do jednoho článku nevešly úplně všechny, další bude brzy následovat (ale ne zase moc brzy, abych vás neunudila k smrti:))
Další dotazy můžete pokládat sem nebo pod úvodní článek, kde najdete i pravidla dotazování, která stručně shrnu i sem - žádná poradna, žádné úchylné sprosťárny, žádné osobní útoky a nic nudného:) Díky:) A pojďme na to;)



1) Jan Duha: Jsi spíš pejskařka, nebo kočkomilka? Případně ani jedno?
Lúmenn: Jsem jeden z mála lidí, kteří se řadí přesně mezi. Část svého života jsem byla veliký "pesimista", potom dlouho zase jen "kočkymista", ale nakonec jsem zjistila, že tato zvířata lze jen těžko srovnávat na škále, kdo je lepší a kdo horší. Kočka je více osobnost, nepřilne k člověku tak bezvýhradně, nepotřebuje tolik péče a pozornosti, je to víc spolubydlící, než cokoli jiného. Oproti tomu pes je jako sourozenec - mladší sourozenec. Potřebuje mnohem víc pozornosti a lásky, je třeba ho venčit a je také mnohem oddanější, nehne se bez člověka ani na krok. Někomu vyhovuje spíše kočičí samostatná povaha, jinému psí přítulnost. Já mám i psa, i kocoura, takže dělím svoji pozornost a lásku mezi obě tak rozdílné bytosti a na obou shledávám něco úžasného. Oba je neskonale miluji a každý z nich mi dává svou lásku najevo jinak. Neuměla bych si mezi nimi vybrat, kdybych musela.

2) Emily: Ahoj Lum, zajímalo by mě, co si myslíš o současném školství, hlavně o pravomocích učitelů. Vím, že jsi ze střední už venku, ale snad si pamatuješ, co tě štvalo nejvíc a co ti naopak připadalo jako supr nápad (videa v hodinách, pracovní listy, metoda vymysli sám a pak se pochlub...?). Zajímá mě to z pohledu budoucí učitelky (snad). Předem díky :-)
Lúmenn: Tohle bych dokázala rozvádět donekonečna, hodně často nad tím přemýšlím, protože chci svým dětem (až je budu mít;)) v budoucnu dát to nejlepší vzdělání. Moji rodiče mě vedli k samostatnosti, k sebevzdělávání, když jsem se na něco zeptala, odpověděli mi a když nevěděli, pátrali jsme po odpovědi společně v encyklopediích. Chtěla bych, aby totéž v dětech rozvíjela škola - aby se mohly ptát na otázky a dostávaly odpovědi, aby se jim věnovaly učitelé co nejindividuálněji, aby se nemusely nazpaměť biflovat kvanta informací, ale raději, aby se s nimi naučily pracovat a vyvozovat z nich závěry, aby látku chápaly a ne odříkávaly jako básničku.
Ve škole mě osobně nejvíc štvalo, že jsem se strašně nudila a díky tomu ztratila jakoukoli motivaci. Nebavilo mě poslouchat výklad a psát do sešitu a učit se to nazpaměť, jak učitelé chtěli. Co mě bavilo byly různé referáty, bavilo mě hrát představení v cizím jazyce, ráda jsem si prohlížela zajímavé publikace z oboru, bavily mě i dokumenty a různé exkurze - v elektrárně, v továrnách apod. Ale těchto věcí bylo málo a tak za většinu svého vzdělání nevděčím sezení v lavici, ale rodičům, kteří mě vedli k samostudiu a taky skautingu, kde jsem se naučila nejvíc praktickým zkoušením, výlety do přírody a předáváním vědomostí mladším.

3) Bezejmenné Esko: Vadí ti na tobě něco? (jestli psychicky, fyzicky nebo jinak nechám ta tobě)
Lúmenn: Jasně, že ano, snad není člověk, který by na sobě nechtěl něco vylepšit:) Ale neřekla bych přímo vadí, spíš jsou to takové drobnosti, jež bych ráda vylepšila. Asi za svou nejhorší vlastnost považuju aroganci, díky které si občas nevyslechnu jiný názor a příliš protlačuji ten svůj, ale na ní pracuji, stejně jako na výbušnosti, se kterou jsem bojovala roky a hodně jsem s ní pohnula:) No a pak bych ráda přibrala, což řeším už roky, takže jsem si nějak zvykla, ale mít 53, 55 kilo, to by mi vůbec nevadilo:) Jinak můžu říct, že jsem se sebou docela spokojená - a že to tak taky vždycky v životě nebylo:)

4) Bezejmenné Esko: Co si myslíš o vegetariánech/veganech/raw stravě? Jak vnímáš to, že je to dneska vlastně mainstream?
Lúmenn: Jestli je ekologický způsob života mainstream, pak je to jen dobře a těší mě to. Klidně budu mainstreamově třídit odpad, jíst zdravě a neničit přírodu a čím víc lidí, to bude dělat, tím lépe. Vegetariánskou a veganskou stravu taky považuju za ekologickou a obdivuju všechny, kteří se tak stravují - já to zkoušela a nevydržela, čímž nevylučuji, že se k tomu někdy v životě nevrátím. Osobně si myslím, že není špatné zabíjet druhé bytosti, abychom jedli - v přírodě se tak děje dnes a denně, bytosti (lidé, zvířata i rostliny) umírají, aby jiné mohly žít, to je přirozený koloběh. Ale trápit jiné bytosti, držet je v odporných podmínkách a zabíjet je krutým způsobem, to v pořádku není - a proto je jen dobře, že na to někdo poukazuje. Vadí mi extremismus, sama vítám jakékoli snahy o omezení neekologického a neetického způsobu života, i malé změny můžou hodně pomoci a je škoda, že někteří vege lidé vidí jen dvě strany mince masožravec/vegan, ale neuvědomují si, že spotřeba masa (a dalších živočišných produktů) na světě neklesne jen díky tomu, že lidé maso zcela vynechají, ale také díky tomu, že ho začnou omezovat a nahrazovat rostlinnou stravou, ideálně z vlastní zahrádky. Přesně o to poslední jmenované se snažím a vidím to jako ideální cestu pro mne.
Co se týče raw (tedy syrové) stravy, o tu se příliš nezajímám, takže se k ní nechci vyjadřovat.

5) :-): Co jsi studovala na MU a proč jsi toho nechala? :-)
Lúmenn: Na Masarykově univerzitě jsem studovala dvakrát, od roku 2009 do roku 2011 psychologii na Fakultě sociálních studií a od roku 2013 do roku 2014 kombinovaně žurnalistiku. V tom roce 2009 jsem byla do psychologie nadšená a strašně mě bavila, ale škola mi hodně vzala chuť se tomu dále věnovat. Nebavilo mě se nazpaměť učit nějaké dávno překonané teorie z počátku 20.století, které jsme papouškovali už na střední škole, štvalo mě psát pořád nějaké práce, které jen citují jiné badatele a neumožňují vlastní pohled. Vzalo mi to chuť se věnovat práci s lidmi a pomáhání jim s jejich problémy, takže jsem nakonec dost zhrzená a frustrovaná studium ukončila, protože jsem měla pocit, že nikam nesměřuje. Občas mě to mrzí, protože bez titulu mě lidé nebudou brát tolik vážně, jako kdybych ho měla, ale to je jediná překážka, kterou mi to dosud způsobilo. Věnuju se lidem na svých stránkách, denně odpovídám na jejich dotazy, snažím se vyslechnout každého, kdo potřebuje pomoci a najít si svou vlastní cestu k lidské duši.
Co se týče posledního studijního pokusu na žurnalistice, měla jsem v té době dvě práce a podnikala jsem, studium byl vlastně jen takový pokus, protože mi zbýval rok studia, než bych musela platit školné a řekla jsem si, že mě to třeba chytne. Docela mě to bavilo, koneckonců jedna z mých současných profesí je redaktor, ale s prácí a podnikáním se to už prostě nedalo stíhat a něco jsem musela vyškrtnout. Studium mělo nejnižší prioritu.

6) Iva: Keby si sa dozvedela, že ti zostáva už iba deň života, čo by si v ten deň robila ?
Lúmenn: Chtěla bych si ho co nejvíc užít, takže bych asi vybrala všechny peníze z účtu a udělala pořádnou párty. Kdyby bylo léto, jela bych s kamarády a rodinou někam ven, k vodě, koupali bychom se, popíjeli, bavili se, zpívali, jedli samé dobroty. Nechtělabych, aby byli smutní, chtěla bych, aby se se mnou rozloučili se smíchem a radostí. Taky bych si chtěla naposled užít sex se svým přítelem, aby ideálně ten den skončil v jeho náruči:)

7) Alcinë: Co myslíš, že tě přivedlo ke způsobu života jakým žiješ (metal, larpy, knihy, zájem o politiku,..) a kdo/co byly tvoje inspirace?
Lúmenn: To se nedá tak jednoduše říct, inspirovalo mě v životě mnoho věcí a hodně zájmů bych neměla a hodně lidí bych neznala, kdybych nebyla v určitý čas na určitém místě, kdyby se prostě neděly "náhody", co mi přivedly do cesty ty správné lidi:) Za hodně věcí můžou mí rodiče, od mala mě vedli k lásce ke knihám. Hodně mi četli, hlavně mamka, chodili se mnou do divadla a do kina, táta byl ten, kdo mě přivedl k fantasy tím, že si na začátku 90. let koupil Tolkiena a taky to byl on, kdo mi pouštěl Metallicu, Helloweeny, Rammsteiny... No a taky táta mohl za politiku, protože se jí celý život věnoval a já sledovala v dětství politické pořady tak často, jako večerníček. Za Larpy a fantastiku obecně mohli nejvíc mí přátelé, za duchovno a magii zase moje maminka. Prostě všechno se to nějak semlelo, ale asi jsem hodně z toho měla v sobě, protože jsem v životě čichla k mnoha věcem, ale zrovna tyhle mě bavily a jiné zase vůbec.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | Web | 24. května 2015 v 12:53 | Reagovat

Dufam, ze sa to podnikanie vyplaca, lebo inac by som povedal, ze studium by malo mat najvyssiu prioritu a nie naopak.

2 Lúmenn Lúmenn | Web | 24. května 2015 v 18:38 | Reagovat

[1]: proč? Abych měl člověk titul? A k čemu?:)

3 Luz Luz | 25. května 2015 v 10:48 | Reagovat

[1]:   To záleží na tom, čemu konkrétně se chceš věnovat; existuje spousta míst, kde celkem nezáleží na tom, co člověk vystudoval, a nemálo lidí má jako zaměstnání něco jiného, než co studovali, protože třeba nesehnali místo nebo zjistili, že to nebyla ta nejvhodnější volba (o to se momentálně snažím já...)

4 mar.kos mar.kos | 25. května 2015 v 20:06 | Reagovat

Ahoj, ty jsi byla v Pekelné výzvě, nebo to byl někdo jiný, se stejnou přezdívkou? :) (Pokud jsi to sem psala už někdy někam, promiň, nesleduju tě moc dlouho :))

5 Lúmenn Lúmenn | Web | 27. května 2015 v 20:26 | Reagovat

[4]: byl to někdo úplně jiný, co má jen shodou okolností stejnou přezdívku a stejně vypadá:D *ironie* :)

6 mariankosnac 666 mariankosnac 666 | 27. května 2015 v 23:25 | Reagovat

Červené alebo biele víno? Piješ aj lacné vína?

7 mariankosnac 666 mariankosnac 666 | 27. května 2015 v 23:28 | Reagovat

Vypiješ toho veľa? Nebojíš sa že ti alkohol zníži iq a nebudeš už schopná vyhrať žiadnu súťaž?  Čo piješ najviac a je niaky druh alkoholu ktorý nepiješ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama