b

Rovné příležitosti jako nebezpečný sociálněinženýrský konstrukt

30. června 2015 v 10:00 | Lúmenn |  názory, úvahy a zamyšlení...
https://nicholamoffat.files.wordpress.com/2013/11/tumblr_muisapgwky1siq18no1_1280.jpgNedávno jsem se přečetla jeden srdceryvný komiks, podaný tak, aby každým pohnul (viz). Je o chlapci z bohaté rodiny, kterému rodiče pomohli na životní cestě dostat se až na vrchol, dali mu dobré vzdělání i práci. A je taky o dívce z chudé rodiny, která neměla ani dobré školy, ani dost peněz a kontaktů, takže nemohla dostudovat a skončila na stejném večírku jako chlapec - on ale řečnil na pódiu, uznávaný, slavný a bohatý, ona obsluhovala hosty, chudá a zapomenutá.
Na první pohled se člověku chce zatlačit slzu dojetí a jít do ulic protestovat proti … čemu vlastně? Proti bohatství? Proti chudobě? Proti nerovnosti mezi lidmi? A co se na to podívat nezaujatýma očima a najít v tom více smyslu, než jen tragickou nespravedlnost?


Důležité! Pro účely článku budu předpokládat, že všichni lidé, kteří mají dostatek prostředků na zajištění svých dětí, tyto nabyly legálně. Diskuzi na téma zlodějští buržoázové prosím veďte jinde;)

Pokud se podíváme na konec řetězce, vidíme dvě děti, které se nijak nezasloužily o to, že se narodily, kam se narodily (zcela pomíjím jakékoli teorie o reinkarnaci). Je tedy na první pohled logické, že je nespravedlivé, aby trpěly něčím, co nijak nemohly ovlivnit. Jistě, ale to, co nemohly ovlivnit ony, mohli a také to ovlivnili jejich rodiče. A pozor, předtím jejich rodiče, předtím jejich rodiče a tak dále a dále a dále až možná dojdeme k lovcům mamutů, kdy prapředek bohatého chlapce běhal jak šílený, házel oštěpy a všelijak se snažil, zatímco předek chudé dívky postával okolo, lelkoval a čekal, až za něj mamuta skolí jiní.

Co tím chci říci? Že ačkoli se na první pohled zdá nespravedlivé, že někdo se narodí do zlaté kolébky a jiný do lepenkové krabice, jsou to rodiče dotyčného, kdo za jeho vznik mají plnou zodpovědnost a pokud se rozhodnou povít potomka do sociálně nevyhovujících podmínek, je to jejich svobodná volba a oni se svobodně rozhodli mu dát do života jinou startovní čáru, než má dítě movitějších rodičů. Pokud nad tím budeme spílat, znevážíme práci všech předků, kteří se zasloužili o to, kam to dotáhli jejich potomci.
Nespravedlivé je to jen do chvíle, než si uvědomíme, že život je jen sledem příčin a následků, které my sami pochopitelně nemůžeme ovlivnit, ale zodpovědnost padá na bedra generací, jež žily před námi. Můžeme stejně tak brečet nad tím, že někdo měří metr pade a nikdy nebude dělat letušku nebo nad tím, že jiný po rodičích zdědil orlí nos a křivé zuby. Nechci tím v žádném případě říct, že by chudí (malí, oškliví, hloupí, psychicky labilní…) lidé neměli mít děti, ale pokud je mají, musí nevyhnutelně počítat s tím, že svoje nevýhody mohou přenést na svoje děti a společnost za to nenese žádnou odpovědnost. Tu nesou jen ti, kteří se rozhodli na tento svět přivést nový život.

Také neříkám, že by nikdo neměl sociálně znevýhodněným dětem pomáhat - cítí-li to tak, nechť tak koná. A určitě je to dobré, poskytovat lidem, kteří nemají dost prostředků, podporu ve vzdělání či koníčcích, koneckonců kolik velikánů lidských dějin by bez štědrých mecenášů nikdy nemělo možnost svého génia projevit. Ale nemůžeme nutit ty, kteří se o svůj majetek zasadili (a před nimi jejich předkové), aby se o něj dělili s těmi, jejich předkové a oni sami totéž (z různých důvodů) neučinili. To je jako nutit všechny hráče basketbalu uřezat si nohy v kolenou, aby s nimi mohl v týmu hrát Tyrion Lannister.
Svět není spravedlivý. Někdo je hezký, chytrý a pohádkově v balíku, jiný nemá vůbec nic z toho, další jenom něco a další je ještě chytřejší a ještě krásnější. To nás činí rozdílnými, nutí nás to mezi sebou soutěžit a dosahovat cílů, které nikdo před námi nedosáhl. Výzvy a překážky jsou to, co nás zoceluje a učí a nezřídka můžeme vidět děti z chudších rodin, které se vydřely k milionům, a děti zbohatlíků, které se ve dvaceti uchlastaly samou nudou k smrti. Všechno má svoje - a to činí svět rozmanitým místem. To, že můžete na start vyběhnout o kolečko dřív než ostatní ještě vůbec neznamená, že vás v cílové rovince nepředběhnou. A chtít všechny za každou cenu stavět na stejnou startovní čáru je sociální konstrukt, který je velmi nebezpečný a zhoubný - a jeho působení jsme v naší zemi mohli sledovat čtyřicet let v socialistické praxi. My lidé nejsme stejní - a to je na nás to kouzelné, to je to, co nás činí lidmi, učí nás to toleranci, spolupráci, kooperaci. A ve chvíli, kdy si uvědomíme, že být jiný neznamená být lepší nebo horší, ale prostě jen a pouze jiný, svůj, nás to naučí i moudrosti.

https://nicholamoffat.files.wordpress.com/2013/11/tumblr_muisapgwky1siq18no1_1280.jpg

"Nezapomeň, kdo jsi, protože okolní svět na to rozhodně nezapomene. Udělej to svojí předností, pak to nikdy nemůže být tvá slabost. Obrň se tím jako zbrojí a už nikdy to nemůže být použito, aby tě to zranilo." Tyrion Lannister

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 30. června 2015 v 10:48 | Reagovat

Komix jsem viděla, ale nepřijde mi ta nerovnost jako největší překážka... Koneckonců, také jsem začínala jako servírka a je možné se dostat z pravého sloupce komixu do levého... Spíš vidím problém v pokoře... Chlapec se chlubí cizím peřím a těžko si kdy bude vážit toho, co má od rodičů, protože pro to většinou nemusel příliš obětovat... Zatímco když si někdo vybojuje vše sám, je to pravý oprak. Váží si všeho a dál tvrdě dře, aby si to udržel... NEtvrdím, že to je obecně platná teze, ale vidím v tom určitou spravedlnost... V tom, že většinou v životě platí známá pořekadla: Lehce nabyl, lehce pozbyl a Bez práce nejsou koláče.

2 Rowan Rowan | Web | 30. června 2015 v 14:46 | Reagovat

Pardon, jsem jediná, kdo má černý text na černém pozadí, nebo to je nějaký vyšší záměr?

Jinak... ono už v tom komiksu je jeden zajímavý bod - chlapec přinese domu dvojku a dostane vynadáno, že mohl dopadnout hůř, slečna přinese trojku a je pochválena, že to je taky dobré. V tu chvíli, když jsem ještě nevěděla, o čem ten komiks bude, jsem myslela, že je to o něčem úplně jiném, ale na závěr, když si tohle vezmeme - no když se holka dost nesnažila a spokojila se s trojkou, tak holt musí makat jako servírka... Tímhle bodem ten komiks dost pohnojili. A vlastně celý ten komiks byl divný.

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 30. června 2015 v 19:43 | Reagovat

Vážně se ten článek špatně čte na tom černém pozadí... ehm :)

Je jasné, že každý nebude mít stejné podmínky jako ten druhý, ani vaše dvojče. Může být třeba být zdatný malíř a vám půjde třeba matematika. Každý má svou cestu a život není o tom, abychom se srovnávali s ostatními a jejich potížemi, abychom potom mohli říkat: ale on to má lehčí! A přitom nevíme detaily, nevidíme do člověka, co se mu odehrává v hlavě. Každý je jiný a v tom je to kouzlo života.

4 Lúmenn Lúmenn | Web | 30. června 2015 v 22:49 | Reagovat

[2]: nějaká chybka kopírování, psala jsem to ve wordu a normálně to přeformátovat zvládne, tentokrát to nevyšlo, spraveno, omlouvám se;)

5 Míša Míša | Web | 30. června 2015 v 23:32 | Reagovat

... Tak, a teď budou místo bohatých nesnaset svoje rodiče :)

Článek se moc povedl

6 matthias matthias | E-mail | Web | 18. července 2015 v 22:56 | Reagovat

Komix jsem zahlédl před pár týdny a řekl bych, že je to reakce na názory některý lidí, kteří tvrdí, že všichni máme stejné příležitosti a proto by neměla existovat žádná (sociální) pomoc.
(samozřejmě těžko říct, do jaké míry je to myšleno a jestli by někdo, kdo se nazývá pravičákem a básní o rovných příležitostech, které kapitalismus nabízí, by rád zrušil např. invalidní důchod, podporu v nezaměstnanosti atp.)

Ten komix říká, že tvrzení, že všichni máme stejné příležitosti a stejně se vypracovat není pravdivé... A ono fakt není =)) Každý máme trochu jinak vygenerovanou životní cestu... Co z toho plyne ale dál? Well... To ať si každý sám odpoví =)

"zcela pomíjím jakékoli teorie o reinkarnaci" - zcela pomíjí jakékoli hypotézy o reinkarnaci, to jsi zřejmě měla na mysli =))

7 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 27. července 2015 v 19:49 | Reagovat

Komiks jsem si přečetla teďka, dojemný, ale prakticky souhlasím s tvým článkem. Znám však pár komunistů ze svých věkových řad, kteří by tě za tvé tvrzení ukamenovali.
Nejsme stejní, tudíž nemáme stejné šance, stejné začátky. Ale díky tomu je ten život zajímavější. Problém je, že když se s tímto názorem někde prezentuji, moji sluníčkoví vrstevníci berou šutry do rukou. No a kam se pak ztratila ta jejich veškerá hlásání o toleranci a pochopení :)
Moc hezký článek.

8 dualita-gentlemana dualita-gentlemana | 5. února 2017 v 11:40 | Reagovat

Jsem rád, že se k tomuto tématu někdo vyjádřil takovýmto dobrým způsobem. Mohu jen souhlasit. Je zajímavostí, že spousta dětí bohatých lidí má mnohdy těžší práci nežli dítě z chudší rodiny. Co jsem totiž zpozoroval je to, že od dětí bohatšího původu se očekává víc. Je po nich požadováno, aby dosáhli co nejvyššího vzdělání, aby si našli práci, která je odpovídající (tím myslím, že rodiče bohatého dítěte nechtějí, aby pracovalo jako pekař) To dítě tedy musí tedy častokrát velice dřít a samozřejmě se musí umět postarat o to co jeho předkové vytvořili a při nejlepším to ještě rozšířit. Pak je tu ještě ta myšlenka, že spousta lidí chce, aby se jejich děti měly lépe nebo aspoň dobře jako oni. Tudíž závěrem bych řekl, že od dětí pro děti z bohatých rodin můžou být vytvořeny obrovské nároky - zatímco ty nemusí. Samozřejmě neplatí to ve všech případech.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama