b

Únor 2016

Magická slůvka: po výplatě

29. února 2016 v 16:36 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Každý dospělý, vydělávající si na chléb svůj vezdejší prací, tato kouzelná slůvka zná jako své boty. Je to mantra pracujících, vonící po nesplněných snech a šeptající touhou. Je to totiž tak - život pracujícího člověka je rozdělen do dvou nestejně dlouhých úseků - ten jeden oplývá mlékem a strdím a zove se po výplatě. Ten druhý, podstatně delší, smrdí korunou a říká se mu prostě a jednoduše před výplatou.
Kdyby obě části měsíce, který je ohraničen nikoli standardními číslíčky v kalendáři, ale magickým datem, jež se liší člověk od člověka, s názvem výplata, tedy kdyby obě části měsíce pracujícího byly stejně dlouhé, asi by to nebyla taková hrůza. Jenomže ať děláte co děláte, magické období po výplatě vždycky trvá jen pár dní, u některých dokonce jen pár hodin, zatímco proklaté před výplatou se vleče celé týdny.

13 důvodů proč by Slováci neměli překládat Harryho Pottera

23. února 2016 v 11:10 | Lúmenn |  literární díla...
Včera jsem napsala článek o českém a slovenském překladu Harryho Pottera a řekla jsem si když hejt, tak pořádný. Tímto vracím úder článku, který vyjmenovává (a nezdůvodňuje), proč by Češi neměli překládat Harryho Pottera. Narozdíl od něj se jen bezdůvodně nevysmívám rozdílům v překladu, ale uvádím skutečné překladatelské perličky, nad kterými každému, kdo umí používat google translator, zůstane rozum stát. Abych parafrázovala autorku výše uvedeného paskvilu - některé věci se prostě nepřekládají, s tím však slovenští překladatelé nesouhlasí a tak se můžete pobavit jejich výkony:)

Harry Potter a česko-slovenský souboj překladů

22. února 2016 v 12:00 | Lúmenn |  literární díla...
Nikdy v životě jsem se nezajímala o zahraniční překlady knih - na co vědět, jestli a jak kvalitně překládají jiné národy, když si v jejich jazyce stejně nikdy nic nepřečtu. Slovenština by v tomto mohla být malou výjimkou, protože slovensky rozumím i čtu jen o malinko hůře, než česky, ale přeci jen si raději přečtu knížky v mateřštině, než srozumitelném, ale stále odlišném jazyce. Proto se ke mě dostaly informace o slovenském překladu Harryho Pottera (dále HP) až se slovenskou kamarádkou Sheenou, která většinu knih četla česky, ale na HP nedala slovensky dopustit. Prý že náš překlad stojí za prdlačku a nedá se to číst. To mě trošku namíchlo, protože jsem z různých zdrojů slyšela na český překlad samou chválu i od samotné autorky J.K.Rowlingové, takže jsem čekala, že ten slovenský překlad asi bude ještě větší zázrak.
Tak jsem trošku zapátrala a nestačila se divit. Slovenský překlad je prostě buď špatný a nebo žádný (to když nechávají jména v originále) a ještě existuje asi nějaký slovenský národní sport hanět český HP překlad, ačkoli v češtině se takové články stran slovenského překladu pokud vím neobjevují. Poslední kapkou do poháru mé trpělivosti vůči nekonečným sporům o překlad HP byl ale článek s názvem Bradavice, Zmijozel, Pošuk Moody. To sú 3 z 15 dovodov, prečo by Češi nemali dabovať a prekladať Harryho Pottera. Autorka v něm neuvádí žádné argumenty, jen seznam českých a slovenských překladů a jednu dvě výsměšné větičky. Takže tu pro ni a další slovenské hatery mám pár argumentů;)

Já obrazem

21. února 2016 v 14:28 | Lúmenn |  fotky...
Na začátku ledna jsem u Monicy Otmili objevila blogovou výzvu s názvem Já obrazem. Sama autorka ji popisuje takto: "Vytvořte fotografii věcí, o kterých si myslíte, že vás nejlépe charakterizují. Pamatujte, čím méně věcí, tím lépe. Ideální je počet maximálně osmi položek. Tuto fotku vložte do článku spolu s komentářem, proč jste zvolili zrovna takové věci. Na závěr nezapomeňte nominovat někoho dalšího, jehož osobní charakteristika by vás zajímala. Pamatujte, zúčastnit se můžete i bez toho, aniž byste byli nominováni!;-)"
Přišlo mi to velmi zajímavé a nějaký čas už přemýšlím, jak samu sebe popsat ve fotografii s pár věcmi, podle nichž bych se dala jednoznačně charakterizovat. A tramtarará - dneska při vaření čaje jsem si řekla, že už by bylo na čase si udělat minutku na zmáčknutí spouště, takže - tady to je:)

Do sedmice všeho dobrého

19. února 2016 v 12:19 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Když jsem psala nadpis k tomuto článku napadlo mě, proč se vlastně říká do třetice všeho dobrého - a ne třeba čtveřice nebo osmice? Možná proto, že číslo tři je od pradávných národů posvátné a nebo proto, že u třetího pokusu to lidi prostě vzdávají a vezmou, co je a nezkouší to znovu? Já to každopádně u třetího pokusu nevzdala a završila jsem to sedmým. A o čem, že to mluvím? O stěhování. Určitě znáte ten známý bonmot, že je lepší vyhořet, než se stěhovat. Když jsme před dvěma lety koupili byt a stěhovala jsem se do něj, věřila jsem, že už tu příšernost ve formě balení svého majetku do krabic a šůrování zašlé špíny za skříněmi absolvuji naposled. Inu, jdu do svého ne? Ale člověk míní, osud mění. A tak jsem se loni na podzim přesouvala do vysněného baráčku na okraj Brna za mým drahým, abychom společně zase minulý týden sbalili svých pět švestek (proč ne jablek, rajčat nebo třeba pomerančů?) a přesunuli se blíže k centru. Je to už týden, ale pořád zakopávám o krabice a snažím si zvyknout na nové prostředí. A doufám, že už je to fakt naposled:)

Telefon, partneři a (ne)důvěra

16. února 2016 v 18:40 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Dnes mě na titulce blogu zaujal článek Kontrolovat jeho telefon - ano či ne?, který byl trochu nešťastně doplněn titulkem (který nenapsala autorka) věčné dilema všech žen. Nemyslím, že jen ženy se zabývají etickou otázkou šmírování v partnerově (resp. partnerčině) soukromí, ale v dnešní době všudypřítomných chytrých telefonů a sociálních sítí jsme už před tím nejspíš stáli v životě my všichni - holky, kluci, muži, ženy. Na stole leží mobil, indikátor nové zprávy bliká a hypnotizuje nás svou neodbytostí, zatímco partner je kdovíkde. Podívat se nebo nepodívat, když v hlavě už týdny straší červíček pochybností a před vámi možná leží klíč k celé záhadě? Mnoho lidí v diskuzi pod zmiňovaným článkem píše, že je to za hranicí, ať je podezření jakkoli silné. Soukromí je prostě cennější než pravda. A do vztahu šmírování nepatří. Upřímně jsem si to taky myslela. Do předloňska.

Můj stručný názor na dnešní schválení EET

10. února 2016 v 21:50 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Poslanecká sněmovna dnes schválila (za dosti kontroverzních a v ČR zatím nevídaných podmínek) zákon o elektronické evidenci tržeb, který jsem na blogu už velmi ostře kritizovala v článku Bez účtenky se nedaní aneb největší mýty o EET. Nechci se již vyjadřovat k zákonu, jako takovému, vše najdete ve výše uvedeném článku. K čemu se ale chci vyjádřit a považuji to zcela za zásadní je, jak hrozně ministr financí vyvádí kvůli zákonu o EET, který má podle jeho názoru přinést časem do státního rozpočtu 18 miliard (což je zcela nepodložené tvrzení bez důkazů), ale zákon o registru smluv, který má zabránit mnohem větším únikům ze státního rozpočtu takto vehementně neprotlačoval a jeho konečná verze je plná výjimek a bezzubých opatření.

Illuminati, you're doing it wrong;)

6. února 2016 v 11:03 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Stačí si otevřít v zásadě jakýkoli web o konspiračních teoriích a záhadách a dříve či později narazíte na srdceryvné články o Illuminátech a dalších tajných společnostech, které mají v úmyslu podrobit si lidstvo a zredukovat světovou populaci. Mají k tomu, kluci šikovní, spoustu na první pohled fakt děsivých a nebezpečných nástrojů - práškování fujtajbly z letadel, éčka v potravinách, hladomory v Africe, epidemie nemocí. Každou chvilku už začneme chcípat, hrozí prstem apokalyptičtí prorokové už desítky let. Ilumináti to maj podchycený, všichni tady zahyneme! Zní ze všech stran. Jenomže se stačí mrknout na křivku světové populace, která nezadržitelně míří strmě vzhůru a tahle bublina se rozprskne jak přefouknutý balonek...