b

Kterak Lúmennka k vysokému záhonu přišla

27. března 2016 v 18:59 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Spoiler alert! Článek obsahuje zjednodušený kutilský návod!:)
Dokud jsem žila u našich, nechávalo mě zahradničení a vlastně jakékoli pěstování zcela chladnou. Považovala jsem se člověka, kterému chcípne i kaktus - oprávněně, jediný, jenž jsem kdy vlastnila, to skutečně po půl roce bez vody vzdal a uschnul. Ale co chcete po puberťákovi...:) Jak ale šel čas a já se osamostatnila, bylo mi ve studentském bytě bez rostlinstva smutno a tak jsem riskla pořízení dalších zelených spolubydlících a modlila se, aby brzy nenásledovali onen nešťastný kaktus. Pár květin to se mnou nevydrželo, ale jiné se vesele zelenají už skoro šest let. A k nim postupem času přibývaly další a další, až rostlinstvo při každém mém dalším stěhování tvoří čím dál početnější položku. A pak jsem se přestěhovala za drahým do domku se zahradou a moje pěstitelské pole působnosti se posunulo z květináčů pod širé nebe.



Lúmennka dospěla a začala zahradničit, zhruba tohle mi běželo hlavou, když jsme s Alwinem ryli náš první společný záhon a na kolenou prosili salát, aby se pěkně uchytil. Nakonec nám ale salát vykvetl a zhořkl, rukolu babička považujíc ji za plevel vyhodila a my se nakonec těšili akorát z asi pěti vynikajících rajčátek a dýně, kterou nejíme:) Přesto mě ale pěstování vlastních plodin chytlo a letos jsem měla chuť pokusit se o to znovu a důkladněji. Jenže jsme se opět přestěhovali, sice do většího a babičky prostého domku, ale zato bez zahrady. Jediné, čím disponujeme, je betonový dvorek, který by s klidem mohl sloužit jako dekorace pro film Útek z věznice Shawshank. Co s tím? Guerillové zahradničení v nedalekém parčíku? Hromada truhlíků?
Nakonec moji touhu po zahrádkaření vyřešila vymoženost, jež se zove vysoký záhon.



Pokud, stejně jako já, toužíte pěstovat nějaké ty užitečné nebo okrasné plodiny, ale máte k dispozici akorát dlážděný plácek, rozhodně doporučuju si tenhle umak stvořit taky. Zvládne to i kutil amatér, jako jsme my s Alwinem.
Na fotce vidíte základ vysokého záhonu, který vypadá jako prostá bedna bez dna. Prkna jsme posbírali po celé rodině, kde se jich ve sklepech naštěstí pár plonkovních válelo, jinak se dají koupit na pile.


Korpus z prken jsme za pomoci kladiva a rýsováčků vystlali igelitem zakoupeným v hobby marketu. A nastal problém - kde vzít hlínu a nekrást? A byla by to krádež, kdybychom pod rouškou noci odvezli pár pytlů zeminy třeba z pole nebo nějaké stavby? Abychom nemuseli řešit tyto etické otázky, poptali jsme se v okolí a naštěstí narazila na příčinlivého známého, který si právě kope vinný sklípek a hlíny má doslova na rozdávání. Bezva!
Bezva to bylo do chvíle, než jsme zjistili, kolik krucinál fagot váží takový metr krychlový zeminy. Řeknu vám to jednoduše - hrozně moc! Moje autíčko už vezlo kde co - pivní bečky, dieslový agregát, nábytek z Ikey - ale pod tíhou pytlů se zeminou málem chuděrka Felinka šmérala zadkem o zem. A my s Alwinem měli co dělat, abychom pytle jeden po druhém přepravili na místo určení a s vypětím všech sil je vysypali do připravéného záhonu. Ten teď naplněný musí vážit nejmíň půl tuny. Aspoň nám ho nikdo neukradne:D


Tajemství tohodle záhonu spočívá v tom, že na dno musíte nasypat všeliký binec, co na zahradě najdete, jako větvičky, listí, trávu a tak podobně. Na to trošku normální hlíny třeba ze sousedova budoucího vinného sklepa a pak další vrstvu pořádného kompostu, kterýžto si můžete vytvořit klidně sami z kuchyňských zbytků, nahnilých jablek a šlupek od brambor. Pak sypejte hlínu, seč vám síly stačí a nejvíc nahoru mrskněte nějaký ten předražený zahradnický pěstitelský substrát z hobby marketu. Tohle všechno jsem vyčetla od zkušenějších zahrádkářů na internetech, pochopitelně:)

No a až tohle všechno zvládnete, tramtarará, můžete umřít vyčerpáním vesele začít sázet vaše vysněné plodiny. I na to je na internetu bezpočet návodů, já to jedu zčásti podle nich a zčásti prostě metodou pokus omyl. Dnešní Květnou neděli jsem příznačně strávila sázením a vyséváním bylinkové zahrádky:



Volejte sláva a tři dny se radujte! Druhý větší kolega tohoto vysokého záhonu trpělivě čeká na pokrytí igelitem a na zásilku hlíny a bylinky se pomalounku sžívají s novým prostředím. O dalším vývoji tohoto nevšedního ekosystému vás budu dále informovat. Pěstění zdar!:)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. března 2016 v 19:09 | Reagovat

Tak ať Ti rostou :-)

2 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 27. března 2016 v 19:24 | Reagovat

Hlavně bacha na ledové muže. Možná přes noc proti mrazíkům a jinovatce ještě překrývat průsvitnou fólií?

3 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 28. března 2016 v 12:10 | Reagovat

To je hustý. Tohle bych si udělala hodně vysoké, abych se při sázení nemusela tak ohýbat. Ale to by bylo opravdu asi jen na ty bylinky, protože na cokoliv vyššího bych zase nedosáhla a musela bych za tím lézt po žebříku.

4 Nancy Nancy | Web | 28. března 2016 v 15:40 | Reagovat

Vau, tak toto by sa mohlo hodit.

5 dadainka dadainka | Web | 28. března 2016 v 23:42 | Reagovat

Pěkné :-)

6 A.S. Pergill A.S. Pergill | Web | 29. března 2016 v 13:27 | Reagovat

Taky jsem loni stvořil něco podobného. Udělal jsem nad tím cosi jako stan z bílé netkané textílie (taky kvůli udržení vlhka). Poslední saláty a ředkvičky jsem sklízel před Vánoci, nezmrzlé!
Jinak jsem se loni setkal poprvé masívněji s plži, kteří, potvory, sežerou vše (hnědí, u nás invazívní druh). Jsou na ně požerové granule. Je třeba na tuhle možnost myslet, když začnou pučící rostlinky záhadně mizet (některé ale, třeba klíčící fazole, mohou trhat i ptáci v domění, že ze záhonu vykukuje žížala nebo jiný jedlý červ).

7 Eii Eii | 12. dubna 2016 v 10:34 | Reagovat

Tož zkus hrášek, ten vyroste i takovýmu kaktusovrahovi jako su já nebo ty.:D :) Jenom potřebuje špagátky, každej rok ho sázíme úplný plantáže.:D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama