b

Zážitky z cest aneb "Hic Rhodus! Hic salta!" III.

24. září 2016 v 10:00 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Tády dády dá, o tom, co znamená hláška "Hic Rhodus, hic salta" a i o tom, co jsem a s kým probohy dělala na Rhodosu (pořád nevím, jestli je správně na Rhodosu nebo Rhodu, krutibrko) píšu již v první a druhé části svého vyprávění z cest, takže si to mazejte přečíst, holomci, a dnes rovnou vítejte u třetí a také poslední části vyprávění o tom, co je na tom ostrově vlastně k vidění a jak se tam Lúmennka měla.



Den pátý
Tento den je zcela nehoden jakéhokoli záznamu, protože jsme ho celý proúpěli únavou, střídavě u bazénu, u moře a na koktejlu ve městě. Celý den jsme měli pocit, že máme nohy zarvané až v krku, tak jsme byli uchození:) Ale aspoň jsme v koktejl baru vychytali happy hour a dostali jsme dva koktejly za cenu jednoho, juchů:)

Den šestý
Dopoledne se Alwin probíral pomocí silného kafe a psaní článků, já zevlila na internetu, který mi teda vydržel hodinu, protože pak mi došla baterka v notebooku. (Internet byla vůbec slabina celého hotelu - jen jedna wifina pro nějakých 200 hostů je fakt málo. A hlavně byl signál jenom u bazénu, kde ale zase nebyly zásuvky, takže si člověk mohl vybrat super pomalý a neustále padající internet na balkóně našeho pokoje, který byl kousek od bazénového epicentra, takže tam místy dosáhla jedna čárka a nebo v pohodě signál, ale jenom do doby, než umře notebook. Což pro jednoho redaktora, který musel plnit své povinnosti i na dovolené, a jednu závislou blogerku fakt nebylo nic moc.)
Pořád jsme cítili únavu z předešlého dne a abychom jí čelili, vrhli jsme se hned po obědě do bazénu, osvěžili se plaváním a rozhodli se vyrazit na další výlet a to do Epta piges, což řecky znamená Sedm pramenů. Je to nádherné místo v kopcích, kde (jak již název napovídá) pramení sedm potůčků a říček z ostrova. Ty jsou všude jinde suché jako troud, protože je pořád ještě vrcholné léto a tady na ostrově začíná pršet až tak v listopadu. Ale Epta piges je krásné, bohaté zásoby spodní vody zavlažují celou oblast a tak tam ve stínu vysokých borovic zurčí potůčky a všechno se zelená a kvete. Všudypřítomný prach a ostnatá květena vyprahlého ostrova tady mizí a člověk se cítí jako v českém lese na procházce.


Italové tu na počátku 20.století vybudovali mnoho vodních kanálů a jeden z nich je takový vodní tunel vedoucí 200 metrů kopcem. Vysoký je sotva tak, abych se já akorát postavila a Alwin už drhnul hlavou o strop, široký na maximálně lokty od těla. A na jeho dně je asi 10 čísel hluboká strouha ledové vody. A je to parádní turistická atrakce, takže i my jsme do něj s Alwinem samozřejmě museli vlézt za dobrodružstvím a za čelením klaustrofobii, která se naštěstí neprokázala. Zato arachnofobie jo a tak proto, že na začátku u vchodu do tunelu byla malá pavučinka, jsem celou dobu trnula hrůzou z pavouků, kteří v té vlhké kamenné strouze pochopitelně nebyli, ale vysvětlujte to mému mozku - takže jsme těch cca 200 metrů tunelu za svitu baterky na mobilu zdolali v rekordním čase (a bez setkání s jedním jediným pavoukem, pochopitelně;)).


Zbytek procházky byl už ale klidnější, procházeli jsme se ve stínu lesa, slézali skály, zkoumali zákoutí, ráchali se v tůňce pod vodopádem a vůbec si všelijak užívali krásného místa. Všichni turisté se neodvažovali jinam, než na cestičky, takže jsme měli většinu procházky jen pro sebe, protože jsme byli jak dva kamzíci a nemohly nás zastavit ani rokle a strže, strmě padající dolů, ani zdánlivé překážky v podobě balvanů a skal. Díky tomu jsme si užili nefalšované dobrodružství a ušetřili si kus cesty, protože jsme vylezli z lesa na krásné vyhlídkové plošince nad silnicí, asi kilometr od brány, kterou jsme sem vstoupili.




A protože už jsme byli trochu bez peněz a cesta tam nás stála taxíkem 13 euro, rozhodli jsme se jít zpátky do hotelu pěšky - mělo to podle mapy být asi pět kilometrů, což jsme uznali, že hravě zvládnem. No, zvládli jsme, ale hravé to teda určitě nebylo, na konci už jsme sotva pletli nohama a mám pocit, že jsme toho na Rhodosu nachodili víc, než jindy ujdeme za celý měsíc:D. Ale kdybychom nešli pěšky, nezažili bychom fakt podivnou věc, jíž je věnovaná další kapitola s názvem

Rhodská pornostezka

To si takhle jdete na ostrově Rhodos podél silnice, vedoucí z Epta piges, což je taková lesní oáza s potůčky, do Kolymbie, což je turistické letovisko u moře. Mezi zaprášenými olivovníky podél cesty se tak, jako všude na ostrově, povalují odpadky, na které jste už ale zvyklí a tak je skoro ani neregistrujete. Pet flašky, zprohýbané plechovky od limonád, obaly od sladkostí, krabičky od cigaret…když tu najednou, mezi tím vším, karta, obrácená rubem nahoru. To je trochu neobvyklé, vidět ušpiněnou hrací kartu uprostřed pustiny, ale může za tím vlastně být skoro jakýkoli příběh. Možná vylétla okýnkem, když děti cestou k moři hrály prší. Možná to byl něčí talisman pro štěstí nebo záložka do knihy a on ji tady ztratil, když tudy procházel stejně, jako teď vy.
Jenomže pak uděláte dalších pár kroků a uvidíte další kartu - a tentokrát je lícová strana jasně vidět. Čekáte-li pikové eso nebo srdcového krále, čekáte marně. Prsa. Zadek. A - ó bože, to je houština chlupů a mezi nimi…penis? Vagína? Cože? Pornokartička jako vystřižená z puberťáckého pokojíku z devadesátých, možná i osmdesátých let si vyzývavě leží v prachu u silnice mezi kameny, plechovkou od koly a plastikovým sáčkem. Explicitnost osmdesátkové chlupaté pornografie na vás křičí z příkopu a vy si konečně položíte tu znepokojivou otázku - jak se to sem probohy dostalo? Že by prostě někdo ztratil nebo zahodil celý balíček těhle pravěkých čuňačinek?
Jenomže další kroky vás nenechají na pochybách, že tady nejde o náhodu ani omyl. Protože kdyby ano, proč by neznámý oplzlý znečišťovatel přírody jednu z kartiček vzal a zasunul ji do změti drátů na svodidlech, aby tam byla všem na očích, jako jmenovka na hodovní tabuli? Jmenovka s dost podivnou souloží tří lidí, co všichni mají trvalou, ale stejně - tahle karta je tady prostě narafičená schválně!
Po pár metrech tohle pornošílenství končí. Asi si hrála nějaká místní děcka, fajn vtípek, nic víc v tom nebude. Jenže po několika stech metrech se zase vynoří, další trvalé ondulace a další jiné kudrnaté chloupky, které nemám chuť popisovat detailněji. Ale tentokrát mají jiné rubové strany, jde tedy o jiný balíček a náhoda je zcela vyloučena. Opět se v prachu válí několik kousků třicet let zapomenuté erotiky a zase klid, nikde nic, jen olivovníky a pet lahve. Ujdete půl kilometru a helemese, jaké houští na vás kouká z houští! A takhle to šlo celých asi pět kilometrů, než tahle pornostezka konečně skončila u odpočívadla na kraji Kolymbie. Kdo a proč ji tam nachystal, nemám nejmenší tušení, ale rozhodně to řadím mezi ty divnější věci, které se mi v životě přihodily.
Následující obrázek je záměrně cenzurovaný.


Sedmý den byl opět jen odpočinkový, válecí, moříčkovací a koktejlovací, takže nebudu nudit zdlouhavým popisem toho, co na dovolené zažívá skoro každý:) A osmý den jsme se již vydali domů a uzavřeli tak tuhle rozhodně velmi zajímavou dovolenou na báječném ostrově Rhodos:)


Další Lúmennčí cestování a výletování:
Výlet na Švéďák (Jižní Morava)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 24. září 2016 v 10:46 | Reagovat

Téda, jestli já nezačnu litovat, že ta naše Rhodos dovolená byla taková neturistická :-)))

2 Bára Bára | Web | 25. září 2016 v 13:58 | Reagovat

Řecko je Řecko, i když, Rhodos je takový svůj a podle fotek i zajímavý, třeba ta skvělá péčko stezka....ale jinak, nádherný fotky a všechny!

3 Otmilka Otmilka | 25. září 2016 v 23:24 | Reagovat

jsem ráda, že jste si to náležitě užili! Také jsem Rhodos navštívila, byť už to bude nějakých pět let, na historickou část hlavního města stále ráda vzpomínám. Výlet jsem absolvovali v podvečer a na místo, kde údajně stál jeden ze starověkých sedmi divů světa, jsem dorazili v době, kdy se blížilo stmívání a ta atmosféra byla prostě úžasná. :-) A slamáček ti moc sluší!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama