b

Listopade, listopade, ty depresivní potvoro

8. listopadu 2016 v 16:40 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Ráda bych věděla, jak přežít listopad. Pravdou samozřejmě je, že už jich mám za sebou více či méně úspěšně sedmadvacet a právě jsem načala osmadvacátý a zatím stále chodím, dýchám, zkrátka žiju. Ale jak ho přežít tak, aby byl aspoň trošku milý a příjemný? To takhle procházíte nádherným slunným zářím, teplým skoro jako léto, přehoupnete se do pořád ještě relativně slunečného a teplého října, plného barevné podzimní romantiky a najednou bum. Listopad. Všude bláto a lezavo, zima, ledové škraloupy na kalužích, od větru ztuhlé a zčervenalé tváře, dech, co studí v nose a všudypřítomné šero a tma, která začíná už odpoledne a rozplývá se jen na chvíli. Jasně, není to únor, který ze všech měsíců nesnáším nejvíc, ale jak se tak koukám z okna vyhřátého pokoje na šeřící se studenou ulici, mám dojem, že listopad si zaslouží druhé místo.



Jsem člověk, co se rád vrací ve vzpomínkách a zatraceně si uvědomuju, že je to úplná pitomost, babrat se v minulosti a recyklovat ji v hlavě stále dokola. Ale nemůžu si pomoct, listuju starými poznámkami, schovávám si diáře, píšu si deníky - a tak dobře vím, čeho všeho byl listopad v minulosti schopen. No on za to teda asi chudák nemohl, ale za posledních pár let se žádný zrovna nepovedl. Rok 2012 byl rokem těžkých ztrát v duchu Ortenových veršů, depresivní a temný byl i listopad roku 2013 a aby toho nebylo málo, rok 2014 přinesl v listopadu pořádné životní držkopády, na něž asi nikdy úplně nezapomenu. Snad jen loni to všecko tak nějak v poklidu proběhlo, ačkoli mohlo být pochopitelně líp.

A letos? Zatím to ujde. Teda ujde, pokud máte vážně rádi jízdu na horské dráze a ponejvíce ty superrychlé výjezdy nahoru a pak strmé pády dolů, takové ty jak celý vozejček vříská a žaludek se zhoupne. Já teda horské dráhy miluju, ale ty skutečné, s kolejnicemi a vozíčky v zábavních parcích, ne ty metaforické, v životě, kdy jeden den máte pocit, že jste na vrcholu svých sil a nic není nemožné a druhý den byste nejraději strávili přikrytí dekou a nevystrčili nos z baráku.
Právě taková horská dráha mě v listopadu přepadá nejčastěji. Možná je to tím počasím, kdy dny jsou podobně proměnlivé - od krásných sluncem pozlacených, kdy pofukuje lehký chladivý větřík, až po ty zamračené, šedé, plné chladu, vlhka a lezavého větru. Kdyby ale aspoň moje nálada reagovala na počasí, bylo by všechno mnohem jednodušší - pustila bych si předpověď a hned bych věděla, kdy bude s Lúmennkou k vydržení a kdy mám v práci rovnou dopředu nahlásit, ať mě nečekají.
Jenomže tahle maniodepresivní zhoupnutí (o nichž ráda říkám, že jsem se s nimi naučila žít, ale ono to ve skutečnosti moc nejde, naučit se žít bez nejmenší možnosti odhadnout, jak se další den budete cítit), tedy tahle zhoupnutí jsou prostě nezávislá úplně na čemkoli a samozřejmě s oblibou přicházejí pády ve dny, kdy se z diáře valí jeden úkol za druhým a vzlety zrovna tehdy, kdy mě skoro nic nečeká a mohla bych celý den lenošit a odpočívat. Takže místo užitečného a příjemného odpočinku doháním resty a místo tvrdé práce ruším domluvené a nestíhám termíny ničeho. A pokud, tak za cenu úplného fyzického i psychického vyčerpání.

První listopadový týden mi tedy dal pěkně zabrat. Stihla jsem sice asi dvě bambiliardy věcí, ale dalších x mě ještě čeká a nezbývá než doufat, že si listopadová houpačka dá zase pohov a přestane se vychylovat do extrémních pozic, takové jemné pohupování by mi docela stačilo. Na druhou stranu si stačí vzpomenout na ony minulé listopady a hned je mi veseleji. Doma je teplo, kafe voní v hrnku, pejsek spinká stočený do klubíčka a na pohovce leží rozečtená kniha. Možná to letos přeci jen nebude tak zlé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 8. listopadu 2016 v 17:04 | Reagovat

Jó, listopad taky nemám ráda, přestože je to měsíc mého narození. Pokud svítí sluníčko, tak to ještě jde, ale jak začnou mlhy, déšť a vítr, tak to je konec. I pár mých blízkých odešlo v tomto měsíci, tak vždycky čekám až převezme vládu prosinec a jenom doufám, aby se nestalo nic špatného. Musíme to zvládnout, ta dobrá knížka je fajn nápad, také je u postele mám ☺☺☺

2 stuprum stuprum | Web | 8. listopadu 2016 v 17:17 | Reagovat

Jezíšek už klepe na dveře, snad na saních přiveze každému pokoj a lenošení v houpací síti. :)

3 Luz Luz | 8. listopadu 2016 v 21:22 | Reagovat

Nevim, ja to nejak neprozivam. Hodne case jsem v praci, tak nemam cas depkovat. Tento listopad mi zacal obzvlast pekne, zajezdem a potom jeste koncertem oblibene kapely. Hure snasim spis zimni obdobi, kdyz mrzne a mam pocit, ze at se obleknu jakkoli, neni to dost a stejne mi nekde je zima a tece mi z nosu a fouka na me studejy vitr... Dokud je nad 0, tak to je pohoda.

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 8. listopadu 2016 v 22:58 | Reagovat

Hlavu vzhůru, už jen tři týdny a máš listopad za sebou :-)
A děkuji za inspiraci, Tvůj článek mě dohnal k napsání mého článku a ...
A to bude asi všechno :-)

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 9. listopadu 2016 v 7:55 | Reagovat

[2]:
Nepředbíhat. nejdřív ještě budou lítat čerti, neasi.

6 Kaja Kaja | Web | 9. listopadu 2016 v 10:23 | Reagovat

Listopad je desny. Pocasi nic moc, do jara daleko a jeste se tesne pred nim posune cas, takze je uz v pet tma jako v pytli. Prosinec je uz o cosi lepsi, kdyz je advent. Ne ze by e tak vzrusovaly primo Vanoce, ale pect cukrovi a poslouchat koledy je super odreagovani. :)

Ja chci jarooo!

7 Lada Lada | Web | 9. listopadu 2016 v 16:08 | Reagovat

Listopad není zrovna nic moc, ale pak je ten nádherný advent, Vánoce a Ježíšek......

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama