b

Únor 2017

Fáze: housenka

27. února 2017 v 16:38 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Před pár lety na Masters of Rock přišlo takové to ráno, kdy vás sere úplně všecko - a nepomáhá na to ani kafe, ani vyprošťovák, ani palačinka se zmrzlinou a šlehačkou. Jediné, co zabralo, bylo obléknout si zelenou bundu s kapucí mého asi dvoumetrového kamaráda, do které jsem se v pohodě zabalila celá, že mi z té zelené změti trčel jen obličej. Vypadala jsem jako housenka a rozhodla jsem se být naštvaná housenka, takže jsem na kolemjdoucí metloše vydávala různé podivné mručivé a chrčivé zvuky, které zněly zhruba jako "chrňaňaňaňaňa". Po půl hodině housenkování bylo po smutku a špatné náladě a ze zelené kukly se vylíhnul překrásný, ehm dobře, takže prostě jenom motýlek:) Vlastně Lúmennka. A proč vám tuto historii povídám? Chrňaňaňaňaňa....protože jsem housenka právě teď!

Zbraně, zákony a terorismus

15. února 2017 v 16:23 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Před pár týdny mi do mailu přistála nabídka zúčastnit se pořadu Máte slovo Michaely Jílkové na téma držení zbraní občany a momentálního zpřísňování legislativy na půdě EU. Docela mě to konsternovalo, protože to rozhodně není téma, jemuž bych se nějak víc věnovala, až později jsem zjistila, že mě doporučil jeden kamarád. Každopádně jsem nakonec odmítla, trmácet se dvě hodiny do Prahy a stejnou dobu zpátky jen proto, abych se pohádala před kamerami, na to fakt nemám ani čas ani náladu. Ale od té doby mi to nedá a hodně jsem se o tuto nově připravovanou směrnici začala zajímat (základní info třeba zde). A není to tedy rozhodně téma, z něhož bych skákala do stropu.

Válka proti igelitkám. Cesta k míru?

9. února 2017 v 9:39 | Lúmenn |  videoblog...
Rozhodla jsem se, že se zase pořádně opřu do video blogování, protože cítím, že mi na tomhle poli ujíždí vlak a pokud nechci skončit zapadaná prachem v antikvariátu, musím se aspoň trošku přizpůsobit trendu doby - a tedy kvákat (aspoň občas) do kamery:) Na druhou stranu jsem si ale vybrala docela zajímavé téma, které se teď hodně řeší - igelitky. Co je na igelitkách k řešení? A proč jsem psala dopis Greenpeace a vedení obchodního centra? Všecko se dozvíte ve videu a dost taky pod ním:) Tak šup, rozklikněte celý článek a jdem na to:))

Mám vlastní exlibris!

8. února 2017 v 16:18 | Lúmenn |  literární díla...
Latinská slůvka "ex libris" znamenají "z knih" a aby dávala smysl, bývají doplněna o jméno člověka. Výsledné sousloví pak zní třeba Ex Libris Karel Novák, tedy Z knih Karla Nováka. Takže i pokud jste se nikdy s termínem exlibris nesetkali, asi vám došlo, že jde o jakýsi podpis majitele knihy. Mohlo jít o vlepovací kartičku s obrázkem a textem, o prostý nápis perem nebo také o razítko.
V dnešní době, kdy je knih na světě mnohem více, než čtenářů a existují obchody v nichž pořídíte knížky i za třicet korun, podepisování knížek ztratilo na významu. Ale ještě v 19.století, kdy byly knihy poměrně drahé, měl každý vášnivý čtenář svoje exlibris, jímž si označoval své vzácné knižní poklady. Dnes jsou tyto exlibris (většinou tištěné kartičky s obrázky významných umělců, viz) předmětem sběratelů a tak možná podle názvu článku čekáte, že jsem se dala na sbírání starých, zažloutlých připomínek knižních majitelů. Chyba lávky! Dostala jsem totiž k Vánocům svoje vlastní exlibris!

Kdepak ti voliči ANO jsou?

6. února 2017 v 15:48 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Dost často se pohybuji v hranicích své sociální bubliny, tvořené středopravými liberály, kteří nakonec volí Piráty, protože i když některá jejich agenda je příliš doleva, stále se jedná o nejdůvěryhodnější uskupení na české politické scéně. Ale samozřejmě tento názor nesdílí všichni lidé, s nimiž se potkávám. Když totiž svou miniaturní, z několika jedinců složenou, sociální bublinku opustím, přicházím do styku s poměrně značným množstvím lidí nejrůznějších politických preferencí. A to včetně ultra levicového anarchisty, který volby zcela bojkotuje a považuje je za nástroj zla a zotročení lidstva. Celkově pravidelně přicházím do styku řádově s desítkami lidí, občasný kontakt párkrát do roka pak jde do stovek. Není to samozřejmě žádný reprezentativní vzorek populace, ale najdou se tam lidé chudší i bohatí, méně vzdělaní i s doktoráty, manuálně pracující i intelektuálové, ženy i muži, takže jde o docela pestrou směsici nejrůznějších politických chutí.