b

Březen 2017

...a pozor na kameny!!!

31. března 2017 v 21:54 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Víte, co udělá normální člověk, když má čtyři práce? Nemám tušení, protože nejsem normální člověk a tak jsem si našla práci pátou. Samozřejmě, že nejde o žádné pravidelné osmihodinovky, nejsem Hermiona, abych to stíhala, ale protože fakt nepatřím mezi lidi, kteří by dokázali někde makat od-do každý den na jednom místě, mám hromadu drobných činností, z nichž dohromady polepuji svůj měsíční příděl korun českých. Kromě dvou redakčních spoluprácí, mého eshopu a dlouholeté práce v kanceláři korporačky, co půlce republiky dodává elektřinu, se ze mě stala i taková ta paní, kterou jsme na základce měli všichni rádi, protože nám něco povídala místo otravného vyučování. Rozuměj - přednášková osvětová činnost pro prťata na školách. To abych hned v praxi využila ty vůdcovské zkoušky, které se mi snad úspěšně podaří složit za měsíc a něco. Jo, jasně, vůdcáky, skaut, dva blogy, furt nějaké vzdělávací semináře a mimoto zahrada, pes, přátelé a muž. A nejvíc husté na tom je, že ačkoli jsem ještě před měsícem chtěla být housenka a zalézt do kukly, s příchodem jara se to všechno nějak otočilo a já zase lítám, jak hadr na holi.

5 věcí, které...

24. března 2017 v 21:44 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Dneska jsem tak seděla na zahradě, pila večerní čajíček a kouřila večerní cigárko a napadlo mě, že už jsem strašlivácky dlouho nevyplňovala žádný blogerský dotazník, které mě vždycky děsně bavily. A tak jsem si jeden vymyslela - a samozřejmě si ho můžete půjčit na svoje blogy nebo pro svoje videa, jak chcete, kopyrajt si na něj lepit nebudu. Nazvala jsem ho 5 věcí, které... a překvapivě obsahuje několikero kategorií o pěti věcech, které miluju, nesnáším, koupila bych si je nebo mě dělají šťastnou. Pokud se chcete chvilku rýpat v Lúmennčině světě, prosím, tady je x-krát 5 věcí, které...

Jarní aneb Guerilla Poetring ke dni poezie

22. března 2017 v 19:14 | Lúmenn |  poezie...
Včera, tedy 21.března, byl mezinárodní den poezie a k té příležitosti probíhalo po republice vícero akcí. Jednou z nich byl i tzv. Guerilla Poetring, tedy umisťování básní do vejného prostoru. Pravidla byla veskrze jednoduchá - slož báseň, napiš ji na papír a ten umísti někam do ulic. Myšlenka se mi moc líbila a už dlouho jsem nenapsala žádné verše, takže jsem si sedla ke kusu papíru, ohlodala u toho tužku na holé dřevo, protože psaní na povel není moje doména a nakonec přeci jen vyplodila pár řádků inspirovaných jarem (které tedy upřímně patří hluboko pod můj průměr, inu na povel to fakt neumím). Tyto řádky jsem pak umístila při pozdně večerní procházce se psem do ulic a snad si jich alespoň někdo všiml, než je mohl poničit v noci na dnešek déšť. Takže trošku netradičně dnes moji poezii můžete číst na fotografiích z "místa činu" a další řádění veršotepců si můžete pak případně prohlédnout na odkaze výše.
PS: kdo pozná místo, kam jsem veršíky umístila, dostane malého bezvýznamného a hlavně imaginárního zlatého bludišťáka:)

Test: Jsi genderový/á džihádista/ka?

12. března 2017 v 17:14 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Po internetu začalo kolovat video, v němž při živém vysílání pro BBC vpadnou do otcovy pracovny děti a způsobí krátké zábavné vyrušení. Tedy, zábavné jak pro koho. Zatímco část veřejnosti se pobaví nad vtipnou epizodou, která připomíná různé drobné trapasy a přeřeky moderátorů zpravodajství, které se pro pobavení vysílají v silvestrovských vydáních zpravodajských pořadů, část genderových aktivistů, levicových intelektuálů a členů strany Zelených z 44 sekund trvajícího videa dokázala vyvodit děsivé závěry o rodinném zázemí a osobnosti ve videu vystupujícího profesora Roberta Kelleyho. Toto video tak nabízí jedinečnou možnost otestovat se, zda patříte mezi tzv. genderové džihádisty a nebo to máte v hlavě v pořádku. Chcete se otestovat? Pojďme na to!

Obchodníci se lží

10. března 2017 v 20:56 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Housenka na chvilku vylezla ze své kukly, rozhlédla se po světě a má chuť se do ní zase pěkně bleskem vrátit. Pokud vám to nedává smysl, odkazuji se na svůj poslední článek, v němž píšu, že potřebuju nějaký čas oraz, protože mi už ze všeho tak trošku drbe. Odpočívám stále, snažím se relaxovat, sebevzdělávat se, věnuju se psovi, domečku, zahradě a svému drahému a pokouším se všelijak si užívat život, to zas jo, ale střety s realitou mě pořád sráží k zemi víc, než bych si přála.
Třeba dneska si můj drahý zapnul odpoledne ČT24 s přímým přenosem ze sjezdu ČSSD, což u mě okamžitě vyvolalo akutní Tourettův syndrom. Takže už netrpím vykřikováním sprostých nadávek nejhrubšího zrna jen tehdy, když se na obrazovce objeví Agent Bureš, už se to přeneslo i na zubatou pleš předsedu vlády a jeho stranu. Bezva. Za chvilku začnu mlátit hlavou do zdi kdykoli uslyším znělku zpravodajství. Aby bylo jasno - mě neštve to, že někteří lidé existují a mluví do televize, mě neuvěřitelně se*e, že ti lidi neustále lžou, až se jim od pusy práší a na jejich popularitu to nemá sebemenší vliv...