b

Červen 2017

Postapokalyptické šílenství za 3...2...1...

22. června 2017 v 10:17 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Slunovrat přešel, léto je tady a s ním i první letošní letní akce. A co akce, megaakce:) Postapokalyptický festival Junktown je dílem nadšenců, kdy se do malé vísky za Prahou sjede skoro tisícovka fanoušků post-apa a tři dny pijí, hodují, tančí, jezdí na pekelných strojích, poslouchají a hrají muziku, pouštějí si filmy, dělají přednášky a vymýšlejí nějrůznější ptákoviny:) Festival se poprvé konal před dvěma lety a letos nás tak čeká teprve třetí ročník, já byla zatím jen na jednom, ale věřím, že z téhle posta-apo parády brzo bude tradice. Je to jako propadnout se do filmu o Mad Maxovi nebo do hry Fallout. Všechno je ve 3D, živé a reálné. Parádní kostýmy, dunící muzika, roleplaying, dřevěné městečko, protiletecké bunkry přeměněné na hudební kluby. Akce je limitovaná počtem a nevleze se na ni každý, je pro skutečné nadšence a fandy a tak žádný "civil" nekazí atmosféru. Prostě postapokalyptický sen - z něhož naštěstí můžete po třech dnech jet domů, do teplé postele a pod sprchu:) A všechno to začíná právě DNES. Takže na sebe jdu nahodit špinavé hadry a bye bye, civilizace:) Zatím se můžete mrknout na pár suprových fotek z loňska:)

Sejdeme se pod lipami

21. června 2017 v 15:00 | Lúmenn |  poezie...
Jsem v jedné fejsbůkové skupince (do níž teda v zásadě vůbec nepřispívám:)), v níž pisálci sdílí svoji tvorbu a navzájem si ji hodnotí. Jednou za čas se vždy nadhodí téma a lidé píší povídky, básně a tak dál. Tento týden bylo téma Sejdeme se pod lipami. A já poprvé něco stvořila a přispěla. Inspirovala mě k tomu skutečná procházka pod lipami - v parku kousek od našeho domu, kam jsem si vyšla venčit pejska. Vůně odkvétajících lip a jejich příjemný stín mi v hlavě vyvolal obraz, ze kterého nakonec vzešla celá báseň. Báseň o lásce, o čekání a o tom, že ne vždy nás dělí vzdálenost měřitelná jen v délkových jednotkách, ale že může jít i o jednotky časové. A pod touž lípou mohly čekat hned celé generace milenců, na stejném místě, jen v úplně jiném čase...

13 reasons why. Why?

19. června 2017 v 12:00 | Lúmenn |  filmová díla...
Včera jsem četla skvělý článek o tomhle slavném seriálu s názvem 13 reasons why 13 reasons why is shit. Podobný článek už mám v hlavě zhruba od doby, co jsem "13 Reasons Why" asi před měsícem dokoukala. Pokud vás ještě nezastihly chvalozpěvy na tohle teenagerovské psychologicko-sociální drámo, tak vám seriál ve zkratce představím. V celkem (překvapivě) 13 epizodách sledujeme vyprávění Hannah Bakerové, která spáchala sebevraždu. Před smrtí ovšem natočila (opět překvapivě) 13 audiokazet, na kterých vypráví o (nečekaně!) třinácti důvodech, které ji k sebevraždě dovedly. My sledujeme tento příběh očima Claye, který kazety poslouchá - a vcelku filmařsky povedeně se tam střídají flashbacky z minulosti, vyprávěné Hannou, a Clayova současnost. Seriál má prý ukazovat, jak jednoduché je dohnat člověka k sebevraždě a že někdy stačí málo a to málo se poskládá a nakonci je zmařený lidský život. OK, to beru, takové případy se jistě dějí a je to hrozné - jenomže příběh Hanny Bakerové to fakt neukazuje.

Verba movent, exempla trahunt aneb o "rape culture"

18. června 2017 v 11:01 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Tenhle článek už se mi sumíruje v hlavě pár dní a pořád přemýšlím, jestli ho vůbec vypustit do světa, protože vím, že bude svádět k dezinterpretacím a hejtům. Ale přeci jen to zkusím. Poslední dobou jsem se vcelku často střetávala s feministickým pohledem na svět a taky jsem pár svých postřehů sepsala do článku Co ženy opravdu chtějí?. Tohle téma je extrémně výbušné a momentálně hodně rezonuje po sociálních sítích, zejména kvůli nové reklamní kampani pivovaru Bernard.
Mezi příspěvky feministek poměrně často narážím na termín rape culture. Přeloženo do češtiny je to kultura znásilňování. Zní to, jako by znásilnění bylo nějaký obecně oslavovaný společenský trend, jako by to bylo hrozně in a kdo neznásilňuje, nežije. Což je pochopitelně blbost. V naší kultuře je znásilnění považované za ohavný zločin a stejně jako neoslavujeme vraždy, loupežná přepadení nebo těžká ublížení na zdraví, neoslavujeme ani znásilnění. Jenomže kultura "znásilnění" je mnohem širší pojem, do kterého je zahrnuto všechno, od vtipů až po porno - dokonce jsem i našla, že do rape culture spadá to, když týpek po rozchodu zveřejní fotky svojí ex (více třeba tady).

Eky eky eky ť peng

16. června 2017 v 9:55 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Po deseti letech, co bloguji, už nacházím ve svých článcích jistý systém. Například skoro každý rok v únoru fňukám, že je dlouho zima. Zjara zase juchám, že je tady jaro. Nu a začátkem léta se zase rozletím v širé dálavy a jsem celá mimo, naspeedovaná voňavým pylem, rozehřátým sluncem a chladnou vodou v potocích. Děje se to rok, co rok a nejde to zastavit. A ani letošek nebude výjimkou.
Jedna Foglarova knížka začíná slovy "pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré, kde oblaka bílá rychleji než jinde plují...". Nádherný poetický popis letních dnů - a přesně touhle radou mám v úmyslu se řídit letos v létě i já. Ani jsem se nenadála a už mám půlku letních měsíců rozplánovanou na akce a zážitky. Takže nezbývá než nahodit křídla na záda, rozlětet se k tomu vysokému modrému nebi a pronést něco tak duchaplného, jako Monty Pythonovský nadpis tohoto článku.

Budu se vdávat!

12. června 2017 v 11:55 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Budu se vdávat. Samotné mi tahle věta zní pořád strašně neskutečně. Stejně neskutečně, jako jsem prožívala okamžik, na který jsem tak dlouho čekala, ale když přišel, nemohla jsem uvěřit, že to už je ono. Můj drahý mi už dlouho sliboval, že se brzy vytouženého prstýnku dočkám a že do konce roku by rád, abychom spáchali všechny právní náležitosti, abych se stala jeho ženou. Ale když tohle říkal už někdy od jara, přestávala jsem tomu pomalu věřit. Když tu najednou...

Mýtus o 97% vědců, zlém Trumpovi a hodné bionaftě

6. června 2017 v 19:25 | Lúmenn |  lži, výmysly a manipulace...
Když Donald Trump oznámil, že USA odstupují od pařížské klimatické dohody, svět zachvátila doslova panika. Sociální sítě zahltily spousty dojemných obrázků a videí. Většina lidí ani netuší, k čemu přesně pařížská dohoda zavazuje, ale všichni mají pocit, že bojovat proti změně klimatu = pařížskou dohodu ctít = být hodný, zatímco opak znamená být zlý.
Já jsem viděla za srdíčko chytající video s Leonardem DiCapriem, známou to celebritou angažující se v otázkách změny klimatu, kde mě hned na začátku praštil do očí jeden údaj. Ten údaj se vůbec objevuje skoro v každé diskuzi o klimatických změnách a nutnosti s nimi bojovat. Ten údaj říká, že 97% vědců se shoduje, že lidé jsou za globální oteplování zodpovědní. A ten údaj je naprostá lež.

Co ženy opravdu chtějí?

3. června 2017 v 22:59 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Jednou jsem byla na kafi s kamarádkou, která je feministka. Taková ta kovaná - studuje gender studies, nosí pussy hat, angažuje se na demoškách. Nešli jsme rozebírat genderová témata, ale pochopitelně na ně taky došlo. Na fejsbucích se na tohle téma vždycky s hodně lidma chytnu - možná to neumějí vysvětlit nebo prostě fakt melou hovadiny, nevím, ale mě osobně feminismus přijde jako strašná hromada nesmyslů.
V prvé řadě vlastně netuším, o co vlastně dneska ve feminismu jde. Většina "gender aktivistů/tek" se angažuje třeba za práva homosexuálů adoptovat děti a uzavřít sňatek, což je vcelku fajn - akorát by to pak asi neměl být feminismus, ale gayismus třeba, že. Zbytek boje za genderovou rovnoprávnost mi zůstává utajen, ačkoli se na to vytrvale feministek ptám. Volební právo už máme, gatě taky nosit můžem, můžeme sloužit v armádě, řídit stíhačky, dělat chirurgy a vědce a astronomy a prostě tak nějak úplně všechno. Z hlediska práva nás ženské prostě nediskriminuje nikdo a nic. Na tom kafi jsem se dozvěděla pár zajímavých věcí. Ale pořád v tom teda nemám tak úplně jasno.