b

Srpen 2017

Deník nevěsty: Do svatby zbývá 33 dní

20. srpna 2017 v 19:33 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Oukej, přiznávám - už začíná jít do tuhého. Skončily nám s drahým všechny náročné prázdninové akce, můj tábor, jeho LARP, a před námi se čím dál výrazněj rýsuje TO datum. Jeden by řekl, že měsíc před svatbou by už mělo být skoro všechno zařízené. Jenomže, ono není. Vlastně není zařízené tak nějak skoro nic a já mám chuť konečně propadnout panice. Jsem nevěsta, tak se to ode mě očekává, ne?
Abyste rozumněli - neujíždím si na tom, jak to bude vymazlené a perfektní, jak bude ubrus ladit k mašli na mých botech a jak budeme s drahým tančit na nějaký romantický cajdák a u toho bude celá famílie troubit do kapesníčků. Za prvé nemám na botách mašle a za druhé já ani Alwin prostě tančit neumíme. A za třetí začínám mít pocit, že na té skromné svatbě pro ženicha, nevěstu a dva svědky přeci jen něco jo. Protože ta naše osmdesátihlavá lapálie je pěkná dřina.

10 nejlepších knih za rok 2016 - část II.

14. srpna 2017 v 16:50 | Lúmenn |  literární díla...
No, tomu říkám článek se zpožděním. Inu, ale lepší pozdě, než nikdy, že? Proto teď, uprostřed sprna, přináším toužebně očekávané pokračování lednového článku s výběrem těch nejlepších knih, které jsem za rok 2016 přečetla.
Jakožto vášnivý čtenář, který spase minimálně jeden knižní kousek za týden, už bohužel nejsem s to psát knižní recenze na všechno, co projde mýma chtivýma čtenářskýma rukama (a očima a mozkem) a tak alespoň sepisuji vždy žebříčky toho nej nej, co mě daný rok na literárním poli potkalo. A jak je vidět, i to je na mě trošku moc a žebříček z loňska dokončuju v době, kdy už mám minimálně půlku letošního přečetenou. Každopádně sliby se maj plnit nejen o Vánocích, ale klidně taky v srpnu, takže - pojďme na to. První část žebříčku od 10. do 6.místa čtete tadyhle.

Hladivá

12. srpna 2017 v 12:00 | Lúmenn |  poezie...
Poslední dobou se na mě nějak hrne inspirace - a neptejte se mě, čím to je, protože to nevím, jinak bych ji takhle na sebe nechávala hrnout neustále:) A tak z delšího odloučení mě a mého drahého včera vznikla básnička. Nechápu to. Skoro rok na suchu, verše ze sebe vytřískám zhruba stejně často, jako splnění slibu z politika a najednou dvě básně zhruba během týdne (ta poslední se jmenuje Na břehu řeky Svitavy a je z minulé středy).
Protože ta nejnovější s názvem Hladivá je romantická jak blázen, asi to dost možná bude tím, že jsem zamilovaná a brzo se budu vdávat. Každopádně můj milovaný nastávající byl verši nadšen, když jsem mu je předevčírem o půlnoci v záchvatu zaláskovaného osamění kouskovala do smsky. Snad se teda budou líbit i vám:)

Deník nevěsty: Do svatby zbývá 43 dní

10. srpna 2017 v 21:19 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Je to tak. Za měsíc a půl budu vdaná žena. Už ne slečna, ale paní. Už ne Vavrouchová, ale Herajtová. To je, přiznám se, můj největší stres kolem celé svatby. Nové jméno, na které si budu muset zvykat. Věděli jste, že se novým jménem nevěsta poprvé podepíše už na ten papír, na nějž přijde řada hned po prstýnkách a puse? Nejdřív starým, pak hned novým. Docela šok. Teďka ještě seš "tatínková"...a tadáá, už "manželová". Jako trhání zubu přes kliku. Přiváže se uzlík, bouchne dveřma a tam, kde byl před chvilkou mlíčňák, je už jen díra. Ani to nestihne zabolet. S tím jménem je to jen o fous horší, protože zatímco nový zub, který doroste, se od starého moc lišit nebude, se jménem si někdy novopečená "mladá pani" docela dá. Furt lepší teda ze sebe udělat Herajtovou, než třeba Koniprdovou, Vozihnojovou, Šoustalovou nebo (bože chraň) Píčovou, ale stejně. Brr. Mám pocit, že mě bude úplně nový člověk a trošku mě to děsí. Malý krok pro lidstvo, ale velký pro Lúmennku. Aspoň, že u toho bude na sobě mít pěkný šaty. Ehm, řekl tu někdo šaty?

Google a genderová nerovnost v praxi

10. srpna 2017 v 10:59 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Firma Google je zaměstnavatelem, který podporuje nerovnost mezi pohlavími. Proč si to myslím? Protože nedávno propustila svého zaměstnance, Jamese Damorea, který si dovolil kritizovat absurdní firemní politiku "genderové a rasové diverzity", která ale nakonec vede k větší diskriminaci a psychologické nepohodě na pracovišti. Na levicových serverech už se objevily články, které z Damorea dělají úplné zpátečnické monstrum a z jeho textu, který i seriózní média nevím proč nazývají urážlivě pamfletem, vybírají jen věty, jež se hodí k obrazu "zlého bílého heterosexuálního pravičáka,co volí Trumpa".
Nerada si nechávám věci předžvýkávat a tak jsem si přečetla originální Damoreův text (zde, EDIT: byla jsem upozorněna, že tato verze není přesná a úplná, kompletní verze i s odkazy na vědecké studie a další je k přečtení tady) A je mi skutečně moc líto,že člověk, která napíše tak slušný, věcný a liberální text, může být dneska vyhozený z práce.

Otevřený dopis blogera pro TV Nova

3. srpna 2017 v 10:16 | Lúmenn |  o blogu...
Dneska jsem otevřela svůj blog, chtějíc se podívat na nejnovější komentáře, a zůstala jsem zírat s otevřenou pusou. Doslova. Zascrollujete-li níže, uvidíte tu hrůzu sami. Obří škaredý panel tři krát tři mega velká okna s odkazy na server, jemuž se vyhýbám obloukem - tn.cz. Bulvární dno českého internetu na mém vymazleném, opečováváném webu? Čím jsem si to zasloužila? A tak jsem si sedla a napsala email televizi Nova. O tom, jak na nás na blog.cz čím dál více kašlou a od odchodu Standy už se ani neobtěžují odepisovat na dotazy na emailu. O svém smutku, zoufalství a nasrání, když dílo, které jsem tvořila deset let, někdo systematicky rozkopává. Až za pár dní můj blog úplně zmizí, protože mi ho smažou, tak si na mě aspoň vzpomeňte a dejte si na mé zdraví štamrpli. A nebo napište těm zmetkům, že vám chybím. Ale já už jsem prostě můčet dál nemohla...:(

Na břehu řeky Svitavy

2. srpna 2017 v 14:20 | Lúmenn |  poezie...
Skoro každý den na jaře a v létě jezdím do práce na kole podél řeky Svitavy. Není tak slavná a ani tak pěkná, jako Svratka, kterou ve své básni zvěčnil Vítězslav Nezval, vlastně je to takový špinavý potok, obklopený šáším a bodláčím, podél něhož se tyčí staré nepoužívané továrny - minimálně tedy v místech, kudy podél řeky projíždím po cyklostezce. Ale dneska mě něco trklo a vznikla z toho báseň - a nebudu lhát, že není inspirována právě tou slavnou Nezvalovou Na břehu řeky Svratky. Možná za ni může můj nový sešitek na poznámky...