b

Blogerská výzva - zákulisí blogu

17. října 2017 v 20:22 | Lúmenn |  o blogu...
Narazila jsem dnes u Canli na blogerskou výzvu se sadou otázek, týkajících se psaní, tvorby a pochopitelně blogování. A protože bych to nebyla já, abych se po hlavě nevrhla na zodpovídání dotazníků, tak směle do toho a půl je hotovo:)
(Jen malá vsuvka - poslední dobou řeším asi tisíc bambilionů věcí, pročež jste si asi mohli všimnou, že na blogování nemám ni zbla času. Slibuju, že se napravím. A slibuju, že tohle nebudu slibovat furt dokola, aniž by se něco změnilo. Jsem vdaná žena, himbajs šůviks, dopřejte mi trošku novomanželské pohodičky:)). Ale dost řečí a vzhůru do blogerské výzvy:)



Jak jsem začal/a psát blog?
Tak to vím docela přesně. Může za to gothika, v té době teda spíš "ghotycka". Prostě jsem byla náctiletý dárkulín a v onom roce 2006 (ježiškotky, já jsem ale stařena) nemohl pořádný náctiletý dárkulín pořádně dárkulínovat, aniž by měl blogísek. Kdybyste viděli, jak směšně a trapně to tu tehdá vypadalo, asi byste si o mě mysleli samé nepěkné věci:) Každopádně jsem na blog dávala hlavně svoje básničky, postupně přibyly články o gothice a nakonec se na to nabalilo přehršle témat, jak koneckonců můžete nyní vidět. A ano, byl to furt tenhle blog - stejná adresa už 11 let. Jsem nejen stará, ale ještě konzerva k tomu:)

Proč píšu?
Protože neumím malovat ani hrát na hudební nástroj. A taky proto. Ale ve zkratce je to fakt tím, že jiné formy uměleckého vyjádření mi nejdou. A já se vyjadřovat potřebuju, jinak bych asi praskla. Píšu odmala - básničky, příběhy, povídky, články. Vlastně píšu od doby, co jsem se to naučila a je to pro mě tak přirozené, jako pro jiné lidi jezdit na kole nebo běhat. Uvolňuju se tím, třídím myšlenky, vyjadřuju pocity. Prostě musím psát, jinak by mi prostě přeskočilo:)

Kdo je můj oblíbený autor?
Těch je hrozně moc. A ten seznam bude děsně dlouhý a nudný. A už jsem ho sepisovala asi šestsekrát. Ale fakt je, že poslední roky, kdy zase čtu jak kdyby písmenka byly heroin, mi do něj pár jmen přibylo. Takže - J.R.R.Tolkien (ten nesmí chybět), Neil Gaiman, Dmitry Glukhovsky, Diana Gabaldon, Kate Morton, Val McDermidová, G.R.R. Martin a asi tak dvě stě dalších, na které jsem si právě nevzpomněla. Z českých (a slovenských) luhů a hájů to jsou Jiří Kulhánek, Štěpán Kopřiva, Petr Heteša, Jenny Nowak a Juraj Červenák.

Jaká je moje oblíbená kniha?
Jako jenom jedna? Mám svůj "all stars" seznam, kde si na prvním místě trůní nezapomenutelná srdcovka Simarillion. Ale úžasných knih mám v srdci celou řadu - takové ty, co mnou skutečně pohnuly a připoutaly si mě ke svým stránkám, těch ale asi tolik nebude. Musím zmínit Léky smutných Pavla Gottharda, trologii Kruh, Spirála a Smyčka od koji Suzukiho, Asfalt Štěpána Kopřivy a sérii Cizinka od Diany Gabaldon. A pak bych vysypala asi třicet jmen, takže to zabrzdím a zmíním ještě knihy z dětství, které pravidelně čtu znovu a znovu a to je Gabra a Málinka.


O čem píšu?
O všem, co mě zajímá. O všem, co mě štve. Ale je pravda, že poslední dobou už jsem se hodně zklidnila. Spoustu věcí za mě napíšou jiní a (nalejme si čistého vína) mnohdy lépe. Takže víc píšu o tom, co mi dělá radost, to hlavně na Posla světla, a taky když mě múza chytne za nohu a stvořím nějakou básničku nebo povídku, většinou spíše lyrickou. Ale za ty roky aktivního blogování už jsem psala fakt o kdečem, vlastně asi jediné téma, kterému jsem se nikdy nevěnovala je sport a auta, protože to mě fakt neba:)

Jak dlouho mi trvá napsat jeden článek?
To strašně záleží. Názorový emotivní výžblecht, který ze mě vypadne na první dobrou, naťukám zběsilou rychlostí veverky na kokainu třeba za půl hodinky. Ale články, s kterými si dám práci, rešeršuju, hledám zdroje, odkazuju, doplňuju obrázky atd., mi zaberou i několik hodin. Série na určité téma třeba i celý den od rána do večera.

Už jsem někdy měl/a spisovatelský blok?
Jasně. Mám takový pocit, že ho mám právě teď. Ehm, to asi ne, když píšu, že? Ale píšu články, hovadiny typu dotazník, ale pořádnou povídku jsem za poslední tři roky napsala asi jednu, možná dvě. Už nemám tolik inspirace, co dřív. Jsem v duši málo lyrická, hodně pracuju a hodně přemýšlím a na psaní ze dna duše nějak není čas, prostor ani nálada.

Jaká je moje oblíbená citace z knihy?
Hm, přiznám se, že mě asi nenapadá nic konkrétního. Jsem sběratel citátů obecně, ale něco přímo z knížky? Let me google it...


Tak to bylo rychlé. První věc, co mě po otevření googlu napadla je tenhle citát z knížky Kronika ztracené stopy od Jaroslava Foglara. Mám ji na předsádce svého skautského deníku z doby, kdy jsem byla malé Lúmeňátko a ten text prostě vždycky otřese mou duší - tím správným způsobem:)

Ví moje rodina/ přátelé, že píšu? Ne - proč ne? Ano - podporují mě?
Ano a ano. Bráška a jeho partnerka jsou mí častí čtenáři a recenzenti. Můj muž taky, i když ten už míň nadšený:) Není písmenkofil, tak jako já. A maminka, ta byla první člověk, co mě ke psaní přivedl - taky mám geny po ní. Jí vděčím za lásku ke knihám a mateřskému jazyku. A taky byla moje první čtenářka a korektorka v jedné osobě:)

Označuju se rád/a za blogera?
Nevím, jestli ráda, ale prostě píšu blog a píšu ho fakt dlouho, takže asi bloger jsem. Deal with it.

Zkoušel/a jsem už někdy napsat knihu?
Jop. Pokusy najdete i na blogu. Bylo mi 12, 13, byla jsem totální magor a moje fanfikce na Pána prstenů mi přišla jedinečná, úžasná a převratná. Dneska už vím, že nebyla ani jedno, ale pokus o knihu to byl. Od té doby proběhly nějaké další šolichy, ale už jsem to vzdala. Asi na to nemám ani trpělivost, ani dost talentu:)

Jaká je největší výzva, se kterou se setkávám jako bloger?
Hateři, ti pijou krev asi každýmu. Pak nedostatek času. A taky určité vyčerpání, protože píšu už 11 let a někdy mám dojem, že už jsem se vyjádřila úplně ke všemu, že už nemám, co bych řekla dalšího. Že se opakuju a jsem nudná. A taky neumím točit videa a nebaví mě to a vím, že kvůli tomu jednou skončím na smetišti dějin. Prostě výzev je hodně, konkurence veliká a pokud člověk chce, aby ho blogování furt bavilo a ještě k tomu to někdo četl, je to vcelku fuška.

Jaké jsou ideální podmínky pro psaní?
Nejčastěji píšu večer, pustím si příjemnou instrumentální hudbu, uvařím čaj, brozdám po netu a nápady přicházejí skoro samy. A taky mě hodně článků napadne při ranním cigárku na zahradě, ale to většinou musím běžet do práce a během dne nápad vyšumí. Takže večer, čaj, můj pokoj a pohoda, to je skoro jistota.

Co mi blogování dalo a vzalo?
Dalo mi zábavu na tisíce hodin. Poznala jsem díky němu strašně moc úžasných lidí, zajímavých, nevšedních, podivných. Dost online, ale pár i osobně. Díky blogování mě oslovili různí lidé - na ankety, na bakalářky, do televize mě pozvali, můj oblíbený spisovatel citoval ve své knížce kus mého blogu... prostě toho bylo hrozně moc a jsem ráda, že jsem před těmi x lety měla nápad založit blog. Vzalo mi to asi jenom strašnou kupu času, ale stejně nevím, co bych s ním dělala, asi bych pomalinku zasedla ke klávesnici... :)

Moje oblíbené blogy, které čtu...
Už to není, co bejvalo, na čtení blogů mi skoro nezbývá čas. Takže čtu hodně politické a publicistické věci nebo něco víc odbornějšího, než klasické deníčkové weby. Napadá mě třeba Veruce, Přirozeně bezlepková domácnost mojí kamarádky Aničky, Biostatistička nebo Krkavčí matka. Často se zastavím na d-fens-cz.com, pravidelně sleduju FB skupinu Titulka a většinu tamějších blogerů, ačkoli málokdy komentuju, už prostě nejsem ten aktivní diskutér a komentátor. Občas zaskočím Hodně lidí, které jsem čítávala, už nepíše, asi potřebuju nějaké nové tipy, budu za ně ráda:)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rebeka Rebeka | E-mail | Web | 17. října 2017 v 22:17 | Reagovat

Já jsem s blogováním začala teprve před několika dny, snad budu jednou také tak úspěšná, jako jsi ty. :)

2 Leena Leena | 18. října 2017 v 12:18 | Reagovat

Lumennko, a clanek k volbam letos nebude? :)

3 veruce veruce | Web | 18. října 2017 v 15:20 | Reagovat

"Prostě musím psát, jinak by mi prostě přeskočilo:)"

Shodnu se s tebou na většině blogařských věcech, ale na téhle asi nejvíc :) Od chvíle, kdy se nám narodil syn, to platí dvojnásob :D

Těší mě, že jsem ve výčtu, a dotazník si s dovolením půjčím :)

4 Lúmenn Lúmenn | Web | 18. října 2017 v 16:03 | Reagovat

[3]: určitě půjč:)

[2]: hele já nevím...asi se mi asi nechce psát to, co jsem psala už mnohokrát:) děte volit, nevolte stbáky, populisty a lháře... co kt omu mám každej rok dodávat? :D

5 Canli Canli | E-mail | Web | 18. října 2017 v 20:39 | Reagovat

Jůů, ty jsi opravdu víla, ty červené vlasy ti moc sluší! :) Díky za zapojení! :) Ten citát se mi moc líbí. :)

6 Mariam Mariam | E-mail | 20. října 2017 v 17:23 | Reagovat

[4]: Tak to jsem teda doufala, že sem něco hodíš. Spíše něco o pirátech, když už jsi tedy byla 'inside'.

7 Ayeri Ayeri | 20. října 2017 v 21:15 | Reagovat

Tvoje články je radost číst, i když je to "jen" dotazník :) ráda bych řekla, že jsem měla s blogováním taky takovou trpělivost, ale bohužel jsem po čtyřech letech skončila z nedostatku času a inspirace :(

8 očičko očičko | 21. října 2017 v 15:21 | Reagovat

Jo blogy znám už od začátku, nejdřív to byl rozestavěný dům a pak z ní byla blogová spisovatelka. Ale chodil jsem sem tehdá jen občas,většinou jsem od rána do večera pracoval na projektech.
Hledal jsem hodně témat na netu a Lumenn mi pořád nosil google do cesty, jako pejsek , když běží hledat hozenou větvičku a jiné blogy také, kvůli zajímavé tématice. Oblíbené články jsem tehdy sdílel s širokým kruhem přátel, kteří dělali společenské aktivity.

V létě jsem měl takové andělské nucení ji vyhledat a popřát jí do života, ale řekl jsem si, však jí popřeju na dálku.Moc jí přeju štěstí a jsem rád že do něj vykročila "správnou nohou".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama