Jaro v Brně

23. března 2018 v 14:57 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Žiju v Brně už devět let a stejně bych neřekla, že je krásné. Protože co si budem povídat - to moc není. Ale rozhodopádně Brno miluju. I když je často ušmudlané, okopané, neladící, divně zakřivené a zvláštně vonící. Je to prostě takový ten člověk, který vám na první pohled připadá ošklivý, na druhý v něm ale najdete něco sympatického, nějaký druh vnitřního vyzařování, tak osobitého a úžasného, až vám nakonec začne připadat krásný.
A právě takové je Brno. Jako magnet tahá divnolidi k sobě a pak je buď sežvejká a změněné vyplivně zpátky do světa - a nebo je přivine na svou dlažebními kostkami posetou hruď a drží a nepustí. Ztratíme se navěky v jeho uličkách, zákoutích, drobných bizarnostech a každodenní směsici šílenství a štěstí. A vůbec nejvíc nejlepčejší je Brno na jaře.



Moje první jaro v Brně mě zastihlo zcela nepřipravenou. Vlhký podzim, temná zádumčivá zima, všechno pokryté jakousi šedavou blánou a schované za lemy černých kabátů. Nepřirostlo mi tu k srdci skoro nic, možná i proto, že v domě, kde jsem bydlela strašilo a se svými spolubydlícími a spolužáky jsem sice měla v základu slova ono "spolu", ale téměř vždy to bylo "bez sebe". A tak jsem sama procházela brněnskou krásou-nekrásou a těšila se na každý víkend, kdy z té mlhavé mizérie zase vypadnu do rodného městečka.
Jenomže pak přišlo první sluníčko a do ulic se vyvalily davy. Nebylo nad nulou ani den a už jste viděli odhalené ruce a krátké kalhoty. Žabky a tenisky čvachtaly v roztávajícím sněhu a rozdupávaly poslední pozůstatky zimy. Snad už koncem února vytahovali hospodští zahrádky a každý den, který se alespoň tvářil jarně, byly lavičky obsypané studentstvem v obložení lahví laciného alkoholu.

Brno po zimě ožije jako včelí úl, do kterého drbnete holí. Všechno bzučí, lítá, hýbe se a je to neuvěřitelně podmanivé. Jeden den v parku vidíte jen holé větve a usoužené pejskaře, ohýbající se pro hovínko a pak najednou bum, prásk - všude deky, bubínky, žonglovací sady, jointy, knížky a smích. Jako by jaro nebylo roční období, ale stav. Vypnuto, zapnuto. Zima, jaro.

Letos si ale to jaro dalo na čas. Nebo spíš teda se škodolibým chichotáním cvakalo s tou "zapnuto/vypnuto" páčkou tam a zpátky. V půlce února už se to městem hemžilo jarními bundičkami a odhalenými stehny a pak najednou přišla zase chumelenice a hodinová spoždění šalin, které už asi měli nasazené letní kolejnice nebo tak něco. V březnu zase blikla naděje, ale než stihli studenti dojít nakoupit svoje lahváče a obsadit lavičku, zavál jim ji sníh. V první jarní den už ale jaro přešlo blbnutí a vyrazilo konečně bez reptání do práce. Do hokny, jak my tady říkáme. A Brno se zase proměnilo.

Rozdíl mezi pondělkem a středou tento týden byl asi jako rozdíl mezi Leningradem za blokády a Havajskou riviérou. Prodavači u stánků s kávou sundali šály a rukavice. Bezdomovci začali místo roztřeseného žebrání prodávat jarní květiny. Všechno je tak nějak zelenější - i když ještě nevyrazil jediný pupenec. Rozepnuté kabáty vlají jako pentle na mrskačkách v pouličních stáncích. Z nějakého důvodu jsou na Svoboďáku zase trhy a zase se tam chlastá, ale se sluníčkem to jde veseleji. Prodejci se smějí, zákazníci se směji a vyhrává cimbálová kapela. Nekecám, dneska jsem kolem ní šla. I lavečky jsou už obsypané omladinou, po zimě lačnou nových dobrodružství, skrývajících se na dně láhve "Čučo di Tesko". Ze dne na den se v kavárnách začala místo svařáku prodávat zmrzlina a kluziště z Moraváku zmizelo jako kouzlem během jediného odpoledne. I ty šaliny cinkají tak nějak veseleji a jas jarní oblohy se jim odráží od zrcátek.

Jaro v Brně je prostě boží. Zurčí a klokotá to tady jako v horském potůčku, který se právě dostal ze zajetí ledu a já mám chuť zavřít krámek a jít se posadit na Špilas. Vím, že mě pořád bude zábnout zadek, když budu sedět na lavičce nebo na obrubníku. A vím, že jarní slunko je šálivé a prsty vám ještě týden dva budou stejně mimo kapsy mrznout. Ale když do šedivých ulic jako uragán vlítne kouzlo jara, které je záhy obarví do tisíců pastelových barev, je těžké držet se zimní upjatosti. Na noční březnové čůčo párty na lavičkách jsem už sice stará (ale bohové, kolik jsem jich jen zažila!), ale asi si dneska na znamení vzdoru cestou z práce koupím zmrzlinu a sním si ji usazená na schodech nějakého kostela. Co na tom, že z toho chytnu kašel, jaro je tady! Jaro, moje nejmilejší jaro, v Brně. Doma.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 23. března 2018 v 16:14 | Reagovat

Do Brna jsme se ještě nepodívala, tak snad to někdy v budoucnu vyjde. :)

2 Eliss Eliss | Web | 23. března 2018 v 18:32 | Reagovat

Tak si to brněnské jaro pořádně užívej! :)

3 A. S. Pergill A. S. Pergill | Web | 26. března 2018 v 12:57 | Reagovat

Dnes jsem cestou z chalupy rozpoznal, že koruny stromů už mají nádech do fialova, tj. bez ohledu na hrůzy globálního oteplování se už nalévají pupeny.

4 sadfasdasd sadfasdasd | 26. března 2018 v 15:36 | Reagovat
5 Spajdy Spajdy | 26. března 2018 v 16:18 | Reagovat

Tím prvním odstavcem jsi to vystihla fakt parádně. Proto se mi v Brně vždycky tak líbilo :) Je tak divné, až je hezké, a stejně tak místní :D

6 Teri Jans Teri Jans | Web | 27. března 2018 v 9:43 | Reagovat

Jsem tu dva roky a teprve si zvykám :), ale je fakt, že v prvním odstavci jsi to skvěle vystihla, takové to tady máme.

7 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 28. března 2018 v 10:41 | Reagovat

Ať se na to díváme, jak chceme, přesto přese-všechno Brno patří mezi "menší velkoměsta" (jak já říkávám) a asi nejvíc co mi na něm vadí je uspěchanost. Procházející musí být jaksi pořád ve střehu. Však už jen při průchodu Galerií Vaňkovkou přes OD Tesco (Úzká) k vlakovému nádraží až směrem do centra města... což je moje velice častá stezka (kde obcházím všechna knihkupectví, antikvariáty, atd).

No - ale zase na straně druhé, Brno mě (alespoň v drtivé většině případů) nezklamalo, co se týká nákupní stránky. Obzvlášť když se chci "pokochat" obrovským výběrem nových, ale i antikvariátních knih. V Brně jsem byl (alespoň ještě donedávna) výběrem, množstvím (jakéhokoliv) zboží vždy velice potěšen.

Ovšem na závěr: Klid menšího města(například Vyškova) je vždy na prvním místě.

8 creepypastalovecz creepypastalovecz | Web | 30. března 2018 v 12:01 | Reagovat

miluju Brno

9 J.R. J.R. | Web | 30. března 2018 v 19:43 | Reagovat

Já žiju kousek od Brna :)

10 Anna Anna | E-mail | Web | 2. dubna 2018 v 23:53 | Reagovat

Ojojoj, Brno, Brnéčko moje milované. A to jsem tady taky naplavená. Článek je moc hezký, vyloženě mi udělal radost.
A s tím jarem... onehdy jsem musela zdolat kopec na Špilas (jojo zaměstnanec muzea, kanceláře máme vysoko) a udělala jsem si zdravotní pauzu v besídce. Skoro jsem premávala schůzku protože jsem se zakoukala do panorama zalitého sluníčkem a nikam se mi nechtělo.

11 Ayeri Ayeri | 3. dubna 2018 v 16:54 | Reagovat

Na tenhle článek jsem si dneska vzpomněla. ..I v jiných městech je na jaře krásně :)

12 slunecnyden slunecnyden | Web | 3. dubna 2018 v 17:04 | Reagovat

Moc pěkně napsané. Já měla Brno ráda, i když jsem se v něm pořád ztrácela :-) Tak hezké jaro :-)

13 Ortie Ortie | Web | 5. dubna 2018 v 11:15 | Reagovat

Moc hezký článek a myslím, že to takhle mají i jiná města nejen Brno.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama