b















Buda a Pešť aneb jarní výlet do Uher

17. dubna 2018 v 12:59 | Lúmenn |  Lúmennčin veřejný deníček...
Před Velikonocemi jsme si s mužem řekli: "Dosti bylo sezení doma, je třeba vyrazit někam ven." Inspirovala nás moje kamarádka Lizzy a její anglický přítel, který přijel poznávat krásy střední Evropy a za tři dny spolu zmákli navštívit Prahu, Vídeň a Bratislavu. Three capital cities in three days znělo jako zajímavá výzva. Původně jsme se tedy s drahým chtěli vypravit do Budapešti, Vídně a Bratislavy a zmáknout za prodloužený víkend taktéž tři hlavní města a to hned všechna na Dunaji, nakonec ale z Vídně z časových a finančních důvodů sešlo a na Budapešť jsme si tak vyhradili dny dva. A stálo to za to.



Překvapilo mě, jak je vlastně Budapešť strašně blízko. Něco málo přes tři hodiny ve vlaku a jste tam. A kdyby se nám podařilo schrastit akční jízdenky s předstihem, dopravili bychom se do maďarské metropole za směšných šest stovek. A to se vyplatí. Takhle jsme zaplatili bohužel skoro dva tisíce, ale dobře nám tak, spontánní akce jsou holt za příplatek :)
V Maďarsku se platí forinty a jedna koruna je asi za 12 forintů. Převádění cen tak probíhá poměrně snadno - uberete nulu a kapánek nadsadíte. Ceny v Budapešti jsou přívětivé, s rozumnou turistickou přirážkou. A město je to fakt moc krásné.


Buda

Jak asi víte, Budapešť vznikla spojením dvou samostatných měst - Budy a Pešti. My jsme si to pěkně rozdělili a jeden den jsme věnovali Budě a druhý Pešti.
K nejzajímavějším památkám Budy pochopitelně patří Budínský hrad, na který se můžete dostat buď lanovkou nebo pěcha do pořádného krpálu. Když jsme viděli frontu, rozhodli jsme se pro krpál. Zeshora je krásný rozhled na město a na hradě se nachází muzeum umění. Na obrazy nás až tak neužije, ale procházka po zákoutích hradu s romantickými zákoutími zahrad a středověkého opevnění byla taky moc fajn. Prezidentský palác na nás moc dojem neudělal, je to takový větší barák se srandovně oblečenými husary ve strážních budkách.



Menší zklamání nám přivodila Citadela, která se tyčí na ještě větším krpálu kousek od Budínského hradu. Drahý se celý třásl na tamní muzeum druhé světové války, leč z neznámých příčin bylo muzeum mimo provoz, podle webových stránek "z příčin, které jsme nemohli ovlivnit". Opět jsme si alespoň užili procházku po okolí a nádherný výhled na celé město.
Cestou dolů jsme chtěli mrknout na kostel, vytesaný ve skále, ale absence nějakého značení (nebo naše slepota) zapříčinili, že jsme viděli prdlajs a ne kostel.


(můj názor na výstup na kopec)

Náladu nám ale spravila plavba lodí po řece, asi nejlepší zážitek z celého výletu. Hodinová plavba kolem všech pamětihodností se sklenkou vína a piva v ruce (v ceně lodního lístku, no nekup to!) stála za to. Dokonce i ten slavný skalní kostel jsme viděli. A samozřejmě i parlament (na pešťské straně), který je dominantou města a stavba je to skutečně kulervoucí.


Plavba byla s hodinu a půl dlouhou zastávkou na Markétině ostrově, což je malebné a klidné místo se spoustou zajímavých pamětihodností. Zřícenina starověkého kláštera, vodárenská věž a lázeňské domy, vše roztroušené v příjemném parku. Na nás ale největší dojem udělal dopravní prostředek, na němž jsme se po ostrově pohybovali - cyklorikša pro dva. Ledva jsme vystoupili z lodi a uviděli jsme půjčovny s těmito vozítky, bylo nám jasné, že tohle prostě musíme mít, i kdybychom si na půjčovné měli vzít hypotéku. Naštěstí stála tahle legrácka asi pětistovku a byla to nejlépe investovaná pětistovka v mém životě. Drandili jsme jako šílení po cestičkách a silničkách a nehorázně jsme si to užívali. Dokonce tak, že jsme málem zmeškali odjezd naší lodi, na které jsme už měli tendenci pomalounku usínat, znaveni zážitky a brzkým ranním vstáváním na vlak. Budínský den byl prostě parádní.


Pešť

Druhý den jsme věnovali Pešti na opačném břehu řeky. Prošli jsme se do Velké tržnice, ohromné budovy plné nejrůznějších stánků - a to jak s ovocem, zeleninou a kořením pro místní, tak pičičandičkami pro turisty. Samozřejmě jsme domů dovezli vyhlášenou maďarskou papriku, která se prodávala na všech stáncích v nejrůznějších baleních, krabičkách a formách.
Z tržnice jsme se svezli jubilejní linkou metra, na kterou se nejvíc třásl můj drahý. Je to hned po tom londýnském nejstarší metro v Evropě a postavené bylo na sklonku 19.století. Zajímavostí je, že se nachází jen pár metrů pod povrchem - stavělo se tak, že se prostě vyhloubil příkop, do něj se natáhli koleje a vše se zase zahrnulo. Žlutá jubilejní linka číslo 1 má ale překrásné původní interiéry a i souprava se zdála být značně retro.



Metro nás vyplklo kousek od Náměstí hrdinů, pořádně vlasteneckého prostoru, kde je to jedna socha kníratého maďarského hrdiny vedle druhé. Bohužel nejsme sběhlí v maďarských dějinách a tak nás Andrász a László a Béla nějak zvlášť neoslovili. Ale sochy pěkné, to jo.
Nedaleko od náměstí je park a v něm hrad Vajdahunyád. Na něm zrovna probíhala velikonoční veselice a tak nebyla nouze o stánky, vystoupení a všelijaké jiné zábavnosti. Vylezli jsme taky na věž a nějaký čas jen tak zevlovali na lavičkách u jezírka, obklopujícího hrad, které je prý termální. Vážně hezké a klidné místo.



Bratislava

Z Budapešti jsme si to namířili do Bratislavy. Ačkoli je to hlavní město sousedního státu, jenž byl ještě donedávna spojený s tím naším, ani já, ani můj muž jsme nikdy v Bratislavě pořádně nebyli. On tedy vůbec nikdy a já jí jen jednou projížděla. A upřímně řečeno - měli jsme u toho zůstat.
Bratislava na nás neudělala valný dojem už při příjezdu. Nádraží málokdy bývají pěkná místa, ale to bratislavské je tedy mega odporné. Navíc na něm máte pocit, že jste se vrátili včase tak do 80.let. Výklady, nádraží hospoda, obložení stěn, všechno působí jako vystřižené z pozdního socialismu. Ani zbytek města nás zrovna neokouzlil. Navíc nás překvapilo, že v sobotu (ačkoli se jednalo o Bílou sobotu, třeba u nás je to sobota jako každá jiná a i v Budapešti všechno fungovalo normálně) bylo ve městě úplně mrtvo. Polovina hospod po cestě z nádraží do centra do hotelu byla zavřená. Na ulici skoro žádní lidé.


Když jsme prošli Michalskou branou, jako bychom vstoupili do jiného světa. Oprýskané domy a liduprázdné ulice vystřídal ruch krásného historického města. Úzké dlážděné ulice, malebné domy, nápisy v cizích jazycích a turisté. Byla ale již večer a tak jsme se rozhodli nechat prohlídku města až na následující den. Bohůmžel to byla Květná neděle...
O Velikonocích na Slovensku to vypadá úplně jinak, než u nás. Zavřené je všechno. A když říkám všechno, tak všechno. Polovina restaurací a kaváren. Dokonce i Tesco a Lidl, kam jsme se vypravili pro snídani. Supermarkety mají na Slovensku otevřeno o Velikonocích jen na pár hodin v sobotu dopoledne, jinak od pátku do pondělí ani ťuk. Navíc jsme zjistili, že je zavřený i Děvínský hrad, kam jsme se v Bratislavě nejvíc těšili. A velké zklamání přinesl i hrad Bratislavský, na kterém není vůbec nic a do nějž se nedá ani nijak vstoupit. Po dvou hodinách ve větrném, deštivém a obecně nevlídném počasí jsme měli Bratislavy tak akorát. O poznání dříve jsme se tak vypravili domů a litovali, že jsme raději nejeli do té Vídně. Bratrům Slovákům se převelice omlouvám, ale do Prešpurku už mě asi znovu nedostanou.

Jinak ale prodloužený uherský víkend stál za to a jsem ráda, že jsem se konečně vypravila i do takhle blízkých, ale přesto pro mě neprobádaných končin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 M. M. | 17. dubna 2018 v 15:17 | Reagovat

V Bratislavě za vidění stojí televizní věž Kamzíka s otočnou restaurací o několik stupňů co hodinu a nábřeží. Jinak Bratislava nestojí za řeč.
Zato Vídeň je opravdu nádherná. Snad nejhezčí město, co jsem za život viděla a že jsem toho viděla.  :-)

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 17. dubna 2018 v 16:58 | Reagovat

v Budapešti jsme byli s manželem loni na podzim - na výročí svatby...krásná krásná, krásnější než Paříž....chceme jet určitě znovu

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 17. dubna 2018 v 16:58 | Reagovat

Vyzkoušeli jste tamější jídlo?

4 juvek juvek | 17. dubna 2018 v 21:19 | Reagovat

Ve vídni jsou hezké i koncerty pod širým nebem mezi těmi památkami a okrasnými parčíky. Však tenhle výlet byl jen předehra a i tak se hezky povedl.

5 Lux Lux | Web | 17. dubna 2018 v 23:10 | Reagovat

Taky jsem byla o Velikonocích v Budapešti, ale na celé 4 dny. Je krásná, ale také má svá ,,ale". A o květné neděli bylo taky zavřeno, především supermarkety, v pondělí už to bylo lepší, ale ne o moc. Ale to tak prostě je, oni mají zavřeno všechny neděle. Tak to u nich prostě chodí.

6 A. S. Pergill A. S. Pergill | Web | 18. dubna 2018 v 7:31 | Reagovat

Na Margaretině ostrově je také koupaliště s termální vodou, ale nejsem si jistý, jestli mají i kryté bazény.
Na dojezd příměstskou dopravou je Aquincum (nemá asi nic společného s Tomášem Akvinským), které bylo svého času hlavním městem provincie Panonia. Není tak zachovalé jako Pompeje, ale za shlédnutí rozhodně stojí.

7 SarushEf SarushEf | Web | 2. května 2018 v 18:25 | Reagovat

Uz dlouho se tam taky chci podivat, krasnej článek!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama