a









Sexismus bojovníků proti sexismu

3. září 2018 v 9:20 | Lúmenn |  svět podle Lúmenn...
Včera jsem četla článek, který mě nadzvedl ze židle. Píše se v něm, že 51 % žen dlouhodobě reprezentuje 20-25 % političek. A také, že představa, že dlouhodobě dokážeme se stejnou vnímavostí a rychlostí reagovat na každodenní problémy, pokud se nás přímo nedotýkají, je neudržitelná - a naivní. Nemluvě o situacích z biologických a kulturně společenských důvodů nepřenositelných. A nakonec hraje se o to, aby stát fungoval pro ženy i muže stejně. (...) A pokud se to neděje, měli bychom pracovat na nápravě. Třeba i pomocí kvót.
Podtrženo sečteno - je třeba, abychom zavedli kvóty na počet žen v politice, protože v politice je žen málo a jen ženy-političky dokáží skutečně reprezentovat zájmy žen-voliček. A mě už tenhle do očí bijící sexismus tzv. bojovníků proti sexismu vážně unavuje.


"Je třeba aby v poslanecké sněmovně bylo tolik procent poslankyň, kolik je v populaci žen (tj. asi polovina). Jinak je to nefér a ženy nejsou adekvátně reprezentovány."
Toto prohlášení je nesmírně sexistické a je to vlastně degradování ženy na chodící vagínu, která potřebuje jiné vagíny, aby za ni schvalovaly zákony, protože člověk bez vagíny ji nedokáže plně pochopit. Přičemž jen pouhý fakt, že jsem žena, přece neznamená, že je to jediná role, se kterou se identifikuji a mým ideálním zástupcem mezi zákonodárci musí být tedy také žena, jinak to není spravedlivé.

Mě ale nedefinuje to, že mám vagínu. Můžu být třeba podnikatelka a ocenila bych, aby v parlamentu seděl člověk podnikající, aby rozumněl mým potřebám - bez ohledu na to, jaký orgán má mezi nohama. Můžu být učitelka, umělkyně, tělesně postižená, lesbička, sociálně slabá, můžu být z malé vesnice, mít hospodářství, můžu hodně jezdit autem nebo být živnostnice, lékařka, katolička, majitelka exotických druhů zvířat nebo bambilion dalších věcí. A v tom případě mi bude úplně putna, jestli "můj" zákonodárce má pipinku nebo lulánka, ale nejdůležitější pro mě bude, že chápe problematiku, která se mě dotýká a díky tomu mě bude reprezentovat lépe, než žena, se kterou sice sdílíme kýžený pohlavní orgán, ale jinak jsme jako z jiné planety.

Na kvótách mě nejvíc děsí, že ve chvíli, kdy se zavedou, zmizí základní princip demokratického právního státu, kterým je, že každý občan má nezadatelné právo volit i být volen. Tedy každý může vykonávat svoje aktivní i pasivní volební právo, bez ohledu na jeho sociální postavení, barvu kůže nebo - pohlaví. Ve chvíli, kdy nařídíme, že v politice (ať už na kandidátkách politických stran nebo nejdejbohové přímo v parlamentu) musí být aspoň 50% žen, tento princip podkopeme a jednu skupinu obyvatel zvýhodníme proti druhé. Tedy jedné skupině její volební právo okleštíme. A tím zabíjíme demokracii a vytváříme jakýsi socialistický paskvil, který je vrcholem sexismu a diskriminace na základě pohlaví, protože v tu chvíli nebude hrát roli, že jste schopný a moudrý člověk, důležitější bude, co máte v kalhotách, jinak se na kandidátku nevejdete.

Sexismus (tedy diskriminace na základě pohlaví) je sopolečenská nemoc.
Škoda, že jí často trpí právě ti, kteří (prý) proti sexismu bojují.

V článku je jako příklad již existujících kvót uveden princip proporcionality dle regionů, tedy to, že v současném volebním systému nevolí všichni občané republiky z jedné kandidátky, ale vybírají si vždy z kandidátek ve svém kraji. Toto je prý kvóta, jakási nespravedlnost, kterou navíc vymysleli ti zlí muži a jejich zlovolný politický patriarchát, takže brojení proti kvótám na ženy je nesmyslné, když už vlastně máme jakési kvóty regionální.
Jenomže nic nemůže být dál od pravdy. Neexistuje nařízení, které by zakazovala např. Pražákovi kandidovat v Olomouckém kraji. Trvalé či reálné bydliště nemá na možnost se v určitém kraji ucházet o zvolení do parlamentu žádný vliv. A i kdyby ano - je vždy možné se přestěhovat. Zatímco změnit pohlaví jen tak jednoduše nejde.

Pokud má někdo pocit, že ženy nejsou v politice dostatečně reprezentovány, má hned několik možností, jak to řešit. Může využít své aktivní volební právo a vykroužkovat z kandidátky jen ženy. Nebo může využít své pasivní volební právo a stát se takovou ženou v politice, případně členem politické strany, který bude pro ženy na kandidátkách hlasovat ve stranických primárkách. Vzhledem k počtu členů jednotlivých politických stran by ani nemuselo být tak těžké tímto způsobem zvrátit poměr ve prospěch žen, pokud má nějaká skupina lidí zájem tak učinit.
Současný systém to umožňuje, ale nenařizuje. Je možné, pokud je po tom ve společnosti poptávka, aby bylo více političek. Pokud je pro někoho důležitější pohlaví kandidáta, než jeho kompetence nebo zkušenosti, prosím. Už nyní je možné, aby si 50% obyvatelstva vybíralo z kandidátních listin jenom takové zástupce, kteří mají shodný pohlavní orgán.

Ale rozhodně není ani spravedlivé, ani žádoucí, aby pohlaví hrálo roli při vybírání politických reprezentantů. Pokud se někomu zdá, že jsou nyní ženy v politice diskriminovány (a může mít klidně i pravdu), může proti této diskriminaci bojovat a zákon mu v tomto dává podporu, neboť dle zákona je diskriminace na základě pohlaví nepřípustná.
Pokud ale zavedeme kvóty, bude to právě zákon, který řekne, že diskriminace na základě pohlaví je v pořádku. Kvótami de facto uzákoníme sexismus. Gratuluji, bojovníci proti sexismu, tomu říkám nasrat si do vlastního hnízda.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Virginia Baskerville Virginia Baskerville | Web | 3. září 2018 v 10:04 | Reagovat

Kvóty jsou celkově, pokud se jedná o lidi, poměrně nebezpečná záležitost. Chápu kvóty na počet vyrobených hrníčků v továrně, ale kvóty už jsou zavedené například ve zdravotnictví - např. kolik operací za měsíc se dle operačního plánu musí zvládnout (a ten operační plán je sestavován dle kvót). Jelikož je celá moje rodina plná lékařů, pociťuji tyhle kvóty z druhé strany. Můj táta je chirurg, odchází z práce až ve chvíli, kdy je splněn operační protokol na daný den, což je většinou v sedm večer. Kvůli kvótám na použitý materiál se, když to trochu přeženu, řeší skoro každý použitý steh navíc.

Není dobré zavádět "technické" pojmy tam, kde se musí zohlednit lidský faktor. Protože to dost dobře nejde. Člověk není stroj, nelze jej napasovat do škatulek, které možná zní spravedlivě nebo technicky správně, ale realita lidských bytostí je odlišná.

Je to stejné, jako když vznikl návrh, že z francouzské ústavy vymizí slovo rasa. Zřejmě kvůli tomu, abychom v rámci korektnosti poukázali na fakt, že na rase nezáleží. Ale v podstatě se takhle podporuje rasismus. Protože slovo rasa se odporoučí do šedé zóny.

Jsem feministka. Nechápu však, proč by moje zájmy nemohl stejně dobře reprezentovat schopný muž či žena, transsexuál či transvestita. Je to o tom, co mají v hlavě a srdci, ne v rozkroku.

2 Algernon Algernon | Web | 3. září 2018 v 10:19 | Reagovat

Kvóty v politice a z hlediska zaměstnávání vůbec jsou kardinální číčovina. Vlastně až teďka mě napadlo, že politici mají i nějaké pohlaví, do teď mě to naprosto míjelo, s jedinou výjimkou, kdy v televizi byla Němcová, nějaký komunistický ošoust a další dva chlápci, Němcová z nich nejstarší a vypadala nejlíp, tak si říkám "Hmm, inteligentní a ještě k tomu vypadá dobře, respekt, holka"...

3 Wendys Wendys | 3. září 2018 v 10:37 | Reagovat

Zdá se mi to, nebo se v té naší politice raději řeší hovadiny na úkor opravdu důležitých věcí, kterým hoří u  zadku oheň?
Tohle mě fakt naštvalo

4 A. S. Pergill A. S. Pergill | E-mail | Web | 3. září 2018 v 11:30 | Reagovat

1. Ti, kdo tyto kvóty prosazují, jsou jednoznačně antidemokraté, ať se už nazývají jakkoli (třeba liberální demokraté).
2. Feministkám uvěřím snahu o něco dobrého až tehdy, kdy začnou řešit, že mezi vězni a bezdomovci je přibližně stejné procento (kolem deseti) žen jako mezi politiky a top managory.
3. Psal jsem o tom před několika léty na svém blogu, příčinou obou těchto nerovností je větší směrodatná odchylka Gaussovy křivky rozložení schopností u mužů než u žen. To pravděpodobně souvisí s větší složitostí vývoje mužského organismu v ženském těle než organismu ženského (vyšší "chybovost" s větším počtem odchylek jak ve směru + tak i ve směru -).

5 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 3. září 2018 v 11:54 | Reagovat

já myslím, že v politice je to docela vyrovnané, většina politiků stejně nemá koule :-) politik (i politička) jen reprezentují svoji stranu, ne sebe, takové osobnosti nemáme, vždy je ostatní sežerou...

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 3. září 2018 v 14:21 | Reagovat

Asi mi je fuk, jestli to bude politik, nebo politička, když stejně nebude chápat, že matky samoživitelky na tři směny makat nemůžou a zkrácený úvazek je prostě neuživí...
Protože co si budem povídat, kolik političek mělo dvě děti a makalo ve fabrice na směny, ještě líp na dvanáctky?
S tím, že pak byly sotva schopné zaplatit bydlení a základní potraviny?
A že takových matek je spousta. A v kanclu na dopoledne holt nemůžou pracovat všechny. Protože když má někdo mámu takhle ve fabrice, je rád, že proleze učňákem a ještě k tomu blbým, protože na intr nezbývaj peníze a bere se to, co je nejblíž. Nemluvě o tom, že pak ještě pokud možno hlídá mladšího sourozence, protože na kroužky máma nemá prachy...
A ano, pak mi je fuk, jestli ten, kdo tohle nezažil, ale vesele do toho kecá, má v kalhotách něco extra...

7 Troi Troi | 3. září 2018 v 14:21 | Reagovat

Díky Lumenn!

Dostáváme do fáze "Pryč s feminismem! chci rovnoprávnost"

Hlavně kde berou tu drzost tvrdit, že když tam bude víc žen, bude se nám žít líp? To jako penis zhoršuje politické schopnosti a empatii vůči voličům? To je sexismus nejhoršího zrna.

8 Laranya Laranya | 3. září 2018 v 14:51 | Reagovat

No hlavně ty holky mají možnost do politiky jít a spousta z nich tak už činí. A když jich tam není víc... no tak tam asi nechtěj, ne? :D

9 Lu Lu | 3. září 2018 v 16:25 | Reagovat

Ženy nejsou pouze lidi s vaginou, tento text zcela opomíjí existenci transgender lidí ;)

10 N. N. | 3. září 2018 v 19:00 | Reagovat

[9]: No... ženy JSOU pouze lidi s vagínou. A je děsivé, jak se to dnes snaží někteří popřít.

11 arzenal arzenal | Web | 3. září 2018 v 19:16 | Reagovat

S článkem dokonale souhlasím. Máme tak na všechny tyhle sociální problémy a "social justice warriors problémky" tak nějak stejný názor. Upřímně mi dělá hodně dobře to vždycky číst a vědět, že alespoň někdo s normálními názory a myšlením tu ještě je...

12 Karryanna Karryanna | 3. září 2018 v 23:46 | Reagovat

Já nevím, zrovna z tohohle tématu jsem čím dál víc na rozpacích.
Píšeš, že Tě nedefinuje to, že máš vaginu. Mě tedy (i) to, že mám vaginu, definuje. Jsem žena a některé vlastnosti, potřeby a omezení z toho nutně plynou. Výjimky samozřejmě existují na obou stranách, ale v obecnosti žena mnohem lépe než nějaký muž pochopí, co znamená tikot biologických hodin, jaké rozpolcení může působit volba mezi rodinou a kariérou, proč jiné ženě tolik lítá nálada jen kvůli hormonům, ... (A naopak, jistě existují věci, které na muži lépe pochopí muž než nějaká žena, jen si nejsem jistá, které.) To se samozřejmě nevylučuje s tím, že mě definuje i spousta jiných věcí a ideálně bych chtěla mít zastoupené i ty další pohledy. Ale žena jsem a jedna z věcí, které mě definují, to je.
Nevidím, proč by kvóty zasáhly do práva volit, resp. být volen. Jistě, omezily by množství volených, ale to přeci není to samé. Svého času na FELí Otevřené informatice tři nejlepší prváci (muži) a tři nejlepší prvačky (ženy) dle NSZ z matiky dostávali netriviální stipendium. Pro holku bylo jeho získání mnohem snazší, naopak klukovi se mohlo stát, že nedostal stipendium, ač měl lepší výsledek než nějaké děvče, které ho dostalo -- ale každý měl možnost ho dostat. Možná něco přehlížím, ale podobně na mě působí kvóty a volební právo.
A proporcionalita podle regionů mě zaskočila. Vážně, já si tohle nikdy dřív neuvědomila. Celý život (no dobře, tu část života, kdy jsem se o volby aspoň trochu zajímala) beru za samozřejmé, že jsou krajové kandidátky (však jsem na to i narazila, když jsem volila 300 kilometrů od domova), ale nikdy mi nedošlo, že to přesně připouští možnost "horšího" kandidáta v zájmu vyváženosti. Jasně, Pražák může kandidovat v Olomouckém kraji, ale jak často se to vážně děje? Nemluvě vyloženě o komunálkách, kde tipuju tuplem platí, že lokálnosti v omezené míře obětujeme kvalitu. Ve skutečnosti jsem právě nad touhle částí dneska nějaký čas v myšlenkách strávila a přijde mi ta poznámka čím dál víc na místě.

To už by mě v článku spíš trápilo, že žena-politička se o manželku opřít nemůže, protože to trochu naznačuje, že muž nemůže být takovou oporou (a zřejmě je tím míněno i správcem domácnosti a zázemím rodiny) jako žena, což je ošidné. Na straně druhé, když se podívám na počet dětí a věk pana Jurečky, možná je zrovna v jeho případě to rýpnutí na místě, protože muž dítě neporodí ani nenakojí.
A zvlášť pak nejsem schopná najít jediný rozumný argument proti tomu, že moderní politika vznikla v prostředí umělých kvót ve prospěch mužů. Nakonec, ani proti tomu, že to nesnižuje odkaz některých dřívějších politiků.

13 Tvaroh Tvaroh | 4. září 2018 v 0:19 | Reagovat

Celé ty boje o vyrovnanost mužů a žen se totiž ubírají pod vedením těch, kdo nevidí všechny souvislosti.
Protože:
1. Klidně ať si je zastoupení půl na půl všude, ale k tomu stejně nedojde, ženy se v tom dobře necítí, stačí jim doopravdy naslouchat a když ony se řídí tím, jak to cítí.

2. K čemu by bylo, kdyby se nutily ženy do nějaké funkce, když pokud mají doma láskyplný vztah tak své slovo mají prostřednictvím muže, který je v té funkci. Nebo ho pošlou, hele tohle je potřeba udělat, udělej to prosím tě. Takové delegování na manžela. Některé ženy vědí o čem mluvím. Když ji chlap miluje, tak se snaží naplňovat také její zájmy, svými schopnostmi.

3. V každé práci nějakým způsobem přirozeně potřebujeme spolupráci žen, nebo aspoň jejich názor. Jinak by harmonická a spokojená společnost nefungovala. Nelze však jít do takového extrému, aby byly ženy zbaveny toho, čím si sebe váží a za co jsou milovány.

Rezultát

Každý podle svých schopností a dovedností. Buďme všímaví a nikoho nehodnoťme unáhleně. Každý v čem se nejlépe cítí a co ho naplňuje. V tom je nejefektivnější dělba práce. Jeden druhému pomáhejme a naslouchejme.

14 Ayeri Ayeri | 4. září 2018 v 7:49 | Reagovat

Opět díky za rozumný názor. Kvóty kdekoliv a kdykoliv považuju za neskutečnou kravinu. Chci nad sebou vidět schopné a nesobecké moudré lidi, přičemž je mi úplně jedno, co mají mezi nohama, k čemu se hlásí a i to, jestli se ty dvě věci shodují. Hlavní jsou přece schopnosti a ne jeden orgán. Navíc realita je i to, že na kandidátce bývá většinou menšina žen, protože málokteré se vůbec do politiky chce. Zkrátka není tolik takových, které by se chtěly pravidelně hádat, muset se obhajovat, čelit pomluvám a nedostatku času na cokoliv jiného včetně rodiny. Feministkám navzdory jsme sice taky chytré a schopné, ale většina z nás nemá ostré lokty. Což je možná jeden z důvodů, proč se prosazují blbosti, které jdou proti zdravému rozumu :)

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 4. září 2018 v 12:21 | Reagovat

Kvóty bývají vždy snahou uměle zasáhnout do přirozeného procesu ve jménu sporného "vyššího dobra" (které ovšem jako dobro většinou vnímá jen hlasitá menšina populace), protože je to intelektuálně i fyzicky méně pracné, než se zasadit o skutečnou nápravu procesu nalezením a odstraněním překážek v jeho optimálním chodu. Úžasné je to i v tom, že takovým překroucením přirozeného běhu života vzniká vždy spousta dalších návazných problémů, na jejichž řešení se podobní sociální inženýři mohou vždy vrhnout a řešit je znovu stejně špatnou metodou, což této skupině lidí generuje celkem příjemnou práci na věky věků :-).

Vzpomínám si, jak mi kdysi jeden známý, který vede vědecký tým v USA, vyprávěl o "svatém grálu" všech amerických vědců, kterým je indiánská rozvedená žena. Kdo totiž takovou osobu najde a zařadí ji do svého výzkumného týmu, má podle velmi precizního systému různých podobně pitomých kvót vyšší šanci na výzkumný grant, přičemž obsahová kvalita projektu v takovém případě v menší či větší míře ustupuje do pozadí. Škoda, že nejsem Ribanou; vrátil bych se k vědě a nechával se najímat na zajímavé projekty :-).

16 Lúmenn Lúmenn | Web | 4. září 2018 v 13:14 | Reagovat

[12]: veškeré výtky ke "krajovosti" jsem vyvrátila už v článku. Například fakt, že změna regionu lze udělat snadno, dokonce se ani nemusíš stěhovat fyzicky, jen papírově. Změna pohlaví nikoli.
Co se týče komunálních voleb, tak tam je snad jasné, proč jsou kandidáti z dané obce. Asi nedává smysl, aby někdo z Aše vedl malou vesničku na Vsetínsku, ve které v životě nebyl. Komunální politika je o řešení lokálních problémů, které jsou vázané přímo na to dotyčné místo, proto se řeší lokálně.
Na první pohled se to může zdát podobné, jako mužsko-ženské problémy. Ale znovu opakuji, zcela zásadní je, že stěhování lze papírově snadno zařídit, narozdíl od změny pohlaví. Z Ašana Vsetíňákem se staneš za 5 minut na úřadě, když tolik toužíš po tom, stát se tamním starostou.

17 A.S. Pergill A.S. Pergill | E-mail | Web | 4. září 2018 v 17:14 | Reagovat

Lúmennko, "pokrokoví" aktivisté prosazují nácvik změny "genderu" a to, aby si mohly nechat změnit pohlaví (včetně nevratných operačních zákroků) už 12leté děti. Zatím jen v Norsku, ale tlačí se to i sem.

18 Karryanna Karryanna | 5. září 2018 v 14:37 | Reagovat

[16]: Já zcela souhlasím, že změnit bydliště je asi tak nekonečněkrát snazší než změnit pohlaví.
A ano, z Ašana Vsetíňákem se staneš jednoduše, z muže ženou nikoliv. Ale myslím, že mi jde mnohem víc o ten druhý směr. Ne o to, že Ašan má hypotetickou možnost být zvolen ve Vsetíně, ale o to, že většina Vsetíňanů (předpokládám) považuje za samozřejmé zvolit někoho z Vsetínska, přestože někdo z Aše by možná mohl být schopnější. Ne o to, že Pražák může kandidovat v Olomouckém kraji, ale o to, že málokdo pojede volit do jiného kraje, aby mohl dát hlas lepšímu kandidátovi. Z nějakého důvodu tohle nám nevadí.

19 Lu Lu | 6. září 2018 v 10:18 | Reagovat

[Smazaný komentář] Prostě jde o to, že transgender lidi (byť jich není mnoho, ale existují), jsou ve smyslu svého pocitu, identifikace, sociální role osobou jiného pohlaví, než jak byli zařazeni podle jejich orgánu.
A pohlaví jakožto něco, co vnímáme sociálně, podle toho např., jaké člověk používá jméno, jak vystupuje, tedy nemusí a není ve všech případech být totéž, co jeho pohlavní orgán (a ani o tom v případě takových lidí nemusíme vědět! a stejně je bereme podle toho, jak se prezentují, ne podle orgánu, protože pokud jsou dost "přesvědčiví" ze sociálního hlediska v té roli, tak o tom nikdo ani nemusí vědět, a ani po tom nikomu nic není) takže proto zmiňuji, že to není *vždy* definováno pohlavním orgánem.

20 mln mln | E-mail | 7. září 2018 v 22:03 | Reagovat

[Smazaný komentář] Výsledky zmeny pohlavia v smere biologický muž -> imitácia ženy vačšinou vyzeraju príšerne a nikto trochu všímavý na to neskočí. Výsledkom je zkriplený muž v ženských handrách s bordelom v hlave.

21 games for girls dress up games for girls dress up | E-mail | Web | 11. září 2018 v 6:59 | Reagovat

Very useful post!! good content iam interested as well that’s very helpful!

22 Lu Lu | 11. září 2018 v 10:39 | Reagovat

[20]: Znáte dost takových osob na to, abyste věděl, že jich je většina? Myslím, že to bývá tak, že oni už dlouho předtím, než se nechají operovat, vystupují ve společnosti v té roli, čím se cítí být, a podstupují hormonální léčbu, a ani to poznat být nemusí (hlavně pokud mají štěstí na odpovídající fyzické předpoklady). Nemůžu se vcítit do jejich prožívání, ale je to prokázáno vědecky, že taková odchylka existuje, že se zřejmě už v období před narozením vyvinul odlišně mozek a tělo. Pohlavní identitu v mozku předělat nejde (nebo se neví, jestli a jak), tělo ano. Tak si nepředstavujte, že to člověk podstupuje jen tak z nudy.

23 dekovac dekovac | 11. září 2018 v 19:45 | Reagovat

[22]:
Ale my nevíme, jstli mln je muž nebo žena.
A některé články v některých novinách jsou postaveny tak, nebo volí takový zrovna případ, kde o sobě osoba tvrdí, že si chce projít změnou pohlaví, nebo že jeho / ji to něčím přitahovalo do toho jít  pak zase navrátili zpět původní pohlaví. Z nudy to ale zpravidla nebývá. Je to dlouhá terapie.  

Takže asi by se mělo rozlišit případy, kdy má člověk mutaci a už je na fyzické úrovni do jiného pohlaví, nebo má jen nějakou genetickou predispozici, která se nemusí projevit.
Když už vědecky, tak vědecky. Ale když mln odkazuje na čínskou stránku mln.com, tak nevím, co si o tom myslet.

To mi říkali na ústavu výzkumu totalitních režimů, že se dělával kdysi takový známý tah, že se psávalo přes čínské brány, když se chtělo vyvolat nějakou emoci na půdě protivníka. Ale nevím, jak je to v tomto případě.

Pro nás je nejdůležitější jediné. Že každý člověk má právo na svoji identitu a to tak, aby tím nezasahoval hrubě do práv jiných. Jinak je to volba těch lidí, ať se nám to líbí nebo ne.
Závada by byla strhávat na změnu identity pohlaví jiné lidi a nakecávat jim nesmyslně, že je to trendy. Že to je hitovka. Není to hitovka, ti lidé prožívají traumata a transformují se v nějakém zápasu sebehledání, v čem se cítí dobře.

Museli bychom vědecky, ne my , ale ti vědci odborně posoudit jednotlivého člověka, který by se na vědu obrátil s tím, jak je na tom fyzicky a psychicky, aby se našel ve své identitě. Protože nejhorší , co ti lidé mohou prožít je vnitřní nejistota, co vlastně chtějí a jak to cítí.

24 Lu Lu | 11. září 2018 v 21:29 | Reagovat

[23]: No to jen odhaduju, protože se mi jeví, že lidi, kteří se vyjadřují opovržlivě o transženách, bývají většinou muži. Ale v anonymní konverzaci na netu je to vlastně jedno, jakého je kdo pohlaví. Nepřipadá mi moudré takové lidi a jejich život odsuzovat, pokud ani nemáme jejich zkušenost, jak to prožívají, ani odborné vzdělání (jako mají terapeuti, co s nimi pracují).

25 N. N. | 12. září 2018 v 10:43 | Reagovat

[24]: A mě furt není jasný, jak si někdo uvědomí, že je druhé pohlaví. Jako - jak ví, jak se cítí to které pohlaví? To když se mi chce štípat dříví a řídit rychlá auta, tak jsem muž uvězněný v ženském těle? Nebo co je jako ta esence ženství/mužství? Jak to ti lidi ví, jak se cítí druhé pohlaví? Copak si někdy mohli vyzkoušet obojí, aby si pak mohli vybrat "jo, takhle se cítím"? Vždyť přece každá žena je jiná, stejně tak každý muž... Žena nemusí být jen puťka v růžových šatičkách, stejně jako muž nějaký dřevorubec. A hned to přece neznamená, že se narodili jako nesprávné pohlaví!

26 Lu Lu | 12. září 2018 v 11:39 | Reagovat

[25]: To mě úplně taky ne a taky to úplně nechápu, ale holt už je to tak, že takoví lidi existují a ten pocit je tak silný, že jim to za to stojí procházet tím procesem (a dělat si tak život komplikovanějším - asi by to nepodstupovali jen tak, kdyby neměli tu silnou potřebu). Asi by se hodilo si popovídat s někým, koho se to týká osobně, anebo si najít nějaké jejich zkušenosti. Taky si myslím, že např. nestandardní záliby nebo vkus neznamenají, že se narodili jako nesprávné pohlaví, zřejmě ten pocit identity spočívá někde hlouběji.

27 A. S. Pergill A. S. Pergill | E-mail | Web | 12. září 2018 v 16:02 | Reagovat

[24]:[25]:
Tito lidé skutečně existují, dá se to rozlišit podle toho, že je přitahuje stejné pohlaví, které mají, ale současně se cítí být člověkem opačného pohlaví (lesby a gayové jako takoví po změně svého pohlaví netouží).
Substrát odlišnosti je také jinde (u gayů a leseb v centrech odpovídajících za identifikaci vhodného sexuálního partnera, u trans lidí v centrech odpovídajících za pohlavní cítění a chování).

28 Lu Lu | 12. září 2018 v 16:46 | Reagovat

[27]: Tak to taky úplně není podle toho, co jsem o tom různě četla - transgender lidi nejsou vždycky orientovaní na stejné pohlaví. Můžou být i přitahováni k lidem opačného než jejich biologického pohlaví anebo asexuální.

A jinak pro mě bylo zajímavé čtení na tohle téma knížka "Pohlavní štvanci" (divný název, no, ale nevadí). Pokud by někoho zajímalo si o tom něco přečíst.

29 A.S. Pergill A.S. Pergill | E-mail | Web | 12. září 2018 v 21:00 | Reagovat

[28]: Jednak jsem vzděláním lékař, jednak jsem měl ve studijní skupině za dob studia dívenku, která se orientovala na psychiatrii a v jejím rámci právě na tyto a podobné osoby, takže o nich vím poměrně dost.

30 Lu Lu | 12. září 2018 v 21:46 | Reagovat

[29]: Doplňuji i pro ostatní, kdyby to někoho zajímalo, protože se mi zdá, že o tom je hodně různých mylných domněnek z neznalosti (a mě to také zajímá, ač se mě to osobně netýká ani nikoho, koho znám).

31 D. D. | 13. září 2018 v 3:02 | Reagovat

[27]:
Někteří lékaři se dovedou v substrátu i utopit. Není každý lékař stejný.
Jde o to, jestli substrát dělá člověka , nebo člověk dělá substrát. Pokud byla první slepice nebo vejce.

Mít aspergila za lékaře vyměním ho při první příležitosti a pořádně ho proberem v čekárně. Ale to v té čekárně u takových už dávno šumí debatou.
Když mám u praktika v čekárně moudrou babičku, tak vím o doktorovi hned poměrně dost. Na aspergilovy vtipy, které nemají s exaktní vědou nic společného, se dá reagovat jedině vtipem. Prskám smíchy.

32 MOE MOE | E-mail | Web | 13. září 2018 v 13:34 | Reagovat

Jsou ženu, které - bohužel - nemají nic moc, co nabídnout. Krom výše zmíněné vagíny, samozřejmě.
No a v přímém důsledku vznikají takzvané 'pičoviny'. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama